nessalovesbooks | Komentáře u knih | Databáze knih

nessalovesbooks Online nessalovesbooks komentáře u knih

Lesklá Lesklá Raven Kennedy

(SPOILER) - takže… po průměrné jedničce a dvojce (která skončila pěkným wtf momentem), jsem opravdu moc byla zvědavá na třetí díl, jenž je zároveň velkou většinou považován za nejlepší díl série - a lidi, sorry not sorry, ale asi jsme každý četli jinou knihu, protože tohle jako mělo být co?
- dopředu se omlouvám, tohle bude spoilerový rant, takže pokud si nechcete nechat zkazit své pocity z knihy, či si stále knihu přečíst a udělat si na ni svůj názor, radši tohle přeskočte…
- trojka vás okamžitě hodí do scény na konci dvojky - bum, Rip je odhalen jako král Slade Ravinger. Jak je tohle sakra možné, vždyť Auren viděla Ravingera a Ripa ve stejné místnosti ve stejný čas… no to vám prozradí až další stránky, spíš až konec knihy…
- pane bože, jak já jsem u toho dílu trpěla - absolutně se nic nezměnilo, jen jsme se přesunuli do jiného království: Midas si jede své politické a manipulační intriky, s Auren jedná jako s kusem hadru a ona si to nadále nechává líbit, je tu větší prostor pro Ravingera/Ripa, ale jeho přítomnost knize nic nedodává?!
- kde je sakra nějaký děj - přijde mi, že se točím v kruhu - Auren je opět v područí Midase a zezlacuje, jak on píská a ona jako ta, co nechce konflikt, či ublížit lidem, kteří jsou jí blízcí, se mu poddá?! Bože, proč je tak hloupá a bez páteře! Vždyť ji v té knize využívá úplně každá postava, ona je snad slepá!
- stejně jako v minulém díle, jsou i zde kapitoly z pohledu Auren, Midase, Maliny a nově tedy i Ripa/Sladea - pojďme začít u Maliny - kapitol z jejího pohledu není tolik, ale opět nás přenáší do Šestého království, kde se snaží uhasit povstání - well, moc se jí to nepovede a předvede se před strážnými/svými poddanými jako chladnokrevná megera - jako vývoj této postavy jde spíš ke dnu než vzhůru a upřímně, nemám o ní absolutní zájem, plus si vůbec nedokážu představit, jak by mohla zamíchat dějem v dalších dílech, nikdo o ni nestojí.
- Ripa/Sladea a Auren hodím spolu do jednoho pytle, protože ti dva jsou přímo definicí protiklady se přitahují - ona se svou jasnou a zářivou mocí a on s tou jeho hnilobou? Ugh, a hlavně ty jejich společné scény/romantika/dialogy, kdy vám autorka popisuje jak Aureniny stuhy po něm chňapají - je to jako kdyby samy ty postavy jednaly na popud svých schopností, než nějakého rozumu - př. ty stuhy, které Auren v jeho přítomnosti nedokáže kontrolovat, či Sladeova schopnost nechat něco shnít/se přeměnit - oba jsou totálně mimo. Vůbec mě jejich postavy nebaví.
- mám pocit, že nejvíc práce autorce zabral charakter Midase, který buďme upřímní, je naprosto dokonalý - jeho plánování, manipulace, všechna ta tajemství a intriky - omg, za mě je on tou nejlepší postavou a zároveň tou nejhorší - jeho postava je tolik plná potenciálu (vždyť se dosadil do Šestého království, lstí uzmul Páté a plánoval získat i další?!). Ano, stále to ale nemění nic na tom, že je to sráč a toxická postava, a dostal to co si zasloužil.
- celkově celá ta kniha se taaak táhla, skoro jsem si říkala, že ji snad ani nedočtu - postavy si mne nedokázaly udržet a příběh se nikam nehýbal - tedy až do posledních asi 80 stran, kde asi autorka střihla model Sarah J. Mass knih, kde se stane najednou tolik věcí, které vás mají šokovat a opět donutit jít do dalších dílů… jako už zase?! To nemůže myslet vážně. Vždyť takhle to bylo u jedničky a dvojky, které upřímně autorka mohla spojit v jednu knihu.
- úplně, ale jakože úplně, jsem na ten konec naštvaná - ne z toho důvodu, jaký byste si asi mysleli - můj problém je Auren a její moc - na konci knihy Auren vše, co zezlatila nechá stéct (z oken, lustrů, zdí), vlastně si všechno zlato bere zpět, ale místo toho, aby se k tomu postavila a přijala odpovědnost za svůj čin (RIP Midas), tak ona začne svádět ten svůj výbuch na něco temného uvnitř sebe?! Chci věřit, že autorka to má promyšlené, a nějak to chce čtenářům vysvětlit, ale já mám dost, opravdu po tomto díle už nemám chuť této sérii věnovat ani minutu navíc a do dalších dílu se pouštět nebudu.

