mi-380 komentáře u knih

Talentovaná slečna Amber, tenhle plán jí nějak snadno vychází. Určitě lépe, než jejím mužským předchůdcům Alainu Delonovi a Mattu Damonovi v rolích talentovaného pana Ripleyho. Krok za krokem se Amber blíží k svému cíli, mezi těmi kroky je text knihy přeplněn popisy luxusních potravin, oděvů, obchodů, restaurací a nemovitostí, všech těch velkých a ještě větších snů. To mě zas tak moc nezajímalo, mám jiné sny. Příběh se ale zajímavě vyvíjel, jen jsem těžko snášel, že všechny ty oběti musely být napůl slepé a hluché, když průhledné kroky ďábelské femme fatale nedokázaly včas dešifrovat. To byla první polovina knihy.
Druhá část – vzpomínky v ich formě, během nichž se pro mne vše změnilo v kombinaci hororu a parodie a také poznání, že jsem asi naivní pozorovatel života kolem sebe, když jsem se s takovou krutostí nikdy nesetkal a přitom zde na DK v komentářích takové nadšení...
Naštěstí to ještě nebylo vše, tak jednoduše to neskončilo. Autorky na závěr příběh utěšeně zkomplikovaly a přinutily mě předčasně schovanou čtvrtou hvězdu vrátit zpět na své místo.
75 % (aktuálně 906 hodnotících s průměrem 89 %).

P.S.
Patricia Highsmith, Talentovaný pan Ripley – má další soukromá čtenářská výzva.

65 02.11.2020

Kolem knihy jsem chodil s tak velikou úctou, že jsem se bál začít, bál jsem se nudy starobylého textu. Ale od téhle úžasné četby na pokračování jsem se nemohl odtrhnout, pecku v uchu jsem nesundal celý den. Šumava je můj nejoblíbenější cíl cest po Čechách, každý rok se tam toulám alespoň týden, s blízkými poblíž a s foťákem u pasu, ale v tomhle koutě jsem ještě nikdy nebyl, přitom okolí Kvildy a Modravy (Maderu) mám prošmejděné ikskrát. Mám se na co těšit – Březník (Pürsling), Luzný (Lusen), Spitzbergy, Mokrůvka (Moorberg), Moorkopf, Modrý sloup (Blaue Säulen).
Autor příjemným jazykem popisuje nekonečná střetnutí s nudou studených samot, bavorskými pytláky a s vlastním svědomím, a současně přiléhavými popisy vykresluje nepřístupnou, nezkrocenou, krásnou přírodní krajinu. Kniha z roku 1892 mě navíc příjemně překvapila spoustou drobných i velkých dramat, které kvalitní výkony interpretů skvěle akcentují.
100 % (aktuálně 222 hodnocení, průměr 89 %).

P.S.
Při natáčení se tenkrát v roce 1983 sešli Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Václav Kaňkovský, Jiří Hromada, Ludmila Roubíková a Pavel Soukup.

65 25.10.2020

Isola/New York, prosinec 1992, leden. Ve městě přituhuje poklesem teploty a stálým nárůstem kriminality. Autor se vrací k relativně prostým motivům zločinů. Napínavé pátrání, kterého se účastní většina známých postav, je tentokrát v poměru 50 na 50 prošpikováno komplikovaným soudním dramatem, které se přímo dotýká Steva Carelly.
...
Město upadalo. Taxikář to věděl, protože je projezdil křížem krážem, znal každý kout.
Viděl rozházené odpadky a potrhané matrace a travnaté svahy kolem dálnic zaneřáděné zbytky umělých hmot, v ulicích mimo hlavní čtvrti viděl jámy jako krátery po bombách, viděl černá slepá okna v opuštěných činžácích a telefonní budky bez telefonů, viděl veřejné parky bez laviček, které někdo rozmontoval a dřevo odnesl domů na topení, slyšel bezdomovce, jak vykřikují nebo pláčou nebo prosí o smilování, slyšel sirény ambulancí kvílet ve dne v noci, ale nikdy, když jsou zapotřebí, všechny slyšel a všechno viděl a všechno věděl, ale všechno míjel a jel prostě dál.
Policie taky věděla, co se s městem děje.
Jediný rozdíl byl v tom, že policisté nemohli jet prostě kolem a dál.
85 % (zatím 127 hodnocení s průměrem 83 %).

