mulderka komentáře u knih
Kvalitní dobrodružná literatura, při které si od napětí nevydechnete - přesně tak to mám ráda. Někdo zde kritizuje zapojení Piercových rodičů a jeho strach o ně do děje, já jsem spíš uvítala jisté zlidštění jinak dost supermanské postavy. Mírně jsem nepochopila, jak to vlastně dopadlo se světélkující doktorkou - a taky Monkova protéza vyťukávající SOS byla už lehce nad rámec... takže si 5 hvězdiček pošetřím na jiného Rollinse - ještě mi jich k přečtení zbývá dost a moc se na ně těším!
Právě jsem dočetla a musím uznat, že takový nervák jsem tedy nečekala. Příjemně mě překvapily hodně drsné popisy situací - na to, že autorka je žena, dokonce ani ten konec nebyl tak přeslazeně romantický ;-) A před odbornou úrovní můžu jenom smeknout...Určitě si od TG přečtu i další knížky!
Chm. Slabý odvar z Foglara, pro dnešní děti takřka nepoužitelný. Proč to dali ve škole synovi-sedmákovi, mi hlava nebere. A to jsem na takovéto starší dobrodružné knížky dost zatížená. Sorry, ztráta času.
Poněkud bulvární pátrání po okolnostech života a smrti několika nejslavnějších /nebo nejprofláknutějších/ osobností světové rockové popkultury by klidně mohlo nést podtitul typu:
Všechno, co jste nevěděli o vašich rockových miláčcích, a když už to teď víte, radši byste to zapomněli. Njn, nezbývá než se smířit s faktem, že dotyčné ikony byli taky jenom lidi. Navíc obklopeni všemožnými týpky, kteří se ve snaze urvat svých 5 vteřin slávy rozpovídali... Pokud jste už dostatečně informováni o hudbě, deskách a koncertech, berte tuhle knížku jako nahlédnutí do zákulisí, které skrývá i dosti nevábná místa. Jako doplnění k obecně známým faktům, OK. Ale stejně, představa krále rock´n´rollu v pamperskách... No nic, to všechno se dá oddělit, a jak praví klasik, "music remains the same". Tak si je pamatujme jako nedostižné umělce, kterými byli a navždy zůstanou.
Někdejší polorozpadlé slovenské vydání už bohužel z naší knihovny zmizelo. Leč pořád si dobře pamatuju, jak jsem to kdysi hltala a byla některými praktikami /tehdejší/ americké lékařské vědy totálně šokována. Třeba porody pod rajským plynem a jinými výživnými drogami, anestézie podávaná do konečníku atd. atp. A z brutálně realistických popisů zhoubných nádorů a následků jejich léčení mám noční můry ještě dnes. No neměl to mladý doktor v poválečné Americe lehké. Velice ráda bych si knížku přečetla po těch letech znovu, snad se někdy zadaří.
Příšerné ezoterické kecy. Ale kdo chce, ať tomu klidně věří...
Ha ha, nejlíp si z toho pamatuju, jak se povedení bráškové sjeli kdesi nalezenou tabletkou dinylu a zapili ji rumem :-D To už by dneska v dětské literatuře neprošlo...
Poměrně solidní a reprezentativní průřez cca 150-letou historií moderního horroru. A kromě příjemného polechtání nervů tahle sbírečka funguje i jako pomůcka při hubnutí, neb některé povídky vřele nedoporučuju číst před/při/po jídle ;-)
Tak, a konečně můžu dát mému oblíbenci Mr. Rollinsovi zase jednou za plný počet! Děj šlape jak hodinky, napětí se dá krájet, námět se povedlo /na rozdíl od některých dřívějších dílů/ udržet v hranicích uvěřitelnosti, a že vše dobře dopadlo? No a o čem by pak byla další pokračování Sigmáckých dobrodružství??? Už se nemůžu dočkat!!!
PS. Velké plus za to, že část knihy se odehrává ve východní Evropě a že místní jsou vylíčeni sympaticky. Kdypak dojde i na nějaké české reálie?
