nero 13 komentáře u knih
Červenák je borec, fantasy moc nečtu, ale tohle bylo skvělé, představil jsem si to zfilmované a myslím že by to byla dobrá konkurence i Hrám o Trůny, nejvíce se mi líbila scéna ve mlýně u které mi naskočila vzpomínka na jiný mlýn v Čarodějovi učni od Karla Zemana který jsem viděl jako malý a i když to byl animovaný film pamatuji si tu skvělou hororovou atmosféru.
Moc se mi první díl této sklářské ságy líbil, i když to nebylo vyprávění o šlechtě a panovnících ale o obyčejných lidech tak jsem se ani jednu stránku nenudil. Děj se odehrává na začátku osmnáctého století a už jsou tu náznaky toho jak se Čechy staly nejprůmyslnější zemí Habsburského mocnářství.
Pochlubím se, nedávno měl u nás pan Vondruška přednášku a tak mám tuto knihu od autora podepsanou.
V roce 16 n.l pokračovalo tažení římské armády pod velením Germanica do hloubi germánského území. Germanicovi se podařilo spojené germánské kmeny vedené Arminiem ve dvou velkých bitvách na pláni Idistaviso a na vale Angrivariů porazit a navrch ještě ukořistily druhého ztraceného Varova orla.
Paradoxně právě úspěchy Germanicových tažení zapříčinily konec římských výbojů za Rýn, protože císař Tibérius začal na Germanica, který byl mezi obyčejnými legionáři velmi oblíbený, žárlit a rozhodl od dalších tažení upustit. Germanicus o tři roky později za podezřelých okolností zemřel a Tibérius byl podezříván že ho nechal otrávit.
Ani Arminiovi nebylo moc přáno a o další dva roky byl zabit svými vlastními příbuznými.
Bitva v Teutoburském lese nebyla největší porážkou kterou do té doby Římská armáda utržila, v bitvě u Karrh pod vedením Crassuse proti Perské říši, nebo v punských válkách v bitvě u Trasimenského jezera a hlavně v bitvě u Kaan proti Hannibalovi měli ještě větší ztráty, ale byla to porážka nejostudnější.
Přeci jen Peršané a Kartáginci byli pro Římany civilizačně rovnocení soupeři, ale v Teutoburském lese dostali na frak od germánských barbarů kterými pohrdali a podceňovali je.
Tato bitva dost změnila dějiny, Římanům se do té doby dařilo pronikat hluboko do Germánského území až k řece Labi a nebýt Arminia stala by se z Germánie další provincie jako třeba Galie a dnešní Němci by nemluvily německy, ale nějakým jazykem odvozeným z latiny jako je Francouzština, Španělština a další jazyky, ale po této bitvě Římané rezignovali a za řeku Rýn už se moc nepouštěli.
Zase jsem to dal téměř na jeden zátah, což se mi u pana Niedla stává tak nějak už pravidelně. O událostech v této knize jsem četl už v knihách jiných autorů a je zajímavé porovnávat jak různě je popisují, například v knihách od paní Vaňkové jsem fandil úplně jiným postavám než zde u pana Niedla.
(SPOILER) Tak jsem dočetl trilogii o osudech krále Hákona Haraldsona který vládnul Norsku v 10. století. V tomto třetím díle musel Hákon čelit nájezdům svých synovců, kteří po smrti svého svého otce Erika Krvavé sekery, který se po vyhnání z Norska stal vládcem Orknejí a možná i pánem Jorviku dnešního Yorku v Anglii, rozhodli dobýt zpátky Norsko a to i s pomocí dánského krále Haralda Modrozubého, který byl nejspíše jejich strýc. Je vidět že rodinné vztahy ve vládnoucích rodinách byly všechno možné jen ne idylické.
I když Hákon v průběhu několika let vlastně všechny střety vyhrál, přesto se vítězem stal jeho synovec Harald II. protože v poslední bitvě u Fitjaru, kterou znovu vyhrál, utržil zranění na jehož následky zemřel.
Přestože si většina lidí asi spojuje Vikingy právě s Norama, tak mnohem větší nájezdníci byly Dánové kterým se v jeden čas podařilo ovládnout téměř celou Anglii, a Švédové kterým se v nájezdech po velkých řekách povedlo dostat až do Konstantinopole a Arabských zemí a byli to vlastně oni kdo založil první Ruskou říši, Kyjevskou Rus.
Ještě bych doplnil Marco026 že nová série Erica Schumachera o Olafu Tryggvasonovi má už díly čtyři a asi jich bude ještě více protože podle obsahu tohoto čtvrtého dílu určitě nemůže být poslední, a také doufám v její vydání.