64 15.10.2023

Legenda Biggles, často jsem o něm slýchal. Seznámili jsme se ale až teď, kdy jsem se vrátil z Finska a hledal příhodnou četbu. Každý jsme byli v jiném Finsku - jiné době, jiném kraji, jiném počasí, jiné situaci. Zatímco jsem se minulý týden toulal prosluněným pobřežím Botnického zálivu a potkával jen klidné Finy a Švédy, major James Bigglesworth se svými nejbližšími prožívá dramatickou finskou misi na studené sovětsko-finské hranici a všechny jejich aktivity se odehrávají kolem Oněžského jezera. Přitom se jim povede zničit několik letadel, potkat kromě Finů i Sověty, Němce, medvědy, Američana a dokonce i jednoho Poláka. Válka začíná a zatím není jasné, kdo bude spojenec, kdo nepřítel.
Autor sepsal jednoduché dobrodružství, kde svého hrdinu prohání na malém prostoru sem a tam, z jedné nebezpečné situace do další a další, ale čtenář dobře ví, že se o něj nemusí bát - Biggles totiž patří mezi hrdiny n e s m r t e l n é.
70 % (zatím 20 hodnotících, průměr 89 %).

P.S.
Tak teď ještě něco od Waltariho.

64 29.05.2023

Ženy pro ženy, samé ženy. Občas do tohoto žánru zavítám. Často bych klidně připsal „i pro muže“, u dění v domě na útesu bych původní označení neměnil. Dost věcí mi tu každou chvíli šlo proti srsti. Od překombinované a nevěrohodné historky, přes podivně rozčleněné vyprávění, až po časté ponory do nenávistných myšlenek hlavních postav a ledabyle načrtnuté mužské figurky. Posledních padesát stran s dlouhými vysvětlujícími proslovy mě sice udržovalo v napětí, ale každou minutu jsem musel počítat, kolik času mi ještě zbývá, abych už byl konečně na konci.
65 % (zatím 299 hodnotících, průměr 81 %).

64 03.02.2023

Moje první učebnice šachu z doby, kdy jsme všichni měli nějak víc času. Pravidla, základní kombinační triky, nejrychlejší mat začátečníkovi, zahájení, koncovky, příklady, cvičení. Velmi mě to bavilo, ale časem mi došlo, že těch pravých kombinačních buněk mám nějak málo. Zbyly mi příjemné vzpomínky na šachové souboje s kamarády, které odvál čas, několikery šachy ve staré bedně a u nich pár podobných knih. Slepá ulička mých snah. Ale dal bych si to znovu...
90 % (zatím 8 hodnotících, průměr 90 %).

64 14.01.2023

Vlezu do každé galerie, která je v dosahu. Plánovaně i náhodně. Jsou to většinou pěkné budovy s nápaditými interiéry, s poklady na stěnách a klidnými skupinkami návštěvníků. Rubens patří mezi mé čtyři oblíbené R. Temný Rembrandt, primitivní Rousseau, barevný Renoir a neklidný Rubens. Do paměti se mi navždy zapsala návštěva mnichovské Staré pinakotéky, kde Rubensova obrovská plátna zabírají velké centrální prostory budovy a jeho valící se a kroutící se sádelnato-svalnaté polonahé postavy se návštěvníkům míhají před očima. Autor a vydavatel touto publikací na kvalitním papíru zdatně plní úlohu zprostředkovatelů - miniaturizují a přenášejí ta úžasná plátna do pohodlí domovů. Nechybí podrobné popisy (název, rok, materiál, rozměry, umístění). Textu je málo, ten je tu ale vedlejší, připomíná jen vše podstatné ze života této pozoruhodné postavy.
90 % (zatím 5 hodnotících, průměr 88 %).

