Niicolee
komentáře u knih
Sen o Gliwicích
Wojciech Dutka
(SPOILER) Sen o Gliwicích je moje druhá přečtená kniha od Wojciecha Dutky. Stejně jako Černá a purpurová, i tato kniha si zasloužila pětihvězdičkové hodnocení a okamžitě se zařadila mezi mé nejoblíbenější knihy tohoto roku.
Autor má neskutečný dar poutavě vyprávět příběhy. Jakmile se začtete, stránky vám doslova ubíhají pod rukama a než se nadějete, jste na konci knihy a toužíte číst dál.
Tato kniha mě potěšila zvlášť díky učitelské tematice, což je pro mě jako studentku pedagogické školy velmi zajímavé a atraktivní téma. Kniha nám odhaluje polské školství, učitelskou praxi a nejednou se zastavíte nad zajímavými myšlenkami, které nám autor prostřednictvím knihy sděluje.
Sledujeme osudy dvou učitelů, kteří žijí ve dvou odlišných časových obdobích - Marcin Burdyga v současnosti a Martin Weber v minulosti, časech, kdy se k moci dostávají nacisté. Oba nastupují na gliwické gymnázium, kde se setkávají s rozmanitými povahami kolegů, kteří je formulují jak pozitivně, tak negativně. Jejich nadšení pro učitelskou profesi, zápal pro vyučované předměty a oddanost studentům mě vyloženě pohladily po duši.
Obdivuji, jak autor do příběhu zakomponoval Tomkovo cestování časem a jak dokázal mistrně propojit obě časová období.
Příběh je napínavý, dojemný a místy i smutný. Některé postavy osud skutečně nešetřil.
P.S. Knížka představuje tři typy učitelů. Ten třetí typ mi byl obzvlášť sympatický.
Šťastně až do smrti
Julia Quinn
A jak to bylo dál?
Po všech osmi knihách, z nichž se každá věnovala jednomu ze sourozenců, se opět setkáváme s příběhy o rodině Bridgertonových ve formě krátkých povídek. Navíc dostáváme i příběh jejich matky Violet. Celkově to bylo velmi milé zakončení série.
Bylo krásné se znovu potkat se všemi sourozenci, jejich partnery a dalšími postavami, bez kterých by příběhy o Bridgertonových ztrácely svůj půvab, a sledovat, jak pokračovali ve svých životech.
Povídky na mě působily podobně jako knihy. Některé byly lepší, jiné slabší, ale všechny dohromady tvořily pěkný celek.
Pokud bych měla vyzdvihnout jednu jedinou, byla by to novela o Violet. Její osud byl velmi dojemný. Jinak jsem si ale všechny povídky užila, každá měla něco do sebe.
Šťastně až navěky
Kiera Cass
Toto bylo neskutečně pěkné!
Celou Selekci jsem si zamilovala od prvních stránek prvního dílu, a i všechny následující knihy mě přesvědčily o nevídaném talentu autorky vtáhnout čtenáře do děje. Celou sérii jsem tak přečetla jedním dechem.
Každopádně jsem se moc ráda vrátila zpět do světa Selekce, opět se setkala s milovanými postavami a díky skvělým povídkám si připomněla pár momentů z knížek.
Líbí se mi, že jsem mohla na různé situace, které jsem už důvěrně znala, pohlédnout i z pohledu jiných postav. Některé povídky však obnášely i děj, který v původní trilogii nenajdeme.
Tyto povídky byly hezkým uzavřením celé série. Kniha Šťastně až navěky se nepochybně rovná všem pěti předcházejícím, a tudíž se znovu jedná o pětihvězdičkovou záležitost!
Kapky rosy
Lenka Lanczová
Za mě jednoznačně nejlepší kniha od Lenky Lanczové!
Jako vždy se jedná o milé a oddechové čtení, při kterém jsem se také mnohokrát zasmála. Vůbec netuším, čím si mě kniha tak získala, přece jenom se jedná o typickou Lanczovku, od ostatních knih z autorčina pera se nějak výrazně neodlišuje, ale opravdu jsem příběhu propadla - ať už to byl kontrast mezi Karolínou a Matějem, jejich odlišné povahy, nebo Matějova minulost, ze které se dokázal poučit. Vše jen umocnilo prostředí, do kterého byl příběh zasazen.
Ke knize jsem se vrátila v rámci čtenářské výzvy a určitě to nebylo naposledy. Tato kniha je prostě srdcovka!!
(Od LL jsem zatím nečetla všechny knihy, ještě jich na mě pár čeká a já pevně doufám, že se ještě některá z nich této vyrovná, nebo ji dokonce předčí. :-))
Les v domě
Alena Mornštajnová
Povedená a poutavě napsaná kniha s velice silným a smutným příběhem.
Kniha byla zakoupena jako dárek pro tátu, ale nakonec jsem neodolala a musela jsem si ji přečíst také. Prvních pár stránek jsem se nemohla začíst a chvílemi jsem se v ději i ztrácela, ale s každou další přečtenou stránkou mi začalo docházet, o čem autorka vypráví a útržky děje do sebe začaly pomalu zapadat. Nakonec jsem knihu přečetla jedním dechem, ději jsem úplně propadla. Asi nedokážu popsat, jaké pocity se ve mně při čtení střídaly - smutek, úzkost, rozhořčení? Za mě určitě stojí za přečtení!
