Mišima komentáře u knih

Ani v této knize mne Lévy nezklamal! V ději samotném je určitá míra literární mystifikace, není to suchá biografie dat a Baudelairova osobnost je viděna z pohledu různých lidí, kteří s ním v průběhu života přišli do styku.

15.03.2017

Touto knihou jsem byl nadšený, i když o Sartrovi žádné další biografie u nás dosud nevyšly, pochybuji, že by se svého ukolu zhostily lépe. V Sartrovi bylo více Sartrů, jak tvrdí sám autor. Lévy je nanejvýš objektivní v hodnocení svého hrdiny a přes veškerou kritiku říká, že "je lepší mýlit se se Sartrem, než mít pravdu s Camusem."

1 15.03.2017

Hmm, je to vskutku brilantně napsáno - řek bych až příliš brilantně. Ty sexuální scény, pokud by byly jako obrazy, daly by se vnímat skoro jako tvrdá pornografie. Ale současně v nich není nic nadbytečného, realita je také taková! Sexuální orientace toho l6-letého hocha ovšem zůstává záhadou.

15.03.2017

Od Fallady jsem zatím četl Pijana a Každý umírá sám. Této knize u mne předcházela výborná televizní inscenace se stejným názvem. Asi proto dávám o hvězdičku méně! Zdá se mi, že tentokrát, a to se stává opravdu zřídka, předstihl film svou literární předlohu. A také ve srovnání s těmi dvěma výše uvedenými knihami, se mi Kufalt zdá literárně slabší.

4 15.03.2017

Knih o fenoménu Charles Manson jsem v minulosti četl několik (tahle je v pořadí čtvrtá). Guinnovu knihu však zatím z toho přečteného hodnotím jako nejlepší! Nesnaží se čtenáře příliš šokovat, ale krok za krokem odhaluje celou Mansonovu narušenou osobnost, stejně jako situace kolem ní, které v konečném důsledku vedou k výsledné Apokalypse.

1 14.03.2017

Stejně jako v Pijanovi, i zde jsou lidé a prostředí znamenitě vykresleni. Určitě i v Německu byli lidé, kteří se Hitlerovi a jeho zrůdnému režimu dokázali vzepřít a zaplatili za to cenu nejvyšší. Bylo jich ale málo!

1 09.03.2017

Plná závislost na alkoholu vzniká až po dost dlouhé době. Když se s pitím začne již v raném mládí, může být člověk za několik let už v tom. Erwin Sommer začal ale pít ve zralém věku, proto je ta jeho rychlá závislost na alkoholu podezřelá! Román mne zaujal hlavně přesným popisem daného prostředí a sugestivní kresbou těch týpků ve vězení a pak v "léčebně." Léčebna to nebyla ani náhodou, spíš nacistický detenční ústav. A potom také nádherné zachycení hrdinovy narůstající opilosti při konzumaci různých alkoholických nápojů.

1 09.03.2017

Nejen tento první díl Vondráčkových Pamětí, ale i ty dva díly ostatní, jsou nádherné! Dýchá z nich autenticita doby a moudrý pohled pisatele. Pan profesor Vondráček své vzpomínky obezřetně končí rokem 1945. Pokračovat dále s upřímností jemu vlastní, by pro jeho profesní kariéru mohlo být zničující.

2 09.03.2017

Vondráček v sobě psychiatra nezapře. Na Junga i psychoanalýzu pohlíží kriticky, což v kontextu doby, kdy toto dílo vyšlo, bylo pochopitelné! Autor zastává důsledně materialistický přístup k dané problematice. Ovšem informační šíři jeho záběru lze sotva co vytknout. Dnes by byl Vondráček asi zděšen, když by viděl, jak se s esoterikou a mysticismem doslova roztrhl pytel, o různých náboženských sektách ani nemluvě!

4 09.03.2017

Kniha, kterou Vondráček psal společně s O. Riedlem, je zajímavá i dnes. Některé odborné zjištění mohou být sice dnešním výzkumem překonané, ale sloh, jakým je kniha psána, je skvělý a podněcuje zájem čtenáře o danou tematiku.

1 09.03.2017

Myslím, že z toho, co Kříž zatím napsal, jde o jeho největší( a nejrozsáhlejší) dílo. Kdyby věci mohl pojmenovat přímo a nepoužít historické alegorie, byla by tím kniha ochuzena o řadu lyrických, erotických a také apokalyptických scén! Jak úžasný by z toho byl film, ovšem nesměli by to natáčet Američané!

2 07.03.2017

Kniha nabitá zasvěcenými podrobnostmi o významné knize P.P.Pasoliniho "Nafta", stejně jako detaily k jeho poslednímu snímku "Salo aneb 120 dnů Sodomy." Náročný text přitom není suchopárný, ani se čtenáři příliš nepodbízí. Je škoda, že tato kniha dosud nevyšla také v českém překladu!

07.03.2017