mulderka komentáře u knih

Moje absolutní hodnocení platí samozřejmě pro 80.léta, kdy knížka vyšla a tehdy byla zpracována opravdu na špičkové úrovni. Co takhle, pane Baumane, nové aktualizované vydání, třeba na konci každé kapitoly s poznámkou typu "jak to dopadlo"?

16 09.07.2020

Mňo. Proti předešlému vydání, myslím že s názvem Tajemné příběhy, tady přibylo několik povídek autorů, kteří v té době nebyli - mírně řečeno - příliš preferovaní, třeba Ladislav Klíma. Což je samozřejmě fajn, sbírka nabyla na reprezentativnosti. Z nepochopitelných důvodů však zmizela moje oblíbená totální děsivka - Lakomec od J.K.Šlejhara. Což je škoda, taková čistá esence naturalistického hnusu by, možná s lehkými jazykovými úpravami, určitě zabrala i na otrlé čtenáře 21. století!
Tak tedy za to ode mě má editor o jednu hvězdu míň.

16 07.07.2020

Pohled v knihovně na zadní stranu dílka: aha, další kingovská mutace, prý "upravená pro děti"... Budiž, zkusíme, samozřejmě nejdřív pro sebe.
Po přečtení: No potěš. Takové děti, které by se v tomto vyžívaly, bych snad ani mít nechtěla. Na mém žebříčku horrorového hnusu sice nadále vedou Slimáci, leč Remade /proč to nějak nepřeložili??/ se s vervou drápe na druhou příčku. Ne, díky, lidi roztékající se zaživa v přímém přenosu a jiné, ještě brutálnější scény svým dítkám fakt nehodlám předhodit. Zelená smrt, Věc a několik dalších nechutných klasik horroru a postapo se zde slizovitě mísí v nepříliš originální směsku, z níž občas vyčouhne několik "poučných" kapitolek o evoluci, vývoji a přestavbách DNA atd. Zato těch několik postav, které na konci první části zůstanou naživu, se nestačilo ani pořádně rozvinout v literárně živé bytosti. Mám dojem, že s nimi autor do pokračování moc nepočítá. Uvidíme, až vyjde, zase příliš aktivně se po něm pídit nebudu. Prostě krmná SF, kterou si netřeba nějak zvlášť zapamatovat.
PS. Jakousi šťávu a optimistickou "přidanou hodnotu" tomu paradoxně dodává současná koronakrize. Protože by mohlo a může být daleko hůř...

16 31.05.2020

Jeden z hrstky horrorů, který mě doopravdy dokázal VYDĚSIT k smrti!!! Detaily - viz koment uživatele Madax a dalších o kousek níže. Ono, při trošce fantazie to zase není tak nemožné, že se v našem "úžasně čistém", kdejakým neřádstvem zabordeleném životním prostředí takové nebo podobné zmutované potvory objeví. Chraňte nás všichni bozi, už se možná i někde líhnou...
A jelikož se blíží svátky přežírání, přehrabu v rámci předvánočního úklidu temné kouty svojí knihovny a hned po Silvestru najedu poctivě na pár stránek před každým jídlem. To poletí kila dolů!!!

16 10.12.2018

V životě by mě nenapadlo, jak moc mě dokáže zaujmout, napnout a emocionálně /v dobrém slova smyslu/ rozhodit dobrodružná historka o partě králíků!!! Počáteční lehká nedůvěra mi vydržela ani ne 4 stránky, a pak už to frčelo a četla jsem a četla a fandila a občas i brečela. Njn, když oni se ti chlupatí tvorečkové, co si je občas rádi dáme k obědu na paprice, zničeho nic stali mými kamarády! A jejich "králictví" a všechny zvyky s tím spojené jsem brala jako samozřejmost. Chvála a obrovské uznání autorovi za jeho vhled do králičího chování a "myšlení".
A i když je Daleká cesta považovaná za literaturu pro mládež, ani nám dospělým neuškodí podívat se na sebe a své jednání, jak píše kdosi o pár řádků níže, z výšky 15 cm nad zemí. Třeba bychom taky nad sebou zastříhali ouškama ;-)

16 23.11.2018

Úlitby cenzurním bohům minulého režimu zde byly vskutku mimořádné! Jestli je cena času ztraceného listováním v braku za těch několik kvalitních kousků z angloamerické nové vlny únosná? Jak pro koho... začátečník zvyklý na kosmická dobrodružství to asi nedá. Zvědavý fajnšmekr jako třeba já, se zaťatými zuby ano. Jen je mi líto papíru zaplácaného vším tím odpadem. Připadala jsem si při čtení jak zlatokop - ale těch pár nugetů na hromadě totálního odpadu aspoň hezky vynikne. Jména jako Harlan Ellison, P.K.Dick, Michael Moorcock, J.G.Ballard nebo Thomas Disch byla u nás v té době naprosto neznámá. Takže když aritmeticky zprůměrujeme 0 a 5 a přidáme půl hvězdy za osvětu, holt vyjde ta trojka...

