moira2912 komentáře u knih

Nečtu sci-fi často, možná proto pak pokládám každé jedno dílko za tak skvělé. Nebo mám možná jednoduše šťastnou ruku, co se týče výběru, každopádně mi Duna vyrazila dech.
Ještě jsem o ničem takovém nečetla. Ta promyšlenost, nejen světa, ale i děje, netušili jste, co se stane příště, možná tak doufali. Ty myšlenky, nápady a detaily, ta zamotanost a záludnost. Propracované charaktery, které dýchaly a občas vám plivly do tváře. Styl psaní a forma, ve které byl příběh podaný, propojenost a návaznost, to vše tvořilo skvělé, takřka dokonalé dílko, které jsem si nedokázala neužít. :)

4 12.06.2015

Zajímavá kniha se zajímavými myšlenkami, které nejsou vůbec hloupé, autor tomu věnoval myšlenku a většina se zakládala na pravdivém základu. :) Děj také nebyl vůbec špatný. Postavy různorodé a dobře zpracované. Jen mi lehce nesedl styl psaní, ale kniha to byla dobrá a bavila jsem se. :)

2 12.06.2015

Dárce je nádherná, lyrická knížka. Ve své jednoduchosti strhující.
Fantazie a krutost, s kterou je kniha napsaná, melodičnost a poetika, bere za srdce a pozvedává na duchu, svými nádhernými nápady, promyšleností, reálností. A děsí.
Konec... dá se vyložit mnoha způsoby, každý ve své podstatě tragický a kouzelný.
Je těžké o tom psát. Lepší je si ji přečíst. .)

3 12.06.2015

Oh my, ta kniha! Už dlouho jsem nečetla tak vtipný a nápaditý příběh. Iracionální a skvělý. Připomíná mi svou absurditou Pratchetta. Až na technické odbočky, kdy se dopodrobna probírala magie. Tuhle část(i) jsem milovala. A postavy! Různorodé, živé, propracované. Šílený a zamotaný děj. Skvělá knížka. :))

2 12.06.2015

Oh my, ten konec. Konec! Jakože... konec? O.O
Líbilo se mi, jak naturalistický příběh byl (bití, šikanovaní...), navzdory tomu, že to má být zapohádkované. Příběh byl zamotaný, promyšlený, originální. Především ty šílené nápady.
Charaktery někdy naivní, a přesto byly postavy skvěle propracované.
Styl psaní místy zvláštní, lehce natahovaný, občas lehce směšný, a ne úplně v dobrém slovasmyslu, ale nutil číst dále. Potřebovala jsem vědět jak to bude pokračovat.
Líbilo se mi to. .)

12.06.2015

Z této sbírky jsem četla pouze Infinity Blade, ostatní dva jsem četla už dříve, a... nemám ráda příběhy napsané podle her. Zdají se mi příliš svázané a dějová linie křečovitá a umělá. Vyhýbám se jim, pokud můžu. Mám prostě raději nepředvídatelnost a různorodost. Ale musím uznat, že i tak se mi to četlo dobře a nebyla to špatná povídka.

Odvěký meč - 3,5*
Emperor's Soul - dokonalost, čirá, nezředěná dokonalost. 5*
Legion - Sanderson = spisovatelský génius. .)) 4,5*

12.06.2015

Povídky Chasta jsou zvláštní, tak staromódně kouzelné, pohádkové a svým způsobem lyrické, zábavné a poutavé a naivní a plné naděje a zvláštního... světla. Jsou jako z jiného času a to mě na tom okouzlilo.
Je to příběh o hrdinovi, který je prostě sám sebou, prožívá svá dobrodružství a stále je sám sebou, i když být Chastem je být něčím naprosto nepochopitelným a, no, hrdinským. .) A přitom Chast svá dobrodružství řeší tak nehrdinským způsobem a přitom to vypadá jako jediná správná cesta, jak věci vyřešit... a nakonec jako hrdina zase vypadá.
Strašně se mi to líbilo, ta knížečka, která vyprávěla příběh, který si mě nárokoval.
Od dějů, po všechny postavy, styl psaní i ten svět. Mám Rečkovou a její psaní ráda. .)

2 12.06.2015

Podle toho, kolik lidí autor v poděkování zmínil, hádám, že jeho popis čínské kultury bude dost věrný. A ta se mi na knize zatraceně líbila. Všechny detaily, které evropana nenapadnou, kulturní narážky, zvyky, jídlo, pohostinnost...
Děj mě zaujal. Díky dobře zpracované dějové linii a velkému množství narážek jsem často hádala, co se stane, a i přesto mě autor často překvapil tím, co se na další stránce stalo. A ke konci to bylo zatraceně napínavé.
Co mě mrzelo - charaktery. Dobře nastíněné a promyšlené, ale místy se chovaly naivně a uměle. Čekala bych, k tak dobře zpracovanému pozadí a ději, něco... víc. Interakce postav - byly tam věrohodné scény, byly tam nereálné, některé se mi líbily a nad některými jsem se prostě zmateně kroutila hlavou.
Nebýt těch charakterů, užila bych si to více. Avšak i bez toho to nebyl vůbec zlý příběh a nápad a rozpor čínské/americké kultury mě zaujal. .)

3 12.06.2015

Dojímavý a poutavý příběh o konceptu umělého zvýšení inteligence, ale také o lidech samotných a jejich charakterech, o stránkách lidí, které si často nechtějí přiznávat. Originální příběh, takový smutný a veselý a vášnivý a vzteklý. Ale skvěle napsaný.

