mpb1913 komentáře u knih
Nechal jsem se do knížky navést mou nadšenou knihovnicí a jsem zklamán. Přišlo mi to jako vyprávění pro malé děti. Lidem jsou sice rozervávána hrdla, do masa se jim zarývají pařáty a mě se při tom jen neustále vybavovaly jedny dětské omalovánky s ošklivými šklebícími se stromy a pařezy. Vzrušení, temná atmosféra,napětí nebo dokonce strach tak na to zapomeňte. Ale s klidem doporučím svému jedenáctiletému synovi.
Jako fanoušek amerického fotbalu jsem si knížku užil. Není to nic komplikovaného, klasický americký scénář kdy lůzr vstane z popela a s bandou nových kámošů stoupá k výšinám. Pobaví i prolínání se americké a italské kultury.
Další skvělý historický román s Shardlakem v hlavní roli. Baví mě jak autor konfrontuje tohohle fiktivního právníka se skutečnými historickými postavami (nově i Cecil Burghley). Doufám jen že na další díl nebudu muset čekat opět čtyři roky.
To že Francouzská cizinecká legie byla prošpikována bývalými členy Wehrmachtu a SS je skutečnost. Na jak moc reálném základě je postavena tahle kniha nedovedu posoudit. Silně protikomunistická agitka, což mi vůbec nevadilo. Co mi vadilo byly až nadlidské schopnosti a ryzí charaktery německých velitelů.
Od autorky HP jsem toho moc na poli detektivek nečekal, ale jo překvapila. Žádná šílená akce, žádný kýble krve, spíš něco ve stylu Poirota a mě to bavilo.
Tak tady jsem šáhnul úplně vedle. Nebyl v tom ani vtip, ani napětí a o nějakém strachu se nedá vůbec mluvit. Hlavní hrdina je nesympatickej, votrávenej, imrvére nespokojenej remcal bez koulí.
Konec je otevřený jak řecká hranice, a nějaké aspoň naznačení jak, kdo, proč tak na to zapomeňte.
Měl sem trochu strach, že už to bude jen nastavovaná kaše. Ona taky je, ale stejně dobrá jako jednička.
Proti předchozímu dílu je to pecka. Líbilo se mi sladění s obrazy Leonarda i památkami Paříže či Londýna. S přimhouřenýma očima a trochou chuti se tomu dá i uvěřit.
Oddělení Q je tu trochu odsunuto do pozadí a příběh se točí především okolo Marca. Dobrý s tím jsem neměl žádný problém. Jen ten závěr, fakt trochu telenovela. Carl úřaduje se zapalovačem aby pomohl matce s nemocnou dcerou, tři po akci utahaní fízlové v autě koumají, jak pomoci v Dánsku ilegálně žijící cikorce a i poslední padouch si svoje peníze neužil.
Výborné téma, děj není nijak strhující, ale kniha si neustále udržela mou pozornost.
Pro mě velký zklamání, nuda, nechápu to vysoké hodnocení. Když to srovnám s trilogií Ludvíka Součka Cesta slepých ptáků, tak to je rozdíl několika tříd.
Věhlas FF se donesl i k mým barbarským uším, tak sem ho prubnul. Asi jsem nezačal tou největší peckou a musím přiznat že mi dlouho trvalo než jsem knize a především tématu přišel na chuť. Pro stopaře není problém během dopoledne zařídit hovor mezi Bílím domem a Downing Street číslo 10, do 24 hodin má v Somálsku k dispozici nejlepší britské speciální jednotky, spousta dronů, autistický počítačový guru o kterém niko neslyšel a spousta dolarů. Tomu se věří dost těžko, i když FF dobře ví o čem píše, ale možná ještě nemám tu správnou paranoiu. Poslední čtvrtina knihu dost vylepšila. Dám ještě jednu a uvidím jestli se zařadím do zástupu čtenářů pana Forsychta nebo u mě skončil.
No moc jsem si od knížky nesliboval, krátké povídky nečtu, ale dobrý. Když pominu pro mě slabé Betlémské světlo, tak ostatní povídky fakt dobrý. Tahle kniha mě jen utvrdila v tom, že ač pan Svěrák na to nevypadá, je to chlap jako mi všichni ostatní, prostě taky prasák. :-)
Nuda protkaná nechutnostma. Nestává se mi abych něco nedočetl, ale tohle bylo vo fous.
Nevím jestli autorka chtěla knížku vulgaritou a sexem ozvláštnit, ale nefungovalo to, spíš naopak.
Lepší než jednička i dvojka. Autor už dokonce nechal přežít i jiné postavy než jen Orma, u mě jednoznačně vede Koňská hlava.
Divoká akční jízda z raného středověku. Postavy padají jako mouchy po biolitu a hvězda Orma Medvědobijce prudce stoupá.
Alan je takovej mix Járy Cimrmana a Foresta Gumpa. Prostě borec co hýbal dějinami 20 století, už mi tam chyběla jen večeře s papežem a anglickou královnou. :-)
Já sem z celé série fakt nadšenej, dostal sem se náhodně k Rozpuštění a od té doby na Shardlakovi ujíždím.
Mě ta kniha prostě nebavila, je tam pár světlejších chvilek, ale čekal jsem víc.
Podle mě nejslabší kniha s Mattew Shardlakem, přesto opět vynikající.