nameadel komentáře u knih

Před několika lety jsem četla Peklo blízko nebe od Jona Krakauera a teď jsem sáhla k tematicky velmi blízkému Vzhůru od Gryllse. Pamatuji si, jak mě Krakauerova výpověď strhla a přinesla mi velmi emotivní zážitek, což se vlastně povedlo i Gryllsovi, ač tedy o něco pozitivněji a bez závěrečné deprese. Narozdíl od českého překladu Pekla (který je opravdu neskutečné peklo) je Vzhůru přeloženo moc hezky a dobře se čte. "Medvěd" (divný, divný, divný) na mě vždy působil extrémně sympaticky a skromně, možná trochu trpí trochu přehnanou přísností ke svojí osobě a zároveň umí neskutečně ocenit schopnosti ostatních. V tomto duchu "obdivuji všechny ostatní horolezce" a "jak se proboha odvažuju jít touhle cestou s vámi" se nese vlastně celá kniha. Myslím, že čtenářovi musí být víc než jasné, že právě Bear Grylls je jednou z nejsilnějších osobností, která v roce 1998 na Everest lezla (jak se ten komentář najednou stává ódou na Gryllse). Jediné, co mi na knize, a obecně na povaze autora, moc nesedělo je to, jak moc věřící je, a jak často se obrací k Bohu, na můj vkus dost slepě, což je pro mě u osoby tohoto typu vážně nepochopitelné. S tím svým "jsem v rukou Božích" nechápu, že už není dávno po smrti, se vším co dělá. Sice na mě tohle "pánbíčkářství" nepůsobilo úplně dobře a dost mě to vytrhávalo z vyprávěného příběhu, ale všechno to zmizelo v závěrečné kapitole knihy, která podle mě perfektně podtrhuje přesně ten rys Beara Gryllse, který se mi tak líbí (skromnost, sebereflexe, jasně seřazené životní priority). Vylezl jsem na Everest, ale život jde dál - a to je to podstatné. "Nemysli si, že když jsi vylezl na Everest, tak doma nemusíš pomáhat. Ať už jsi u prasat." :)

Vlastně nemám ke knize moc co říct. Dala jsem si ji jako oddechovku po Bílé velrybě (che) a přečetla jsem ji během chvilky. Trochu mě zarazilo, jak moc se v knize klade důraz na Brodyho vnitřní boj s postavením ve vlastní rodině. Ano, děj zůstává víceméně stejný, Martin Brody se ze všech sil snaží vyřešit problém se žralokem, ale na rozdíl od filmu k tomu ještě řeší svůj osobní život, sám sebe jako muže/manžela. Tato část příběhu ve filmu není, naopak v knize v podstatě tvoří kostru veškerých dějových událostí. Trochu upozaděný je finální hon na žraloka, což mě trochu mrzelo - chemie mužské trojice na lodi mi ve filmu přijde dokonalá. Celkově ale spokojenost.

1 05.11.2019

Je to tu, Everest zdolán, konečně jsem dočetla Bílou velrybu. Nutno říct, že jsem nikdy žádnou knihu nečetla tak dlouho (abych ji na konci skutečně dočetla!). Mám z toho trochu rozporuplné pocity, protože jsem u některých pasáží, popisujících zabíjení velryb, knížku skoro definitivně odložila. Zároveň pro mě bylo někdy těžké vracet se k tomu složitém způsobu vyprávění, který autor zvolil. Nejvíc musím vyzdvihnout takové ty záblesky vnitřního zamyšlení, filozofování, které se mě hluboce dotkly a přišly mi neskutečně nadčasové. Obdivuji autorovu schopnost sebereflexe a analýzy určitého pokrytectví, které s sebou příběh přinášel. Přesně kvůli těmto pasážím (kterých tam ale až tolik nebylo) jsem ráda, že jsem Bílou velrybu četla a přečetla. S jistotou ale říkám, že se k ní už nikdy nevrátím.. Tak a teď jdu konečně číst něco jiného!

5 31.10.2019

Nejdepresivnější kniha, kterou jsem kdy četla. A naprostý vrchol literárního zpracování nějakého příběhu. Kladivo na čarodějnice má tu "výhodu", že zpracovává opravdu velice zajímavé téma, které je ještě ke všemu podloženo skutečnými událostmi. Způsob, jakým dokázal Kaplický tento příběh odvyprávět je opravdu obdivuhodný (a co jsem tak vyčetla, losinské/šumperské procesy jsou popsány velice přesně). Za mě naprosto "skvěle" zachycený průběh ničení lidské psychiky a celé jedné komunity. Kniha je navíc velice čtivá. Nejradši bych tomu dala těch hvězd minimálně osmkrát tolik.
Jo a - je mi z toho smutno.

14 17.09.2018

Pořád mě to celkem baví číst, ale ze tří knih je tahle nejslabší. Chybí jí nějaký plán a cíl a díky tomu se mi "děj" hrozně sléval a moc ve mně nezanechal. A hrozně mě mrzel ten zničehonic konec, protože upřímně, na konci 'Pěšky mezi buddhisty a komunisty' jsem byla vážně hluboce dojatá. Je to prostě lehká oddechová četba - nic víc, nic míň.

5 07.01.2018

Jedna z mých nejmilovanějších knih. Pro mě jasně vítězí jako kniha, která zachycuje takový příběh lidské lásky, jako žádná jiná. Což je přesně důvod, proč mě naprosto odpuzuje Coppolův Drákula, který sice zpracovává (hororový) příběh, ale pomíjí naprostý základ, na kterém kniha stojí, a to je právě ta láska. Četla jsem mnohokrát a mnohokrát ještě číst budu. Srdíčko a nazdar.

5 08.06.2017

L.Z. má štěstí jako málokdo, jiným by se stejným chování na pouti asi moc nedařilo. Což nemění nic na tom, že je knížka skvěle napsaná a hrozně mě to bavilo. Plusové body získává za neřízený záchvat smíchu v metru, což mi kniha ještě nikdy nezpůsobila. Pokud chcete někdo motivaci k pěšímu putování, rozhodně doporučuji.

4 08.12.2015

Dallas 63 je přesně jedna z knížek, ke které si během čtení vytvoříte určitý osobní vztah (mimoto, že si ho člověk asi vytvoří k většině knih, které čte, ale tady je to trochu jiné). Já jsem ke knize poměrně přilnula a musím říct, že mě ke konci dosti semlela a já si připadala trochu zrazená. Mé pocity jsou teď poněkud rozporuplné a jako u všeho říkám - nechám to ještě uležet.

3 15.11.2015

Bohužel ne. Mě Cesta neoslovila, přišla mi neuvěřitelně nudná. Mnohem spíš by se z toho dala udělat povídka, takhle je to neskutečně zdlouhavé popisování "popílku" a každého úkonu Muže a syna. Byla to moje první audiokniha, tak nevím jestli chyba nemohla být v tom, ale pochybuji. Smutná jedna hvězdička.

6 30.06.2015

Jedna z těch knih, které zkrátka nemůžete pustit z ruky a zároveň se děsíte chvíle, kdy ji dočtete.

Mám však jednu výtku - korekturu této knihy někdo neuvěřitelně odflákl, takové chyby jsem ještě neviděla. Tedy podle překladu - nevyděla. Jestli/až ji budu číst znovu, stoprocentně sáhnu po originálu.

1 15.04.2015

Zajímavá četba, nicméně Fellini mi není moc sympatický, ke konci už mi vyloženě lezl krkem. Ovšem pokud někoho zajímá film, není rozhodně vůbec marné si tuto knihu přečíst.

12.04.2015