nero 13
komentáře u knih
Krásný satyr
Michael Weber
(SPOILER) Krásný satyr je výstižné označení Josefa Augustina Alfréda Karla Jelínka, známého spíše jako Harry Jelínek, který se asi nejvíce proslavil svým prodejem Karlštejna, který já už znal ve volném televizním zpracování, Velká sázka o malé pivo, s Oldřichem Kaiserem v hlavní roli. Ovšem tento jeho podvod je jen jedna epizoda v této knize, která je jinak neskutečným vyprávěním o této neskutečně kontroverzní postavě naší první republiky.
Harry Jelínek měl určitě velké osobní charizma, jako všichni úspěšní podvodníci a asi i trochu štěstí, protože i přesto že na něj bylo podáno přes 500 žalob, tak nikdy nebyl odsouzen.
Autor sám své vyprávění o Harrym Jelínkovi označuje jako sladkokyselé, a přesně to vystihuje moje pocity při čtení, ze začátku jsem Harrymu i trochu fandil, protože je v lidské přirozenosti mít rád i ne zrovna hodné, ale zajímavé lidi, ovšem čím blíž se příběh blížil k druhé světové válce a k okupaci, tím víc se Harry měnil ze sladkého a trochu roztomilého rošťáka v opravdu kyselého gaunera, a vše to vyvrcholilo jeho spoluprací s nacisty.
To že jednotlivé případy Harrymu tak vycházeli, tak to je i díky lidské blbosti, například ten známý prodej Karlštejna ještě chápu, to že si americký zbohatlík chce hrát na hradního pána a nechá se zblbnout ke koupi, je ještě pochopitelný, více mně udivilo že si někdo myslí že si může koupit jednotlivou tramvajovou linku. No Harrymu nakonec vše prošlo a dožil svůj život celkem spokojeně v Itálii, tak doufám že aspoň na onom světě se nemá tak dobře.
Děkuji autorovi a nakladatelství Moba za poskytnutý výtisk knihy.
Rytíř zeleného kříže
František Kalenda
Před pořízením této knihy jsem dost váhal, protože hodnocení autorových předchozích knih není zrovna žádná hitparáda, ale nakonec mně nalákaly dvě věci, jednak že se to odehrává v době panování Přemysla Otakara I. jehož doba není knižně tak zpracována jako třeba jeho stejnojmenného vnuka, a za druhé že hlavní postava je členem řádu svatého Lazara a trpí malomocenstvím, to je dost nezvyklé.
Příběh a detektivní linka nebyla špatná, a autor chytře napsal poslední stranu tak aby nalákal čtenáře ke koupi dalšího dílu, musím jenom podotknout že pan Kalenda jelikož se zaměřil na psaní převážně historických knih, by si měl dát pozor na zásadní chyby které někteří autoři historických knih dělají, při popisu stravování si členové řádu opravdu nemohli dávat vařené fazole, protože stejně jako například brambory, rajčata, nebo kukuřici je nemohly v roce 1212 znát, Amerika ještě skoro tři století nebyla známa.
Kořist a žold 1397
Jaroslav Ráček
(SPOILER) V roce 1397 nastalo v takzvaných Markraběcích válkách zklidnění, již z toho důvodu že Uherský král Zikmund který byl spojencem svého bratrance Jošta byl po porážce u Nikopole od Turků zaneprázděn na jižní hranici své říše, i proto se v první části tohoto nového dílu Kořisti a žoldu podíváme do Horních Uher, kam podnikl Markrabě Prokop válečnou výpravu při které Hynek Suchý Čert dobude nejvýše položený slovenský hrad Liptov.
Ani na Moravě není však úplný klid, a páni z Holštejna s Janem Sokolem z Lamberka se dostanou do křížku s Olomouckým biskupem Mikulášem z Riesenburku.
V tomto třetím díle dostává větší roli bývalý augustiniánský mnich Josef z Liptálu, a vzhledem k dění kterého se zde účastní si dovolím predikovat že bude mít velkou úlohu v tom jak v dopadnou Uherský král Zikmund a Rakouský vévoda Albrecht IV. při budoucím obléhání Znojma.
Opět výborné vyprávění a čtivost, dávám za plný počet a autora do oblíbených.
