mikika komentáře u knih
protože i já mám tuhle sérii ráda, tenhle první díl mi chyběl, ale zkrátka přes tu úvodní pasáž s rozřezáváním jakési paní jsem se fakt nedostala...
konečně zas jedna z těch lepších Quinnových, plná vtipu. takové jsou super!
Další z příběhů, které rozpoutal Peter Mayle o nadšencích, co se přestěhují za sluncem někam na jih, je plný humoru a dobré pohody...
jedním slovem úžasné. naprosto fantastická atmosféra...
klasická fantasy s propracovanými hrdiny, novým magickým světem, a napětím pocházejícím z toho, kolik různých lidí/mágů chce hlavní postavu zabít a jestli se jim to povede, resp. jak z takového průšvihu chce proboha vyváznout...
jak už bylo popsáno níže, kniha vyvolává emoce, a to hlavně ty nepříjemné. introvertní čtenáři budou těžko snášet představu něčeho takového, jako je pobyt v uzavřeném prostoru mezi šílenci, kamery, manipulace, soutěže za hranou komfortní zóny... z první poloviny knihy jsem měla husí kůži.
asi jsem čekala větší vědeckou srandu ve stylu Hazelwood. ale na druhou stranu bavilo mě, jak se autorka trefuje do klišé romantické literatury (teda doufám, že to bylo schválně...)
důkaz, že i ve Švédsku byly devadesátky dost divoké...
Napínavý příběh s poldou a novinářkou, jejichž osobní životy jsou snad ještě komplikovanější a dramatičtější než samotné vyšetřování vraždy. I když oba pracují na stejném případu, jejich neustálé míjení a křížení je neskutečně frustrující a zároveň dodává další level napínavosti.
nesmírně se mi líbil dokonale vystavěný fantasy svět, vzdáleně připomínající renesanční italské městské státy, s kombinaci s autorčinou imaginací, perfekt.
nádherně podmanivá, melancholická detektivka o partě přátel, kterým čas jaksi zastřel realitu oparem nostalgie a už si jasně nevzpomínají, že všechno nebylo tak úžasné. a že jejich kamarád William možná sebevraždu nespáchal..
vůbec bych nepoznala, že jde o severský román, díky mezinárodním jménům se může odehrávat kdekoli. tyhle příběhy o toxických vztazích mezi "nejlepšími přáteli" mám ráda, a Poslední večeře je přímo ukázkový příklad, jak to má vypadat...
oproti předchozím dílům série je tady inspektor docela v ráži, jeho náladovost se odráží nejen na případu, ale i v chování podřízených. asi poprvé mám pocit, že ho seržanti vlastně jen ze zdvořilosti snáší. jinak poklidný případ, dost těsně připomínající Vraždy v Midsomeru i díky spiritistické seanci.
naprosto zvláštní, nepopsatelná, magicky neurčitá kniha z daleké budoucnosti, kde si budete vychutnávat podivnosti toho nového světa. evidentně nesedne každému. ale kdo má rád styl Jeffa Vandermeera, ten si ji užije.
jízlivá kniha o neschopné šlechtické rodině, na kterou fakt potřebujete jmenný seznam, a neskonale trpělivém služebnictvu, u kterých nechápete, že ty idioty už dávno nevzali palicí po hlavě. bavil mě ten posměšný tón, i když jsem dlouho tápala, jaký žánr to vlastně čtu. a úplně nejmatoucnější byla paralela na covid, i když dost vtipná.
jak moc fantasy/sci-fi nečtu, tak tohle bylo osvěžující, matoucí a svým způsobem zábavné. nečekaně dobré.
klasická britská detektivka z malého městečka kombinuje mravenčí policejní práci a soukromý život inspektorovy rodinky, o kterém nemá šéf prakticky žádné ponětí, když žije hlavně svou prací.
Dobře ozdrojované, plné faktů. Jako nějaká diplomka. spíš pro čtenáře, kteří už o Sisi něco vědí a můžou si doplňovat souvislosti sami. já se tu až zpětně dozvěděla o některých místech, že byly spjaté se Sisi, kdybych to věděla dřív, dívala bych se na ně možná jinak. a v Budapešti jsou moc krásné sochy!
hodně střelený příběh z Paříže, výrazná nadsázka mě zaskočila, ale na pláž tak akorát.
možná zatím nejlepší díl - jednak je vtipné číst si o závějích v parném létě, jednak je tu spousta podezřelých z různých prostředí a tím je příběh pestřejší.
tenhle díl byl asi nejslabší, což je škoda, když se tu míhali všechny postavy z minulých dílů (pokud si je člověk pamatoval). ale hlavní hrdinové byli naprosto nudní, papíroví, absurdně tupí. nesedli jsme si...