maxmiliánka komentáře u knih

Tuto knihu jsem si užila. Dokáže rozjasnit svým humorem a nepředvídatelnými zvraty i temnější dny. Stoletý stařík má šťávu a ukazuje, že věk, nepřízně osudu atd. nic neznamenají. :) Navíc oproti pozdějšímu filmu je kniha nádherně čistá, není zanesená násilnými aplikacemi novodobých trendů. Jestli budu někdy v důchoďáku, chci po vzoru hlavní postavy vylézt z okna a zmizet :) :) .

12 11.11.2023

Tím, že můj pradědeček prošel lágrem, bylo mi téma o něco bližší a byla jsem zvědavá, jak se podaří jím projít Artiemu s Vladkem. Komiks jsem zhltala v jednom "zátahu". Bylo zajímavé vidět, jak se lágrová a vůbec válečná zkušenost odrazila na Vladkově psychice... Jistě spousta židů si tím prošla a nikdo z nich není tak lakomej jako Vladek, jak by řekla jeho milá Mala, ale přesto: to počítání léků, radost z příležitostných nálezů šikovných věcí... Artieho imaginace z dětství... přesný. Potěší i, že Vladka zachrání v kritické chvíli ztráty smyslu ze života katolický kněz.

9 17.11.2023

Po Veronice, Hoře pěti stupních a Alchymistovi jsem se těšila i na Bridu, ale musím říct, že mě zklamala. Je tam světlý vypravěčský moment, kdy se Brida dostane do svého minulého života. Jinak je to taková esotericko magická new agistická čítanka... Wicca, Brida ani Mág mě moc nepobavili.

3 24.10.2014

Kniha patří do volných pokračování autorových knih. Na každou z nich se těším. Duchovní témata mi pomáhají srovnat si kurz v duchovním životě, kněžská témata v životě řeholním (kupodivu to funguje i v ženské edici :)). Společenská glosují současné dění (nejen) v církvi a kulturní jsou pastvou obohacující všeobecný přehled. Vychutnávám také autorův styl: altrichtrovština by mohla být uznaná za jeden z živých jazyků. I když je autor místy říznější, má úctu i k protivníkům. Za řízností vnímám potřebu zastat se pravdy, druhého, ale vždy s touhou, aby i "protivní" došli poznání Boha a zakusili jeho lásku. Neomylný, vševědoucí je jen Jediný, takže pokud je něco autorovo subjektivnější vnímání a třeba i čas ukáže, že se v něčem mýlil, nevadí to. Věřím, že autor sám se k tomu čestně v dalším pokračování postaví. Při psaní tohoto komentáře mi v mysli tane báseň Vítězslava Hálka: "Nekamenujte proroky! Neb pěvci jsou jak ptáci: kdo hodil po něm kamenem, k těm víc se nenavrací. Soud boží na se národ zve, jenž pěvce své ctít neví, a nejstrašnější kletbou jest, když Bůh odejmul zpěvy. Jeť srdce pěvců nejčistší a všeho hněvu prosté, a co vám zpíval od srdce, to ve svém srdci noste!". Myslím, že se to trefně hodí na autora.

2 18.11.2023

Excelentní syntézový přehled všech důležitých bodů jezuitské spirituality s nesčetnými odkazy na další kvalitní literaturu pro další bádání. Šťavnatá četba, zvlášť oceňuji seznámení s významnými osobnostmi Tovaryšstva (hlavně světeckými). Obsahuje mnoho impulzů pro vlastní duchovní život.

2 05.11.2022

V dětství to byla jedna z mých nejoblíbenějších knih. :) Jak pak člověku chutnal např. guláš a užíval si koupel, když si imaginoval, co prožíval Váňa. Váňa byl šikula a vojáci se ho pěkně ujali. Měl taky pro strach uděláno. Mě mj. zaujal dobrácký průzkumník Bidenko. Propagandu jsem jako prcek nevnímala... spíš jsem trochu záviděla klukům a bývala bych chtěla taky být "synem" pluku.

1 19.11.2023

Knihu ještě stále čtu... není to záležitost na krátkou trať. K psaní komentáře mě drobně vyprovokovala diskuze, která se kolem ní vytvořila/vytváří. K jádru věci: čeho si na knize cením, je prostupující teologie Ducha Svatého. Pokud se někdo touží zanořit do přítomnosti třetí Božské osoby a poznat její působení včetně její příznačné skromnosti, zde tak může učinit. Nezapře se zde (např. při propojení jednotlivých blahoslavenství a darů a nerozvinutí jednotlivých darů) inspirace klasikem Louisem Lallemantem a jeho Spiritualitou srdce, stejně tak se dá vytušit i implicitní přítomnost P. Florenského (např. ve zmínce o červáncích Ducha) a mnoha dalších klasiků. Za sebe obdivuji kuráž autorky vyjít na povrch se systematizací blahoslavenství v mnohačetných aplikacích pro duchovní život. :) Kdyby psala o manželství pro všechny, boji proti zneužívání v církvi, bylo by všude slyšet hlasité bravo. Moudrost se ale ospravedlní ve svých skutcích. Kdo se byť jen trochu na cestu umění nad umění (askeze) vydal, najde zde svoje prožité zkušenosti i rady pro to, aby od cesty neodpadl. Odměněn bude domovem v Trojjediném Srdci.
K diskutabilním bodům: eschatologický růženec mě neruší, "tradice růženců" se nadále vyvíjí, to je v pořádku. Neruší mě ani použití barev a vůní - pět smyslů je ve spirituální teologii zavedený pojem určitě už od Origena. Poněkud překvapující je pro mě aplikace blahoslavenství na jednotlivé státy a uvedení nejrůznějších druhů plášťů a dlaní k ním. Ale to, že zatím nevidím, neznamená, že dané jevy neexistují. Koneckonců kniha Blahoslavenství nese podtitul MYSTICKÁ KNIHA Lásky Ježíšova otevřeného Srdce. Možná že za pár desítek let se bude kniha Luisy Karczubové citovat už jako běžná klasika a nikdo se nad danými věcmi podivovat nebude, stejně tak jako je za klasika brán mnou dříve zmiňovaný Lallemant.

1 18.11.2023