misa.lemperova komentáře u knih
Snad po sto letech jsem se vrátila k Lanczové, na které jsem vyrostla. Dá se říct, že v pubertě jsem si především díky jejím knihám vybudovala lásku ke čtení :). Tehdy jsem od této autorky hltala jeden román za druhým, pravidelně jsem chodila do knihovny, potají četla až do rána… Takže když jsem zahlédla teď po takové době v knihkupectví novou knihu od ní, dlouho jsem se na ni chodila dívat, protože přece jenom teď už většinou sahám po trochu jiném druhu literatury, ale nakonec jsem neodolala. Nelituju toho, nemohla jsem se odtrhnout, dá se říct, že jsem příběh hltala stejně jako před lety :). Ale oproti dřívějším knihám je Těžká noc napsaná už spíš pro “dospěláky”. Bavila mě, je to příjemná oddychovka a ráda si od autorky zase někdy něco na odreagování přečtu.
Knihu jsem dostala jako dárek. Češtinu mám moc ráda, nikdy mi nečinila problémy, takže zajímavé počtení. Chválím za některé z pomůcek, které jsou v knize uvedeny - neznala jsem a přitom jsou fajn :). Znám mnoho lidí, kteří by tuto knihu měli mít doma místo Bible, bohužel právě takoví, co by to nejvíce potřebovali, si ji nekoupí… No nic :D
Ságu Twilight jsem hltala ve filmové podobě, když mi bylo tak třináct :). Po více než deseti letech jsem se rozhodla si ji konečně i přečíst. Nejsem zklamaná, bavilo mě to, i když už tento příběh vnímám jinak než dřív. Spousta lidí Twilight odsuzuje, ale u mě bude mít vždycky místo v knihovně. Je to klasika, díky které poté vznikalo spoustu dalších podobných příběhů - někdo musel být první a tudíž i nejvíce kritizovaný :). Autorka píše čtivě, líbí se mi její vykreslování postav a jejich pocitů. Sága určitě stojí za přečtení a nemůžu jinak, než ji doporučit :).
Nebyl to nejlepší thriller, který jsem četla, ale byla to dobrá kniha. Bavila mě, poslední strany jsem přečetla jedním dechem. Hlavní postava mě trochu rozčilovala, ale to byl asi autorův záměr. Takže za mě klidně doporučuji těm, koho tenhle žánr baví.. :)
Vinnetou je moje srdeční záležitost už od dětství. První dvě knihy jsem hltala s nadšením, tato už mi trvala trochu déle. Musím přiznat, že první polovina knihy mě moc nebavila, ale jakmile se dostal do příběhu zase Vinnetou, četlo se to samo… :-) A upozorňuju, že když nakonec přece jen přijde ten smutný konec, nebrečí u čtení snad jenom ten, kdo má srdce z kamene… Vinnetou je prostě nesmrtelný, je to legenda, kterou miluje spousta z nás… Snad i budoucí generace tyto knihy osloví, stojí to za to :-)
Miluju Vinnetoua a jeho dobrodružství, takže jsem si knihu užívala. První díl byl lepší, ale i tento prostě nezklamal. Na začátku mě moc nebavily příběhy, ve kterých vystupoval Old Death, na můj vkus zde málo figuroval Vinnetou :D
Druhá část s Old Firehandem se mi líbila víc a rychleji se mi četla, na konci se Vinnetou s Old Shatterhandem opět rozloučili, takže už se těším, až se vrhnu na třetí díl! :)
Mám moc ráda filmové a divadelní zpracování Noci na Karlštejně, takže knižní předloha se četla sama. Za chvilku přečteno, povedené dílo. Knižní klasika, která stojí za přečtení. Ale uznávám, že se nemusí líbit každému…
Četla jsem jako malá a moc se mi líbila. Ferdu jsem si hned zamilovala, toho mít doma, tak se rozhodně nikdy nenudím :) Super oddychovka, doporučuji všem milovníkům psů :)
Hezké čtení, především mě nadchnuly překrásné ilustrace. Přečteno máte za chvilku, je to takový kraťoučký příběh bez složitého děje na pohlazení duše. Samozřejmě to nezanechá takové stopy jako Malý princ… Ale je to moc milá knížka :)
“Ten borovský kostelíček, stojí na vršku, skrze lesy smutně na mne hleděl: Jsi to, můj hošku?”
Narodila jsem se ve stejné vesnici jako pan Havlíček, takže chápu, co na svém domově miloval a o čem píše. Důležitá osobnost českých dějin, měl v hlavě veliké myšlenky. Děkujeme za Vaše dílo :)
Zajímavá knížka, určitě doporučuju si ji přečíst. Je zde hodně sarkasmu, všechny postavy jsou hrozně upřímné a berou život takový, jaký je. Tedy že ne vždy je všechno růžové a ne vždy je na světě spravedlnost. Autor se snažil zlehčit těžké téma rakoviny, ale to není dost dobře možné. U filmu jsem brečela, u knížky ale ne…
Tak tohle byl neskutečný zážitek. Vinnetou je srdeční záležitost už odmalička, hrozně silný, poutavý příběh plný dobrodružství, od kterého není možné se odtrhnout. Miluju tu knížku a hned se vrhám na další díl.