02.02.2025 1 z 5


Oslnivý hřích Oslnivý hřích Katee Robert

(SPOILER) - už to bude přes deset let, co Kassandřiny rodiče odhalili to nejstřeženější tajemství Třináctky a draze za to zaplatili. Svými životy. Bohužel, tím to ale neskončilo pro jejich děti - Kassandru a Alexandru, které ostatní obyvatele Olympu nesnáší. Důvodem jsou Kassandřina nařknutí na Třináctku, že to oni jsou zodpovědní za jejich smrt, a ne nějaká autonehoda. Ale nikdo ji nevěří… Až po určitě době se nad ní smiluje Apollón, a zaměstná ji jako svoji asistentku. Ani díky této práci se Kassandra necítí dobře ve společnosti Třináctky, či ostatních mocných hráčů - jejím jediným cílem je našetřit si tolik, aby dokázala sobě a sestře zařídit nový život mimo Olymp. Díky Diovi a jeho nabídce by se tak brzy mohlo stát skutečností. Dokáže týden přežít v Apollónově společnosti jako jeho falešná přítelkyně, bez toho, aby jí to zlomilo srdce?
- po sakra dobrém třetím díle (i když teď zpětně koukám, že jsem ho hodnotila průměrně) jsem se na další retelling od Katee Roberts těšila. Její knihy možná nejsou nejhodnotnější a nepřinesou nic nového, ale co si budeme, ty sexuální scény a celé to napojení na řeckou/římskou mytologii, to je prostě paráda.
- příběh Apollóna a Kasandry není tak známý jako Háda a Persefony, ale i tak má něco do sebe - v originále je to Apollón, kdo Kassandu prokleje/potrestá tím, že jejím věštbám nikdo nevěří - tady je to tak, že jí nikdo nevěří ohledně smrti jejích rodičů. V tomhle aspektu jsem z knihy a z postavy Kassandry byla nadšená. I přes všechny komentáře a pomluvám, se stále snaží být ohleduplná, nápomocná.
- jinak jsem ale z knihy velmi zklamaná - co to sakra mělo být? Týden ve společnosti podfukáře Mínoa, o kterém vědí, že mu nemají věřit a stejně k němu jedou, a hrají tam dětské hry?! WTF? I přes scény, kdy se Apollón s Kassandrou snaží najít důkazy vůči Mínoovi, stále nemají nic. Bože, jak já jsem se nudila. Ani ta detektivní zápletka tomu nepomohla, protože nikdo jiný než Kassandra o osudy ostatních neměl zájem. Dva lidi zmizí a jeden je skoro zabit, a jim je to prostě fuk?!
- sexuální scény Kassandry a Apollóna byly takové meh, vůbec jsem se na ně nedokázala napojit. Celý ten jejich ‘vztah’ nabral zčistajasna obrat jako tornádo a bum, už se milují! Samozřejmě, že je mezi nimi jiskra, ale všechno se stalo tak rychle! Tu chemii mezi nimi dokážete uchopit, tu lásku už tak moc ne. Kde je ta propracovanost postav a spicy scény, které byly v předchozích dílech?!
- jak je možné, že se Třináctka do takových prekérních situacích dokáže dostat, když mají širokou síť informátorů… v tomto případě Apollóna. Zastává post špiona a ví absolutní prd? A ještě s sebou na misi vezme doprovod, o kterém musí tušit, že pro něj bude rozptýlením od jeho povinností?! Vůbec, ale vůbec jeho kroky neodpovídají tomu, jak je popsán. Vůbec z něho nejde cítit, že je členem Třináctky, spíš je jako jejich pěšák...
- ostatně i ten název knihy, kde je ten Oslnivý hřích?
- celkově tento díl mi přijde nejslabší - strašně uspěchaný, a hlavně nekompletní (vždyť spousta otázek nebyla zodpovězena a nové vyvstaly!) - prostě výplňkový díl, který měl za cíl rozhýbat události pro další pokračování.
- pořád jsem ale zvědavá, co Katee plánuje s ostatními postavami, ale upřímně se stejně nejvíc těším na devátý díl (pár Héra a Zeus), který se v tuhle chvíli zdá tak daleko…

