Messilina komentáře u knih

Zapomenutý faraon a Zlatý faraon, jsou dvě tutanchamonovky mého dětství. Doporučuji přečíst obě.

2 28.11.2018

Černé barony miluju. Člověk se u této veselé knihy z neveselé doby skutečně pobaví.

6 28.11.2018

Tuto knihu jsem si četla už v dětství a snila o tom, že také něco takového objevím. Pyramidu, zapomenuté město, ztracený chrám. Pro mě to byla romantika.

4 28.11.2018

Tato kniha se mi moc líbila, hlavně kvůli výbornému překladu. Škoda, že neumím anglicky natolik dobře, abych si jí přečetla v originále.

9 28.11.2018

Tuto knihu jsem koupila jako dárek a po té, co jsem jí sama přečetla, jsem šla koupit jiný dárek a knihu jsem si nechala.

1 28.11.2018

Ditta je takový typický román socialistické literatury, ale faktem je, že se četl dobře. Ano, Ditta měla nepochybně těžký osud. Na straně druhé, kdo ho v proletářské literatuře nemá. Ale atmosféra je vykreslená hezky. Na to o čem se autor snažil psát, je to dobrá kniha.

Kniha se mi velmi líbila. Mika Waltari má prostě historické knížky v malíčku. V oblasti historie se mu co do čtivosti málokdo vyrovná.

7 28.11.2018

Byl pánbůh Brazilec? Podle autorů určitě ano. Z knihy je na jednu stranu cítit okouzlení největší jihoamerickou zemí, na straně druhé je znát značný politický podtext, který tam asi musel být, aby mohla kniha vůbec vyjít v ČSSR. Škoda.

Tato kniha se mi moc líbila. Miluju pohádky a toto je pohádka v jistém smyslu slova. Opět je to jedna z nemnoha knih, které zanechaly dojem i po čase. A, že nebyl dovezen lék proti černuše? Že skončil v úplně jiné zemi. Ale to je asi ta pointa. To co Rusko má dává, (prodává) někomu jinému. A nejen Rusko.

2 28.11.2018

Tato kniha se mi moc líbila. Sice nejsem příznivec sci-fi, ale toto bych řekla není typickou ukázkou žánru. Hvězdičku dolů dávám za to, že mi dost dlouho trvalo, než jsem pochopila děj. Ale je to jedna z knih, které si pamatuji i po delší době od přečtení, takže byla buď dost dobrá, nebo dost špatná.

1 28.11.2018

Na této knize je nejlepší to, že byla psaná před rokem 1948, takže tam nejsou ,,důležité" informace o dělnickém hnutí v zemi XY, jak je to v ostatních knihách psaných po roce 1948. Jinak takový normální cestopis, který má dnes spíše historickou hodnotu.

28.11.2018

Krásná kniha o krásných mořských savcích. Nebo jinak, krásní jsou ti delfíni, no a ta knížka ujde.

28.11.2018

Americká literatura je trochu jiná než evropská. Tato kniha je typickou ukázkou toho, co je americká literatura.
Já bych knihu hodnotila asi takto: kdo má rád zámořské autory, tomu se to bude líbit. Kdo je spíš ,,eurofil" toho to nezaujme.

Tak tohle se mi moc líbilo. Klasika v ,,mafiánské literatuře". Nejdřív jsem viděla film a pak četla knihu. Obojí je perfektní.

2 28.11.2018

Já nevím, na mě kniha udělala dojem. Asi i proto, že to, že se spekuluje o autentičnosti příběhu jsem zjistila až dlouho po přečtení. Pokud by to byla pravda, bylo by to otřesné. Pokud by to byla jen částečně pravda, stále je to hnus.

4 28.11.2018

V této knize jsem úplně cítila ten horký vzduch v aréně, slyšela písek jak křupe pod nohama a cítila býky a lidi. Z téhle knihy úplně dýchá Španělsko.

3 28.11.2018

V českých zemích mají jezuité dost špatnou pověst, jako náboženští fanatici, kteří měli přivést na víru pravou čechy po Bílé hoře. Tato kniha je však ukazuje i v jiném světle. Je dobře, že vznikla. Vždyť historie není černobílá.

Když jsem tohle četla měla jsem sto chutí se přestěhovat. Hádejte kam. Samozřejmě do Provence. Autor popisuje místní životní styl tak, že se člověk chvílemi lituje, že nebydlí ve Francii. Asi to není filozofické veledílo, ale čte se to dobře.

2 28.11.2018

Co na tuto knihu říci. Egypťan Sinuhet je prostě skvělé a nestárnoucí dílo, které patří do zlatého fondu evropské literatury.

14 27.11.2018

Pro mě byla tato knížka prvním setkáním s Coelhem. Následně jsem jeho knih přečetla ještě několik a stal se jedním z mých nejoblíbenějších autorů. A to jsem si knihu koupila vlastně jen proto, že měla zajímavý název.

1 27.11.2018