P.S.
Rubens byl nejen slavný barokní malíř („malíř masa“), byl i úspěšný diplomat, cestovatel a obchodník, byl dvorním malířem mnoha vládců, pracoval i pro pražské Augustiány (originály jsou dnes v NG v Schwarzenberském paláci).

64 12.01.2023

Autor mě znovu zavedl do světa, který mi připadá vzdálený jako galaxie na opačné straně vesmíru. Přesto mi advokátovu právnickou bitvu v soudní síni, včetně všech zákulisních manévrů, dokonale přibližuje a už popáté popisuje s velkou dávkou napětí a s maximální přesvědčivostí.
85 % (aktuálně 152 hodnocení s průměrem 85 %).

P.S.
Mickův slavnější bratr Harry Bosch se několikrát mihne dějem i tentokrát.

64 09.01.2023

V baru z reproduktorů duní Rolling Stones a McCartney, u baru září modré punčocháče na hezkých nohou nymfomanky, v parku naproti služebně 87. revíru je nalezena mrtvá dívka. Předvánoční atmosféra Isoly/New Yorku roku 1985 je načrtnuta hned v úvodu. A Hluchý, McBainův geniální profesor Moriarty, znovu kuje pikle ve stylu fanatického terorismu, s chladnou hlavou a ledovou krutostí.
85 % (zatím 85 hodnocení s průměrem 86 %).
…
Ať si hoši nejdřív uvědomí, že v tomhle policejním revíru si může on dělat, co se mu zlíbí: úspěšně se vloupat, úspěšně zmizet a nakonec jim úspěšně vtlouct do hlavy, že už nestrpí, aby strkali nosy do jeho záležitostí.

64 30.12.2022

Starý dobrý anglický humor, mírný, občas potměšilý, a také laskavý a přátelský k lidem, co se mají dobře i bez toho, aby museli pracovat. Skoro století stará šaráda se točí kolem uneseného prasete jednoho lorda, skandálních pamětí jeho bratra a utajených zasnoubení jejich mladých příbuzných. Na absolutní spokojenost mi to nestačilo, v labyrintech vztahů a záměn na zámku Blandings jsem se občas ztrácel, i když Rudolf Pellar při četbě audioknihy z roku 1979 podává mistrovský výkon.
70 % (zatím 155 hodnocení s průměrem 85 %).

P.S.
I já považuji předmluvu za geniální (jak napsala „aginecka“)

64 14.12.2022

Déjà Vu, to znám, to už jsem někde viděl!? Aha, tenhle díl posloužil jako předloha jedné epizodě s inspektorem Columbem (konkrétně S10E05, Není čas na umírání z roku 1992).
McBain znovu vyprodukoval chytrou zápletku a na pouhých 134.(!) stranách rozjíždí napínavý příběh, kde kromě dvou ústředních postav (Bert Kling a Steve Carella) dostávají významné role všichni kolegové detektivové, včetně nejvyššího velení, a jednu z nejdůležitějších znovu i špekoun Ollie z 83. revíru. Autor svatbu, jako výchozí bod zápletky, použil podruhé (poprvé to bylo v devátém románu (Až do nejdelší smrti) z roku 1959. Stejně jako tehdy bych znovu, s obdivem k autorovu jednoduchému a přitom přesvědčivému stylu, hodnotil plným počtem, jenže je tu jeden z nejoblíbenějších konců tohoto žánru – supertiming, zásah spravedlnosti v posledních sekundách.
Ani realista jako McBain tomuto lákadlu nedokázal odolat.
85 % (zatím 128 hodnocení s průměrem 85 %).
…
„Já se nemusím ani dívat, pane,“ řekl barman. „Jsou tu jen dva zákazníci, oba staří pánové a vůbec nevypadají tak, jak jste mi popsal svou manželku.“
„Oukej,“ řekl Kling.
„Moji ženu taky unesli o naší svatební noci,“ řekl barman suše. „Teď lituju, že si ji nenechali.“
„Tak vám pěkně děkuju,“ řekl Kling a zavěsil.

