montana komentáře u knih
Zatím nejlepší díl románu. Noví i staronový hrdinové jsou skvělí a lehce se vrací původní atmosféra s putováním krajinou. Více Geralta a méně Ciri, přesně tak jak to má být. Pořád se však nemůžu zbavit dojmu, že se toho ani v jednom románu moc nestane a jde pouze o vcelku natahovaný seriál.
Původní kouzlo povídek se v románech čím dál, tím více vytrácí. Geraltovo putování "za prací" a lovení monster je definitivně fuč. Místo toho přichází často až otravné politikaření, nekončící seznamy fantasy jmen a osudová Ciri. Tedy přesně to, co mi vůbec nechybělo. Část s plesem mágů na Thaneddu a nadcházející události, ovšem celou knihu zdárně vytahují ze stojatých vod průměru. Pořád jde o parádní fantasy se skvěle napsanými postavami a nečernobílým světem. Rád bych však zpět tradičního zaklínače, který loví originální nestvůry se zajímavou minulostí.
Pozvolný prolog do ságy, ve kterém se toho moc nestane, ale přesto se čte prakticky sám. Oproti povídkám tomu trochu chybí náboj a ucelený děj se začátkem a koncem. Je to opravdu pouze výsek ze ságy, která začala poslední povídkou druhé knihy a předpokládám, že epicky pokračuje v dalších románech.
Povídkový styl prvních dvou knih mi zatím ale sedl k Zaklínači lépe.
Delší, ale kupodivu celkově ne o moc obsáhlejší povídky. Ztratilo to trochu jednoduchost a sympatickou přímočarost první knihy, ne ovšem ku škodě věci. Povídky jdou více do hloubky, avšak nevysvětlují polopatě každou pointu a myšlenku, což se mi na Sapkowském začíná líbit. Ke konci už toho osudu však bylo možná moc.
A Marigold je někdy strašně na zabití.
Snadno čitelné a díky povídkové struktuře rychle odsýpající fantasy, které si na nic nehraje. Nepotřebuje kázat, nepotřebuje politikařit, nepotřebuje ani moralizovat. Pro mě velmi příjemná oddechovka, kterou bych možná ocenil o něco více v patnácti. Slovanské nestvůry, příšery a obludky jsou zajímavé samy o sobě a Sapkowski je zvládá skvěle zasazovat do svého vcelku zajímavého světa. Jsem zvědavý na další díly.
Opravdu nadčasově napsáno. Originální využití novinových výstřižků, lehce čtivé, ale ne na úkor myšlenky. Pořád neskutečně trefný popis lidstva, až je vcelku děsivé, že platí i o 80 let později. I když jsou občas samozřejmě postupy států a hlavně hrdost Anglie docela humorné.
Trochu zklamáním je pro mě uspěchaný a ironizující závěr v podobě autorovi samomluvy. Ke zbytku knihy mi moc nezapadá.
Ze začátku těžko čitelné. Hlavní téma je rozhodně nadčasové a zajímavé. Brzy se však pomalu vytrácí. Místo toho knížka nepochopitelně zabředává do červené knihovny a horko těžko se z ní v banálním závěru vymaňuje. Všechny postavy jsou nesmyslně protivné, afektované a divadelně přehrávající. Obzvláště ty něžného pohlaví. Vcelku zklamání. I když věřím, že jsem zřejmě nepochopil všechny vrstvy knihy.
Často překvapivě moderně napsané (možná překladem?). První půlka se čte jedním dechem. Skvělé, skoro až komediálně laděné příhody ze zapadnuté ruské díry. V druhé půlce už přituhuje. Nadhled se rychle vytrácí a povídka Morfium už je smutně realistickým popisem závislosti. Hodně dobré.
Úžasně napsané. První dvě kapitoly s neskutečně hutnou atmosférou, díky netradičním přirovnáním, popisům bouře a samozřejmě Euchridově dětství. Poslední část už je pro mě slabší a méně působivá, ale nijak nesnižuje zbytek. Krásné, krapet drsné čtení. Lehce připomíná McCarthyho na drogách.
Pokud vás kniha zaujme titulem a zpracováním, tak doporučuji nečíst už dále o obsahu a ději a rovnou se na ni vrhnout. Čte se poté jedním dechem a stránky mizí pod rukama. Finále je možná, dnes tradičně, až zbytečně akční a trošku se vytrácí kouzelná atmosféra tamního ostrova, ale přesto jde pořád o skvělý příběh se sympatickými hrdiny. Některé fotky perfektně zapadají do vyprávění, u některých napasování na příběh docela skřípe. Nápad je to ale skvělý a staré divné fotky jsou prostě vždycky super :)
Škoda, že konec je strašně okatě připravený na pokračování. Ale co už. Potenciál tam je.
Krásná a vtipná knížečka výlučně pro majitele koček. Ostatní se sice pravděpodobně také pobaví, ale rozhodně ne tak, jako osoba která to všechno poznala na vlastní kůži. Simon Tofield ví o čem je život s kočkou a umí to naprosto perfektně podat.
Sem tam se najde hluché místo, ale jako celek je to parádní sbírka stripů. Animované stripy jsou však stále o chlup lepší. Zvuk MEOW je nenahraditelný...