3 12.06.2015

Anno Dracula je zatraceně propracovaný kousek s upíry ze staré školy.
(A při slovech upíři ze staré školy moje maličkost vydává zvuky jako "jupíííjupíííjouíííí" - a jsem zcela normální, příčetná, mladá dívka, prosím. :D)

Je to šílená směsice, autor místy působil až dojmem, že si udělal výzkum na slavné historické postavy britských (a jiných) dějin a vše do svého příběhu naházel, a zároveň to udělal tak, že je to zatraceně úžasné. A dává to smysl.
Drákulovský prvek. Místy mi to připadalo až trochu naivní, ale stejně pořád skvělé.
Jack Rozparovač se tam objeví taky. Muhehe.
Všechny ty kulturní a literární narážky (přičemž jsem si jistá, že jsem i tak polovinu nepostřehla a ta s děsivě zklamaným zvukem nadsvětelnou rychlostí nezaznamenána minula mou osobu), postavy jako takové a jejich charaktery, vystihnutí atmosféry Londýna devatenáctého století...
A celkově, zasazení těch detailů do příběhu, spojitost mezi tím vším, fascinovalo mě to.

Upíři. Jako bestie. Jako vládci a jako nejnižší společenská třída, prostě jako lidé.
Co-kdyby s královnou Viktorií a hrabětem Drákulou a říší, na kterou se upíři přisáli dychtivěji než pijavice. Ehm. Chápete, že jop? :D

Psaní mělo jiskru, kulisám nemůžu nic vytknout a pozadí ode mě prostě dostává 5*.
Děj byl dobrý, nijak extra komplikovaný a detektivka to ve své podstatě nebyla, ale četlo se to samo. Není to dokonalé, ale mně to sedlo.
A k tomu ta překvapivá část knihy na konci, kde byly dodatky, alternativní konec, scénář a to vše? Zatraceně se mi to líbilo a určitě by mi nevadilo, kdyby takové překvapení bylo i v jiných knihách. .))

7 12.06.2015

Skoro tři. Ale tři jsem dala i knížkám, které jsou o dost lepší.
Četla jsem Nevítané a celou dobu si říkala: Kdybych možná byla cílová skupina...
A je to zvláštní, protože námět mohl být perfektní. Za mě osobně to určitě je námět, který si mě mohl získat, a musím autorce uznat, že některé detaily se mi zatraceně líbily. Nějaká ta zaláskovanost si mě taky čas od času vyhraje a občas taky potřebuju nějaké ty jednodušší příběhy. Ale Nevítaní byli to všechno až... příliš. Příliš naivní, příliš jednoduché a nejhorší na tom byl ten scénář, který jako bych četla ve všech podobných YA a dystopiích. Což je škoda, protože tento příběh si zasloužil více, než atmosféru "tohle-už-jsem-někde-četla". Co všechno autorka s nápadem mohla udělat. Jak mohla charaktery rozvinout...
Je to moje druhá kniha od Jordan a musím autorce přiznat, že fantazie jí, pokud vymýšlí námět, nechybí. Jen to zpracování u mě dost pokulhává. Kdyby zkusila něco jiného, než profláknuté zaláskovanosti...

12.06.2015

Je to jiné.
Je to epické.
Pohádkové, poetické a lyrické.
Je to klasická fantasy ze staré školy a jako taková se chová, jako taková má tu svou zatracenou atmosféru a kouzlo. Je vyprávěná stejným tónem, jakým vyprávějí své eposy bardi. Příběhy v příbězích mnoha postav, které se zdají ach, tak živé. Propracované. Postavy jako by dýchaly, ne vždy byly úplně reálné, ale zamilovala jsem si je.
A svět, který je postaven kolem postav, poutá a zaujme každým detailem. Ta zatracená propracovanost od geografie, jazyka, po území a jejich zvyky a všechno.
A má to svůj sladký, milý styl humoru, lehce jízlivý a ironický. Roztomilý styl psaní a zároveň ta složitost a to intrikování a vše špatné, co se vždy tak překvapivě vyrojilo, tak nečekaně, že to vyrazilo dech. A bylo k vzteku. A smutku.
Líbila se mi atmosféra, která krásně vykreslovala to středověké prostředí.
Líbilo se mi, jak byla akce, intriky, bitvy, magie, tajemno a city a vztahy skvěle vyrovnané. Bylo to vše propletené a někdy se mi chtělo řvát a přála jsem si, aby to bylo jinak.
Líbilo se mi i retrospektivní prokládání hlavního děje, kde mi to jinde zatraceně vadí, tady to vše dokonale podtrhovalo a zdůraznilo pointu, s kterou autorka pracovala.
Je to naivní, tím snesitelným, roztomilým způsobem, co se týče zaláskovanosti, takové, že si to jinak k příběhu ani neumíte představit.
Damn, tak zatraceně mě to bavilo.
A ten úžasný nápad s reinkarnacemi duší a propojeností.
Úžasné. :)

3 12.06.2015

Bludiště odrazů je kniha, kterou jsem četla hodněkrát, někdy komplet od začátku do konce, někdy jen oblíbené scény.
Je to kniha, která mě, jako většina mých oblíbených kousků od Lukjaněnka, pohltila svou atmosférou. Má svůj specifický styl psaní, který je tak zatraceně realistický, až se nechce věřit, že je to jen příběh. Nemluvě o fantazii a nápadech. Nemluvě o postavách a jejich chování.
Sergej Lukjaněnko a jeho knihy, je na tom něco, co mi zatraceně sedne, už od prvního okamžiku před lety, kdy jsem poprvé do ruky vzala Noční hlídku. A pravidelně se k nim vracím a stále mě baví. .)

4 12.06.2015