michaela.97
komentáře u knih

Honzíkova cesta = moje dětství ♡.
Neumím si představit, že bych svoje (budoucí) děti o tohle čtení ochudila a doufám, že ji budou v té smršti moderních knížek milovat stejně, jako jsem ji milovala já.


Moje dětská - asi nejoblíbenější pohádka (společně s Honzíkovou cestou) ♡


Knížku jsem kupovala k letošním Vánocům jako dárek dětem a sama jsem z ní byla nadšená - jak z ní budou nadšené děti, to se ještě uvidí :D
Ilustrace jsem naprosto úžasné a co se týče obsahu, tak jsem ráda, že se konečně začínají vydávat i knížky, které si hrají s dnešní - moderní dobou :) Myslím, že je to třeba. Elektronika a vymoženosti už tady jsou - a budou, takže to není nic, od čeho bychom měli děti držet dál (alespoň v jejich povědomí).
Jsem zvědavá na další podobné atlasy. Všechny vypadají skvěle.


Knížku jsem kupovala tátovi a přečetla ji taky, jelikož jsem viděla film v kině a ten mě chytl za srdce. Knížka je na mě docela dost zmatená (i táta říkal, že chvilkama nevěděl, o čem je řeč), ale když umí číst člověk mezi řádky a brát každý text samostatně, pak to ničemu moc nevadí.
Líbí se mi, že autor píše naprosto upřímně a bez příkras. Doufám, že knížka někomu pomůže nebo minimálně otevře oči. A držím palce lidem, kteří bojují proti "černým drakům".


Mám ji v angličtině - už několik let - a občas ji otevřu, abych si zlepšila náladu nebo si připomněla všední maličkosti, který jsou v životě důležitý a hezký. Nikdy nezklame a všem ji můžu s klidným svědomím doporučit! ♡


Další skvělá knížka od Austina. První knížka "Kraď jako umělec" se mi líbila o něco víc, ale i tak jsem se zasmála a uvědomila si pár věcí, o které se chci do budoucna více zajímat. Jsem ráda, že tvůrci jako Austin jsou a dělají, co je baví :)


Stejně jako u "Konec prokrastinace" miluju to zpracování. Jsem vizuální typ a tyhle knížky mě vážně baví. Jako člověk, co se do budoucna živit uměním chce a umění studoval jsem nadšená. Samozřejmě vám obsah nepředá moudro světa, ale nenásilnou a mnohdy humornou formou dokáže zprostředkovat a předat myšlenky, které dají víc než 200 stran A4 odborného textu. Autor dal dohromady několik obyčejných rad ze života, která by (alespoň nám začínajícím) umělcům mohla podat pomocnou ruku :) A já jsem pro. Rozhodně se k jejímu obsahu budu vracet. Ráda.


Manželé Alexandra a Alexander opět nezklamali! Když už to vypadá, že by mohl příběh skončit, rozvine se nová zápletka, změní se souvislosti a kniha se tak znovu vydává po napínavé cestě k jejímu rozhřešení. Styl autorů mě baví a mám ráda jejich postavy. Ať už ty kladné, tak i ty záporné. Každá má něco do sebe a občas žasnu nad jejich životními příběhy.
Za mě zas a znovu napínavé čtení, které je naprosto ideální do chladných zimních večerů, ale i do letních bouřkových nocí.


Nejkrásnější básničkový deník s ještě krásnějšími ilustracemi! :)
Je v něm spousta prostoru na vlastní tvorbu a každá si v něm najde to svoje.
Miluju, doporučuju.


Knížku jsem přečetla během 20 minut :D Samozřejmě to není žádná obohacující literatura, ale s tímhle si ji taky každý musí pořizovat. Pro někoho škoda papíru, ale věřím, že někomu pomůže alespoň se povznést nad některé běžné situace v životě, které prožíváme všichni, ale taky si všichni myslíme, že jsme na to sami. A myslím, že hlavně proto byla knížka vytvořena. Pro lidi, kteří berou život až moc vážně. Bojí se, že se jim dějí situace, které nikdo další neprožívá a možná si kvůli tomu připadají hloupě. Tady jde vidět, že hloupost je mnohdy na té druhé straně :D Za původní cenu bych ji nekoupila, ale z druhé ruky mne potěšila. Kupovala jsem ji jako dárek pro kamarádku, s kterou si často konverzace od Josefiny a Ester posíláme a dost často se v nich i samy nacházíme. Takže za mě jedna rada. Neberte knihu tak moc vážně. Není to o tom :)


Dlouho se mi nestalo, abych si z knížky vypisovala věty (moudra, myšlenky), nad kterými se chci i v budoucnu zamýšlet a která mě nějakým způsobem oslovila. Tématem mi byla hodně blízko srdci. Knížku jsem začala číst v Amsterdamu, kam zrovna hlavní hrdinové vyjeli a vnímali ho hodně podobně jako my :D :). Možná i tím mi byla knížka bližší. Překvapilo mě, kolik jsem se toho dozvěděla od známých filozofů. Příběh hezky plynul a ke konci jsme se dočkali i zvratu, který byl nečekaný a to se mi líbilo. Navíc, co se týká slečny "Karol", je mi ve spoustě ohledech dost podobná a tím pádem jsem se s ní skvěle dokázala sžít. A obálka je nádherná! Doufám, že tohle není poslední autorův počin.


