Labuť a lovec
Jiří Březina
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534647/bmid_labut-a-lovec-6620de6a25461.jpg
4
37
37
Když Lovec narazí při lovu labutí na tu zvláštní bytost, pochopí hned, že pochází z jiného světa. Netuší však, jak blízko ten svět je a jaké změny s sebou přináší. Tam, kde se dnes leskne hladina Lipna a zvedají se šumavské kopce, se před tisíci lety rozprostíralo území mezolitických lovců. Jeden z posledních ostrůvků původního lidského způsobu života ale musel dříve nebo později čelit nově příchozí civilizaci zemědělců a pastevců. Na pozadí mýtu o labutí panně, který patří k nejstarším lidským vyprávěním, se rozvíjí první, ale rozhodně ne poslední opakování příběhu Evropy: s jeho migrací lidí a kultur, válkami, odchodem starého a příchodem nového, krví, násilím i záblesky naděje.... celý text
Přidat komentář
Zrovna nedávno jsem přečetl výbornou populárně odbornou knihu na stejné téma "Měnící se svět", takže toto byla velmi vítaná beletristická třešnička. Mohu autora jenom pochválit, jak dokázal vše pečlivě nastudovat a využít to, co víme nebo tušíme z archeologických pramenů nebo etnologických analogií. Že se vůbec pustil do mezolitu jako období, které je mezi laiky poměrně neznámé a ani nebývá často literárně zpracovávané, a navíc dokázal příběh umístit do zcela přesných lokalit, kde jsem doma, je skvělé! Z literárního hlediska jde o víceméně tradiční vyprávění, i když je zajímavé (jak si jeden z předchozích komentátorů) povšiml, že tu záměrně schází přímá řeč. V první polovině je dějové napětí spíš nahrazeno detailním vylíčením způsobu života a prostředí, naopak druhá polovina utíká rychle a napínavě jak detektivka. Můj problém byl, že jsem víceméně tušil (zejména na základě popisu vzhledu postav), odkud asi Labuť "přiletěla", takže vše postupně víceméně směřovalo k tomu, co jsem očekával. Líbilo by se mi víc prvků magického realismu (kterým je příběh vlastně jen orámovaný) a možná i méně tradiční, experimentálnější forma vyprávění, což by se podle mě k tehdejší mentalitě těsného prolínání fyzického s magickým/spirituálním spolu s odlišným vnímáním času velmi hodilo. Na druhou stranu autor pouze nepopisuje způsob života a technologii, ale také vystihuje odlišné vnímání práce, času, povinností a autority, v nichž se první zemědělci tolik odlišili od lovců a sběračů. Na závěr je třeba pochválit i hezký výtvarný doprovod a celé knižní zpracování edice. Opravdu hezká kniha, doufám, že tento zdařilý úkrok autora od detektivky do historické beletrie nebude poslední.
Netušila jsem, co mám od téhle útlé novely čekat, o to příjemnější to bylo překvapení. Po pár řádcích jsem byla vtažena do příběhu a užívala si lehce mýtický příběh z doby dávno, dávno minulé. Poetický, a přitom specifiky strohý jazyk, evokující mluvu našich předků, krásné obrazy divoké, dosud neporušené přírody, detailní popisy běžného života sběračů a lovců, to všechno skvěle funguje dohromady. Je znát, že autor nepodcenil přípravu a pečlivě nastudoval dostupné informace o nalezištích a dochovaných artefaktech.
Pokud se vám líbí filmy jako Volání rodu, Po veliké řece, nebo jste četli Minehavu, bude vás tenhle výlet do minulosti určitě bavit.
Tahle novinka od českého autora splnila má očekávání a mile mě překvapila. Podle anotace bych po ní nesáhla, období mezolitu? Ani pořádně nevím, kdy to bylo. Ale autorův styl psaní a jeho detektivky mám moc ráda, tak jsem neodolávala dlouho.
Navíc Edice Tvář, to je záruka dobrého čtení.
Je to příběh o lovci a labuti, jak už název napovídá. No nechci vám prozrazovat víc. Líbilo se mi, že nelze předpovídat, jak bude děj pokračovat, protože je to příběh z daleké minulosti a stejně jako u autorových detektivek jsem byla napnutá, co se stane.
Tuto jednohubku můžu jen doporučit, četla se velmi dobře, lyrické popisy tam jsou, ale není jich mnoho, kdo by se toho bál.
V knize nenajdete jedinou přímou řeč, nic co by vás vyrušilo z vyprávění. Vše plyne poklidně a vy máte pocit, že jste se ocitli přímo uprostřed dění. Až tak umí autor zaujmout svým vyprávěním. Přijde však i postupná razance a údernost, která stupňuje napětí a vy při čtení ani nedutáte. Ale opět, bez jediného dialogu, bez jediného narušení. Fenomenální a já před autorem smekám.