16 17.11.2018

Velmi dobře si vzpomínám, s jakou netrpělivostí jsem někdy kolem roku 1978 čekávala na další číslo Pionýrské stezky, kde tato lahůdka vycházela na pokračování. Jak asi Ježkovo osamělé dobrodružství dopadne??
V roce 2018 hrdě přiznávám, že mám Stezku odvahy uloženou spolu s dalšími podobnými ve své čtečce a při pohledu na své syny si přeju, aby si ji přečetli a jednou taky potkali svého Náčelníka, který by se s nimi, tak jako v knížce s Ježkem, podělil o své životní krédo:
"Všechno, co skutečně potřebujeme, si můžeme celkem levně koupit, jen zbytečnosti jsou drahé. Opravdu krásné věci se neprodávají vůbec. Kdykoliv můžeme hledět na východ i západ slunce, na oblaka plující po obloze, na květiny u cesty. Také do síně noci, osvětlené pravými hvězdami, se žádné vstupné neplatí."
PS. Náčelník zde citoval kdysi populárního spisovatele a i jinak pozoruhodnou osobnost Axela Muntheho, o kterém taky stojí za to dovědět se něco víc...

16 19.10.2018

No, co se dá čekat od chlapa posedlého statusovými symboly, smyslem jehož literárního snažení poslední dobou je, abychom všichni věděli, do jakých módních restaurací chodí každý den na večeři a že se na terase vyvaluje výhradně v triku Hugo Boss? Komu, kromě jeho samotného v rámci terapie, je tato sbírka nářků a sebelítosti vůbec určena?
Napadají mě akorát dvě cílové skupiny: studenti psychologie, aby měli představu o některých svých budoucích pacientech a podle toho se /v zájmu uchování svého vlastního duševního zdraví/ zařídili. A zažraní fanoušci, nebo spíš fanynky, aby svého idola ještě víc politovali a drželi mu palce. Protože normální soudně uvažující a pracující člověk mu to zblajznout nemůže.
Osobně bych panu Vieweghovi přála brzké uzdravení a poté pár měsíců brigády u lopaty za minimálku. Možná by mu pak pár věcí docvaklo.

16 18.12.2017

Zda Verne, nebo Laurie a kdo kolik, to už se asi nikdy nezjistí. Rozhodně zplodili silné vizionářské dílo, které stojí za to číst i po /kolika???/ letech od napsání. Na rozdíl od kýmsi níže vychvalované české TV předělávky, která byla hrozná a předlohy se držela jen velice rámcově.
Vůbec mám pocit, že ten pravý požitek z verneovky se získá jen čtením. Vážně si nevzpomínám, že bych viděla nějakou dobře zfilmovanou.

16 23.11.2017

Cathy je dle mě nejzrůdnější a nejodpornější postava světové literatury - a mistrovsky popsaná!
Ještě líp to bylo vidět v seriálu podle této knihy.

16 14.04.2015

Jak píše níže danny_21: proti Ostrovu dravců hadra.
A stejný názor jsem na to měla i v roce vydání, nakonec jsem knížku poslala dál, a já když něco doma nechci, to už musí tedy být důvod. Takže to asi nebude jen tím 30letým posunem v mém vnímání...

15 13.09.2022

Milí čtenáři, na úvod si spočítáme rovnici. Dávejte pozor:
Jurský park + Eragon+ tajnůstkářští všehoschopní Číňani, to vše do závorky a vynásobit pořádnou dávkou akce, plus vynalézavé autorovy nápady, copak nám z toho vyjde? Správně, Střežená zóna.
Kdo se s knížkami M.Reillyho prozatím nesetkal, stojí po rozečtení před dvěma možnostmi:
a/zaklepat si na čelo a zahodit tu nepravděpodobnou slátaninu se standardními postavami do nejbližšího močálu
Nebo:
b/ hodit nohy na stůl,vypnout centra kritického myšlení v mozku a užít si solidní dobrodružnou jízdu, a co na tom, že je to celé tak trochu za vlasy přitažené a hlavně ten závěr si Matty pořádně zjednodušil? A pak mazat do knihovny, co tam mají od autora ještě.
Pro mě je výběr jasný. I když jsem si Zónu přece jen neužila tak jako třeba sérii s Jackem Westem jr. /proč jste ji sakra přestali vydávat?!?!!/
Tak tedy v kontextu tvorby pana R. to bude za slabší čtyři, ale...
Ruku na srdce, přiznejme si: kdo z nás by odmítl profrčet si nad exotickou krajinou na hřbetě opravdového draka???

