medvedice3 komentáře u knih
Knihy od tohoto autora se mi čtou skvěle, nejinak to bylo i s touto.
Knihy tohoto autora se mi skvěle čtou všechny, nejinak i tato.
Hutná, přesto čtivá příručka o regionu, kde žijeme, s hrnuje jeho "antropovývoj" . Doplněno mnohým obrazovým materiálem.
Ko potřebuje úvod do těchto vědních disciplí, je tato knížka naprosto vhodná. Stručná, přesto výstižná a srozumitelná, porovnávající shodné i odlišné obou.
Kniha minepřipadla tak půvoabná, jako její televizní předloha - seriál, podle něhož vznikla.
Vhodná kniha do prostředí, kde časnou pracovní dobu nastolil brzo ráno se probouzející panovník.
Kdysi bývaly knihy s ilustracemi normální běžná věc, teď je každá ilustrovaná kniha téměř raritou. A navíc ilustrovaná reprodukcemi obrazů určených na výstavu - úplná rarita. Jsou doprovodem čtivě zpracovanému přehledu českých vladařů.
"Lokální prostor se týká nás a je na nás, jak se definujeme. Typickým místem je Vyšehrad, lesní divadlo v Řevnicích, hospoda Oáza na smíchovském nádraží." (str. 148). Hospoda Oáza mně pobavila. Do protikuřáckého zákona modravý dým se vrstvil prostorem a dal se téměř krájet, oblíbený pajzl Ivana "Magora" Jirouse - má tam stále čestnou sesli. Oaza rozhodně nepostrádá genius loci...
Kdo potřebuje úvod do této vědní disciplíny, je tato knížka naprosto vhodná. Stručná, přesto výstižná a srozumitelná.
Souhlas s anotací knihy - opradvu ojedinělá publikace, a to i mimo regionální trematiku: dobře graficky upravená, krásná dobová fota vypovídající skoro více než výstižný text. Poprvé jsem se setkala s pojmem "ledová dřenice". Jak píší v knize, osada vymizela i z pamětí lidí tak, že půvpdně jsem knihu vytáhla z regálu v knihovně s tím, že se dovím více o zaniklé (?) Moráni v bývalém pražském Podskalí.
Úžasná kniha pro milovníky Kučerovců všech generací. Až při čtení jsem si uvědomila, že jsem byla na posledním koncertu zakladatele Václava Kučery.
Přesně takový je Kavkaz. Pohostinný. Chudý. Vyprahlý. Hornatý. Vstřícný. Tradiční. A organizovaně uchlastaný - nepije se jeden stakan za druhýn jen tak, ale ve společnosti, s pravidelnými přípitky, s jídlem. Setkání s cizincem je zatím vždy svátkem. Navíc tu podivuhodnou krajinu skvěle vystihl autor ilustrací.
Shrnutí pramenů a jejich interpretací o sv. Vaclavu a skvělá vyprávění - průvodce o místech ve středních Čechách
Ještě teď se uchechtávám, když píšu tento komentář. Holt se člověk nemá v opilosti sázet. Doplním jen malilinkatou poznámečku - všimli sjre si, jak Angličanovi je v podstatě cizí kus jeho království, jak se opravdu s Irskem teprve seznamuje?
"Poručíme větru dešti" - naštěstí se nepovedlo v polovině 20. století . Jak by to mohlo dopadnout, kdybychom se "my lidi" rozhodli (máme pro rozhodnutí referenda) , že jednota všeho (bytů, měst, účesů, oblečení, jídla, zvyků, předmětů, počasí, ...) je to pravé ořechové - svět bez bolesti, emocí, tužeb, barev, počasí, vzpomínek, se vším na příděl - jídlo, kolo, partner, dítě, zaměstnání? Jak níže píše Isew - "Knížka, která jen tak neproplyne vědomím, ale něco ve vás zanechá. Nutí přemýšlet."
Pro mě zklamání. Jen to o komentář níž zmíněné torzo ...
Ohromně jsem se bavila. A představuji si, jestli by si tutu knížku nechalo předčítat pubertální dítko ...
Napětí do posledních stránek, i když těch mordů bylo nakonec nějak moc.
Překvapivé rozuzlení. V knihovně si rozhodně vypůjčím předchozí tituly tohoto autora. .