minek komentáře u knih
Zajímavě psaný román ve kterém mě především zaujaly intriky na dvoře Ludvíka XIV.
Jinak jsem měl chvílemi strach, že děj sklouzne do "červené knihovny" (chudá dívka-romantický vztah s charismatickým mužem-happy end), ale zde mne překvapila autorka koncem tohoto dílu (i když to nakonec ten happy end nevylučuje a lze jej předpokládat).
Jsem na další děj zvědav.
Knihu jsem si půjčil v knihovně zcela náhodou, takže jsem první díl nečetl a nemůžu srovnávat. Kniha více než detektivní zápletkou uchvacuje popisem tehdejšího života obyčejných lidí v Anglii. Zajímavé je i spojení hlavní postavy s tehdejším reformátorem J.Wiclifem.
Jinak mi bylo Hugha docela líto, jak byl neustále bit :-))
Docela poutavě napsaná kniha o období vlády Rudolfa II. Popisuje tehdejší rozpínavost Habsburské dynastie, která po mnoha příbuzenských sňatcích nebo sňatcích s duševně nemocnými potomky královských rodů, plodila zdegenerované potomky (samozřejmě že ne všechny).
Anabáze E.Kellyho v čechách nebyla na úkor životního příběhu jeho nevlastní dcery popsána zcela podle reality (chybí jeho věznění na mosteckém Hněvíně), ale myslím si, že Kellyho životní příběh nebyl tou hlavní dějovou linkou knihy, takže to lze pominout.
Jinak vypravěčské schopnosti H.Whitton jsou skvělé a kniha se čte velmi dobře.
Kniha mé oblíbené autorky historických románů mne opět nezklamala. Velmi poutavě popisuje kritické období našich českých dějin a dokázala do nich vsadit i jednotlivé životní příběhy historicky doložených osob.
Docela změnila i můj názor na "zimního krále", který byl v našich dějinách popisován spíše jako osoba negativní. On ale byl tvrdě konfrontován s tehdejší církevní rozpolceností v českém království a bohužel neměl v překotném běhu dějin dost času na seznámení sitací a neměl možnost adekvátně reagovat.
Opět jeden z historických románů, postavených na útržcích historických fakt. Kniha realisticky přibližuje současnému čtenáři tehdejší postavení ženy ve společnosti. Příjemná oddychová četba.
Kniha volně navazující na Tmu O.Neffa využila potenciálu původní zápletky, ale nezůstala nic dlužná svému zařazení mezi pravověrnou scifi literaturu.
Děj roztáhla z české kotliny až na americký kontinent. Bohužel mi připadá, že až moc křečovitě se snaží autor dokladovat, jak mi češi jsme krutí a toužící po primitivní moci, kdežto v postapokalyptické americe jsou k sobě lidé slušní, všude je řád. No prostě je radost zde vychovávat potomky hlavních hrdinů. Nebo to tak vidím jenom já???
Téma, které má šanci se stát reálnou hrozbou současného světa, ovládaného technikou, mě v poslední době docela zajímá. "Tma" má poněkud odlišnou původní zápletku nežli např. Blackout od Elsberga, ale následky jsou obdobné. Neff zůstal v naší české kotlině a nezabýval se takovými následky, jako např. odstavení atomových elektráren, které by samozřejmě bylo nemožné a tak by zde k žádnému "po třech letech" pravděpodobně nedošlo.
Pro mne zbytečné byly v knize epizody popisující morbidní hru Katky s "tělíčky" nebo popisy exekucí narážením na kolejnice.
Nutné asi také nebylo adresné obsazení politiky. Za prvé už dnes ji mohou číst lidé, kterým tato jména nic neříkají a pokud by kniha byla přeložena do jiného jazyka, tak asi také ne.
Jinak jsem ale knihu přečetl jedním dechem.
Celou pentalogii jsem přečetl se smíšenými pocity. Karel IV. je zde nejprve vypodobněn jako vynikající stratég a taktik, který dokonale ovládl Evropu silou nebo dynastickými sňatky, aby nakonec sklouzl do role rodiče, který, ač mimořádně inteligentní, nedokáže usměrnit výchovu svého syna do patřičných kolejí a tím ho do budoucnosti vyvarovat pádu do reality.
Myslím že nejlépe byl podaný poslední díl pentalogie. Vykresluje Zikmunda jako cílevědomého panovníka, který měl smůlu že byl v pořadí až za Václavem a ještě se musel vyrovnat s tehdejší církevní rozpolceností, osmanskou rozpínavostí a nástupem husitství v Čechách. Kniha také velmi dobře vykresluje povahu tehdejších šlechticů v českých zemích, kterým šlo většinou jen o vlastní prospěch a až na několik vyjímek se podíleli na tehdejším úpadku království.
