mi-380 komentáře u knih

Peter May si s popularitou nezahrává. Drží se osvědčené směsi nostalgie, mírného napětí, skotské stopy a silné sociální kritiky.
Hezky se to čte (jako obvykle), ale… často jsem nespokojeně kroutil hlavou. Tak třeba základní motiv útěku z Glasgow do Londýna mi připadal jako bych z Ostravy odjel do Prahy a tím by veškerý kontakt na Ostravu a všechny příbuzné a známé byl nenávratně na 50 let ztracen? Nebo naivita, s níž obě výpravy (mladých i starých) probíhají, odpovídá věku 10 a 80 let místo 17 a 67, atd. I rozuzlení je krkolomné jak z kanadského televizního filmu.
Příjemné je pro mne u Maye pravidelné vzpomínání na léta šedesátá a velké kulturní bujení té doby, což jsem si prožíval sice dost opožděně, ale přece, a s autorovými hrdiny si to skoro vždy trochu zopáknu. Tentokrát jen taktak čtyřhvězdičkových 70 % (zatím na DK 410 hodnotících s průměrem 84 %).
…
Luke se zamyšleně poškrábal na bradě. „Je to zvláštní. Od šedesátého pátého se tady změnilo úplně všechno, ale vlastně nic, jestli víte, jak to myslím. V podstatě nic. Londýn pořád existuje ve stejné bublině. Pořád je to cizí země. Doslova městský stát poháněný finančnictvím, který nijak nedbá na to, co se děje ve zbytku země. Když žijete a pracujete tady, proč by vás mělo zajímat, co se děje jinde? Než ti zatracení Skotové začali vyhrožovat, že si zvolí nezávislost a připraví Londýn o zisky z prodeje ropy! Na cedulích je tady napsáno jenom Sever. A sever je místo na dovolenou, lov nebo rybaření. Nikdo nechce nic vědět o nezaměstnanosti, potravinových bankách a důchodcích žijících v chudobě.“

65 15.06.2022

Začátek osmnáctého století. Autor má nekonečný dar vtahovat čtenáře do děje, který je hutný, komplikovaný, plný zvratů a emocí. To dokázal i tentokrát při osudových střetnutích tří zbývajících bratrů Courtneyových a jejich potomků. Zároveň připomenul rozmach tehdejšího Ománského kalifátu, který ovládal východní pobřeží Afriky, boje o vládu v něm a pragmatické lavírování Arabů při střetech s rostoucí mocí Britského impéria. Příjemná, napínavá a poučná četba, jen dvě skutečnosti mi byly proti srsti: při vší krutosti děje nečekaná šlechetnost vůči hlavním padouchům (aby bylo do nekonečna s kým bojovat?) a fanatická vášeň lovců zvěře (což byly všechny hlavní postavy románu), předznamenávající počátek likvidace obrovských stád, a neřešili, zda jde o slony, hrochy, antilopy, o jakoukoliv zvěř. Ale taková byla doba, osadníkům tehdy připadalo přírodní bohatství jako zdroj nevyčerpatelný. Nebo jim to prostě jen bylo jedno.
90 % (zatím 176 hodnotících čtenářů je na průměru 86 %).

P.S.
Chronologicky jde o pátý díl. Později autor spolu s Tomem Harperem doplnili osudy hlavních hrdinů této doby dalšími romány:
4. The Tiger's Prey (Kořist) - 1700 (rok vydání 2017) (s Tomem Harperem)
5. Blue Horizon - cca 1720 (2003)
6. Ghost Fire (Tajemný oheň) - 1754 (2019) (s Tomem Harperem)