64 16.08.2022

William, Tom, Guy a Dorian, čtyři bratři, synové lorda Henryho/Hala. Strom života rodiny Courtney se dá na „těch internetech“ najít, dobrá pomůcka pro nadšence, který má v plánu zvládnout všech 21 románů, většinou nadprůměrně obsáhlých. Tohle je čtvrté pokračování, z Afriky se přesouváme do Indie, po KOŘISTI touží piráti, všechny Východoindické společnosti i drobní lumpové. S tímhle pozadím autor zamotává osudy čtyř rozdílných bratrů a jejich potomků do dramat po vzoru antických tragédií, kde bratr nezná bratra, syn otce, a pokud ho zná, pak ho i přesto musí zabít. Znovu oceňuji způsob, jakým si autor se čtenářem pohrává: povahy hrdinů mají do stoprocentní šlechetnosti stejně daleko jako jejich rodná Anglie od Indie, a na slušnou délku jejich života bych se bál vsadit i tu poslední libru, co mi zůstala z výletu a teď na mě pomrkává z poličky nad stolem.
Audiokniha, Martin Zahálka umí vyvolat správnou atmosféru: bručí, hromuje a nebojí se i kňourat.
85 % (zatím 44 hodnotících s průměrem 83 %).

64 02.06.2022

Pravdivou zkazku o sto let starém mordu v německém zapadákově bych si klidně nechal ujít, kdyby... Tím kdyby je velká chvála audioknihy. Potvrzuji, tohle audiodílko je vyrobeno neobvykle pečlivě, velkoryse a profesionálně! Samotný temný příběh z pochmurného rodinného prostředí, kde není jednoznačné, v čem tkví ten pravý hřích, mi bude teď už asi navždy připomínat pohled na ten úžasný chrám v Kutné Hoře.
80 % (aktuálně 123 hodnotících s průměrem 77 %).

64 28.02.2022

V roce 1997 se Angličanu Jimu Grantovi neboli Lee Childovi narodilo obrovské americké child a to se má stále čile k světu. Prohnalo se více než čtyřiceti romány a povídkami, procestovalo svět, zanechalo za sebou hromady potrestaných padouchů a desítky spokojených (krásných, jak jinak) žen. Děkovné dopisy od lidí, kterým to velké děcko se svérázným smyslem pro spravedlnost pomohlo, by zavalily celý jeho dům. Kdyby nějaký mělo.
Jatka nastartovala reacheromániii i u mě, postupně jsem přečetl vše a stále netrpělivě očekávám nové díly. Pravda, kvalita příběhů je značně proměnlivá, tenhle úvodní ale určitě patří mezi ty lepší. Jakmile jsem zjistil, že existuje audiokniha (čte Vasil Fridrich), musel jsem si Jatka během čekání na novou knihu zopáknout. Jack Reacher, přesněji jen „Reacher“ je originální postava současné světové literatury, pravděpodobně potomek bájného bohatýra Ilji Muromce, a jeho úvodní krvavou historku „E pluribus unum“ jsem si s radostí a s náležitými pocity zadostiučinění znovu spokojeně vychutnal. Když už nejsem jako on...
85 % (zatím 747 hodnotících s průměrem 86 %, před sedmi lety 206 čtenářů generovalo průměr 88 %).

P.S.
Zatím vznikly i dva celovečerní filmy (Poslední výstřel a Nevracej se) s Tomem Cruisem, což vyvolalo příval vtipů, porovnávajících jejich výšku.
Aktuálně se dokončuje seriál s Alanem Ritchsonem, mužem odpovídajících rozměrů.