Velká bouře v českých zemích
Lucie Lukačovičová
Velká bouře v českých zemích aneb české obrození v alternativním světě vzniklém v časoprostorovém transdimenzionálním pokusu šíleného vědce z budoucnosti.
První díl nové série vysvětlující jak vzniklo Československé království jako námořní velmoc, byl zajímavý a velmi čtivý, zřejmě k tomu přispěla i spolupráce s paní Lukačovičovou a normálně bych tomu dal sto procent, ale musím deset procent strhnout za to že si autor usnadnil práci a kapitoly jedna až čtyři tvoří povídka, 1848. Po velké bouři, kterou jsem již četl dvakrát v jeho jiných knihách a potřetí jsem ji už číst nechtěl a první čtyři kapitoly jsem přeskočil.
Drsné časy
Louis L'Amour
(SPOILER) Drsné časy jsou klasický oddechový western obsahující vše co má správný western obsahovat, což znamená že bohatý hamižný rančer se snaží být ještě bohatším obsazováním menších farem a rančů, dokud nenarazí na čestného šerifa, několik jiných statečných občanů městečka a hlavně tajuplného cizince který má velmi rychlou ruku na Koltu, to vše se odehrává v jihovýchodním Utahu, nedaleko se nachází třeba známé Pueblo Mesa Verde.
Zatím jsem od Louis L'Amoura ještě nic nečetl a premiéra dopadla výborně, a jelikož už jde hodnotit v desetibodové škále, dávám 90 procent.
Řím jsem já: Pravdivý příběh Julia Caesara
Santiago Posteguillo
(SPOILER) Řím jsem já, jestli lze s tímto výrokem spojit nějakého římského občana tak je jím jistě Gaius Julius Caesar o němž je tento první životopisný román ze šesti plánovaných, které píše španělský spisovatel a odborník na Římské dějiny Santiago Posteguillo.
V tomto prvním díle se čtenář dozvídá o mládí Caesara, hlavně prostřednictvím dějové linky soudu se senátorem Dolabellou, pravou rukou diktátora a vůdce římské strany optimátů Sullou, kde mladý Caesar vystupoval jako žalobce a člen strany populárů, tyto dvě strany několik desetiletí spolu vedly občanské války o to kdo Řím ovládne. Dějovou soudní linku, doplňuje velké množství flashbacků, jejímž prostřednictvím se seznámíme například s Caesarovým strýcem Gaiem Mariusem, který byl neméně geniální vojevůdce jako později samotný Julius, zato že porazil germánské kmeny Kimbrů, Ambronů a Teutonů, které několik let plenily římské provincie a nakonec vytáhly na samotný Řím se Marius označoval jako třetí zakladatel Říma. Byl to právě Caesarův strýc který uskutečnil reformu římských legií, kdy zavedl pravidla díky nímž vzrostl počet mužů kteří mohli do legií vstoupit a zavedl tak tvrdý výcvik že se legionářům v té době říkalo Máriovi mezci, tím položil základy k vybudování Římského Impéria.
Samozřejmě v knize vystupuje spousta dalších výjimečných postav známých až do dnešních časů jako Cicero, Crassus, Pompeius a řada dalších, druhý díl v originále nazvaný Maldita Roma už vyšel tak doufám v brzké české vydání.
Bez návratu. Kniha první
Jakub Hoza
V komentáři u dvojky Spálené země, v době kdy u této knihy nebyla ještě tak podrobná anotace jsem hádal jestli bude Strašákova jízda pokračovat i zde, no trefil jsem to jenom z půlky, i série Solar patří do Strašákova universa, ale hlavní postava už je někdo jiný.
Jako všechny knihy Jakuba Hozy je i tato nabita akcí, ale přece jenom jsem měl při čtení pocit že mezi akčními scénami bylo více mezi děje než obvykle, taky žánr se překlopil z postapokalyptické sci-fi do téměř klasické space opery. Autorův styl psaní vyzrává a já mohu jen doporučit.
Baron Trenck: Panduři
František Niedl
(SPOILER) Druhý díl pana Františka Niedla o osudech Barona Trencka se odehrává v první polovině válek o rakouské dědictví, kdy po smrti císaře Karla VI. a nástupu jeho dcery Marie Terezie na Vídeňský trůn, se na Habsburské soustátí vrhli jeho soupeři a snažily se každý si utrhnout co největší kus kořisti, nakonec se mladičké panovnici podařilo většinu území zachovat, až například na většinu Slezska které si podmanilo Prusko.