65 10.06.2022

V roce 1997 se Angličanu Jimu Grantovi neboli Lee Childovi narodilo obrovské americké child a to se má stále čile k světu. Prohnalo se více než čtyřiceti romány a povídkami, procestovalo svět, zanechalo za sebou hromady potrestaných padouchů a desítky spokojených (krásných, jak jinak) žen. Děkovné dopisy od lidí, kterým to velké děcko se svérázným smyslem pro spravedlnost pomohlo, by zavalily celý jeho dům. Kdyby nějaký mělo.
Jatka nastartovala reacheromániii i u mě, postupně jsem přečetl vše a stále netrpělivě očekávám nové díly. Pravda, kvalita příběhů je značně proměnlivá, tenhle úvodní ale určitě patří mezi ty lepší. Jakmile jsem zjistil, že existuje audiokniha (čte Vasil Fridrich), musel jsem si Jatka během čekání na novou knihu zopáknout. Jack Reacher, přesněji jen „Reacher“ je originální postava současné světové literatury, pravděpodobně potomek bájného bohatýra Ilji Muromce, a jeho úvodní krvavou historku „E pluribus unum“ jsem si s radostí a s náležitými pocity zadostiučinění znovu spokojeně vychutnal. Když už nejsem jako on...
85 % (zatím 747 hodnotících s průměrem 86 %, před sedmi lety 206 čtenářů generovalo průměr 88 %).

P.S.
Zatím vznikly i dva celovečerní filmy (Poslední výstřel a Nevracej se) s Tomem Cruisem, což vyvolalo příval vtipů, porovnávajících jejich výšku.
Aktuálně se dokončuje seriál s Alanem Ritchsonem, mužem odpovídajících rozměrů.

65 09.12.2021

Sem se hodí malé zamyšlení na téma cílová skupina. Jsou dvě možnosti:
1. ano, jsem cílová skupina
2. ne, nejsem, z čehož dále vyplývá
a) byl jsem a už nejsem
b) možná jednou budu
c) nebyl jsem a nikdy nebudu.
Tuhle permanentně akční fantastickou a briskně ohláškovanou upírskou jízdu, s důkladně popsaným světem blízké budoucnosti, bych si s daleko větším uznáním vychutnával v době, kdy autor teprve možná začínal uvažovat o tom, že jednou třeba bude spisovatelem. Ano, 2a) je správně, ale i tak - u mě dobrý.
70 % (zatím 779 hodnotících s průměrem 88 %).
…
Musel jsem se v duchu pochválit. Měl jsem prostě skvěle vybroušený slovník. Toulal jsem se po Bruntálsku i havířovských krčmách po celé Ostravě a studoval ty nejvybranější nadávky jaké se tu daly zaslechnout. Nejednou se mi to hodilo, protože dobrá nadávka v pravou chvíli přinese víc užitku než milé slovo.

65 12.11.2021

Klasický salát, při vytahování z knihovny došlo k rozpadu na několik dílů. To považuji za přesvědčivé osvědčení o využitelnosti. Listuji: rak – raketa – Rakousko – rampouch – razítko – recept – rejsek. Účastníkům mnohých TV soutěží by se tyto znalosti hodily, někdy nechápavě kroutím hlavou nad jejich (ne)vědomostmi. Rok vydání 1984, s tím jsou spojeny nepřesnosti a roztomilosti, kniha se pomalu stává dílkem historickým. Těším se na reakce a názory naší další generace.
95 % (aktuálně 98 hodnotících s průměrem 92 %).
…
Jetel: Jetel je naše nejlepší píce. Na družstevních polích ho bývají celé lány.
…
Hrdý: Víte, proč je hrdý? Má nové šaty…
…
Lenoch: Lenoch není jen pohodlný. Nechce vůbec nic dělat.
…
Otec: Otec má na starosti celou rodinu. Taky se mu říká tatínek nebo jen táta.
…
Vlk: Vlk u nás žije dost vzácně, a to na východním Slovensku… Vcelku nevypadá moc hezky…

65 27.03.2021

Očekávaná šablona: bohatí výletníci, podivné staré dámy, mladá bystrá slečna, pokřivené rodinné vztahy, omezený britský vyšetřovatel. Oživení přináší dva jevy: unikátní prostředí tehdejší Palestiny se všemi turistickými divy, které můžeme naštěstí obdivovat (díky relativně normalizovaným vztahům Izrael – Jordánsko) dodnes, a druhým jevem, nebo možná přímo zjevením, je slavný Hercule Poirot. Ten se plně dostává na scénu až v druhé polovině knihy a po klasickém vyšetřování a tradičním shromáždění všech zainteresovaných uvádí vše na pravou míru. Jako samozřejmost beru, že k očekávané šabloně patří neočekávaná pointa.
80 % (aktuálně 463 hodnocení s průměrem 88 %).

