Monika1717 komentáře u knih
Sci-fi nečtu, tuhle knihu jsem dostala k nějakým narozeninám. Byla jsem příjemně překvapená, není to tedy úplně můj šálek kávy / nebo čaje/, ale děj docela rychle ubíhal, postavy celkem sympatické, prostředí zajímavé. V knihovně se zabydlely další 2 díly, bydlí tam už několik let, ale ještě jsem se k nim nedopracovala. Knihu doporučuji všem, kteří mají rádi tajemné příběhy.
Před mnoha lety jsem sledovala v televizi stejnojmenný seriál a nedávno v antikvariátu sehnala stará vydání knih. Tato kniha je jiná. Odehrává se ve válce. Sebastián žije s dědečkem, čeká na maminku, celá vesnice je terorizována Němci, kteří tuší, že místní obyvatelé převádí Židy přes horské průsmyky. Malý Sebastián se toulá po horách, potká špinavého zdivočelého psa, kterého pronásledují vesničani. Kniha je dynamická, čtivá, plná zápletek, ale přesto přehledná a i pro děti pochopitelná. Doporučuji všem, protože samostatnost, statečnost a přátelství nejsou jenom slova.
Pro mě moc zamotané,četla jsem asi před měsícem a nepamatuji si žádná jména a příběhy jen velmi utržkovitě.
Knihu jsem četla v lázních a měla jsem problém ji odložit, když jsem měla jít na nějakou proceduru. Byl to můj první Nesbo. Později jsem zhlédla i film,který není nic moc.
(SPOILER) V první polovině knihy se dozvíme spoustu věcí z Lauřina života, dokonce i to, jaké nosí kalhotky.Knihu jsem chtěla několikrát odložit. Laura mi nebyla vůbec sympatická, její parťák Adam naopak moc. Vyšetřovali smrt dětí, velmi citlivé téma. Druhá půlka knihy byla lepší, ale konec zůstal otevřený.Zkusím asi i poslední díl.
(SPOILER) Kniha o době mého dětství a mládí, také jsme chodili recitovat, často i v ruštině, pochybují,ze ti soudruzi v sále nám rozuměli. O Adventistech jsem nic moc nevěděla, ani o odebírání dětí rodičům vyznávajícím tuto církev. Všemocní komunisti mohli všechno. Kniha se mi líbila, jen to,jak to všechno na konci zapadlo do sebe,se mi zdálo dost nepravděpodobné.
(SPOILER) Kniha se mi velmi líbila, přečetla jsem ji jedním dechem, kromě detektivního příběhu mě zaujal i popis zimního počasí. Konec trochu přeslazený.
Kniha se mi velmi líbila, Alex přežívá v domech po Židech a čeká na tatínka. Je mu 12 let a bojuje s hladem, zimou, strachem. Doporučuji pozorně přečíst. Nejen dětem.
Knihu jsem přečetla jako malá, bratr ji dostal k Vánocům. Ze všech knih o Neználkovi se mi líbila nejméně. Spoustu věcí jsem nechápala, chudáci človíčkové, kteří trpěli v kapitalismu na Měsíci. Teď jsem ji znovu prolistovala a docela jsem se pobavila.
Moje první kniha od této autorky a asi ne poslední. Ubrala bych pár stránek, někde se mi zdálo, že děj stagnuje, zejména v první části, ale od poloviny se to rozjelo. Zápornou postavu jsem neodhalila, až ke konci, ale to už věděli určitě všichni. Jinak, v Kruhu bych teda žít nechtěla.
Knihu jsem dočetla opravdu silou vůle, vraha jsem odhalila před koncem, česká detektivka by byla super, kdyby měla o třetinu stran méně.
Není problém se do knihy začíst, problém je se od ní odtrhnout, když máte nějaké povinnosti.
Knížku jsem si vybrala, protože o Vánocích čtu vánoční knížky. To jsem se ale sekla. Přesto jsem knihu dočetla a všem ji doporučuji. Je to moc pěkné, i když smutné čtení o 1. světové válce. I forma je netradiční - dopisy, balíčky, telegramy. Kniha se mi moc líbila, dávám 5 hvězdiček.
Milé a příjemné čtení. Po knize jsem sáhla už podruhé, venku padal mokrý sníh a na mě covidový splín. Herriotových knih jsem četla několik / vede samozřejmě Zvěrolékař a kočičí historky / a vždycky mi zlepšily náladu.
Skvělý nápad. Po mnoha letech budu mít diář s knížkami místo s kočkami. A to je co říct.
Za líčení irského venkova a celkový námět, za napětí, zajímavou zápletku a sympatickou komisařku bych dala 5 hvězdiček. Jednu ale odebírám za velké množství postav, někdy jsem se musela vrátit, abych věděla, o koho vůbec jde. Dívka, která je krutě mučena, se svým vrahem hovoří. Tak to snad ne, tomu by snad neuvěřil nikdo. Autora to tak stálo další hvězdičku.
Jen tak mimochodem, to v tom Irsku opravdu pořád prší?
Kniha se mi moc líbila, přečetla jsem ji jedním dechem. Kdo je vrahem jsem začala tušit, když už příběh gradoval - asi jsem trochu natvrdlá. Když si pro čtení vyberete podzimní mlhavou větrnou noc, uvěříte, že čarodějnice nejsou vymyšlené. /Možná se k ní někdy vrátím/.
Ulízela jsem v knihovně a našla jsem Kmotra. Kniha není moje, asi jsem ji někomu zapomněla vrátit a nikdo se k ní nepřihlásil. Ráda si ji kdykoli přečtu znovu.