PS: Konečně jedna hlavní akční hrdinka, která není krásná, zato chytrá, odvážná a vynalézavá. Za to všechny palce hore :-)

15 22.04.2022

Poté, co jsem Ostří nedávno náhodně vyhrabala z knihobudky, dost jsem se těšila na srovnání, jaký na tuhle knížku budu mít názor po nějakých 30 letech. A nedopadla tak úplně mizerně, jak by se dalo čekat! Jefremov byl člověk mnoha různorodých zájmů, jeho zásluhy o znovuvzkříšení sovětské SF po letech omezování - tzv. teorie nejzazší hranice - se nedají dost ocenit. Což si ale nechám na koment např. k Mlhovině Andromedy, až dostanu chuť si ji zopakovat.
Problém Ostří jakožto dobrodružného dílka je dle mého právě v té přeplácanosti nápady a tématy všeho druhu. Od záhadné černé koruny zbavující paměti, přes teoretizování o estetice sochaření, indické mystice a filozofii až po využití LSD při výzkumech genetické paměti, a ještě mnohem více. To vše ve třech oddělených dějových liniích, které se částečně propojí až skoro v závěru. A to už není čas na uzavření aspoň některých rozpracovaných zápletek. Jako by měl následovat další díl, k jehož napsání nikdy nedošlo. Nemluvě už o četných postavách, které až na výjimky taky moc života v sobě nemají. To je ovšem taky Jefremovova slabina, lidi pro něho byli jen nositeli tezí a uvaděči odvážných teorií do stádia aspoň experimentu.
Člověka po dočtení těchto starších románů napadá, nakolik za nepovedený výsledek může komoušská cenzura a nakolik na nic literárně lepšího autor prostě neměl, anebo psal přesně s tímto, dejme tomu populárně naučným, záměrem?
Protože, jako vždy, hodnotím v souvislostech, ta trojka, kupodivu ani ne moc rudých hvězd, mi přijde přiměřená. Proti některým jiným hrůzám, kterými se nás v té době pokoušela některá "specializovaná" nakladatelství krmit, Ostří ještě pořád ujde. Přinejmenším nad těmi výše uvedenými nápady a náměty se dá zapřemýšlet i dnes. Zdaleka nejsou všechny vyřešené...

15 09.07.2021

První české /vykuchané/ vydání se žlutou obálkou a doprovodnými Asimovovými komentáři - mňamka. Druhé, necenzurované vydání, zato bohužel bez těch komentářů - ještě větší mňamka. Ačkoliv jsem tak úplně nepochopila, co na těch pěti povídkách bylo tak /pro komanče/ strašného, že musely být vynechány...
Tak i tak, Těžká planeta je velice kvalitní SF antologie, nevzpomínám si, že by obsahovala něco vyloženě slabého. Povídky byly vybírány, mimo literární hodnotu, tak, aby zápletka každé z nich byla postavena na jiné oblasti vědy a techniky. Věřím, že si pan Asimov, renesanční člověk, hezky vychutnal ty vysvětlující a poučné dovětky. Škoda že v druhém vydání nezůstaly, třeba s lehkou aktualizací.
Hodnocení je jasné :-)
PS. pro vydavatele: až budete dělat případný dotisk, pouvažujte o pevné vazbě, lepená brožura se mi začala rozpadat hned při prvním čtení...

15 14.11.2020

Moje první setkání s komisařem Sharkem /zajímalo by mě, nakolik se s ním autor ztotožňuje, když mu dal stejné křestní jméno?/ Předcházejících dílů v té chvíli neznajíc, mohla jsem si jen domýšlet, jak strašlivé věci ho v životě potkaly a moc jsem mu přála, že by se snad mohl mít konečně trochu líp... Ale napřed musí vyřešit, spolu s rovněž osudem pronásledovanou kolegyní Lucií, další děsivý případ, děsivě napínavý a tentokrát i lehoučce se otírající o sci-fi. Bohužel trošku překombinovaný a navíc tu vidím inspiraci Purpurovými řekami. Za což jde hvězda dolů.
Nevadí, tuším, že bude líp. Můj soukromý thrillerový žebříček byl zamíchán, mesijé F.T. se mocným skokem zařadil na velmi vysokou příčku. Jdeme lovit další díly!!