P.S.
Pozoruhodný v textu je odkaz na Vraždu v Orient-expresu.

65 10.11.2020

Talentovaná slečna Amber, tenhle plán jí nějak snadno vychází. Určitě lépe, než jejím mužským předchůdcům Alainu Delonovi a Mattu Damonovi v rolích talentovaného pana Ripleyho. Krok za krokem se Amber blíží k svému cíli, mezi těmi kroky je text knihy přeplněn popisy luxusních potravin, oděvů, obchodů, restaurací a nemovitostí, všech těch velkých a ještě větších snů. To mě zas tak moc nezajímalo, mám jiné sny. Příběh se ale zajímavě vyvíjel, jen jsem těžko snášel, že všechny ty oběti musely být napůl slepé a hluché, když průhledné kroky ďábelské femme fatale nedokázaly včas dešifrovat. To byla první polovina knihy.
Druhá část – vzpomínky v ich formě, během nichž se pro mne vše změnilo v kombinaci hororu a parodie a také poznání, že jsem asi naivní pozorovatel života kolem sebe, když jsem se s takovou krutostí nikdy nesetkal a přitom zde na DK v komentářích takové nadšení...
Naštěstí to ještě nebylo vše, tak jednoduše to neskončilo. Autorky na závěr příběh utěšeně zkomplikovaly a přinutily mě předčasně schovanou čtvrtou hvězdu vrátit zpět na své místo.
75 % (aktuálně 906 hodnotících s průměrem 89 %).

P.S.
Patricia Highsmith, Talentovaný pan Ripley – má další soukromá čtenářská výzva.

65 02.11.2020

Být už podruhé během týdne nadšený Klostermannem, to by mě tedy nikdy nenapadlo. Ale autor tenhle „ráj“ po velké přírodní katastrofě roku 1870 popsal mistrně a přesvědčivě, stejně jako ságu rodiny hrdého sedláka Adama Podhamerského, kde o katastrofy také není nouze. Klostermanna beru při popisu Šumavy a jejích rázovitých obyvatel jako naprosto důvěryhodný zdroj informací a jednotlivá místa, která jsem v posledních letech navštívil, mi s textem vyskakují před očima (Vydra, Křemelná, Horská Kvilda, Rejštejn, Kašperky, Čeňkova pila, Zlatá Studna, Prášily), stejně jako skutečná postava obra Rankla Seppa, u jehož dřevěné sochy v životní velikosti (213 cm) jsem se na Horské Kvildě před rokem s naší skupinkou přátel vyfotil. Tedy přesněji: vyfotil nás autor sochy, což je pan Pavel, otec známého cestovatele Ing. Pavla Pavla, příjemný a přátelský starý pán, který nás provedl nejen svou výstavou soch, ale i svou chalupou, kterou postavil vlastníma rukama přímo naproti hotelu Rankl (dříve Pollaufův hostinec, kde shodou okolností začíná tento román).
Díky autorovi musím obdivovat tu obrovskou vůli tehdejších obyvatel šumavské pustiny, jejich schopnost překonávat pěšky desítky kilometrů nehostinným terénem ve dne v noci, v létě v zimě, přetrpět kruté počasí, věčný boj s neúrodnou půdou, zažívat časté zápasy o přežití. Paradoxně - přírodní katastrofa přinesla bohatství. Dočasně.
Také díky skvělé četbě na pokračování a mému obdivu a respektu k tomuto koutu naší země jsem znovu na 100 % (aktuálně 124 hodnocení, průměr 89 %).
…
Staré cesty se opravovaly, nové se zřizovaly. Zástupy různého lidu se hrnuly do lesů s lopatami, krumpáči, trakaři, staré, nikdy nedotknuté skály trhaly se prachem a dynamitem, zkrátka, nikdo by byl nepoznal starou, klidnou, do věčného snu pohrouženou Šumavu, jejíž ticho ještě před nedávnem, před útokem kůrovce, sotva tu a tam rušilo cvrlikání drobného ptáčka a unylé zvonce pasoucího se skotu.
Mocné kusy lesů už polehly. Kde stály staletí velikánové, pnoucí k nebi kostrbaté zelené své koruny, otvíraly se široké paseky a temně zeleným mořem dosud stojících hvozdů prokmitaly rezavě červené skvrny zkázy, sídla smrtícího hmyzu, proti němuž člověk marně bojoval.