Normálně nehodnotím knihu kterou jsem nečetl, ale jelikož mi ji zprostředkovali mistři z Wilsonovy 10, pánové Holec a Xaver, tak si dovolím dílo tohoto duševního giganta Tomáše Zdechovskýho ohodnotit tak jak si jeho dílo zaslouží.
(SPOILER) I druhý díl o osudech Hynka Suchého Čerta a Jana Sokola z Lamberka je plný děje a akce a do popředí se nám dostává i rodina pánů z Holštejna kteří spolupracují s Hynkem a Janem Sokolem v jejich bojích proti řádu Německých rytířů a jejich spojencích z Moravy i Rakouska. Zúčastníme se oblehání dvou hradů, v jednom případě jako oblehatelé, a v druhém jako obránci, a já se stejně jako u prvního dílu divím jak se to vše vešlo do díla které má jen 166. stran, jiní autoři by na to potřebovali minimálně dvojnásobný počet stránek.
Mimochodem se zde dozvíme jak nejspíš zemřel vévoda Jan Zhořelecký, bratr Václava IV. a Zikmunda Lucemburského a kdo za tím stál, no a nezbývá než si počkat na pokračování.
Po prvním dílu série Wing Commander jsem díky upozornění ostatních čtenářů přečetl v pořadí pátý díl, protože Na bojová stanoviště je vlastně prequel celé této Space Opery.
Dozvíme se jak celý konflikt s mimozemskou rasou zvanou Kočičáci vlastně začal a taky jak vlastně ti Kočičáci vypadají, podle popisu v této knize si je představuji jako elegantnější verzi Wookieeů ze Star Wars, s mentalitou samurajů z Tokugawského šogunátu vyžívajících se v prolévání krve. Za mně tento díl opět za jedničku.
Tak musím dát bohužel uživateli Vlk.kh za pravdu, těch slovních zhůvěřilostí je tam mnohem více, asi nejmenší je oslovení slečno v době více než 25 000. let před našim letopočtem, pak přirovnání služebnictva té slečny k sehranému týmu u závodů formule F1. Trochu nešťastné je i používání výrazu šlechta v Pravěku, Náčelník a jeho rodina by bylo asi věrohodnější.
To všechno by se asi dalo přežít, když si člověk říká že autor není profesionální spisovatel, a profesně se údajně věnoval paleontologii a prostě neumí psát, ale jakmile jsem narazil na větu, nasadila si brýle a malou čepičku na hlavu, tak jsem věděl že autor není ani ten paleontolog, ale komik, protože brýle v pravěku ??? no ty vole.
Potom mně už nemohlo rozházet ani pyžamo v ložnici, ještě jsem se zasmál u pravěkého Ramba, lovce Teneky, který si nandal zpátky vypadlá střeva z rozpáraného břicha, poté si ránu dezinfikoval proti sepsi a dřevěnou jehlou si to zašil, ale to není vše, Teneku potom trefil šíp do plíce, ale mněl štěstí že u toho byl tým pravěkých chirurgů a ti ho hned operovali.
Dávám jednu hvězdu zato že jsem se u toho i zasmál.
Tak tohle bylo milé překvapení, jelikož pan Bašta je celkem známá osoba, v současnosti i jako kandidát na prezidenta, a i když je to velmi inteligentní člověk, jeho projev je bohužel trochu suchopárný, tak jsem měl trochu obavy aby taková nebyla i jeho kniha Zapomenuté vítězství, ale obava byla naštěstí lichá.
Celý děj knihy který vlastně mapuje období vlády Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a začátky Vladislava II. Jagelonského, je vyprávěn z pohledu tří osob, Evana Podmokelského, Jana z Rabštejna, a Buriana II. z Gutštejna. Jednotlivé události jsou tak vždy popisovány ze dvou i tří stran. Nejvíce mě bavilo jak nahlížely na stejnou událost Evan a Burian, kteří se navzájem opravdu nenáviděly.
Knihu doporučuji už z toho důvodu že toto období pozdního Husitství není u nás tak známé jako jiné historické epochy.
Nevím co bych přidal ke všem pochvalným komentářům ke kterým se přidávám, snad jen to že výbornou kvalitu celé první půlky světa Algoru a dalších planet kterou jsem zatím přečetl dělá opravdu výborně vymyšlený a zároveň nesmírně čtivý příběh, který by se popravdě s mírnými úpravami dal zasadit do kterékoliv doby, nebo kteréhokoliv žánru, zde zvolená space opera, je jenom kulisa pro skvělé vyprávění.