Tento příběh sbírá spíš rozpačitá hodnocení, ale já si Lovce a labuť neskutečně užila. Ten jazyk, slovní obraty a celé pojetí příběhu si mě naprosto získal. V knize jsem nenašla jediné hluché místo, které by mě nějak nudilo. Naopak, od první do poslední stránky jsem si užívala každé slovo a celé vyobrazení dávného života. Autor určitě zvolil neobvyklé téma, protože ať přemýšlím, jak přemýšlím, nevím o nikom, kdo by v současné době napsal příběh z pravěku. Každopádně vzniklý příběh rozhodně stojí za přečtení.
Lovec a labuť je román, mytologie dávného příběhu. Kniha pojednává o lovci a jeho bytosti, kterou si přivede mezi Říční lidé jako svou nevěstu. Kdo ale je záhadná bytost?
Přijmou ji říční lidé mezi sebe? Dokáže se naučit všechny potřebné věci nutné k přežití? Vyrobení základních nástrojů, ulovit něco k jídlu, být ostatním přínosem.
Lovec odchází do boje.. vrací se úplně jiný člověk. O tom co prožil nedokáže mluvit. Líbila se mi myšlenka, že se to kdysi dávno mohlo stát. Krásné popisy přírody Šumavy a Lipna. A také ilustrace krásně knihu doplňují.
Ale přichází velké ALE. Já o knize nic nezjišťovala. Vybrala jsem si ji, protože detektivky od tohoto autora mám moc ráda. Jenže tato útlá knížka mě nějak minula. Na to jak má málo stran jsem ji četla dlouho.
Mnohdy jsem nějak ani nechápala, kam příběh směřuje, co nám má jako čtenáři předat. A nebo jsem ji četla ve špatném čase. Kdo ví?
Pro mě tam bylo hrozně málo akce, napětí nebo něčeho, co by mě táhlo brát knihu častěji do ruky. Věřím, že své nadšené čtenáře najde. Já to však nejsem.
Je tomu už tisíc let, co se tento příběh mohl odehrát. Ocitáme se v šumavských kopcích, které ještě nebyly Šumavou. Původní lovci museli začít čelit nově příchozí civilizaci zemědělců a pastevců. Je tu láska, příroda, války, ale i naděje.
To byla nádhera! Jelikož miluji snad vše, co vychází v edici Tvář u Vyšehradu, tak nějak jsem tušila, že by se mi i tato kniha mohla líbit a nespletla jsem se. Moje první setkání s autorem Jiřím Březinou dopadlo prostě na výbornou.
Čeká vás (alespoň pro mě) nezvyklé a originální téma. Málokdy čtu o době mezolitu, popravdě jsem se o ni ani nikdy nezajímala, ale to pro příběh vůbec nevadí, i tak si jeho čtení moc užijete. Už jen díky tomu, jak je krásně napsán, užívala jsem si každou větu, příběh mě od začátku pohltil. Krátké věty jen umocňují jakousi naléhavost. Nesmím zapomenout zmínit nádherné ilustrace, které příběh krásně doplňují.
Tím, že je to útlá knížka, jsem si myslela, že ji budu mít za chvilku přečtenou, ale nakonec jsem s ní strávila delší dobu a bylo to jen dobře. Vychutnejte si ji a prožijte celý příběh společně s lovcem a labutí.
Příběh je to krásný i bolavý a mě si naprosto získal. Důkazem bylo i to, že jsem na něj ještě dlouho po dočtení musela myslet, a to je u mě známka toho, jak moc mě kniha zasáhla.
Za knihu v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia
.
Na blogerské merendě jsem v tašce objevila recenzní výtisk knihy Labuť a lovec od Jiřího Březiny. Už dlouho jsem si od autora něco chtěla přečíst, takže jsem byla ráda, že mám konečně příležitost. I když jsem si nebyla úplně jistá příběhem.
.
Hlavními postavami jsou lovec, který jednoho dne na lovu zasáhne labuť. Z té se stane dívka, kterou si lovec odvede do vesnice mezolitických lovců. Začlení se? Bude to fungovat?
.
Nemyslím si, že bych někdy četla příběh z tak dávné doby. Maximálně Lovce mamutů někdy na základní škole. Není to pro mě tedy zrovna známé knižní prostředí a chvíli jsem se s ním musela srovnávat.
.
Příběh je krátký, najdete tu moc pěkné popisy, ale také mytologii. Nenajdete tu přímou řeč, ale zároveň postavám porozumíte. Pochopíte jejich myšlenky.
.
Oblíbila jsem si postavu labutě. Byla něžná, nevinná a v příběhu na mě působila jako světlo. Okolí lovce jsem chápala v určitých momentech, ale kvůli labuti jsem doufal, že se jejich smýšlení změní.
.
Kniha byla zajímavá, ale nejsem zrovna cílová skupina. Kdybych měla na výběr, asi si od autora výběru detektivku, než knihu z pravěku. Věřím ale, že si své čtenáře najde!