P.S.
Četba na pokračování - při natáčení se tenkrát v roce 1991 sešli Miloš Hlavica, Roman Hemala, Josef Patočka, Petr Pelzer, Zuzana Šavrdová, Jana Drbohlavová, Taťjana Medvecká.

65 27.10.2020

Okolo čísla 2117 se točí dva případy, z toho ten větší nám konečně naplno odhaluje doposud tajemného Asada. Je to kniha hlavně o něm, ale také o nesmiřitelných náboženských a etnických konfliktech, které politici západu svými hokus-pokusy s multikulturalismem a násilným vývozem demokracie přenesli z rozvrtaného a ropou nasáklého Orientu přímo mezi své spoluobčany a díky otevřeným hranicím nakonec asi i do celé EU.
Jsem rád, že případy oddělení Q drží stále svůj vysoký standard, i když obě popisovaná vyšetřování jsou postavena na programově vykalkulovaných bizarních a atraktivních základech.
90 % (zatím 365 hodnotících s průměrem 84 %).
…
Celá země se nacházela v podivném záchvatu paniky. Vůbec se nevědělo, odkud kluk volá, takže mohl být kdekoliv. Jestliže se policisté předtím neměli čeho chytit, tak teď to bylo ještě horší. Jestli předtím klesli na dno, teď klesali na dno Mariánského příkopu.

65 21.06.2020

Naposledy tohle velké foglarovské přátelství fungovalo perfektně jako čtení na dobrou noc mým dětem. Moc příjemné chvíle, ty večery strávené s dětmi, všechny nás to bavilo, všichni jsme se na čtení těšili, všichni jsme pociťovali dojetí a doufám, že u všech se upevňoval i smysl pro čest a spravedlnost.
90 % (zatím 1147 hodnocení s průměrem 89 %).

65 24.05.2020

Isola/New York, prosinec 1992, leden. Ve městě přituhuje poklesem teploty a stálým nárůstem kriminality. Autor se vrací k relativně prostým motivům zločinů. Napínavé pátrání, kterého se účastní většina známých postav, je tentokrát v poměru 50 na 50 prošpikováno komplikovaným soudním dramatem, které se přímo dotýká Steva Carelly.
...
Město upadalo. Taxikář to věděl, protože je projezdil křížem krážem, znal každý kout.
Viděl rozházené odpadky a potrhané matrace a travnaté svahy kolem dálnic zaneřáděné zbytky umělých hmot, v ulicích mimo hlavní čtvrti viděl jámy jako krátery po bombách, viděl černá slepá okna v opuštěných činžácích a telefonní budky bez telefonů, viděl veřejné parky bez laviček, které někdo rozmontoval a dřevo odnesl domů na topení, slyšel bezdomovce, jak vykřikují nebo pláčou nebo prosí o smilování, slyšel sirény ambulancí kvílet ve dne v noci, ale nikdy, když jsou zapotřebí, všechny slyšel a všechno viděl a všechno věděl, ale všechno míjel a jel prostě dál.
Policie taky věděla, co se s městem děje.
Jediný rozdíl byl v tom, že policisté nemohli jet prostě kolem a dál.
85 % (zatím 127 hodnocení s průměrem 83 %).

64 15.10.2023

Po tlusté detektivce jsem zatoužil po tenké antidetektivce od osvědčeného autora. Příběh je to příjemně starosvětský, z doby, kdy luxusní vlaky stále ještě připomínaly Orient expres, bohaté dámy se rozpovídaly u šampaňského a utajené lásky byly náležitě romantické. V porovnání s autorovými romány jednoduchá a přímočará oddychovka (v souladu s popisem práce hlavní postavy), s malým překvapením na konci.
70 % (247 hodnocení je zatím na 75 %).