15 27.09.2020

Jak zjišťuji, můj koment z r. 2018 odsud záhadně zmizel, takže tady ho máte zpátky:

Vůbec se nedivím, že se Malé ženy staly před těmi cca 140 lety takovým bestsellerem. A dodnes o moc nezestárly. O kolika ve stejné době vydaných dílech se to dá v současnosti říct?
Za první, pro děti přepracovanou část, kterou jsem si kdysi nosila z knihovny pečená vařená, jasných 5 hvězd. Už jen za to, že v úpravě - myslím- Jindřišky Smetanové se četla o moc líp než kompletní vydání pro dospělé. Tam mi, kromě toho, že jisté náznaky se nesplnily a vše dopadlo tak trochu jinak, lehce vadila i jistá "mravoličnost"... ale dobové souvislosti jsou dobové souvislosti, to se nedá nic dělat.
Tomuto úplnému vydání bych, z výše uvedených a zcela subjektivních důvodů, jednu hvězdu strhla. Tedy aritmeticky zprůměrováno - za 4 a půl :-)
Milé sestřičky Marchovy, díky za to, že jste se mi před těmi X lety staly zábavnými společnicemi. A své místo v mé knihovně i srdci budete mít navždy. :-)
8 09.02.2018

15 30.05.2020

No dobrý, ale už to není ono. Co se dá dělat, Mistr se rozhodl změnit žánr a posunout se do detektivky nebo /v horším případě/ k mainstreamu. Pořád se to dá číst... akorát bez jakéhokoliv překvapení a šokujícího rozuzlení. Ledaže by bylo NĚCO připraveno na závěr trilogie...?
Tak tedy přikročím k druhému krajnímu řešení:
Do nového roku a i těch dalších přeju panu Kingovi nějakou výživnou noční můru, nebo rovnou celý houf... ať se má zase z čeho vypisovat ve starém dobrém stylu a my na čem si smlsnout ;-)

15 13.01.2016

Nepřekonané a nepřekonatelné Mistrovo dílo. Díky za ty čtyři noci napětí a hrůzy, když jsem četla poprvé. Ráda se ke knížce čas od času /ne moc často/ vracím, takovou lahůdku si člověk musí nechávat jen na výjimečné příležitosti. Ještě jednou: Thanks, Mr. King!! Forever!!

15 14.07.2015

Metalová parafráze na bibli? Rozhodně originální! S tak komplexním uchopením metalistické "víry", symbolů, interakce muzikantů s fanoušky, detaily nahrávání, dlouhé koncertní šňůry a co vše se může postavit do cesty, jsem se ještě nesetkala. Super poučné i zábavné čtení, je fajn, že Rob po tolika letech v šoubyznysu už bere vše s nadhledem a napráská na sebe i to, co by vůbec nemusel. Protože už dávno ví, že i Metalový bůh je jenom lidská bytost, a to mají nejen mazlíčci, ale i fanoušci rádi.

Po nedávno přečteném Doznání rockera má R.H. moje sympatie, i když jsme se s Judas Priest po celé ty roky jejich /a mé/ existence jaksi míjeli a asi se na ně už blíže nezaměřím.
Určitě mu ale přeju jen to nejlepší a pokud hodlá v psaní pokračovat, já hodlám pokračovat ve čtení.

14 19.01.2024

No tak asi takhle. Zaprvé, nevím, co vlastně čtu. Několik opravdu napínavých a krvavých scén by značilo vážně míněný horror. Podle toho ostatního jde spíš o parodii. Nakonec, posuďte sami: místo činu plné krve a různých nadpřirozených potvor, které by mohly zničit celý svět, a uprostřed toho všeho stojí partička "lovců duchů", metajících kolem sebe kromě nápaditých obranných prostředků taky rádoby vtipné hlášky. Na to, že je jim kolem třiceti a mají za sebou tvrdý výcvik, se chovají jako puberťáci. Navíc všichni /včetně mocné a zkušené šéfky celé tajné organizace/ mluví úplně stejným stylem. Šusty, šusty, jako když listujete stránkami. Nevěrohodné, nemám k nim v této chvíli v podstatě žádný vztah, a to znamená, že autor má u mě prů...ser.
Takže jak s milými Hledači duchů naložit: zatím se zdá, že nejlepší bude upirátit, přečíst /nebo taky nedočíst - podle momentální nálady/, a jestli nechat či vymazat... to záleží na dalších dílech.
OK, dám jim ještě Šanci a tři vymakaná kouzla na cestu.

PS. "Upíři krvavého oceánu"... fakt dobrý :-) Tak by se mohla jmenovat i nějaká metalová skupina.

PPS. Proč tomu někdo přiřadil štítek "dívčí romány", to mi teda zůstává rozum stát.

14 23.01.2021