No, co k tomu říct… Knížka se mi celou dobu četla celkem dobře, než jsem se dostala k poslední kapitole, kterou vyprávěla jedna z hlavních postav. V tu chvíli mi to, co jsem do té doby přečetla, přestalo dávat smysl. Protože se jedno s druhým vylučovalo, v jedné z předchozích kapitol bylo totiž zmíněno jiné jméno, než v kapitole poslední. Byla jsem zmatená, tak jsem mrkla sem na recenze a zjistila, že to zde píše hodně čtenářů… Vážně mě tato chyba (nebo co to mělo být?) naštvala a zkazila mi požitek z celé knihy. Nebýt toho, tak by byla celkem dobrá… Asi bych ji nedoporučila a nečetla znovu. Co dodat, škoda.
(SPOILER) Jednoznačně doporučuji k přečtení. Kniha je psána z pohledu devítiletého chlapce. Ta dětská nevědomost, nevinnost a naivita mě dostávala. Bruno se pořád snažil si ujasnit, co je správné a co ne, proč jsou vlastně nějaké dvě strany plotu, proč jsou dva “druhy” lidí, proč jedni ke druhým nesmějí přijít na návštěvu a hrát si spolu… Co vlastně dělá jeho otec, proč by dělal něco zlého, když je tak hodný a má ho rád? Přesto tušil, že by se na Bruna zlobil, kdyby věděl o jeho novém příteli, který “bydlel” na druhé straně plotu… O smutném konci ani nemluvím, ten jsem obrečela. Čtenáři této knihy prostě budou truchlit při čtení a nejspíš i dlouho potom…
Fanoušci Lucie budou nadšení. Objevují se zde dosud nezveřejněné fotky ze začátků skupiny. Kniha je moc pěkně zpracovaná, fotografie jsou kvalitní a autentické. Příliš mnoho textu zde nečekejte, ale to už snad vyplývá z názvu knihy - Fotografity :-)
Když jsem vzala knihu do ruky, byla jsem velmi zvědavá. Když vyšla, byl to velký boom, každý ji kupoval… Potom mě pomalu začínalo odrazovat hodnocení a komentáře tady na Databázi… Nicméně přečetla jsem ji.
Nijak mě neuchvátila, téma bylo zajímavé, ale zvláštně zpracované. Na čtení poměrně složité, bylo velmi náročné orientovat se v ději. Autorka vše spíše naznačovala, nic nebylo řečeno přímo, asi aby si čtenář vše domýšlel. Někdo píše, že ho kniha velmi vzala a uchvátila, to já bohužel říct nemůžu. Nejspíš už si od autorky nic nepřečtu… Oceňuji však, že v tak mladém věku se pustí do psaní knihy s takhle složitým tématem.
(SPOILER) Taková oddechovka. Nad dějem se nemusí vůbec přemýšlet, nenáročné čtení.
Pocházím z vesnice, takže jsem se dokázala do jednotlivých příběhů trochu vžít a pochopit je, chvílemi jsem poznávala své příbuzné a známé z vesnice. Například v pasáži, kdy “mladí” pořídili bábičce rychlovarnou konvici, tu ona však nechala v krabici a schovala, protože stejně raději vařila vodu na kamnech, když na to tak byla zvyklá :-)
Avšak tolik zloby, závisti a nenávisti, co v sobě postavy v knize měly, to mě až překvapilo. Nemyslím si, že se lidé z vesnice mezi sebou až tolik nesnášejí a pomlouvají, dost lidí zde psalo o “vesnických vidlácích” a že by na vesnici rozhodně žít nechtěli, když si tohle přečetli. Na můj vkus vyzněla kniha až moc pesimisticky a objevilo se zde hodně předsudků. Všichni z vesnice nejsou takoví a hlavně všichni nejsou takoví jako před 50 lety…
Celkově hodnotím knihu jako průměr, neurazí, ale nenadchne. Děj v podstatě žádný, jsou to vlastně jenom útržky z životů jednotlivých lidí z dědiny, které nijak významněji propletené nejsou.
Hovorový jazyk mi byl blízký, nářečí starších postav už tolik ne, chvílemi už mě to při čtení rozčilovalo. Ale k tématu knihy se to hodilo. Nedoporučuji milovníkům spisovné češtiny, toto by asi jen tak nepřekousli :-)
Chystám se od autorky číst ještě knihu Vrány, třeba mě nadchne víc.
Tohle je přesně ta kniha, kterou zhltnete za chvilku, protože je prostě napínavá od začátku až do konce. Kdo byl nakonec vrahem mě celkem překvapilo, celou dobu jsem netušila, kdo by to mohl být, všichni se obviňovali navzájem… Komu se líbilo Deset malých černoušků od Agathy Christie, tomu se bude líbit i Nevítaný host. Doporučuji :)
Silná kniha. Rasismus je velké téma. Kdo ho znevažuje, ať si přečte tuto knihu a třeba to všechno prostě a jednoduše pochopí…
Určitě doporučuji, je to důležitá kniha, která mi do života něco dala a vždy bude mít v mé knihovně i v mém srdci místo. Netřeba něco dodávat, za mě 5/5*.
Na poezii moc nejsem, po knize jsem sáhla ze zvědavosti, protože jsem o ní hodně slyšela. Nijak extra mě však neoslovila. Není úplně špatná, jen si nemyslím, že by mi úplně něco předala. Nicméně musím ocenit krásné grafické zpracování, mezi básněmi najdeme nádherné fotografie. Popravdě se mi líbily možná víc než samotný obsah knihy :D