MíšaS. komentáře u knih
Dvě výborné povídky, dalo by se říct, že dnes už klasické, a k tomu jedna dobrá a jedna taková nemastná neslaná.
Komentáře Macvosika, pumla a Jaroslava 0572 jsou vyčerpávající a shrnují i moje pocity z knihy. A já jsem jako milovnice historie a Shakespeara velmi spokojená.
Já si nemohu pomoci, ale ze všech tří knih, co jsem o půstu četla mi tahle přišla nejhorší a o ničem. Bohužel, podle hodnocení, jsem asi jediná. Kniha mi nic nedala a nejhorší na tom bylo, že z ní na mně dýchala strašná nabubřelost. Já nevím, jestli je to možné, ale ten pocit jsem měla celou dobu, co jsem knihu četla.
Také ta parafráze s housenkou podle mne trochu pokulhává, protože housenka žere, aby se mohla zakuklit a využít tu energii, co nasbírá k přeměně na motýla, ale určitě nežere jen tak pro radost a protože se nedokáže ovládat, jak nám bylo předloženo.
Pohádka pro děti. Našemu filmu z roku 1978 to nešlape ani po paty.
Kniha se četla dobře, ale stejně si nemyslím, že je dobré v době, kdy můžete jíst, se zbytečně přecpávat. A taky už druhá kniha, kde se vynechává snídaně. Proč nevynechají večeři? A také se stalo to, co jsem čekala - to, co se v jedné knize smí se v druhé nesmí. Ono asi bude nejlepší použít selský rozum...
Jak píše Zorka neustálé omílání informací o tom, že půst je lék a uzdraví nás ze všeho mi začalo brzy lézt na nervy. Stejně jako rada - pokud máš hlad, napij se. Ano, vím, že se říká, že hlad je převlečená žízeň, ale velké množství tekutin ledvinám také škodí. Já držím 16/8 už asi měsíc, někdy je to lepší někdy horší, s tím, že bych chtěla postupně zkoušet denní půst. Potřebovala jsem, protože na internetu toho moc není, aby mi někdo "poradil", jak se zachovat když - se mi začíná dělat blbě, jsem malátná, mám zácpu/průjem apod. Na tohle je v knize jediné řešení - napít se, protože to není hlady, ale žízní. I když uznávám, že pak je tam jedna malá poznámka, že můžu sníst pár ořechů. Jo, a taky mi dostala rada, že pokud chci držet půst, tak bych neměla vařit. Jsem zvědavá, jak by mi to doma prošlo. Miláčku, sorry, ale dneska "půstujeme"....
Takže z knihy nejsem nijak zvlášť nadšená, prakticky půlku jsem jen tak přeskákala a půlka informací mně v knize vůbec nezajímala.
Knihu prodám a zkusím si koupit jinou.
První část se mi moc líbila, ale jak přišel listopad, tak to šlo do háje. To už se ani nedalo číst, jak to autor zahrál až do naprosté absurdity a nelogičnosti. Takže za první půlku 4* za druhou sotva 1*, dohromady za 2*.
Bohužel nedočteno. Nebaví mně to. Mnohem raději bych si přečetla klasický životopis SB.
Klasický Havlíček, romantické popisy střídající se s realitou života, přesně tak, jak to mám ráda u jeho jiných knih. Ale samotný příběh mě bohužel nezaujal.
Není to špatné čtení, ale asi jsem už přesycená těmito příběhy, které jsou vlastně na jedno brdo. Takže teď si dám chvilku pauzu a pak si dočtu ty zbývající dva díly, co doposud vyšly.
Nemůžu si pomoci, ale ten konec mi přišel "divný" (ohledně vraha a jak to dopadlo).
Tak jsem opět po nějakém čase dostala chuť na romantiku a tato kniha je přesně to pravé. Hravé dialogy mezi hlavními postavami jsou geniální. A i když někdo může knize vytknout, že se v ní nic neděje, tak já se bavím při popisech přírody a střídání období a při dokonalém vykreslení lidské povahy. Takže opět krásně strávený čas. A teď ještě repete Rozumu a citu a bude romantička ve mne na nějaký čas znovu spokojená...
Hodně špatná kniha. Nudila mě. Nemělo to hlavu ani patu. Přemílalo se tam spousta informací, které ale neměly na děj vliv. Podle mě to chtělo napsat něco souvislejšího. Buď se autor měl zaobírat "dědičností genu zla", anebo napsat prostě obyčejnou kriminálku.
Jak píše RomanDušek pode mnou, skvělý příběh, který má spad a promyšlený děj.
Opět klasika 95 % knihy se nic neděje a Amélie je asi nějak "dutá", když jí to dojde až na těch posledních stránkách. Ne, není to napínající vyvrcholení děje, je to prostě jen zoufalství nad tím, že přece nemůže být taková blbá, že jí to nedojde.
Hurá, mám to za sebou !!
Opět 90 % knihy se nic neděje a na posledních stránkách se vše vyřeší.
Ohledně celé série bych měla maximálně otázku, zda je Amélie nějak "momentálně opožděná", že jí vše dojde až na těch posledních stránkách. Podle mě se z námětu dalo vytřískat mnohem víc.
Tenhle díl nebyl tak špatný, ale zase 95 % knihy se nic neděje a pár stránek před koncem "hop" a je vše vyřešeno. A mimochodem jako horor bych to určitě neoznačovala. A označení pro ženy mi taky přijde mimo, protože tohle je podle YA jak vystřižená.
Co mi nejvíc štve na téhle sérii je to, že 95 % knihy se nic neděje a pak najednou pár stránek před koncem se vše vyřeší a objasní.