19.01.2025 2 z 5


Falešná hra Falešná hra Tess M. Puffrová

(SPOILER) - druhý díl navazuje tam, kde skončil první díl: Lana opouští kampus a přátele, a jede domů, na rodinnou farmu, s pocitem, že její sen sportovní redaktorky je v čudu. Někdo neprávem jejím jménem zveřejnil nedokončený report na kluky z fotbalového týmu a jejich zvrácenou hru. Co čekala? Že se Dylan postaví za ní? Že jí bude věřit? Dylan je mezitím v rozpoložení - jeho nejlepší kamarád se zabil a Lana mu lhala. Proč mu ani jeden z nich nedůvěřoval dost, aby se mu svěřil?
- po přečtení prvního dílu, který mě bohužel tak neoslnil, jsem stejně věděla, že si pokračování přečtu kvůli tomu otevřenému konci, než kvůli Laně a Dylanovi.
- ano, chápu, že hlavní podstatou je, že se jedná o bully romanci a kdyby autorka zůstala jen u té romance, a tím pádem i u jedno dílu, jenže ona tu je ještě ta detektivní zápletka, která mě zajímala víc než jejich vztah, který byl, řekněme slušně, jak na houpačce. Plus, na rovinu, jsem si jistá, že bully romance prostě nejsou pro mě - nechutná šikana, zesměšňování, násilí. Ne, první díl mi opravdu nesedl.
- co oceňuji u dvojky je, že už to není tolik bully romance.
- trošku mi nesedl ten rychlý obrat Dylana z bad boye do rytíře (jen bez toho koně) a ochránce.
- Lana je samozřejmě obezřetná po návratu do školy, po situaci s některými jedinci ze spolku si stále v sobě nese trauma, které ji někdy nedá spát, ale snaží se vzít si si zpátky svůj život do svých rukou.
- do popředí se dostává záhada vyděračských dopisů, ale současně se vyvíjí vztah Dylana a Lany. Zároveň je zde větší důraz na Dylana a jeho rozpoložení vůči tomu, komu může věřit. Musím uznat, že si mě začíná získávat - konečně přestal být slepý vůči svým spoluhráčům, které nazýval přáteli, rodinou, a začal uvažovat.
- kdežto Lana je úplně mimo, vidí pouze jedno východisko, pro to, kdo je zodpovědný za Anthonyho smrt, a nenechá si ho rozmluvit - je paličatá, až nepříčetná a neskutečně naivní a důvěřivá.
- pořád mi ale nejsou úplně sympatické sexuální scény (třeba ta někde v polovině knihy, kdy si Lana myslí: nechám ho, ať si mě vezme jak potřebuje? grl, v té situaci jsi taky, i pro tebe má ten sex něco znamenat, a ne pro něj jen nějaké rozptýlení od toho, co tomu sexu předcházelo, sorry not sorry). Ale co si budeme - vždyť ona je v obou knihách napsaná tak, že to ona je ta první co dává (jen si vzpomeňte, jak to všechno začalo, no na kolenech přeci), a až je on uspokojen, tak až pak ji odmění. Nebo ta halloweenská párty a ten grupáč? Uff, tahle část byla fakt síla, a upřímně, nikdy nezapomenu na Lany růžový kostým vojáka ze Hry na oliheň. Omg, teď si na to pokaždé vzpomenu, když někde ten outfit či klipy ze seriálu uvidím. Už nikdy se nepodívám na žádného vojáka nijak jinak.
- příběh se docela táhne z důvodu nedostatku důkazů - rozuzlení přišlo až skoro 30 stránek před koncem.
- překvapení se nekonalo, strůjce jsem odhadla už na začátku - ať už ve vyděračském či nepodloženém reportu.
- celkově, druhý díl mě bavil více než první, ale pozor, pořád to ale není kniha/duologie pro každého - autorka hlavní hrdinku opravdu nešetří (př. to ponížení, skoro znásilnění, zmlácení), či vedlejší postavy a jejich boje (sebevražda, doping), to není pro slabé povahy.
- v poděkování autorka naznačuje možný návrat do tohoto světa s jinými postavami - možná tomu dám šanci, snad to nebude úplně bully romance.