64 09.12.2021

Se dvěma zemědělskými inženýry chodím na tenis, se třetím brázdím republiku na kole. Kdybych jim chtěl dát ironický dárek, byla by tato kniha to pravé. Jeden stárnoucí zemědělský inženýr „out of service“ tu vzpomíná na své lásky (a přátele). Otevřeně, podrobně až nechutně, prostě houellenbecqovsky. S tím se počítá, co nám ale autor tentokrát přimíchal navíc? Přihodil dobrou směs: plno pronikavých postřehů, vtipných, cynických a potměšilých, týkajících se ekonomie, politiky, zemědělství, gastronomie, historie, sexu a miliónu dalších oblastí, jeho záběr je široký jak Mléčná dráha. Antidepresiva, která zlehka rámují jinak celkem dramatický příběh, slouží jen jako zdůvodnění aktuální situace hlavní postavy, což není spoiler, to se dozvídáme hned v prvních větách. Ten rám ale postupně mění tvary na zlověstnější a barvy na temnější. I přesto bych do žánru v anotaci přidal „erotika“ a „humor“.
Audiokniha. Dokonalá, opravdu DOKONALÁ četba Otakara Brouska ml..
85 % (zatím 451 hodnotících s modrým průměrem 73 %).

64 02.12.2021

Sem se hodí malé zamyšlení na téma cílová skupina. Jsou dvě možnosti:
1. ano, jsem cílová skupina
2. ne, nejsem, z čehož dále vyplývá
a) byl jsem a už nejsem
b) možná jednou budu
c) nebyl jsem a nikdy nebudu.
Tuhle permanentně akční fantastickou a briskně ohláškovanou upírskou jízdu, s důkladně popsaným světem blízké budoucnosti, bych si s daleko větším uznáním vychutnával v době, kdy autor teprve možná začínal uvažovat o tom, že jednou třeba bude spisovatelem. Ano, 2a) je správně, ale i tak - u mě dobrý.
70 % (zatím 779 hodnotících s průměrem 88 %).
…
Musel jsem se v duchu pochválit. Měl jsem prostě skvěle vybroušený slovník. Toulal jsem se po Bruntálsku i havířovských krčmách po celé Ostravě a studoval ty nejvybranější nadávky jaké se tu daly zaslechnout. Nejednou se mi to hodilo, protože dobrá nadávka v pravou chvíli přinese víc užitku než milé slovo.

64 12.11.2021

Další epizodka ze života 87. revíru. Relativně příjemná a pohodová, alespoň při porovnání s mou předchozí četbou. V Izole se samozřejmě znovu vyšetřují vraždy, je tu několik mrtvých, jenže s Listopádem a hlavně s Leningradem se to (co do počtu obětí a lidských tragédií) vůbec nedá srovnávat. Autor dokáže text vyplnit břitkými dialogy, jemným humorem, pátrání jeho detektivů je klopotné a často bezvýsledné, ale pro obyvatele české kotliny tu naštěstí vše působí naprosto reálným dojmem.
85 % (zatím 84 hodnocení s průměrem 83 %).

…žiletky použité, malý černý adresář se zlatým emblémem, láhev Demerolu APG, jak vidíš, prášky na spaní a uklidnění.
„Něco mě napadlo,” řekl Meyer.
„Jo, a co?”
„Kdybych byl J. D. Salinger a sepsal seznam všech těchle sajrajtů, tak by se to pokládalo za vynikající literární dílo.”
„Škoda, že jsi jen Meyer Meyer,” odpověděl Carella. „Třetí polička: láhev Nytolu, tři náplně do propisek, lahvička Florinalu…”

P.S.
Tentokrát vyšetřují hlavně Carella, Hawes a Meyer

64 21.08.2021

Mistrovská práce, Ken Follett v nejlepší formě. Napínavá štvanice na skvěle popsaného antihrdinu, při které se zatajeným dechem čekáme, kdo se mu v ohrožené Británii zase připlete do cesty. Dokonalý mix špionážního thrilleru a stevensonovského dobrodružství. Jsme u Folletta, takže špetka erotického dusna nemůže chybět.
95 % (aktuálně 155 hodnocení s průměrem 87 %).