Velké části bojů se se svými Pandury zúčastnil i Baron Trenck, a jeho životní příběh možná vypadá trochu jako historická pohádka, ale jelikož to není postava smyšlená, ale reálná tak myslím že kdyby se mělo vypsat vše co v tomto období zažil, že by tahle kniha byla ještě mnohem tlustší.
Jinak se dozvíme spoustu zajímavých informací, které asi většina čechů nezná, například že v roce 1741 se Českým králem nechal korunovat Bavorský kurfiřt Karel Albrecht, že v letech 1741 a 1742 byla Praha obsazena převážně francouzskou armádou, a že i když jsme se učily že nám Habsburkové vládli až do roku 1918. tak to vlastně není pravda, protože potomci Marie Terezie už patřili do dynastie Lotrinsko-Habsburské.
Smrt na chrudimském hradě
Jiří Dobrylovský
Tak mám za sebou zatím poslední příběh bratra Kryštofa a rytíře Blahoty, který je časově vložen v předvečer Války královen, a napjatou situaci mezi těmito nesmiřitelnými soupeřkami autor využil jako inspiraci ke čtvrtému dílu této série.
Už jsem o obou Eliškách četl v docela velkém množství knih autorů historické literatury, a pomalu by si mohli založit kluby podle toho jestli fandí Elišce Přemyslovně, nebo Elišce Rejčce, pan Dobrylovský by byl nespíš v tom prvním klubu. Já osobně mám ve větší oblibě Elišku Rejčku, její osud je fascinující, jako malá poslána do cizí země, manželka dvou králů, a milenka toho třetího nekorunovaného, kdyby její život byl součástí třeba dějin Anglických, tak by byl z filmován častěji než třeba rod Tudorovců.
Cesty knížecí
Pavel Hejcman
(SPOILER) Cesty knížecí jsou psány dost nezvyklým stylem který mně moc nesedl, ale protože knih z období Velké Moravy moc není tak jsem dočetl až do konce. Je dost znát že byla kniha napsaná už v roce 1960, takže autor mohl pracovat jenom s informacemi v těch dobách známých, něco i pominul, například v příběhu samozřejmě vystupuje Metoděj, ale o jeho bratru Konstantinovi tu snad nebyla ani jedna zmínka, a něco si přimyslel, a to velkou bitvu s Franky kde na každé straně bylo kolem 70 000. válečníků a při níž se Svatopluk zmocnil samotného Franckého krále Ludvíka II Němce a jeho syna Karlomana, už ten počet vojáků je na tu dobu hodně nadsazený.
Další už trochu vyvrácenou tezí je zánik Velké Moravy kvůli nájezdům Maďarů, samozřejmě na ní nějaký vliv měla, ale byl to jenom jeden z faktorů, další byl například i ekologický, podle vykopávek v té době postihla Moravu velká povodeň, v důsledku velkého odlesňování v povodí Moravy.
Málo se též ví že mezi rokem 906 kdy údajně Mojmírovská dynastie vymřela a rokem 1029. se o dění v té oblasti moc neví, ale je zřejmé že ve zmenšené formě nějaký státní útvar pokračoval, dnešní jižní Morava, západní část Slovenska a severní část Dolních Rakous, zůstal nezávislý jak na Maďarech a Francích, tak na Přemyslovských Čechách, které ovládalo území až od Olomouce na sever, právě až v roce 1029. zbytek Moravy obsadil Břetislav I.
Záhada královraždy
Jiří Dobrylovský
(SPOILER) Záhada královraždy je kniha o vraždě, která asi nejvíce ovlivnila směřování historie naší země, srovnatelná událost je nejspíše až vražda následníka Habsburského trůnu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu, která rozpoutala První světovou válku, rozpad Rakouského mocnářství a následně vznik Československé republiky.
