MollyCornelia komentáře u knih
Moc doporučuji! Eva Marie Šámalová je talentovaná autorka. Měla jsem tu čest s ní cvičit a její knihy určitě stojí za přečtení!
Je úplně zřejmé, že Brigid Kemmererová je v první řadě autorkou heavy contemporary (=současné romány s těžkým tématem). V celé knize jsem vnímala hluboké myšlenky hlavních postav, jejich zaobírání se věrností, přísahami a smrtí blízké osoby, hlavní hrdinka Harper má tělesnou indispozici a s charakterizací šla autorka do hloubky. To nejsou prvky klasické ya fantasy.
Po dočtení - což bylo před dvaceti minutami :-) - jsem byla malinko zklamaná. Přeci jen Dopisy ztraceným a Na co slova nestačí jsou povedenější díla a měla jsem asi moc vysoká očekávání. Každopádně skvělá oddechovka, četla se poměrně rychle, i když styl 'sesednu z koně' je mi méně příjemný než v ya obvyklé 'sesedla jsem'. Postavy se mi do třetiny zdály ploché, působily jako archetypy (Rhen - pyšný a nafoukaný princ, Harper - dívka, která se zlobí na celý svět a Děsivý Grey - člověk bez jakýchkoli citů), ale záhy jsem zjistila, že jsem ye pletla a byly nakonec dobře rozebrány, jak už jsem napsala výše.
Prostředí je zajímavé, příběh poměrně předvídatelný, romantika se mi líbila. Nebýt toho epilogu, řekla bych si, že je to standalone. A samozřejmě kdyby mi na stole neležel druhý díl.
Dávám 3,5*/5*.
Takže, neváhejte se do Temného a osamělého prokletí pustit, ale radši se brzděte s nadšením. Doporučuji holkám plus mínus od 13-ti let.
No... Co k tomu říct? Nebyla jsem schopná Medvěda a Slavíka dočíst, zasekla jsem se ve třetině. Jako nápad je zajímavý, prostředí Ruska ve čtrnáctém století pro mě bylo novinkou a anotace zněla dobře. Postava světce Sergeje Radoněžského se mi taky líbila. A jméno hrdinky je originální.
Jenomže čtivost je absolutně strašná, nezvládla jsem se soustředit na příběh a postava Vasilisy mi vyloženě vadila. Nevím, jestli se příběh později rozjede, ale prostě jsem se neprokousala začátkem. Anotace zněla dobře, ale místo dobrodružné fantasy jsem se dočkala jen historického románu plnou nezajímavých intrik typu kdo se s kým ožení. V létě, až budu mít na čtení více času, se k trilogii Zimní noci možná vrátím a třeba se změní můj názor. Ale berte Medvěda a Slavíka s rezervou, ať nejste tak zklamaní jako já.
A je to tu, další skvělá, nicméně už dočtená kniha. Tři temné koruny jsem četla už před sedmi měsíci a ráda za to nejsem. Během celé knihy se autorka odvolávala na události, které proběhly na konci předešlého dílu, a ty jsem si nemohla vůbec vybavit. No takže doteď nevím, jak zachránila Mirabella Arsinoe život...
Každopádně z Tří temných korun jsem byla nadšená, ale to nebylo nic oproti Jednomu temnému trůnu! Byl zde daleko kratší začátek a více zvratů. Nejvíce mě zasáhl zvrat týkající se Arsinoe, jejího nože a nápadníků, to mě fakt nenapadlo. Co se týče postav, všechny tři královny prošly vývojem a nejvíce byl znát na Katharině. V 1. díle byla mou favoritkou, ale teď je z ní mimořádně krutá a zlá osoba. Oblíbila jsem si naopak Mirabellu, kterou jsem ráda neměla, ale ukázala mi, že má laskavé srdce a opravdu miluje své sestry. Arsinoe dostala opravdu hodně prostoru, téměř polovina kapitol se točila kolem ní spolu s Jules Miloneovou. Všechny sestry se také začaly stavět na odpor svým opatrovníkům (mám na mysli Madrigal Miloneovou, Sáru Westwoodovou s Lucou a Natalii a Genevieve Arronovy). To je ukázka jejich silných povah a vlastní vůle.