64 08.08.2023

Legenda Biggles, často jsem o něm slýchal. Seznámili jsme se ale až teď, kdy jsem se vrátil z Finska a hledal příhodnou četbu. Každý jsme byli v jiném Finsku - jiné době, jiném kraji, jiném počasí, jiné situaci. Zatímco jsem se minulý týden toulal prosluněným pobřežím Botnického zálivu a potkával jen klidné Finy a Švédy, major James Bigglesworth se svými nejbližšími prožívá dramatickou finskou misi na studené sovětsko-finské hranici a všechny jejich aktivity se odehrávají kolem Oněžského jezera. Přitom se jim povede zničit několik letadel, potkat kromě Finů i Sověty, Němce, medvědy, Američana a dokonce i jednoho Poláka. Válka začíná a zatím není jasné, kdo bude spojenec, kdo nepřítel.
Autor sepsal jednoduché dobrodružství, kde svého hrdinu prohání na malém prostoru sem a tam, z jedné nebezpečné situace do další a další, ale čtenář dobře ví, že se o něj nemusí bát - Biggles totiž patří mezi hrdiny n e s m r t e l n é.
70 % (zatím 20 hodnotících, průměr 89 %).

P.S.
Tak teď ještě něco od Waltariho.

64 29.05.2023

Ženy pro ženy, samé ženy. Občas do tohoto žánru zavítám. Často bych klidně připsal „i pro muže“, u dění v domě na útesu bych původní označení neměnil. Dost věcí mi tu každou chvíli šlo proti srsti. Od překombinované a nevěrohodné historky, přes podivně rozčleněné vyprávění, až po časté ponory do nenávistných myšlenek hlavních postav a ledabyle načrtnuté mužské figurky. Posledních padesát stran s dlouhými vysvětlujícími proslovy mě sice udržovalo v napětí, ale každou minutu jsem musel počítat, kolik času mi ještě zbývá, abych už byl konečně na konci.
65 % (zatím 299 hodnotících, průměr 81 %).

64 03.02.2023

Moje první učebnice šachu z doby, kdy jsme všichni měli nějak víc času. Pravidla, základní kombinační triky, nejrychlejší mat začátečníkovi, zahájení, koncovky, příklady, cvičení. Velmi mě to bavilo, ale časem mi došlo, že těch pravých kombinačních buněk mám nějak málo. Zbyly mi příjemné vzpomínky na šachové souboje s kamarády, které odvál čas, několikery šachy ve staré bedně a u nich pár podobných knih. Slepá ulička mých snah. Ale dal bych si to znovu...
90 % (zatím 8 hodnotících, průměr 90 %).

64 14.01.2023

Vlezu do každé galerie, která je v dosahu. Plánovaně i náhodně. Jsou to většinou pěkné budovy s nápaditými interiéry, s poklady na stěnách a klidnými skupinkami návštěvníků. Rubens patří mezi mé čtyři oblíbené R. Temný Rembrandt, primitivní Rousseau, barevný Renoir a neklidný Rubens. Do paměti se mi navždy zapsala návštěva mnichovské Staré pinakotéky, kde Rubensova obrovská plátna zabírají velké centrální prostory budovy a jeho valící se a kroutící se sádelnato-svalnaté polonahé postavy se návštěvníkům míhají před očima. Autor a vydavatel touto publikací na kvalitním papíru zdatně plní úlohu zprostředkovatelů - miniaturizují a přenášejí ta úžasná plátna do pohodlí domovů. Nechybí podrobné popisy (název, rok, materiál, rozměry, umístění). Textu je málo, ten je tu ale vedlejší, připomíná jen vše podstatné ze života této pozoruhodné postavy.
90 % (zatím 5 hodnotících, průměr 88 %).

P.S.
Rubens byl nejen slavný barokní malíř („malíř masa“), byl i úspěšný diplomat, cestovatel a obchodník, byl dvorním malířem mnoha vládců, pracoval i pro pražské Augustiány (originály jsou dnes v NG v Schwarzenberském paláci).

