Mudry komentáře u knih
Nebyla jsem si jistá volbou téhle knihy, prostředí cirkusu mě nikdy nepřitahovalo. Ale.... Půjčila jsem si ji předevčírem, že ji mezi svátky zkusím a ačkoli jsem u nás doma ten, co je za Ježíška a v těchto dnech má úplně jiné starosti, sic nevyspalá mám přečteno. Silný a velmi čtivý příběh rozhodně nejen pro ženy.
Asi tady budu za černou ovci, ale nemohu si pomoct. Pravda je, že jsem knihu přečetla jedním dechem, ale to už tak u knih na témata Stalin vs. Hitler, koncentrační tábory vs. gulagy, 2.sv. válka bývá. Každý takový příběh je silný. Ovšem právě ve srovnání s podobnými knihami mě tato až tak nenadchla. Možná je to koncem knihy, který jakoby postrádal konec samotného vyprávění , velmi stručným epilogem nebo stylem psaní na můj vkus velice chudým na souvětí.
Jsem malinko rozpolcená. Moje pocity asi nejlépe vystihuje komentář od Katuska88. Sice jsem se přímo nenudila,ale i pro mě existuje mnoho jiných lepších knih s touto tématikou. Konec mě dojal, to nemohu popřít.
Nechci říct, že se mi kniha nelíbila, to bych lhala, ale ....... S první cca třetinou jsem musela trochu bojovat a když mě příběh konečně pohltil, přišel konec ("nekonec"), který podle mého po přečtení tolika stran musel zklamat snad každého.
Ačkoli mé známé, kamarádky i přítelkyně byly knihou zcela okouzleny, já jsem ji ani nedočetla....
O Ilse Kochové jsem četla mnohé. Přesto mě "její" syrové vyprávění znovu šokovalo.
Perfektní díl ! Jen Ava a Luc už by mohli konečně ukázat barvu.
Palec nahoru pro každé písmenko ! A ano, fandila jsem těm "špatným".
Z literárního hlediska asi nejde tuto knihu hodnotit. Chcete-li získat věrohodný ničím nepřikrášlený pohled na tuto smutnou historickou událost, pak je deník očitého svědka tou nejlepší volbou, i když pro slabší nátury možná místy velmi syrovou. Součástí tohoto vydání z roku 1978 jsou i předmluva a doslov, na jejichž tvorbě se pan M. Hačija velmi pravděpodobně nepodílel. Při četbě prvně zmíněné jsem se i trochu pobavila.
Bála jsem se, že to bude další z těch knih, jejichž autoři podlehli trendu posledních let napsat cokoli na téma koncentračních táborů ( z úcty k tématu nebudu uvádět, které kousky mám na mysli). Pravda je, že než jsem se začetla a celkově se zorientovala, pár stránek už bylo za mnou. Ve výsledku se ale mé obavy nenaplnily a překvapuje mě celkově nízké hodnocení. Tato kniha si rozhodně zaslouží víc.
Tradičně ohromně čtivé ! Tempo bylo vysoké, než jsem se nadechla, byl konec. Ačkoli na Richarda nedám dopustit, po minulém díle jsem mu ty nervy v osobní rovině škodolibě přála.
Tentokrát detektivka téměř severská. Od první až po posední stránku jsem byla dějem opět zcela pohlcena. Že by Richard nemohl aspirovat na nejvěrnějšího manžela roku, mi už po sedmnácti přečtených dílech došlo , ale že je to až takový kanec ....? A vestibul plný plakátů - takovýho svinstva - to mě dostalo :-) .
Dominik Dán po sedmnácté a zase téměř na jeden zátah. Za mě zase plný počet bodů !!!
Až na ty počáteční zmatky ohledně jména Krauzovy prvorozené dcery jsem to zase zhltla za pár hodin. Pravda je, že klasická detektivka to nebyla, ale právě absence zažité šablony mě na Dánovi baví nejvíc. Nikdy předem nevím, do čeho jdu.
Trochu pomalejší rozjezd, ale pak mě to pohltilo. Pro ty, kteří znají slavný originál, předvídatelný děj i konec ,přesto napínavé. Pravda je, že nejlepší Nesbova kniha to zrovna není. Ubírám tedy hvězdičku, abych byla spravedlivá k ostatním autorovým počinům, i když jsem si to užila.
Až na pár detailů ( pomalejší rozjezd - zbytečně zrychlený konec ) jsem zase spokojená a chystám se na třetí díl . Carter, Nesbo ani Hayder to sice není, ale rozhodně stojí za přečtení.
Tohle se opravdu nepovedlo. Kdo si třeba jen jednou přečetl nějaké skutečné osvětimské svědectví , musí z každé stránky cítit nereálnost příběhu. Tentokrát to za mě nezachránil ani styl psaní . Např. z ostrovního mola se otočením stránky bez varování ocitáme o pár let déle v Osvětimi. Jak se tam hlavní hrdina dostal a to rovnou v důstojnické uniformě SS, si autor nechal pro sebe. Celé to vidím jako kombinaci červené knihovny a parodie na Schindlerův seznam,což z úcty k tématu nemohu překousnout. I tak jsem chtěla vědět, co bude dál , proto dvě hvězdičky. Ve 100% souhlasím s komentářem uživatele "eva3992" z 5.5.
Po čtyřech letech jsem si dala prvotinu pana Hartla ještě jednou a musím říct, že jsem se nepobavila o nic méně než poprvé.