Březina dokazuje, že není autorem jednoho žánru. Nenechte se odradit tím, že to není jeho tradiční detektivka, ani tím, že se kniha odehrává v dobách lovců a sběračů. Krátký příběh, zasazený do pravěku, je sice mnohem lyričtější než autorovy detektivky, ale drsností si s nimi v ničem nezadá. Nejde, jak by se mohlo zdát z anotací nebo ze čtenářských reakcí, o mystický nebo mytologický příběh - natož pak o knížku pro děti. Na začátku si lovec splete ulovenou labuť se zraněnou dívkou, která mu nepřipomíná nikoho, s kým se do té doby setkal - a od téhle chvíle se před našima (vnitřníma) očima na půdorysu jedné pravěké vesnice odvíjí příběh konfliktu dvou civilizací, jaký se v dějinách zopakoval nesčetněkrát. Autorův úsečný a dokonale čtivý jazyk je plný obrazů, zvuků, chutí, vůní, pohybů a emocí. To spolu s tím, jak v textu nenápadně dávkuje své důkladné znalosti pravěkých reálií, vyvolává ve čtenáři až fyzický pocit, že se hlavní postavě dívá přes rameno.
Vlastně by mě nenapadlo, že bych mohl knihu, která se odehrává tak dávno, vůbec vzít do ruky. Nikdy jsem se o pravěk nezajímal. Díky téhle knížce si ale připadám, jako bych se z něj před chvílí vrátil.
Velmi zajímavý kraťounký příběh protkaný mytologií, který mi ve finále moc nesedl. Měla jsem velký problém se zasazením příběhu do dané doby a některým věcem jsem nerozuměla. Je to příběh, který je místy zahalen tajemstvím. Nakonec se mi nejvíce líbila postava labutě, ač ten konec byl takový… Zvláštní :). myslím, že dám přednost autorovým detektivkám, protože ta čtivost bude určitě lepší :).
Přečteno jedním dechem. Autor je můj oblíbenec a líbilo se mi jeho odklonění od detektivek, které píše taky skvěle. Malá knížka, krásný příběh. Lovec střelí Labuť, která se promění v dívku. Přes počáteční odmítání v komunitě mezolitických lovců porodí Lovci (nebo jeho Bratru?) dítě. Jak příběh dopadne neprozradím. Kniha je krátkou návštěvou do doby, kdy kolem Lipna vznikají první usedlosti zemědělců a pastevců. Odtud pochází i Labuť. Zároveň však v těsném sousedství stále žijí kmeny lovců, které jsou ve svém životním stylu celkem pozadu. Jak dopadne spojení těchto světů?
Rajónem Jiřího Březiny jsou detektivky. O nich můžeme prohlásit, že se prodávají velice dobře a tudíž je to zavedený autor.
Tímto útlým (160 stránek) počinem vybočil ze svého žánru.
Je to zvláštní, mytologické, bez přímé řeči.
Sama bych po ní nešáhla se přiznám.
Ale šlo o reading copy a formát a délka lahodily mému oku.
Snažila jsem se to číst nezaujatě….ona za to nemůže, že ji dostala osoba, co na mytologii moc není.
Je to čtení na pár hodin, které mě učarovalo, vtáhlo, v žádném případě neurazilo.
Na tak malé ploše se jí ale nepodařilo uhranout mě dostatečně.
Oživlý mýtus o Labuti si tu podává ruce s popisem Lipna a šumavské krajiny před tisíci lety. Střet kultur, krev, magnetický text - to si z toho odnáším.
Štítky knihy
pravěk mýty a legendy Šumava mezolit neolit migrace střet civilizací a kultur
Příběh z období pravěku... Lovec z kmene Říčních lidí ukořistí a pojme za družku Labuť, která pochází odjinud, je pro ostatní exotická a těžko si zvyká na jiné prostředí... Autor tak zpracovává příběh o labutí panně, který se vyskytuje snad ve všech kulturách a i mě od dětství fascinoval...
Nová knížka Jiřího Březiny, kterého známe jako výborného autora detektivek, je úplně jiná než knihy, jež jsem v posledních měsících četla... Zavádí nás do světa, v němž se sice lidem nežilo lehce, ale v němž žili v souladu s přírodou, s duchy a s konečností života, byli si vědomi svého místa ve světě, což jim dodávalo pocit jistoty a zakořeněnosti... To se mi na celé knížce líbilo asi nejvíc, že vytváří svět, v němž každý ví, kam patří a co má dělat, je smířen s chodem života a nesnaží se mu nijak urputně a nesmyslně bránit...
Knížka je i velmi krásně napsaná, byť je psána spíše krátkými větami a v textu chybí přímá řeč, používá autor spoustu poetických metafor a různých náznaků a i kvůli tomu jsem si čtení moc užila...
Protože žiju na vsi a do přírody to mám blízko a denně do ní chodím, s chutí jsem si představovala všechna ta údolí plná mokřadů, tůní, ukrytých písečných pláží, bohatá loviště ryb a hnízdiště ptáků, tajemná lesní zákoutí, skály, kam se nosili zemřelí...
Ne každého asi tato novela nadchne, ale dokážete-li se naladit na tu pradávnou tajemnou a mystickou atmosféru podtrženou za mě výborným zpracováním, myslím, že byste mohli být okouzleni... Velmi povedená je i grafická úprava knihy, ostatně jako u všech svazků edice Tvář...
Konečně dodávám, že autor pečlivě studoval všemožné historické prameny, čili se díky četbě této beletristické knížky i o mnohém poučíte...
Hodnocení: 4,5 * z 5 *