mikika komentáře u knih
Další parádní konverzační taškařice. jen mi přišlo, že snad v závěru chybí jedna stránka, nějak jsem nepochopila, jak se ty korále dostaly tam, kde skončily...
něco tak nudného už jsem dlouho nečetla. autistický hrdina akorát všechny vytáčel, včetně mě. Zlatý Projekt Manželka, tam byl Asperger aspoň trošku vtipný. A směr vyšetřování jsem víceméně tipla dobře, což mě taky vytočilo...
snad že jsem předtím četla hutnou knihu plnou komplexních a složitých postav, tohle mi hned vzápětí přišlo tak neskutečně chabé a lehce sračkoidní. možná kdybych obrátila pořadí víkendových knih...
Měla jsem velká očekávání, která kniha bohužel nenaplnila. Po skvělých Mnoho strak věští vraždu jsem čekala něco podobného, napínavého z literárního světa. Ale výsledkem je sedm samostatných povídek, (které jako by vypadly z šuplíku Agathy Christie) jejichž význam nechápete a nevíte, co s nimi. Až teprve v závěru vám autor ukáže vlastní genialitu, ale to už je pozdě na změnu názoru...
jeden z prvních thrillerů, který jsem někdy před dvaceti lety četla a sedla si z něj tenkrát na zadek.
vršení absurdních situací přes sebe jsem si užila už u předchozích dvou autorových knih, takže vím, co čekat. takže.. mi tady těch mrtvol přišlo nějak málo. na druhou stranu čtenář si kupodivu už i ty smolařský loosery docela oblíbil...
první díl byl celkem čtivý, postavy byly nové a neokoukané a teprve jste se s nimi seznamovali. tady už vše znáte a pozornost je hlavně na vyšetřování. normální šéfinspektor a jeho tři nohsledi provádějí běžnou policejní rutinu... už dlouho jsem nečetla nic tak nudného.
i když trošku čekáte kriminální linku, nakonec dostanete příběh tří těžce oklamaných žen, kterým ale budete držet celou dobu palce - a taky s napětím sledovat, jak jen těsně Jack/Jon uniká odhalení, když se mu domeček z karet začne pomaličku hroutit.
zvláštní román pro mládež z předmobilového období, což tady ani moc nevadí, protože důležité jsou emoce otřeseného kluka, který se musí vyrovnat se ztrátou. anebo se kniha dá číst i jako psychiatrický případ, protože valná část je terapeutický deník.
na tohle téma se určitě dají najít i lepší a originálnější knihy. Třeba Hříšné dopisy...
bože, taková deprese... zoufalé prostředí, skličující příběh, bojující hrdinky, jediná životem kypící postava je tam patolog... jako - dobré, ale chci mít po dočtení knihy lepší náladu, a ne pocit, že oběsit se na pásku od županu není zase tak špatný nápad...
čekala jsem lepší, temnější, víc využitý potenciál. škoda.
klidná oddechová detektivka z anglického venkova s totálně normálním detektivem. možná až moc postav a podezřelého jsem odhadla správně, což se mi obvykle moc nedaří. pro fanoušky Midsomeru ideální.
těšila jsem se, mám historky z lodí ráda, ale tohle bylo zklamání. jak kdyby to psal nějaký začátečník, a ne Královna Zločinu... asi už bylo znát, že to psala 90letá bábinka...
pro fanoušky Pendergastovské série nezbytnost, jde vlastně o spin-off. ale ve stylu klasických dobrodružných románů, plných divočiny a archeologie. bonusem je reálný příběh výpravy, kde si autoři přidali jen část - z toho fakt mrazilo...
nějak mi v téhle nové sérii chybí plesové sály a přijímací salonky. Narvat půlku knihy do stísněné kajuty, navíc vztahem, který dost připomíná Stockholmský syndrom... nějak mě kniha nenadchla..
spojení fantasy a detektivky zajímavý nápad, je znát hodně inspirace v různých dystopiích kolem. čtivé, pořád se něco děje, ale měla jsem neodbytný dojem, že autorka obešla nějaký zákon pátera Knoxe...
díky tomu, že jsem četla předchozí autorčinu knihu, už jsem tak nějak čekala, že její hrdinka nebude normální...a že zápletka bude totálně ujetá. vše se potvrdilo. což asi není dobře.
asi už mám Jeffries tak načtenou, že mi tohle přišlo jak přes kopírák s jejími dřívějšími knihami. nebo mi prostě nesedla.