Po přečtení téhle knížky jsem se oficiálně zamilovala do manželů, tvořících pod jménem Lars Kepler. Děj mi utíkal a já se ani chvíli nenudila. Možná také proto, že krátké kapitoly se mnohem lépe čtou než obsáhlé a jednotvárné texty. Příběh se stupňoval a konec jsem dočetla s otevřenou pusou. Při čtení jsem se bála a zároveň se neskutečně těšila, jak bude knížka pokračovat dál. Za mě rozhodně jedna z nejlepších detektivek, co jsem kdy četla!


Autobiografická zpověď je doplněna o krásný ilustrace a i když se nejedná o žádnou hlubokomyslnou literaturu, tak někam k vodě nebo do tramvaje za mě super čtení! Navíc miluju a obdivuju autorčino hraní si se slovy a mám ráda její instagram, kde právě veškerou svou tvorbu sdílí.


Příběh sice prostý, průhledný a sluníčkový, ale já ho četla ráda. Je to taková knižní jednohubka, kterou smlsneš za večer. Ideálně pro ty, kteří věří. V Boha, v naději, v odpuštění, v uvědomění si vlastních chyb. Mě se příběh líbil hlavně proto, že poukazuje na to, jak důležité je se obklopovat láskyplnými lidmi, kteří můžou lásku do našeho srdce vrátit a ukázat nám správnou životní cestu, i když z ní sejdeme. Neurazí, nenatchne, ale obohatí - naši duši i srdce.

Tvorbu Anie miluju. Inspiruje mě, motivuje, dělá mi radost a tak nějak učí mě být lepším člověkem. Továrnu jsem chtěla od chvíle, co vyšla, a pak, když jsem ji držela v rukou (podepsanou) jsem se do ní začetla a nemohla se odtrhnout. Bavila mě. Hodně. Jak je upřímná a (ne)obyčejná. Svá. Baví mě, že se v ní vidím a že je psána stejným stylem, kterým píšu taky. Všem snílkům, mořským vílám i obyčejným holkám, co si chtějí prožít svoje neobyčejný životy doporučuju všema deseti!


Mě knížka bavila. Četla se hezky, rychle a budu se k ní ráda vracet. Našla jsem v ní několik zajímavých pouček, které bych ráda do budoucna zužitkovala ve svůj prospěch. Zároveň mě i namotivovala a posunula vpřed. Rozhodně doporučuju v ní minimálně občas zalistovat.


Knížku jsem četla v období Vánoc a udělala jsem nejlíp, jak jsem mohla! Skvěle jsem se vcítila do té vánoční atmosféry, která je v knížce naprosto bravurně vykreslená a bylo to takové příjemné čtení během zimních večerů :)
Chápu, že ne každý má rád tuhle směsici autorů, ale i když směřují k jiné věkové kategorii (mně teda ještě ne úplně vzdálené) já je čtu moc ráda! Zvlášť teda Johna Greena, což je můj oblíbenec. Baví mě to, jak umí popsat atmosféru společně s charaktery postav a že každý jeden příběh má co předat. "Sněží, sněží ..." rozhodně doporučuju!


Mám ráda knížky pro "teen", ale tahle se mi úplně netrefila do vkusu. Byla milá, hezky se četla a děj neurazil, ale bohužel ani nenatchl. Z recenzí, které jsem tu četla jsem čekala víc, tak třeba ty další ze série budou lepší. Za mě ale rozhodně super čtení pro mladé slečny :)


Na to, jak Kinga miluju mě tahle knížka zas tak neoslnila. Nevadí mi dlouhé pasáže - popisování detailů. Spíš naopak. Píšu stejně a mám to v knížkách ráda, ale trochu mi vadilo, že jsem se moc nebála. Občas přišlo pár zvratů, kdy se mi udělalo dokonce i fyzicky zle (mám hodně bujnou představivost a dokážu se až nesmyslně silně vcítit do děje, lidí, situací,...), ale jinak se děj tak nějak táhl a nic moc se v něm neudálo. Naopak mě mile překvapilo filmové zpracování. Možná jsem od knížky měla větší očekávání (většinu jsem přečetla před tím než jsem viděla film, jen ten konec jsem dočetla až po tom, co jsem viděla film z roku 1989 a následně i ten z letošního roku), jelikož nápad je to super. Tak či tak se těším, až rozečtu další!


Minulý rok jsem knížku rozečetla, ale za boha ji nemohla dočíst. Začátek mě bavil. Původem indická autorka vypráví o tom, jak se s rodiči přestěhovala do Hongkongu a vybočovala z davu, protože měla jiné životní cíle než bylo pro ženu a ještě v její v rodině zvykem. Tuhle část knihy bych doporučila si přečíst. Je to taková motivace, z které si můžeme hlavně my ženy ledaco odnést. Ale pak se autorka zamotala do kruhu. Povídala o zážitku blízkém smrti, kterým si prošla, což je téma rozhodně zajímavé a pokud máte rádi duchovno, bude vás i tahle část hodně bavit. Mě zaujala, ale pak už to bylo jedno a to stejné neustále dokola a mě přišlo unavující pokračovat ve čtení. Četla jsem jen proto, abych knížku mohla zavřít a odložit. Možná by stálo za to knihu jen tak prolistovat, vytahnout si z ní to důležité a pak ji nechat být.
Za mě už znova ne - e.