Až na konci jsem zjistil proč se tento díl jmenuje Tenký led, to mně tedy docela dostalo.
Musím souhlasit s komentářem Francoise17 a ještě bych doplnil že se mi při čtení této knihy vybavila markýza Angelika, a to hlavně v části s arabskými piráty na severoafrickém pobřeží, tak tam mi hned v hlavě naskočil díl Angelika a Sultán.
Zajímavá část byla taky ta odehrávající se v Severní Americe, vždycky jsem měl s ohledem na indiány radši knihy odehrávající se v lesích východně od Mississippi, než na západních prériích, neboli radši jsem měl Tecumseha, než Vinnetoua.
Wavesbury je klasická dobrodružná literatura, mně se to moc líbilo a určitě si chci přečíst i další díly.
Na fantasy moc nejsem, ale tohle bylo skvělý, nebo jak se dnes říká, to bylo zatraceně hustý. Orkové, Elfové na jelenech, čarodějové, Kentauři, Bastardi neboli Poloorkové jezdící na obřích prasatech, hodně tu stříká krev a hodně se tu šoustá, prostě taková hodně nekorektní a špinavá fantasy, vedle které příběhy z Tolkienovy Středozemě jsou moc milé pohádky, chtěl bych to vidět zfilmovaný, to by byla vizuální slast.
(SPOILER) Příjemná prvorepubliková detektivka kde mordparta vyšetřuje vraždy bývalých legionářů z Ruska. Jak se ukáže případ má prapříčinu právě v poválečných událostech Československých legií na Dálném východě a Sibiři a souvisí s admirálem Kolčakem a zlatým ruským pokladem.
Češi mají tendenci svůj národ podceňovat a shazovat, ale právě příklad Českých a Slovenských legionářů v Rusku ukazuje že je to neoprávněné, vždyť naši legionáři na čas měli pod svou kontrolou celou Sibiř, a svedli plno vítězných bitev, včetně jedné ‚‚námořní ‘‘ na Bajkale, je škoda že je u nás o tom tak malé povědomí.
Knihy o Hornblowerovi jsou stejně jako knihy o Aubreyeovi a Maturinovi
od Patricka O Briana určeny všem milovníkům dobrodružství pod napnutými plachtami, hlavně těch z období Napoleonských válek. Měl jsem už 6 a 7 díl tak si doufám doplním celou ságu, kterou dříve vydávali v podivném pořadí.
Doporučuji i filmovou sérii kde Hornblowera výborně ztělesnil herec Ioan Gruffudd.
Tak druhý díl V ledovém sevření, byl ještě o chloupek lepší než ve Stínu slunce. Jak už napovídají názvy obou knih, zatímco v první části posádka UTSS Salamis zažívala peklo zabořená v koroně cizí hvězdy, tak v druhé části zápasí na ledové planetě v soustavě Marzanna jak se zákeřnými Korzáry na orbitě, tak s velkými i malými Adamantiovými potvorami na ledových pláních.
Už jsem natěšený na třetí díl s názvem V krvavém pásmu.
Žánr Sci-fi jsem četl hlavně v mladším věku a to převážně zahraniční autory, teď mě tento žánr začal znova bavit a to hlavně díky českým autorům jako Robert Fabian, Jan Kotouč a vypadá to i díky Jakubu Maříkovi, musím říct že kvalita českého sci-fi, je díky těmto spisovatelům hodně vysoko.
Příběh posádky UTSS Salamis mně bavil a jdu hned na druhý díl.
Můj první Follet. Ani nevím proč jsem se zatím s tímhle autorem historických příběhů míjel, určitě zkusím od autora i něco dalšího, ale zatím to za plný počet hvězd pro mně není, trochu mi tam vadilo vykreslení postav, klaďasové jsou až moc kladní a záporáci až moc záporní, nemám rád až tak moc černobílé zobrazení charakteru osob v příběhu, taky některé události v této knize, například Bartolomějskou noc, hugenotské války a zavraždění vévody Jindřicha de Guise v Blois, znám z knih Roberta Merleho, a v jeho podání mají tyto události mnohem lepší zpracování.
Mně se vyprávění o založení a výstavbě kláštera v Milevsku moc líbilo, je zajímavé že mniši před více než 800 lety už praktikovaly trojpolní systém, kdy se třetina polí nechá odpočinout a využije se k pasení dobytka který ho za to bohatě pohnojí, jaký rozdíl proti dnešku kdy se půda do vyčerpání používa k pěstování řepky a přírodního hnojiva je málo protože jsme si nechali zlikvidovat stáda dobytka.