mstep komentáře u knih
Bože...tak tohle je ta nejlepší kniha, jakou jsem kdy v životě četla...strhující, dechberoucí, srdcervoucí a která ve vás vyvolá lavinu pocitů...hlavní hrdina Stephen vám přiroste k srdci a vy prožíváte všechno s ním tak, jako kdybyste u toho byli...lásku, ztrátu, strach o život, hrůzu, depresi, vyčerpání, beznaděj...a nakonec to tiché jásání jeho duše...to mě tedy vážně dostalo. Fenomenální závěr.
Není to lehké čtení, vzhledem k tomu, že všechny ty hrůzy se doopravdy děly, ale stojí to za to, vychutnávala jsem si každičké slovo. Mám slzy v očích a husí kůži a na Stephena Wraysforda, Michaela Weira a hrůzy první světové války jen tak nezapomenu. Hluboce se skláním před autorem, který popisuje vše barvitě a do detailu tak, že se před vámi scény odehrávají jako ve filmu.
Příběh byl i zfilmován, rozhodně doporučuji, ale ve filmu je spousta věcí jinak a kniha jde víc do hloubky - http://www.csfd.cz/film/238065-birdsong/prehled/
Drahá Isabelle,
stejně jako stovky tisíc britských vojáků tady v polích se snažím rozjímat o své smrti. Tenhle dopis se k Tobě asi nedostane, ale chtěl jsem někomu říct, jaké to je, sedět tady na trávě, v tenhle červnový pátek, když po mně lezou vši, žaludek mám plný horkého guláše a čaje, možná mého posledního jídla, a nad sebou slyším, jak děla řvou do nebe.
Chystá se nějaký hrozný zločin proti přírodě. Cítím to v kostech. Tihle muži a chlapci jsou prodavači a účetní, zahradníci a otcové - tátové malých dětí. Jejich ztrátu nemůže žádná země unést.
Bojím se smrti. Viděl jsem, co dokážou způsobit granáty. Bojím se, že budu celý den ležet zraněný v kráteru po šrapnelu. Strašně se bojím, že umřu sám a nebude se mnou nikdo, kdo by se mě dotkl.
Ale musím jít příkladem.
Musíme vyrazit ráno jako první. Buď se mnou, Isabelle, buď v duchu se mnou. Pomoz mi je vést k tomu, co nás čeká.
Tvůj Stephen
Příběh se čte dobře a lehce, ale některé věci se pořád opakují, a proto se to někdy může zdát i zdlouhavé. Autorka se ale těm, kteří vydrží až do konce, zase odmění nemalým překvapením. Já jsem tentokrát celou zápletku uhodla už v půlce příběhu a tím se bohužel připravila o závěrečné spadnutí čelisti...Nejlepší knihou od Liane Moriarty je pro mě zatím stále jednoznačně Manželovo tajemství.
Mám pocit, že jsem četla asi jinou knihu, než všichni ostatní. Měla jsem velkou chuť ji odložit už v polovině, ale počkala jsem si tedy na to údajně dechberoucí finále, které mě bohužel taky nepřekvapilo. Bylo to příšerně zdlouhavé, kostrbaté, těžkopádné, autorka opakuje stejné výrazy a věty pořád dokola a je to šílená nuda. D. D. Warrenovou, tu bych vyškrtla úplně, ta je tam jen jako vycpávka a kapitoly s ní děj nikam neposouvají. A na jméno Charlene Rosalind Carter Grantová jsem byla na konci knihy už taky alergická. Fakt mi to nesedlo, příště dám na svoji intuici a už nebudu mít výčitky svědomí, když knihu odložím nedočtenou...existuje přece tolik jiných, které stojí za to přečíst.
Autorka si sice vybrala zajímavé téma, ale neumí udržet napětí...spoustu věcí a myšlenek opakuje a omýlá pořád dokola, je to zdlouhavé a nezáživné...nějak mě to nebavilo a do čtení jsem se musela nutit...dočetla jsem jenom proto, abych věděla, co se Amelii stalo.