Člověku až zatrne, když si uvědomí, že by se tento příběh mohl klidně stát realitou. Elektrickou energii bereme jako naprostou samozřejmost a de facto si nepřipouštíme, že by mohla najednou chybět. Až když chybí, tak nám dochází jak jsme na ní v každodenním životě závislí. Jakkoli jsem ateista, nezbývá mi než poprosit "Bůh nás ochraňuj od takovéto katastrofy".
Velmi zdařile podaný detektivní příběh za středověku. Kniha má spád a docela mě zaujal neobvyklý exkurz do prostředí otrokářského korábu. Bohužel jsem nečetl předchozí díl-musím to co nejdříve napravit.
Kniha mne moc nenadchla. Působilo mi problémy se orientovat v dotčených postavách (jednou pojmenované jménem, podruhé titulem), několikrát jsem se musel vracet ve čtení, abych pochopil souvislosti. Nebyl to můj "šálek čaje".
O historii "rodu růže" toho už bylo napsáno mnoho a tato kniha patří mezi ty dobré.
Jediné co mě trochu vadilo byl Jiráskovský styl psaní - než zvedne postava oči od vyšívání ke dveřím, musíte přečíst dva listy knihy :-)) . Ono to bylo dáno i dobou kdy jednotlivé části knihy vznikaly, dobou, která obdivovala právě styl A.Jiráska, K.Klostermanna a ostatních "popisovačů" přírody a okolí děje.
Hodně mne to zaujalo. Celá tato myšlenka přesně koresponduje s mým názorem (který jsem si po dlouhých letech jako státní zaměstnanec a spolupracovník podnikající manželky) na úlohu státu v našem životě utvořil. Dospěl jsem k tomu, že státní aparát, deklarovaný jako pomocník občanů v jejich nelehkém putování životními nástrahami, je přesným opakem jeho funkce. Stává se jakousi mocenskou silou, která pouze tvrdě vyžaduje dodržování regulí, které úzká skupina lidí vymyslí (mnohdy s vidinou vlastního prospěchu), a které je schopna změnit ještě před účinností původních znění. Občan se tak stává otrokem státu, který je schopen své zákony vyžadovat až do úplného zničení občana, který se podle státu nechová v intencích jimi vyhlášených zákonů.
Kniha jenom podpořila to, co normálně uvažující člověk už dávno poznal nebo tušil.
Pohled do života v Táboře za husitského hnutí, zaměřený především na vznik Adamitů. Ovšem autor mocně fabuluje a z kněze Adama Rohana z Belgie (pikharta) udělal kováře. Řekl bych že až moc jsou přehnané obrazy neustále souložících účastníků děje, včetně lesbického vztahu Anny či snaha o zapojení Jana Žižky do adamitských rituálů.
Dost nepravděpodobně vyznívá i zmiňovaná a v ději použitá pravděpodobně Kámasútra v latinském překladu. Nedokáži si představit, že by někdo takovouto knihu přeložil do latiny, když vzdělání příslušelo především kněžím a u těch to nepřicházelo v úvahu, a kdo by ji vytiskl, když i tiskárny byly pod církevní kontrolou.
Stručně popsané životy nejznámějších žen české historie. Mnohdy uvádí kniha na pravou míru některé historické omyly, které se vžily.
I císař byl jenom člověk. Děj knihy nám názorně ukázal jak život císaře, tak život vesničanů v tereziánské a později v josefovské době.
Další z náhledů doby, která byla kdysi glorifikovaná a byla vydávána za zárodek "třídního boje", tentokrát očima královny, manželky jednoho z nejhorších králů na českém trůnu. I když to měl po svém otci Karlu IV. a v souvislosti se začátkem protestantismu a jeho šíření v Evropě velmi těžké.
Nabízí obraz boje o vládu v Čechách očima ženy Jiřího Poděbradského. Těsně před tím jsem přečetl V.díl husitské epopeje od Vondrušky, takže i z tohoto hlediska to bylo docela zajímavé. Bohužel kvalita knih se srovnávat nedá. Vypravěčské umění Vondrušky je jiný level.
Opět docela dobré počtení o době, která pro náš národ (i když v té době byly Čechy tak kosmopolitní, že slovo národ je asi velmi nadnesené) byla velmi důležitá a volbou Jiříka z Poděbrad českým králem i důležitým mezníkem našich dějin.
Opět čtivý exkurz do doby, která nebyla jednoduchá ani pro šlechtu, a co teprve pro sedláky a zemany. Zemí táhly hordy loupeživých zabijáků a do toho všeho ještě mor.
Člověk by nevěřil, že těch více než 600 stran jde přečíst tak rychle :-))
A jdu na další díl.