Co se týkalo vedlejších postav, oblíbila jsem si Billyho, ale Luca, Natalia a William Chatworth starší mě vyloženě štvali.
Svět dostal prostor, ukázal se nám chod Černé rady a Černé chaty, v příštím díle se setkáme s trochou štěstí i s Bastianem, městem válečníků.
Konec mě úplně nedostal, předpokládala jsem, co se stane s Josephem, ale Jules a Arsinoe s Mirabellou byly méně předvídatelné.
Nemůžu jinak než doporučit. 5/5 hvězdiček, o dost silnější díl než Tři temné koruny. Pokud jste pochybovali, zda se do druhého dílu vrhnout, nebojte se! Jsem z Jednoho temného trůnu absolutně nadšená a rychle potřebuju další díl!
4,5*
Začínám nový rok úžasnou knihou!
Z krve a popela je pro vás, jestliže:
- je vám aspoň 15 let
- máte rádi romantickou fantasy
- nevadí vám delší začátky
Plusy:
Velké zrychlení tempa asi na trojnásobek (kolem str. 300).
Úžasné a aspoň pro mě nepředvídatelné zvraty na konci.
Sympatická hlavní postava.
Zajímavý svět a jeho náboženství.
Mínusy, za které jsem musela ubrat hvězdičky:
Strašně dlouhý začátek, asi do třetiny jsem se musela nutit číst dál, abych příběh neodložila. Kniha by klidně mohla být kratší tak o 200 stran, usekl by se ten zdlouhavý rozjezd.
Trochu uměle vsunutá, ne moc uvěřitelná romantická linka.
Vražedkyně a Pán pirátů ***
Hezký příběh, gradace se stupňuje. Má ale dlouhý začátek, první akce se děje za polovinou.
Vražedkyně a léčitelka **
Rychle se četla, protože není moc dlouhá, ale byla naprosto zbytečná. Kdo jste se díval, kdy byla napsána, zjistili jste, že ji Maasová přidala dodatečně.
Vražedkyně a poušť *****
Nejlepší povídka ze všech. Tiší vrazi mě nesmírně bavili a zamilovala jsem si asterionské koně.
Vražedkyně a podsvětí, Vražedkyně a říše ***
Romantická linka mi nesedla, vůbec mě nechytl příběh. Sam se choval jako Rhysand ze Dvorů a jediné, co bylo skutečně povedené, bylo rozuzlení Vražedkyně a podsvětí.
Obecně jsou povídky pěkné, ale za mě slabší než jiné díly Skleněného trůnu. Četla jsem je po Dědičce ohně, a vidím velký posun v chování Celaeny. V povídkách je strašně arogantní a pyšná, což mi lezlo na nervy většinu času, ale hold každý se vyvíjí a vražedkyně není výjimkou.
Spoustě lidem Trhlina určitě nesedla, ale mě se moc líbila. Asi to bylo také tím, že jsem si hned na začátku řekla, že knihu budu brát tak, jako by se vše v ní opravdu stalo.
Postavy: Igor mi byl vcelku sympatický, i když měl své mouchy. David a Andrej mě ze začátku vysloveně štvali, ale později jsem si zvykla.
Styl psaní: Čtivé, poutavé, děj ubíhal hned od začátku.
Příběh: Trošku pomalý začátek, ale výborné. Jsem docela strašpytel, ale stejně jsem po přečtení Trhliny mohla v klidu spát, přestože jsem se u čtení párkrát bála.
Doporučuji všem lidem, co mají rádi tajemno nebo horor. Dětem minimálně od 12 let.
Tohle byla kniha, do které bych se pravděpodobně vůbec nepouštěla, kdybych měla k dispozici cokoliv jiného na čtení. Kniha jako taková určitě není špatná, řeší rodinné problémy v krizové situaci, lidskou psychiku ohledně zabíjení, vůbec fungování lidí, ale mě osobně nesedla. Přestože jsem ji četla jen čtyři dny, strašně jsem se do toho nutila a měla jsem problém se začíst. A ten otevřený konec? Tak nějak bych čekala, že se příběh nějak lépe uzavře.
Klukům tak 13+ by se kniha mohla líbit.