Nádherně něžnej příběh, kterej vás chytí za srdce a připomene vaši první lásku. Tohle se musí dotknout každýho...Miluju Parka...je krásnej...až to bere dech. A závidím Eleanor toho božího superhrdinu, kterej kvůli ní překoná celej vesmír. Právě jsem dočetla a mám velkou chuť začít znovu od začátku a vychutnávat si tuhle nádheru slovo od slova, znova se ponořit do toho úžasnýho příběhu a přát si, ať nikdy neskončí...
dala bych i víc hvězdiček...napínavý a mrazivý příběh...autorka dávkuje napětí a okamžiky hrůzy pomalu a postupně...a vy si užíváte každé slovo...všechny postavy vám představí a přiblíží natolik, že v okamžiku, kdy se jim přihodí něco zlého, vám jich je neskutečně líto...tedy až na detektiva Marvela...ten si myslím svůj osud zasloužil... :-) Běžím si koupit Krysařovy děti.
Nejděsivější kniha? Pro mě bohužel velké zklamání...vše se omílá stále dokola...na slovo uchvácení jsem už byla v půlce knihy alergická...dočetla jsem jenom kvůli tomu, abych se dozvěděla, jak to dopadne. Čekala jsem, že autorka na konci překvapí a já budu moct dát více hvězdiček...ale nic takového se bohužel nekonalo...
Kniha, která vás rozesměje, dojme, vžene vám slzy do očí, rozpláče vás... a vyvolá spoustu otázek. Brilantní závěr Vám způsobí mrazení v zádech a husí kůži a vyrazí vám dech! Po dočtení jsem ještě dlouho seděla bez hnutí zbavena slov...mrazení v zádech jsem se ještě nezbavila...
Pět hvězdiček za to, že mě dojala a vehnala mi slzy do očí... never give up!
Pomalé plynutí příběhu a rozsáhlé popisy mi vůbec nevadily...naopak...vychutnávala jsem si každé slovo a měla jsem pocit dokonalého ponoření do děje...jako když autorka sama je malířkou a maluje obraz. Kouzelná kniha, doporučuji!!!
úžasná kniha, která vás nutí pořád dál a dál otáčet stránky, až najednou zjistíte, že už jste za půlkou...překvapivé rozuzlení, trocha duchařiny, temná a mrazivá zimní atmosféra, miluju Johana Theorina a stěhuju se na Öland!!! :-)
Mě tato kniha zklamala. Psaní ve stylu prolínání přítomnosti s minulostí není nic nového...používá ho i Johan Theorin a ten umí čtenáře napnout mnohem víc. Samozřejmě že čtete pořád dál a dál, ale jedině proto, že vás zajímá, jakým způsobem byly vraždy provedeny. Odhalení najdete tuším až na straně 413, ale žádné šokované spadnutí čelisti se u mě nekonalo... A že by byla kniha děsivá???? Čím že to prosím vyděsila Stephena Kinga? Spíš než děsivá je divná...divná, nechutná a morbidní...a možná proto se z ní stal bestseller...
Práve jsem dočetla a nemám slov. Po dlouhé dobe kniha, která vás přinutí vzít si den volna a shltnout ji na jeden zátah. Smekám pred autorem, který vás neustále drží v napetí a nenechá vás vydechnout. Pořád se vynořují nové otázky, nová tajemství a knihu proste nelze odložit. Sauna je naprosto neuveřitelná. Po 416 stranách mám pocit, že konec přišel moc brzo, chci číst dál, chci pokračování, chci víc Jana Haugera a chci se ztratit v chodbách Svaté Psycho.
Přečteno jedním dechem, velmi zajímavá kniha, chytne vás a nepustí.
Kniha me bohužel zklamala, poetiku si představuji jinak. Od začátku víte, jak vše dopadne, ale přesto musíte číst dál, protože vás zajímá, jak se s tím autor vypořádá. A pak přijde zklamání, protože to, na co celou dobu čekáte, autor shrne do jedné vety. Vše ostatní je jen bezobsažná vata. Kdyby mela kniha víc stran, pravdepodobne bych ji ani nedočetla.
těžká depka...vtáhne vás a nepustí a nemůžete ji dostat z hlavy ještě hodně dlouho...
Geniální kniha s úžasným závěrem, který by si zasloužil 7 hvězdiček.
Kniha má úžasný závěr, díky kterému stojí za to vydržet číst až do konce!