Matyesak
komentáře u knih
Komturova smrt
Haruki Murakami
Asi takhle; Komturova smrt je epos, v němž jedna myšlenka střídá druhou. A podobně jako popisovaná umělecká díla je vrství jedno přes druhé a tvoří dohromady celek, který ale bohužel nedrží pohromadě. Proč?
Protože autor nedokázal vykreslit průvodce/hrdinu, co by čtenáře všemi motivy dokázal provést. Stát se to u nějaké tří set stránkové knihy, asi bych nad tím dokázal i mávnout rukou, ale při sedmi set stránkách pracovat s emočně i psychologicky prázdným hrdinou. A jenom na něj věšet zážitky a vlastnosti jako na figurínu šaty je prostě špatně. To ať mi nikdo neříká.
Komturova smrt je spíš takový fanservis. Skalní fanoušky mnoha odkazy získá, ale nové nemá čím okoužlit.
Za mě škoda.
Země divů
Zoje Stage
Narozdíl od mnoha komentujících přede mnou byla Země divů mou první knihou od americké autorky. A myslím, že se to rozhodujícím dílem podepsalo na mém hodnocení. Proč? Protože jsem ke knize přistupoval bez předsudků.
Pravda, zařadit Zemi divů do podžánru horor je dle mého soudu nešťastný nápad. Proč? Protože Země divů jednoduše horor není. Ale myslím, že se jím ani nesnaží být. A nálepka hororu knize paradoxně více škodí.
Protože odmyslíme-li si tuhle nálepku, co se dneska už dává na kdeco, je Země divů poměrně povedeným románovým dramatem, tu a tam cinknutý mysterióznem. A jo, místy se lehce trilleru, ale to je asi tak všechno.
Atmosféru buduje Stageová dost sebejistě, ačkoliv je pravda, že jí věnuje takřka půlku knihy. Kdo se ale prokouše za ní, čeká ho (minimálně pro mě) příjemný příběhový zvrat s nepředvídatelným vyústěním.
Takže za mě solidní tři a půl hvězdy. Můžu doporučit.
Samotář
S. R. White
Tak tohle nebyl thriller ani náhodou. O tom žádná. Komorní psychologický román z detektivní zápletkou, budiž. Hlavní postava vyšetřovatelky Dany má své vlastní démony a v den jejího každoročního rekapitulování je přivolána k vyšetřování vraždy.
Hlavní podezřelý je muž, o kterém patnáct let nikdo neslyšel. A celá kniha je vlastně vyslýcháním jeho a několika málo dalších podezřelých. Komorní atmosféra a dialogy, v nichž autor využívá vlastní kriminalistickou zkušenosti jsou jediné dva body, které jsem ochoten knize připsat.
Příběh sám o sobě se rozpadá do spousty dílčích střípků, které však autor neskládá dohromady, ale jen tak ledabyle je nechává rozeseté napříč knihou. Viz neukončené osudy vedlejších postav, které hlavně v závěru jen tak jakoby vyšumí do prázdna.
Tandem dvou hlavních postav má sice na papíře tvořit dynamiku, nicméně obě jsou natolik ploché, že mě nezaujala ani jedna.
A rozuzlení v závěru? Jakože ehh? To se opravdu nepovedlo. Chápu, autor chtěl knihu psychologicky prohloubit, ale místo toho vzniklo nabubřelé pff.
Sorry jako.
Byt v Paříži
Lucy Foley
Byt v Paříži jsem dostal jako odměnu coby věrného zákazníka jednoho nejmenovaného internetového knihkupectví. A zkusil jsem ho.
Jakože atmosféra jednoho pařížského činžáku, dobrý. Koneckonců i ten děj a gradace napětí nebyly úplně špatný. Ale!
Totálně odfláknutý postavy, jejichž pohnutky jsou místy nelogické, místy naprosto stupidní? Nene, díky. Jako jednohubka dobrý. Lepší než počítat ovečky.
Soumrak mužů
Christina Sweeney-Baird
Asi takhle, feminismus lze z knihy cítit snad na každé stránce. A to není na škodu, vůbec ne. Nápad představit společnost bez mužů je ve své podstatě svůdná a je zajímavé sledovat, jak si hlavní hrdinky v dystopické budoucnosti poradí s virem, co nekompromisně posílá pod drn jejich drahé polovičky.
Bohužel, to je asi jediné pozitivum knihy. Stylisticky, potažmo literárně, se jedná o zcela průměrnou žánrovku, co neurazí, ani nenadchne. Postavy jsou bohužel popsány tak vágně, bez jakékoliv hloubky, že se slévají v jednotvárný archetyp ženy/feministky/znovubudovatelky.
Jako jednohubka asi dobrý.
Hlad / Žízeň
Jozef Karika
Dvojsbírka povídek od slovenského autora hororů se na první dobrou zdála býti sázkou na jistotu. Autor už v rozhovorech před vydáním avizoval, že se jedná sbírku povídek takříkajíc ze šuplíku, tj. staršího data. To by za normálních okolností nebyl nebyl problém. Je tu ale to okřídlené ale.
Karika stihl vydat už poměrně slušnou řádku titulů a mnoho témat, se kterými si v povídkách pohrává, tu zkrátka a jednoduše už jednou bylo - Strach, Smršť i Propast budiž toho důkazem. A nutno podotknout, že na románové ploše přeci jenom může látku zpracovat obsáhleji a kreativněji - není limitován žánrem. Z toho důvodu většina povídek pro mě ztrácí smysl (rozuměj, už to zkrátka jednou byla, lépe ztvárněná). Čest dvěma výjimkám, na jejichž název si nevzpomenu.
Formálně i stylisticky, předpokládám, povídky prošly revizí. Nicméně ani tak se nemůžu zbavit dojmu, že je na nich zdát datum a "nevypsanost" Kariky v začátcích svého koketování s hororovým žánrem.
Těžko soudit, zda došla inspirace, nebo se vlivem zvyšovaných sazeb zvedla splátky hypotéky. Na každý pád, za mě zbytečná kniha. Škoda.
Cyberpunk Znovuzrození
Andrzej Ziemiański
Obálka celkem okatě odkazuje na očekávanou herní událost od CD projektu. S chutí jsem se do něj pustil očekávajíc kyberpunkovou jízdu. Bohužel jsem dostal pseudo dystopickou detektivku, kde postavy jsou ploché, děj plytký a závěr úplně "jakože vážně?".
Nejvíc mě mrzí naprosto nevyužitý potenciál světa, kde jediný tuning je bojový čip.
Brak, ale do vlaku nebo pod skříň dobrý.
