Mitsuki komentáře u knih
3,5 hvězdičky jsem zaokrouhlila na 4, protože z knížky ve mě přetrvává hlavně pozitivní pocit. Ačkoliv je v ní s velkou nadsázkou vlastně zobrazeno, jak nás likviduje konzumnost společnosti, tak si ten pocit odnáším - velká plus za to, že se člověk u knížky nahlas směje a že nachází troškou souznění. Bohužel mě knížka místy nudila a konec jsem už tak nějak dolouskala, takže bych některé hluché pasáže a ne moc vtipné scény vystřihla a celé to zkrátila, aby celková tragikomičnost více vynikla :-)
Ačkoliv jsem zpočátku přemáhala okamžiky menšího zklamání, že Eragon je příběhem Harryho Pottera putujícího s Gandalfem s dávkou protichůdných a patetických vět, nakonec jsem nechala pohltit dračí krásou celé knihy. Přestože Eragon vyrůstá jako štěp na prastarém stromu fantasy, ve výsledku se pyšní velmi bohatou úrodou.
Tato Kingovka mě vtáhla do svého příběhu až za polovinou. Snad je to tím, že kniha líčí celou hrůznou upíří atmosféu komplexně, v celém městě, i s popisky mnoha, mnoha vedlejších postav. Ale přesto, že v dnešní době je příběhů o netopýrech upírech plno, King je prostě jedinečný a v jeho podání jsem měla v nemálo pasážích husí kůži :-)
Kniha se mi líbila, dokonale mne vtáhla do děje a strhla svým spádem. Dobrá myšlenka, objasněná i autorových komentářem v závěru knihy. Ale vůbec by mi nevadilo, kdyby byl Mozek delší, dokonce si myslím, že by jmu to prospělo a zvýšilo hodnocení. Jinak terminologie z lékařského prostředí jako vždy složitá, ale člověk se aspoň něčemu přiučí ;-)
Jako malá jsem u této encyklopedie prožila opravdu fascinující zážitky listováním mezi tolika panenkami. Které děvčátko alespoň tajně nemrklo po této hračce? Když dnes vidím televizní spot na bárbíny, jímá mě hrůza. Panenky se staly silně spotřebním zbožím, urvané hlavičky a nožičky bárbínek se válí v kdejakém dětském koutku. S touto knížkou si ale krásně osvěžíte časy, kdy Barbie něco znamenala. Jak praví Ruth Handler ve své předmluvě "Barbie, oblečená do okouzlujících "dospěláckých" šatů, mohla být vším, čím chtěly být její malé majitelky."
K této knížce se velmi ráda vracím, Šahrazádiny pohádky jsou pro mě pěkným počtením. Vždycky zapomenu, o čem která pohádka byla, takže znovu a znovu nacházím pointu každého příběhu :)
Myslím, že kdybych nečetla tento druhý díl, tak bych o moc nepřišla. Tím však nechci říct, že by pokračování Rosemary a její syn bylo nudné nebo pokazilo obrázek, který jsem si o tomto příběhu i spisovateli vytvořila. Kniha je právě docela pěkně ukončená, pro někoho možná dost násilně, ale to člověku alespoň dá důvod k zamyšlení.