Vtipná a zábavná dnes již klasika a pro moje dítko už i povinná četba :-)
Jen jediná připomínka a důvod, proč z absolutního hodnocení musím přece jen ubrat půl hvězdy: děsně mi leze na nervy, jak Mikuláš /i další kluci/ při náznaku sebemenšího problému neustále ječel "to je nespravedlivé, nikdo mě nemá rád, a já si něco udělám!" Pro mě z 21. století je tohle jasná diagnóza a důvod seřezat ho za to jak koně. Ale třeba je to francouzská specialita ze 60. let, protože pochybuju, že by si tohle dovolilo typické české dítě. Neb by od citově nevydíratelných rodičů schytalo minimálně pár na prdel!!
Přehledné, informativní,a navíc vtipně napsáno. Takovou příručku si dám líbit :-)
Když už jsem se podívala na film, proč si i nepočíst... Tak jsem to dala. Ale... jako na všech severských detektivkách, které mi zatím prošly rukama, hrozně mi vadila autorova totální citová nezaangažovanost, jako by svým hrdinům nijak zvlášť nefandil. Prostě suché konstatování studeného čumáka - takhle to bylo a je. A přitom, co by se dalo vyždímat napětí aspoň z té jediné akční scény, jen kdyby se chtělo!! Řvala bych nad nevyužitými možnostmi. Asi jsou ti Skandinávci fakt úplně jiná mentalita.
Málokdy se mi dostala před oči tak nezáživná slátanina, navíc mizerně přeložená. Dalo mi hodně přemáhání prokousat se ke konci. Vřele nedoporučuji!!
O téhle knížce jsem se dověděla díky českému televiznímu zpracování někdy z roku 1985 a velice příjemně mne překvapila. Že Sherlock Holmes v ní má jen rámcovou roli, mi vůbec nevadí, zpětně vyprávěný příběh Birdy Edwardse je možná i napínavější než většina klasických "sherlockovek". Rozhodně se mezi ostatním dílem ACD neztratí!
Shoduji se s Keri.H na 4 a půl hvězdičkách, ale když to nejde, tu půlku radši přidám než uberu :-)
Mně tyto knížky připadají spíš jako parodie na vynikající originál, navíc patrně nechtěné... Nikdy neměly být napsány!
V kontextu doby a téměř neexistující jiné české SF konkurence si Invaze ty 4 hvězdy zaslouží. Kdyby se srovnávala po 50 letech se současnou produkcí, to už asi ne...
Moje třetí "weaverovka" zdolána a... co jen k ní napsat?
Ne a ne se zbavit dojmu, že Tim Weaver se po vzoru někdejší školy "umění pro umění" inspiroval metodou "záhada pro záhadu, zápletka pro zápletku" a "proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě?" Vše pro maximální efekt nepravděpodobnosti a hlavně zaplácat co nejvíc stránek. Kdo celé té storce uvěří, ať tam běží. Já tedy ne.
Nutno ale přiznat, že mě Zlomené srdce bavilo přece jen víc než ty dvě předcházející. A to je asi tak vše.
Někdy v 12-13 letech mě tahle knížka moc bavila. Klidně bych si dala opáčko. Když se mi dostane do ruky, případně do čtečky, velice ráda si Galimatyášova dobrodružství i teď připomenu :-)
Kdysi patřil DR k mým mega idolům - ženy pochopí, byl to neuvěřitelně krásný chlap!!
Až po letech a možnosti srovnání s opravdovou západní kulturou mi došlo, že zase tak vynikající umělec to vážně nebyl. Hlavně proto, že se neuměl rozhodnout, co chce vlastně dělat. Takže mydlil vše od své autorské tvorby přes /doslova!/ Bacha po Vlacha a nic pořádně. Jestli počítal s tím, že východní blok se s tím spokojí, nebo v tom byly jiné tlaky, se už asi nedovíme. Stejně jako všechny ostatní záhady kolem života a smrti Deana Reeda zůstanou nerozřešeny. Dokud se neotevřou ruské a východoněmecké archívy, v kterých, jak sama autorka naznačuje, leží leccos zajímavého. Tuto možnost bych ale viděla spíš na sci-fi.
A Tom Hanks se na ten slibovaný životopisný film o "americkém rebelovi" patrně taky vykašlal :-(