64 12.01.2023

Autor mě znovu zavedl do světa, který mi připadá vzdálený jako galaxie na opačné straně vesmíru. Přesto mi advokátovu právnickou bitvu v soudní síni, včetně všech zákulisních manévrů, dokonale přibližuje a už popáté popisuje s velkou dávkou napětí a s maximální přesvědčivostí.
85 % (aktuálně 152 hodnocení s průměrem 85 %).

P.S.
Mickův slavnější bratr Harry Bosch se několikrát mihne dějem i tentokrát.

64 09.01.2023

V baru z reproduktorů duní Rolling Stones a McCartney, u baru září modré punčocháče na hezkých nohou nymfomanky, v parku naproti služebně 87. revíru je nalezena mrtvá dívka. Předvánoční atmosféra Isoly/New Yorku roku 1985 je načrtnuta hned v úvodu. A Hluchý, McBainův geniální profesor Moriarty, znovu kuje pikle ve stylu fanatického terorismu, s chladnou hlavou a ledovou krutostí.
85 % (zatím 85 hodnocení s průměrem 86 %).
…
Ať si hoši nejdřív uvědomí, že v tomhle policejním revíru si může on dělat, co se mu zlíbí: úspěšně se vloupat, úspěšně zmizet a nakonec jim úspěšně vtlouct do hlavy, že už nestrpí, aby strkali nosy do jeho záležitostí.

64 30.12.2022

Déjà Vu, to znám, to už jsem někde viděl!? Aha, tenhle díl posloužil jako předloha jedné epizodě s inspektorem Columbem (konkrétně S10E05, Není čas na umírání z roku 1992).
McBain znovu vyprodukoval chytrou zápletku a na pouhých 134.(!) stranách rozjíždí napínavý příběh, kde kromě dvou ústředních postav (Bert Kling a Steve Carella) dostávají významné role všichni kolegové detektivové, včetně nejvyššího velení, a jednu z nejdůležitějších znovu i špekoun Ollie z 83. revíru. Autor svatbu, jako výchozí bod zápletky, použil podruhé (poprvé to bylo v devátém románu (Až do nejdelší smrti) z roku 1959. Stejně jako tehdy bych znovu, s obdivem k autorovu jednoduchému a přitom přesvědčivému stylu, hodnotil plným počtem, jenže je tu jeden z nejoblíbenějších konců tohoto žánru – supertiming, zásah spravedlnosti v posledních sekundách.
Ani realista jako McBain tomuto lákadlu nedokázal odolat.
85 % (zatím 128 hodnocení s průměrem 85 %).
…
„Já se nemusím ani dívat, pane,“ řekl barman. „Jsou tu jen dva zákazníci, oba staří pánové a vůbec nevypadají tak, jak jste mi popsal svou manželku.“
„Oukej,“ řekl Kling.
„Moji ženu taky unesli o naší svatební noci,“ řekl barman suše. „Teď lituju, že si ji nenechali.“
„Tak vám pěkně děkuju,“ řekl Kling a zavěsil.

64 16.08.2022

William, Tom, Guy a Dorian, čtyři bratři, synové lorda Henryho/Hala. Strom života rodiny Courtney se dá na „těch internetech“ najít, dobrá pomůcka pro nadšence, který má v plánu zvládnout všech 21 románů, většinou nadprůměrně obsáhlých. Tohle je čtvrté pokračování, z Afriky se přesouváme do Indie, po KOŘISTI touží piráti, všechny Východoindické společnosti i drobní lumpové. S tímhle pozadím autor zamotává osudy čtyř rozdílných bratrů a jejich potomků do dramat po vzoru antických tragédií, kde bratr nezná bratra, syn otce, a pokud ho zná, pak ho i přesto musí zabít. Znovu oceňuji způsob, jakým si autor se čtenářem pohrává: povahy hrdinů mají do stoprocentní šlechetnosti stejně daleko jako jejich rodná Anglie od Indie, a na slušnou délku jejich života bych se bál vsadit i tu poslední libru, co mi zůstala z výletu a teď na mě pomrkává z poličky nad stolem.
Audiokniha, Martin Zahálka umí vyvolat správnou atmosféru: bručí, hromuje a nebojí se i kňourat.
85 % (zatím 44 hodnotících s průměrem 83 %).

64 02.06.2022