16.01.2025 3 z 5


Tajně tvá Tajně tvá Tessa Bailey

(SPOILER) - on: profesor, který utíká před prací, která mentálně zhroutila jeho přítele - a on tohle rozhodně nechce zažít - do rodinného města, kde jeho matka vlastní vinařství, které on před čtyřmi roky opustil a odmítá se k němu vrátit. Ne, jeho plán je napsat knihu, jenže jedna zahradnice mu nedá spát, pořád na ni musí myslet.
- ona: je to rok, co její babička, která se jí ujala a naučila tomu, co umí - aranžovat květiny a dělat ze zahrad působivá prostředí - zemřela. Hallie se jí cítí nejblíže ve vinotéce její nejlepší přítelkyně, která na tom bohužel není finančně nejlépe - konkurence je prostě pech. A zvlášť, když si oni vytvoří název toho svého podniku, aby zostudil ten její? Nedlouho na to ale Hallie zjistí, že její teenergerská láska je opět ve městě, Julian Vos. Její první skoro polibek. Je to patnáct let, co srovnává všechny muže s myšlenkou na něj. Teď je tady, tak co když je tohle její druhá šance? Musí to zkusit, musí ho oslovit. Jenže, on si na ni nevzpomíná…
- jakože sorry, ale tohle je instalove jak vyšitá - ona jím je absolutně posedlá od svých 14 let, on o ní nemá ani páru, ale hned jak ji vidí - o 15 let starší, vyspělejší (ano, přece ty její vnady nepřehlédne) - je jí posedlý. Nebo těmi vnady? Aaa, sranda začíná.
- Julian - puntičkář, organizovaný, nikdy nevybočí ze svého procesu - trošku připomíná robota
- Hallie - živel, neorganizovaná, neustále ušmudlaná od hlíny, věčně s úsměvem na tváři
musím přiznat, že mi chvíli trvalo se do knihy začíst na rozdíl od autorčiných knih Holka přes palubu a Má to háček - ty mne dostaly hned.
- nesourodý pár - on klidný, sofistikovaný profesor, ona praštěná, bezstarostná zahradnice - asi něco bude na tom rčení protiklady se přitahují - well, tady to trošku skřípalo - jako jedinci jsou super, jako pár? nope, ani nápad.
- až vysoká konzumace alkoholu - on ne tak moc, ale ona a její kamarádka, tak to je jiná. Plus, do příběhu vstupuje Julianova sestra, která si prošla odvykačkou, ale opět pije? Jako vážně?
- a sakra… proč jí sakra neposlechla?! …bohužel autorce nestačilo nechat děj volně plynout, aby si k sobě postavy samy našly cestu, né ona musí z Hallie udělat ještě tajnou ctitelku, která Julianovi píše dopisy. Na co?! Než aby to příběhu pomohlo, tak mu to spíš ublížilo…
- eh, ty sexuální scény mezi hrdiny - kde se vzala ta tendence mluvit sprostě u tohoto stoického profesora? Nebo ta jeho majetnická a žárlivá stránka? Vůbec, ale vůbec se to k němu nehodilo…
- i přes to, že se autorka snažila vytvořit roztomilý příběh s veselou hlavní hrdinkou a traumatizovaným hlavním hrdinou, který měl za úkol vás pobavit, tak tohle bylo spíš k pláči, obří zklamání…
- well, jsem ráda, že jsem to dočetla, možná se někdy pustím i do druhého dílu (snad si Natalie spraví svoji reputaci a autorka taky), ale vůči této knize si stojím za tím, že Julian měl větší zájem o Hallieiny vnady než o ní samotnou… sorry not sorry.

