Mialenne
komentáře u knih
Den po dni
Nofreeusernames (p)
(SPOILER) Knížka má nádhernou ilustraci na přebalu a i přestože mne ze začátku šokovala třpytivým nápisem "Den po dni", který jde přečíst až po bližším ohledání, tak se mi vizuálně velmi líbí.
Co se týče obsahu, není to poprvé, co jsem viděla knihu jako adventní kalendář, loni s touto vazbou vyšla dětská kniha "Kouzelný sob" a velmi mne tento systém zaujal a doufám, že v dalších letech vyjde více takovýchto knih i v jiných žánrech. Trochu jsem se bála, že to bude celé oškubané a nehezké a tak jsem raději na otvírání použila ostrý zalamovací nůž.
Velkým překvapením pro mne byly ilustrace v jednotlivých okýnkách, které fungovaly jako spoilery, co se bude dít v následujících dnech, ale i tak se mi ne vždy podařilo uhodnout, co Addie čeká.
Stejně velkým překvapením pro mne byly vánoční úkoly na začátku kapitol, kdy jsem si původně myslela, že jsou určeny pro čtenáře, ale vlastně byly určeny pro hlavní protagonistku, což mi vlastně vůbec nevadilo a krásně to dotvořilo atmosféru příběhu. Sama jsem díky nim objevila spoustu nových vánočních písní a filmů, o kterých jsem netušila, hlavně tedy děkuji za animovanou pohádku Klaus!
Příběh jako takový byl roztomilý, pro někoho asi naivní, ale mi osobně se velmi líbil a vůbec mi nevadilo, že se odehrává někde v Americe. Jen je tady pár věcí, které bych vytkla...
To, že je kamarád Addie gay a tvoří tím vlastně úvodní zápletku a zdroj pomluv je parádní a vůbec mi to nevadilo, co mi však už přišlo moc, byla hlavní Nemesis, ze které se vyklubala lesba. Klidně bych se spokojila s tím, že by se snažila ponížit Addie, jen z důvodu, že má hezčí vlasy, chodí s Jaxonem nebo o ni projevil zájem Connor.
Další vadou na kráse byly fotografie, které se v kapitolách objevovaly. Bohužel to na mne působilo trochu "odfláknutě" a více bych ocenila, kdyby i to ilustrovala Adéla Stopka. Nemohla jsem se totiž zbavit dojmu, že mi ruce na fotkách k Addie prostě nesedí.
A nakonec mi přišlo na sílu tam protlačit českou pohádku, české tradice i osobnosti. Tradice vůbec nemusely být naše, mohla si klidně vybírat mezi více zeměmi (zvlášť, když většina Američanů ani neví, kde Česká republika je...) a pak až zvolit tu naši, protože by třeba neměla po ruce věci potřebné k těm ostatním, ale Jaromír Jágr a Jan Hus tam byli jako rána pěstí. Klidně bych v téhle knížce Česko zapřela, když o něm v celé knize není žádná zmínka.
Můra noční, předvánoční
Tim Burton
Veškerou tvorbu Tima Burtona miluji, proto jsem tenhle kousek musela mít doma.
Kniha je krásně ilustrovaná, jen mě trochu mrzí, že je tak strohá, čekala jsem komplexní příběh, ale jedná se vlastně o báseň. Chybí mi tam Sally, která ve filmu hraje důležitou roli, Oogie Boogie a spousta dalších detailů z filmu a také je škoda, že se v překladu ztratil vtip se Sandy Clawsem a že přejmenovali Zera na Nulíka, ale celkově je to povedená knížka.
Na neVěčné časy
* antologie
Kniha s nádhernou obálkou, z jedné strany dívka a z druhé kostlivec. Každá strana obsahuje 4 povídky a velmi mne překvapilo, jak jsou autoři na pár stránkách schopni vytvořit nový fungující svět.
Začala jsem číst ze strany kostlivce a hned první povídka "Kdo neumí milovat" mne velmi bavila. Je sice trochu "úchylnější", tudíž nesedne každému, ale já bych klidně ocenila delší příběh v tomto světě.
Další povídka "Pět otázek" je na známé téma Chárona, ale přenesená na Kubu do pochybného rodinného podniku. Závěr mě překvapil, ale i pobavil.
Moje ze všech nejoblíbenější povídka Maso a květina byla tak moc rozkošná. Trošku to na mě dýchalo "upírskou nesmrtelností".
"Polibek smrti" mne na téhle straně zaujal nejméně. I přestože jsem milovníkem padlých andělů a ďáblů, takhle povídka ve mně nezanechala nějaký extra dojem.
Z druhé strany pak povídka "Největší talent" měla. zajímavý nápad, jen ten konec byl takový hrrr a moc mě nenadchl.
Druhá byla pak povídka "Tvůj hlas", která se mi z této strany a možná i celé knihy líbila nejvíce. Okamžitě mne přenesla do vánoční nálady, byly tam vtipné poznámky a ten závěr byl takový šok, ale v dobrém. Moc mě to bavilo.
Další byla "Karma", která nebyla špatná, líbila se mi i pointa a celkový systém tohoto světa, jen ta zamilovanost postav mi přišla moc na sílu.
Stejně tak poslední povídka "Na stopě minulosti" mi přišla v romantické lince napjatá, nepřirozená a furt jsem čekala nějaký podraz.
Dokonalé městečko
Kateřina Karolová
Velmi zajímavý příběh, hned mě to vtáhlo do děje a hltala jsem stránku za stránkou. Kniha má krátké kapitoly, což se mi velmi líbilo a nejsou tam žádná hluchá místa. U některých kapitol se mi málem zastavilo srdce z napětí, které to ve mně vyvolalo a jednou jsem knihu musela dokonce odložit, jak jsem se bála, co bude následovat. Hlavní postava mi byla sympatická a hned jsem se do ní vžila. Hodně tomu asi také pomohlo, že se děj odehrává v Česku a byl mi tak blíže. Jediné co, tak ten otevřený a pro mě docela zmatený konec se mi moc nelíbil, hrozně ráda bych se dozvěděla více o městečku, o tom, co následovalo i o tom, co předcházelo. A hlavně, kdo byl ten muž s cedulí?
Hrobník
Oliver Pötzsch
Wow! Když kniha vyšla, byla jsem trochu skeptická... Historické romány/detektivky nejsou úplně žánr, po kterém bych sáhla, ale tato kniha mě úplně dostala.
Trošičku mě štvala hromada archaických výrazů, kdy se na každé stránce objevil nový a jejichž význam jsem si často musela dohledávat. V tomto případě bych ocenila na konci stránky "hvězdičku" s vysvětlením, ale díky této knize jsem se toho tolik dozvěděla - o smrti, pohřbívání i o stavbách ve Vídni.
Oříškem pro mě byla jména policistů, ve kterých jsem se občas ztrácela, ale doufám, že v další knize se to zlepší.
Co se týče příběhu, velmi se mi líbily úryvky z Almanachu, které uváděly kapitoly a vysvětlovaly problematiku pohřbívání a zároveň i korespondovaly s aktuálním děním v kapitole.
Parádní byla také různá neobvyklá přirovnání, která mě vždy pobavila a dělala čtení ještě větším zážitkem.
Celkový případ byl velmi zajímavý, zvrat, který nastal někde těsně za polovinou mě úplně dostal a konec jsem úplně hltala. Až do poslední chvíle jsem si myslela, že vrah je někdo jiný a teorie inspektora von Herzfeldta mi přišla naprosto logická, ale pak se všechno rozsypalo jako domeček z karet.
Neuvěřitelná jízda a už se moc těším na další knihu.