mirabl komentáře u knih
Excelentní! V kategorii krátkých romantických příběhů je tohle dílko Marhild Hehnové jedním z mála, které perfektně drží pohromadě. Je to dobře rozehrané a roztomile zakončené. Tleskám a doporučuji.
Audiokniha. Podivný slepenec klasické i paprskometové vyvražďovačky zlých emzáků. Už dlouho se mi nestalo, že by příběh měl od docela nadějného začátku tak sestupnou tendenci. Prostě nekonečná dějová recyklace ... oslí můstek ... nekonečná masakrální recyklace ... konec prvního dílu. 50%.
Široko daleko nejlepší, téměř (ne)pohádková kniha pro milovníky koček. Pokud někdo ve svém životě získal osobní zkušenost s mňoukajícím společníkem, tak příběhy Mančí a Jonáše si neuvěřitelně užije ... a také dokáže pochopit, že kočka opravdu nemá sedm životů.
Hodně nenáročná romance zakončená dvojitou svatbou. Zrychlený děj a jednání hlavních hrdinů připomíná spíše grotesku z éry němého filmu.
Hezký příběh ze zoologické zahrady, ale hrozně krátký. Bylo to perfektně napsané, klidně to mohlo být i třikrát delší. Mohu doporučit menším čtenářům, kteří se již "prokousali" hromadou pohádek od rodičů a prarodičů ... a hledají něco ze skutečného života.
Téma sokyně v lásce zvládla Hedwig Courths-Mahlerová s nevídanou bravurou. Pravda, je to trochu zjednodušené (na můj vkus je tam i dost umírajících), ale četlo se to jedním dechem. Příjemná romantická zábava na jeden večer.
Tahle knížečka v pidiformátu se mi četla hodně špatně. Ve vysoce intelektuálním textu jsem se doslova ztrácel. Takže malá ukázka z příběhu "mindrák":
... Dlouho se dívala do vody a já si pořád říkal, že si k ní sednu a vezmu ji za ruku.
"Ty. To je stejně zvláštní," řekla hodně hlasitě, protože jez dělal rámus. "Že jsem to já," dodala a pořád se přitom dívala do vody. "Mně to někdy bejvá divný, že jsem to já, že nejsem někdo jinej."
Už jsem si k ní chtěl sednout, ale ona právě vstala a hodně zblízka, jako kdyby na mne chtěla vybafnout, řekla: "Ale sem stejně ráda, že sem sebou."
Nevěděl jsem, co jí na to odpovědět. To, co řekla, bylo něco tak zvláštního, tak neobyčejného a vznešeně tajemného! Zase byla nade mnou, zase mě předběhla, zase se ukázala její převaha.
Stále si myslím, že i velmi malé děti mají dost rozumu na to, aby při poslechu těchto říkanek dokázaly samy odhalit tu spoustu nepravd a neuvěřitelností. Takže malá ukázka:
SKÁKAL ZAJÍC
Skákal zajíc kolem plotu,
roztrh sobě novou botu,
liška mu ji zašívala,
veverka se posmívala.
"Co ty se mi posmíváš,
když žádnou botu nemáš!"
Už někde za polovinou tohoto horrorově-romantického veledíla jsem začal tušit, která hradní pipina tam asi teda skutečně pobíhá. Jojo, absolutní ztráta času ... bohužel, jasný odpad.
Není to ani Jack London, ani Curwood... jen průměr. Autor do krátkého příběhu toho nacpal příliš mnoho - kámoše Vlka, (ne)chtěnou romanci, zvířecí a lidskou vyvražďovačku ... což se mu vymstilo. Snadno zapomenutelný maglajz.
Sice si už z mládí nepamatuju jak to v té pohádce bylo doopravdy, ale nějak se mi nepozdává, že by Jenda s Mařkou nebohou stařenku okradli o drahokamy a dukáty ... a pak zdrhali přes vodopád na labutích :-). Každopádně provedení knihy s pěti 3D prostorovými scénami je dechberoucí.
(audiokniha). Pokud jsem u Příliš dlouhé swingers párty doslova hýkal nadšením, tak tady jsem s bolestí v srdci zaznamenal jen velké zklamání ... a masakrální ubíjející nudu během nekonečné eliminace (ne)mrtvých. Zdá se, že mistrovi jaxi došla inspirace a nápady, takže pár kouzelných mečů tu dějovou bídu (se spoustou zbytečné brutality) už zachránit nedokázalo.
Detektivně-romantická hotelová story, která osloví spíše čtenářky ... neboť jedině ony mohou plně pochopit Savannah, která nedokázala odolat kouzlu (napraveného) lupiče-gentlemana.
Když na sebe narazí dva zatvrzelí berani, a ten "souboj" pak trvá nekonečně dlouho, stane se pouze jediné: Místo hlavních hrdinů příběhu si čtenář zamiluje toho úžasného psa :-).
Moc pěkná romantická pohádka (nejen pro obdivovatelky a restaurátorky skotských hradů). Jen si myslím, že americká autorka nějak nedocenila význam slova "gentleman". Aristokrat s vybraným chováním by dámě svého srdce nikdy neřekl "Vypadni" ... to mě fakt zaskočilo. 90%.
Nemastný-neslaný název tohoto díla poměrně přesně odráží výsledný čtenářský dojem. Autorka jakoby se nedokázala rozhodnout, zda se má více rozepsat o poznávání mrňavého království (asi někde v Evropě ... kde mám tu mapu?) a vztahů uvnitř rozvětvené královské rodiny ... anebo se teda jako fakt věnovat romanci? Trestuhodně nevyužitý potenciál dobré zápletky. 50%.
První dvě třetiny knihy, to bylo velmi příjemné čtení s nádechem romantického, stupňujícího se jiskření. Bohužel závěr mě zklamal. Když pominu opakovaně přerušené "splynutí duší" (to se prostě a jednoduše n-e-d-ě-l-á), tak sladkobolné osvětlující bláboly mě ke konci lehce přiotrávily. 70%.
Řeknu to na rovinu: Tato kniha mi přinesla jediný zážitek ... ano, pohled na emocemi našlapaný fantastický snímek na obálce. To neuvěřitelné plkání o krásné holce, kterou bavilo hrát si na ušmudlaného lodního strojníka ... uff, tohle by nevymyslel ani hollywoodský scénárista. No a korunu tomu nasadila stupidní detektivní zápletka. 50%.
Bohužel průměrná, málo uvěřitelná a lehce zapomenutelná romance. A přitom ten začátek nebyl až tak špatný. Pokud někoho dokáže upoutat příběh šikovné (zamilované) cukrářky a chorobně žárlivého (zamilovaného) ředitele ... a nekonečně dlouho potom čekat na "překvapivé" finále ... drží v ruce tu správnou knihu.
Většina svéprávných rodičů se téhle útlé knížce velkým obloukem vyhne. Ale jsou možná i takoví, (s nekonečnou trpělivostí), dostatečně rezistentní vůči neustálým dotazům "A ploč? A ploč? ..." a skrytě doufají, že jejich malý naklonovaný Einstein to hlubokomyslné a mnohovrstevnaté poselství briskně vyluští a podá všeříkající vysvětlení: "To je huustýý!"
Takže malá ukázka:
PSANÍČKO.
Zelený doubek,
v doubku holoubek,
v holoubku vajíčko,
v něm bílé psaníčko.
V něm bílé peříčko -
kde jsi, holubičko?