Mergirus
komentáře u knih

Báječná kniha, těším se na další pokračování. Čte se sama. Líbí se mi prolínání světa smrtelníků s nesmrtelnými. Ale nezlobila bych se, kdyby tam bylo víc vtipnějších scén. Bastien byl do své chyby k pomilování. Ale to s tou Danou bylo bohužel velmi jasné.


Má první kniha od tohoto autora a je to bomba. Bála jsem se, že to bude nějaká duchařina, ale vyvrbil se z toho moc pěkný příběh. Zkusím od něj ještě něco dalšího.


Za mě se jedná o strhující sérii a díkybohu se skvělým koncem, moc děkuju.


Začátek knížky byl super, nemohla jsem se odtrhnout...ale pak? Už jsem se jen modlila, aby byl konec. Který byl )plně jiný, než jsem čekala, a nadšená jsem z něj nebyla.

Ča-snač-aj je naprosto úchvatný, stejně tak bubáci a další obludy. Budu si muset taky pořídit jeden pohrabáč. Chudák Žlučoblij, jak mu rozumím. A myšlení Smrtě...co dodat, stále je to můj hrdina.

Čtvrtý díl za mnou a prozatím mohu prohlásit, že se mi líbí jen liché díly. Byla jsem nadšená z trojky a čekala jsem pokračování osudu Salvatora, ale nedočkala jsem se. Tenhle díl mi přišel takový...ucouraný? Moc mě nezaujal. Tedy kromě Jagra, na toho jsem zvědavá, jestli taky bude mít svůj díl.


Knihou jsem naprosto uchvácena. Labrador Gabriel byl úžasný a dialogy s ním velmi úsměvné. Ke konci jsem trnula hrůzou a musela jsem příběh nutně dočíst i přes protesty okolí. Těším se na další díl, snad to nebude tolik náročné na čas. Čemu jsem se ale divila, že je kniha v knihovně zařazená do oddělení pro děti. Já bych z ní teda jako malá měla nejspíš noční můry..no, co si budem namlouvat, ani teď nikam nepůjdu potmě.


Krásná a úchvatná kniha. Hlídku miluju a Samuel Elánius je můj velký hrdina. Bavila jsem občas lidi v MHD, když jsem vyprskla smíchy, ale tomu se nedalo zabránit. Zároveň je ale zarážející ta nadčasovost. A, i když je to i pro mě překvapení, tak si mě čím dál tím víc získává i lord Vetinari. Fandím Nobymu, aby si k sobě našel nějakou tu polovičku.


Opět naprosto úchvatná kniha, kdy se mi děj míhal před očima. Navíc střídání osob vždy po kapitole mě udržovalo více a více v napětí a nedalo se říct, že si jen dočtu kapitolu. Musela jsem pokračovat. Děkuji za skvělý čtenářský zážitek. Jen by mě zajímalo, jestli autor opravdu čerpá ty případy z vlastních zkušeností, jestli se něco podobného vyšetřovalo. A uvažuju, že si knihy asi koupím...radši si je půjčuju z knihovny, protože spoustu knih si přečtu jen jednou a kvůli tomu je přece nemusím vlastnit...ale Goffův styl psaní i humor je mi blízký a možná si budu chtít některé knihy znovu přečíst.


Ze začátku jsem se nemohla začíst, připomínalo mi to knížku o zombiích (také trilogie, jen si nevzpomenu na název). Pak mi přišlo zvláštní (nechci moc prozrazovat, tak budou jen náznaky), že hlavní hrdinka je nejdříve sama a najednou tady jeden, tamhle jeden... Ale musím autorce přiznat, že konce umí. Posledních padesát stránek jsem nemohla odlepit oči od písmenek, skoro jsem si kousala nehty, jak to bylo napínavé. A konec mě jen nabudil k otevření druhého dílu.


Konečně jsem si přečetla i první díl. Jsem ráda, že se Miko zase vrátí do služby, protože díky tomu přibývají další a další díly. Vřele je doporučuju, příběh se skvěle čte, nic složitého, ale ani nic nudného. Jen mi v tomhle díle moc nesedlo střídání pohledů na vyšetřování, to cestování v čase zpátky a zas dopředu...ale mohlo to být jen jarní únavou. Čekala jsem, jestli Vali náááhodou nemá nějaké postranní motivy ke svému činu, což nakonec bylo vysvětleno.


No sakra. Už bych měla být zvyklá, že tahle autorka mi dokáže vyrazit dech. Ale ne. Tento příběh mě srazil na kolena. Poslední dobou začínám mít pocit, že za každým zloduchem se skrývá srdceryvný příběh a měla bych je vlastně litovat. Mám nutkání sáhnout po Alence z říše divů a přečíst si ji, abych věděla pořádně, jak se tam ta Srdcová královna projevuje, ale natolik zoufalá zatím ještě nejsem.


Moje druhá kniha a nevím... Na jednu stranu souhlasím s předchozími recenzemi, ta věčná nesmrtelnost a nezranitelnost je taková...hraná? Neuvěřitelná? K naštvání? Stejně tak ten otevřený konec, opět příprava na další díl. Ale co musím této dvojici uznat, je skvělý vypravěčský styl. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, četlo se to snadno, rychle téměř samo. V neposlední řadě je jasné, že za to může i dobrý překladatel a korektor, obzvlášť když je kniha psaná v přítomném čase. A moc chválím nakladatelství, právě co se týče korektury, protože konečně kniha, ve které nejsou hrubky, překlepy a chybějící interpunkce a uvozovky.


Jako učitelka jsem se tímto příběhem pobavila. Děkuji, pane Pratchette, že jste i ostatním přiblížil, jak těžký úděl má učitel. A kde je Mrakoplaš, tam je taky o zábavu postaráno. Některé jeho citáty mi ještě dlouho zůstanou v hlavě. Co věta, to perla.


Zpočátku jsem nevěděla, proč měla kniha takové ohlasy a patří mezi bestsellery. Popravdě....nezařadila bych ji mezi nejlépe napsané knihy. Nemohla jsem se odtrhnout asi tak posledních 40 stránek od konce, tam to konečně mělo spád. Ale přetrpět ten začátek a prostředek...to chtělo trochu přemlouvání.


V půlce knihy se příběh točil stále dokola, takže za mě jen jedna hvězdička.


V této knize si pan Pratchett vzak na paškál operu jako takovou a Fantoma opery. A jako obvykle jsem se moc bavila :) Esme Zlopočasná a Stařenka Oggová, s nimi to ani jinak nejde.


Knížku jsem přečetla jedním dechem, moc mě zajímal konec a vyřešení příběhu. Vřele doporučuju.


Moje prvotina od Pavla Renčína a plně doufám, že seženu jeho další knížky. Jsem z něj nadšená. Kombinace několika žánrů.. A co bude dál s Ritou? Tu jsem si oblíbila a chtěla bych znát její další osud. Ale docela jsem ráda, že jsem tohle dílo nenašla jako internetový román, to napětí bych nevydržela a žila bych jen každou kapitolou.


Nemůžu si pomoct, ale tohoto autora prostě žeru. Líbí se mi jeho styl vyprávění, a kupodivu i samotné případy, byť nejsou nijak veselé. Prosím, jen tak dál, pište další a další knížky.