Vyšetřovat vraždu nechal pan Dobrylovský čtenářům této série už známe postavy z předešlých dílů bratra Kryštofa a jeho rytířského přítele Blahotu. A jak vyšetřování smrti Václava III. dopadlo? Asi jako vyšetřování vraždy Kennedyho v Dallasu v roce 1963, údajný vrah Konrád z Botenštejna dopadl stejně jako Lee Harvey Oswald, který byl po vraždě také rychle zabit. Kdo opravdu posledního Přemyslovce královské krve zabil a hlavně kdo byl takzvaně zadavatelem, to už se dnes nedozvíme, prospěch z jeho smrti mohl mít Vladislav I. Lokýtek proti kterému Václav III. táhl, Habsburkové kteří na naši zem měli zálusk, někdo z vysoké šlechty kterým král šlápl na kuří oko, nebo i někdo další.
Válečná mračna
Ben Kane
(SPOILER) Sice se v anotaci píše že je to závěrečný díl o největším bojovníkovi starověku, ale není to tak pravda, za prve zde Hannibal vystupuje pouze na začátku knihy, a za druhé původně těch dílů mělo být více a z pro mně neznámých důvodů je už autor nenapsal, což je velká škoda, protože tak zůstalo plno příběhů, které zůstaly nedokončené.
Jinak kniha popisuje období od bitvy u Kann až po pád tehdy řeckého města Syrakusy na Sicílii, které bylo Kartaginským spojencem. To vše je opět popisováno jak z římské strany, tak z kartaginské prostřednictvím postav známých už z prvních dvou dílů, trochu mně mrzelo že Ben Kane nezapojil do děje i jednoho z největších géniu v historii lidstva Archiméda, jehož vynálezy využívali obránci města proti Římanům.
Pokud jde o samotného Hannibala a jeho snahu zničit Řím, tak výsledek pravdivě shrnul jeho pobočník generál Maharbal. Ty víš, jak dobýt vítězství, Hannibale, ale nevíš jak ho využít.
Kód růže
Kate Quinn
Kód růže je moje druhá kniha od paní Kate Quinn, a musím říct jenom bravo. Po příběhu z Italské renesance, jsem si dal krypto - špionážní drama z Anglie v období druhé světové války a dozvěděl se jak probíhala válka mozků snažící se zjistit co na ně protivník chystá, tahle válka byla neméně důležitá jako ta na válečných polích.
Viděl jsem film Kód Enigmy takže mě tahle součást války nebyla neznámá, ale Kód růže to výborně doplnil, autorka umí také výborně pracovat s postavami v knize vystupujícími což je velké plus, určitě se chci pustit i do ostatních jejich knih.
Severní den
Ondřej Blaho
Jestli bych měl knihu Severní den okomentovat jedním slovem jak na mně působila, tak bych ji označil jako „ zvláštní “ ale zvláštní v tom dobrém smyslu slova. Musím přiznat že se mi to nečetlo zrovna lehce, jak mám nejraději, ale vytrval jsem a nelituji, je to taková podivná směs různých žánrů, které se autorovy podařila dát dohromady a navnadilo mně na pokračování které má vyjít pod názvem Nachová temnota.
Chtěl bych ještě pochválit tu nádhernou vazbu knihy, která vynikla hlavně večer když jsem ji četl při rozsvícené lampičce, fakt nádhera, a také děkuji za tu mapu, mám rád když knihy obsahují mapy, zvláště když je to mapa světa kterou si stvořil autor ve své fantazii. Ještě mně napadá že se mi při čtení vybavovala kniha kterou jsem četl kdysi dávno, Ocelové město od Julese Verna, to asi zapříčinily ty technické pasáže.
Krajem blanických rytířů
Zuzana Koubková
Já cestopisy zas tak moc nečtu, ale narazil jsem v knihkupectví na tento, a jelikož je od autorky kterou mám v oblíbených a taky musím s ostudou přiznat že jsem u naší posvátné hory a jejím okolí nikdy nebyl, tak jsem si ji pořídil a rozhodně nelituji. Dostal jsem vyčerpávající popis historie jak jsem vlastně zjistil obou Blaníků a krajiny kolem nich a spoustu historek o lidech žijících dříve i nyní v jejich okolí.
Při tomto čtení si člověk uvědomí, jak moc byla naše historie spjata s církví a náboženstvím, snad na každé straně je zde popis nějakého kostela, kapličky, posvátných křížů, nebo aspoň studánky zasvěcené místnímu světci, to vše popisuje paní Koubková v takovém odlehčeném příjemném stylu, takže rozhodně doporučuji.