64 29.07.2021

Taková bichle a tak pěkně se to četlo. No, Isaacson mě okouzlil už životopisem Einsteina, tak co se divím.
Jobs byl sice po většinu svého života sobecký, sebestředný, geniální blázen, ale asi i proto je jeho životní příběh tak zajímavý. Měl tři hlavní děti: Apple, NeXT a Pixar. Ty skutečné čtyři u něj byly až na druhém místě.
100 % (aktuálně 700 hodnotících s průměrem 91 %).
…
Příštího dne se vypravil do Pixaru. Měl to místo ve stále větší oblibě, a chtěl proto oznámit zaměstnancům, že stále zůstává jejich šéfem a bude se o ně starat. Ale lidé z Pixaru byli rádi, že se bude nyní částečně věnovat také Applu. Byli rádi, když se na ně Jobs příliš nezaměřoval. Byl užitečný při velkých jednáních, ale mohl být nebezpečný, když měl příliš mnoho času.
…
On byl čerstvý multimilionář, ona světově známá celebrita, ale vždy se držela při zemi a v žádném případě nebyla tak bohatá. Nevěděla tehdy, co si má o něm myslet, a ještě po třiceti letech z toho byla stále zmatená. Na jedné večeři na začátku jejich vztahu vykládal Jobs o Ralphu Laurenovi a jeho obchodu Polo. Baezová přiznala, že tam ještě nikdy nebyla. „Má tam jedny červené šaty, které by se k tobě perfektně hodily,“ řekl a odvezl ji do známého obchodu na hlavní ulici ve Stanfordu. Baezová vyprávěla dál: „Říkala jsem si, to je senzační. Jsem tu s nejbohatším mužem na světě, který mi chce koupit tyhle krásné šaty.“ Když přišli do obchodu, Jobs si koupil několik košil pro sebe, ukázal jí ty červené šaty a řekl, že by v nich vypadala ohromně. Souhlasila. „Měla by sis je koupit,“ řekl nakonec. Trochu ji to překvapilo. Opáčila, že si je vlastně nemůže dovolit. On neodpověděl a tak odešli. „Nemyslíte, že když někdo takhle celý večer mluví, že jsem si neměla myslet, že mi je chce koupit?“ zeptala se mě, a vypadalo to, že je ještě po všech těch letech vyvedená z konceptu. „Teď je tajemství červených šatů ve vašich rukou. Já se kvůli tomu cítím pořád trochu divně.“ Dal jí počítače, ale nikoli šaty, a když jí přinesl květiny, vždycky ji ujistil, že mu zůstaly v kanceláři po nějaké obchodní akci. „Byl romantický, ale zároveň se bál být romantický,“ pravila.

P.S.
Na věci kolem IT občas kontaktuji ajťáky. Dva. Jeden nenávidí Apple, druhý uznává jen Apple, jenže tím by se neuživil, tak řeší i neApple. Já sám jsem z daleké široké rodiny zůstal jediný u Androidu a Microsoftu. Měl jsem dva iPady, ale nijak mě neoslnily, prášilo se na ně v polici, rozdal jsem je.

64 16.07.2021

Tahle série se snad nedá zvládnout celá. 57 dílů, to bych nesměl číst nic jiného než 87. revír a dělat nic jiného než číst - 87. revír, samozřejmě. Není to ale špatná myšlenka, možná by to stálo za to. Zatím mě to pořád baví, autor dokázal psát několik příběhů za rok (tady se setkáváme po čtrnácté, je rok 1960, přičemž sérii odstartoval v roce 1956) a stále přicházel s originálními nápady, naprosto pravděpodobným vyšetřováním i motivy, svěžími dialogy a logickým, ale i tragickým, vývojem hlavních postav. Tentokrát zvládnuto pomocí čtečky a bt sluchátek během celodenní služební cesty do Chomutova.
90 % (zatím jen 79 hodnocení s průměrem 89 %).
…
Arnold Halsted měl ohromnou kliku. Byl od srpna „dočasně nezaměstnaný“, ale měl manželku, která byla velice zručná vyšívačka korálků a měla chuť převzít obživu rodiny a nechat ho sedět polosvlečeného v ložnici a koukat ven oknem.

P.S.
V akci tentokrát hlavně Kling, Carella a Meyer

64 13.07.2021