12.01.2025 2 z 5


S miliardářem na hřišti S miliardářem na hřišti Max Monroe

(SPOILER) Než se pustíte do přečtení mých pocitů z této knihy, prosím mějte na paměti "sto lidí, sto chutí", díky!

Plus, ke komentáři raději házím označení "spoiler", i přestože nezmiňuji, jak to dopadne, trošku jsem se rozepsala ohledně několika scén.

- třetí z party milionářů je na řadě být uloven - Wes Lancaster, úspěšný majitel fotbalového týmu a restauratér, co nevyhledává pozornost a nemá rád, když ho něco rozptyluje - a zvlášť když tím rozptýlením není nikdo jiný než jeho nová lékařka Winnie Winslowová. Bohužel, je pro něj Winnie tabu, pracují spolu, ale hlavně má malé dítě. Děti, manželství. To je závazek, na který není stavěný. A nebo snad ano?
- páni, čekala jsem, že si to dá načas, ale ne, hupli na to docela rychle, teda ona po něm a to jsem si myslela, že to ona bude v tomhle vztahu rozumnější.
- ehm, jako v předchozím díle je velký důraz na tom, že Win chce pracovat méně hodin, aby měla čas na svoji dceru, ale tady je to zase jinak?! První interakce Winnie s Lexi (jejím dítětem) je až v deváté kapitole, což je po nějakých 100 stránkách? Mezitím ale stíhá jet pryč s týmem, jít na halloweenskou párty a párkrát na to skočit s Wesem.
- a to jsem ještě nezmínila, že Lexi není obyčejné dítě, Lexi trpí autismem, takže sžívat se s novými věcmi či lidmi, pro ni není lehké, ale je zvídavá a na svůj věk velmi samostatná a inteligentní.
- Win - přijde mi absolutně flegmatická a sebejistá s ohledem na to, že její bratr je vždy po ruce, aby jí pomohl s jejím vlastním dítětem, a hlavně je pořád nadržená!
- Wes - sebestředný, sebejistý, někdy až arogantní, absolutně neznalý moderních věcí (př.Twitter), jeho myšlenkové pochody jsou jak počasí! Třeba: na začátku je popsán jako don juan, že jde do postele s každou, ale hned jak na to skočí s Win, tak pro něj žádná jiná neexistuje? Nebo že nemá zájem o děti, ale hned jak vidí Lexi, je jí úplně okouzlen? WTF?!
- momenty, kdy chcete vědět, jak reagují postavy na postupné vyvíjení a budování vztahu, ať už je to Lexi s Wesem a jejich dojížděním na fotbalové tréninky, nebo Wes a Win a jejich vztah mimo postel, tak dostanete jen ohlédnutí zpátky, pár slov, že všechno bylo fájn, ale dost to pak vypadá jako prázdná slova jen tak vržená do větru - bohužel se ani s dalšími stránkami nezměnil fakt, že Win s Lexi netráví moc času - vždyť se o to dítě víc stará a vychovává její bratr!
- jako, začínám si myslet, že každá z autorek měla svoji vlastní vizi pro tyhle dva, ale bohužel se dohromady neslučovaly, protože to jako celek nemá hlavu ani patu! A bohužel to v tuto chvíli nedokáže zachránit ani Lexi se svojí obsesí čísly a chytrým mozečkem.
- aaa, tak už jsem došla do toho bodu zlomu, který má každá romanťárna, a ach bože, to snad nemůže být pravda - žádný spoiler, ale tohle je na mě už fakt dost, prosím ať už je konec…
- dočetla jsem to…, a bohužel jediné, co na této knize vidím pozitivní je pouto Lexi s jejím strýcem, za mě byl příběh Win a Wese ze všech tří nejhorší.
- možná dám v budoucnu ještě Max Monroe šanci, ale jedno vím jistě, brzy to nebude…

10.01.2025 1 z 5