Italský gambit
Vladimír Šlechta
Zatím jsem se s tvorbou Vladimíra Šlechty nějak míjel, takže Italský gambit je od něj první kniha a jsem celkem spokojen, v knize je vše co má v dobré historické detektivce být, to jest vyšetřování zločinu, nějaká ta vražda a bitka a jiné dobrodružné akce. Ale ze stejné doby a lokace, to znamená z Rudolfinské Prahy přelomu 16 a 17 století jsem četl už jinou historickou detektivku, a to Krev prvorozených od Juraje Červenáka a tam bylo v těchto atributech vždy něco navíc.
S tímto ohledem bohužel nemůžu Italský gambit hodnotit za plný počet, ale to neznamená že by se mi tento Italsko pražský příběh nelíbil, jak jsem se díval nakladatelství Mystery Press už na příští rok připravuje dvojí pokračování dobrodružství Jakuba Jelínka a Matěje Sádla, s názvem Kouřové zrcadlo a Mrtvá bludička, která si budu určitě chtít také přečíst.
Spálená země: Kniha druhá
Jakub Hoza
(SPOILER) Tak Strašákova jízda skončila, a nebo ne?? V anotacích u připravované dvoj knihy Bez návratu se píše něco o dalekém vesmíru a proletění černou dírou a to v kombinaci se zdejší poslední stranou, s miniaturní černou dírou se zde též nalézající a s tím že Strašák vlastně už ani není moc člověk naznačuje že jízda bude pokračovat ve Vesmíru.
Jinak dvojka stejně dobrá jako jednička, jenom mně mrzelo že větší roli nedostali Ulrika a Rebeka z jeho harému a také Honák, ten by si možná zasloužil i svoji vlastní knihu.
Spálená země: Kniha první
Jakub Hoza
Čechy ve dvaadvacátém století po nukleární válce zaviněné ekofanatiky, aneb Strašákova jízda pokračuje. Doufám že autor není stejně dobrý prognostik jako spisovatel, nerad bych se něčeho takového dočkal, a pokud bych se toho přece jenom dočkal, tak podle autorova popisu bydlím dobře, někde hodně blízko Strašákova Trezoru.
Jinak jsem se jako u všech knih pana Hozy neskutečně bavil, jeho hlášky jsou super a jeho obliba EU, uctívačů svaté Gréty, vnucování LGBTQ+ a - kravin, a jiných progresivistických hovadin se stoprocentně shodují s mojí oblibou, takže vzhůru na dvojku.
Expanzní sektor
Jan Kotouč
I druhý díl prequelu Centrálního Impéria, se mi líbil, kdybych byl příznivcem odznaků, což nejsem, tak bych řekl že tempo bylo nadprůměrné, akce střídala akci a emoce více než uspokojivé, prostě oba díly jsou výborná space opera.
V Expanzním sektoru se mně asi nejvíc líbila ta vsuvka z Jurského parku a jak už napsal Boby17 závěrečná scéna, to byla skvělá tečka.
Pokud jde o úvahu druhého spolu komentujícího, proč to nevyšlo jako jedna kniha, tak chápu nakladatelství a autora že to raději vydali nadvakrát, čistě ekonomicky na tom vydělají více, za jednu knihu by si nemohli říct o ty samé peníze co za dva díly, to by prostě bylo méně prodejné.
Ďáblův hřbet
Honza Vojtíšek
(SPOILER) Ke čtení této knihy mě nalákala anotace, říkal jsem si že historický horor odehrávající se ve 13. století na pomezí Moravy a Slovenska by mohla být velká pecka.
Začátek Ďáblova hřbetu docela splňoval očekávání, ale pak se to nějak začalo táhnout, ne že by se tam vůbec nic nedělo, ale chybělo mi postupné budování napětí, o které se autoři asi snažily, ale alespoň na mně to nějak nefungovalo, no a na konci to celé přestalo fungovat úplně, protože jsem zjistil že kniha je chybně vedena jako horor místo toho jako fantasy, protože ta lesní válka mezi lidmi a bandou přerostlých kozlů, nemá s hororem nic společného.
Nevím jestli ti lidští protivníci měli být nějací Karpatští Satyři, ale Satyři byli alespoň napůl lidi, ale zde to podle popisu byli opravdu jenom velké kozy, za snahu dávám dvě hvězdy.
