medvedice3
komentáře u knih

Při čtení těchto pamětí si člověk uvědomí, jak se máme úplně nejlépe, přesto frfňáme. Nikdo nemusí kvůli nutnosti opatřovat živobytí odcházet ze školy po prvním stupni, nemáme hlad, většinou máme práci, kvalitní střechu nad hlavou, máme dostupnou lékařskou péči... přesto nejsme spokojení.


Ač ta kniha vyšla před pětačyřiceti lety, je nanejvýš aktuální! Jak by to autor napsal teď, po těch letech, kdy se naprosto všechno, o čem píše, prohloubilo a znásobilo!


Nyní (březen 218) jako desetidílná četba pro celou rodinu na ČRo Dvojka. Těším se na další pokračování.


Nejen, že "se musíme vzdát primitivní představy, že dějiny jsou totožné s minulostí", ale musíme zapomenout téměř vše - kromě dat - co jsme se kdysi (na)učili.


Skvěle popsaná autorova osmi set kilometrová pouť, skvělé převážně "velkoformátové" - dvoustránkové fotky české poutnice Martiny Rajnochové (2014).


Autorovy životní příležitosti i rozcestí v dobových kontextech. Vtipně a lehce napsané.


Do přečtení této knihy jsem nevěděla nic o výtvarném hnutí viktoriánské Anglie Prerafaelitské bratrstvo. Už vím. Obraz Gabriela Rossettiho Dáma v modrém hedvábí je zajímavý.


"V této knize ... popisuje dlouhou a trnitou cestu, kterou absolvovala se svým synem, jenž dnes chodí do normální školy" - kniha o vytrvalosti, naději a nevzdání se, o vypiplávání, cepování a drilu, rodičovské lásce, které autistického syna autorky "dostaly zpátky" V knize je několikrát použit výraz vyléčení z autismu, kéž by to bylo někdy možné.
Naše školství a zdravotnictví rozhodně není ideální, proti francoouzskému téměř ano. Stejné negativní zkušenosti se systémem má i pan Schovanec https://www.databazeknih.cz/knihy/o-kolecko-min-muj-zivot-s-autismem-225893.


Pro mne velmi těžká četba, nikoliv slohem, nýbrž obsahem... kiha o naději i jako memento.


Ač kniha rozhodně není o primárně o jídle, ona vůbec není o jídlo, přesto narážky na anglické jídlo jsou téměř v každé kapitole. A kvůli popisovanému nejangličtějšímu jídlu, které bylo autorce naservírováno ve "vyhlášené hospůdce The Child and the Eagle, kde se pravidelně scházívali slavní spisovatelé C. S. Lewis a J. R. R. Tolkien", mi kniha splnila jednu položku v letošní Výzvě. "..."Tak jsme ti vybraly skopovou kotletu ze zeleninou a mátovou omáčku. Angličtější jídlo si sotva dovedeš představit. A tady je dělají skvěle!" (str. 103). "..."Vypadá to skvělě!" V tomto ohledu jsem s ni nemohla souhlasit. Na talíři, byť předehřátém, tuhla v loji masivní skopová kotleta s velkou kostí, které trčela výhrůžně vzhůru, k zčernalým trámům na stropě. Stékala z ní tmavohnědá šťáva." (str. 104). A co jídlo Toad in the Hole? Či moučník Spotted Dick? (str. 107).


Znám mnohé právě z toho tisku, těšila jsem se zejména na historické článečky... Jako celek však pro mě neskutečné zklamání.


Skvělá příručka, detailní popisy, cvičební sestavy.


Příjemné laskavé čtení, ve kterém si každý pro své "já" může najít něco inspirativního.


Krásné příběhy z krásného kouta Prahy a krásnými ilustracemi.


Poučná, humorná, laskavá, dobře přeložená.


Velmi podnětné čtení, v podstatě ne příliš optimistické...


Návodná a inspirující.
