nikiss76
komentáře u knih

Knihu jsem se rozhodla přečíst nejen kvůli hodnocení, ale i kvůli hlavní myšlence knihy. Bylo to zajímavé čtení. Trochu mi vadil podivný vztah Tiffy a Justina, který mě upřímně vůbec nebavil a ani nezajímal, bylo to tam nějak navíc. Jinak jsem byla spokojená.


Řekla bych, že tohle už není kniha pro mne, ale spíše pro mladší generace, ale bylo to milé.


Pokud bych před sebou neviděla obálku prvního a druhého dílu, tak bych neřekla, že to psala stejná autorka. Příšerný začátek první knihy jsem jí odpustila, protože pak přece jen se příběh začal vyvíjet a kniha začla být zajímavá, očekávala jsem, že pokračování bude lepší, omyl. Autorka sice přidala na barvitých popisech míst, budov, prostředí (což v prvním díle bylo naprosto nulové), ale pořád se dějově točila v kruhu. Druhý díl je vlastně naprosto o ničem, hlavní hrdinka se snaží sestavit armádu z novokrevných a to je vše. Postava Mare prošla největší proměnou, kdy z ustrašené ale celkem sympatické holky se stala panovačná, sobecká, nesnesitelná Mare, která sama sebe několikrát nazve bohyní blesku a ještě za ní blázní tři klíčové postavy. Tohle se opravdu nepovedlo. Tohle je snad úplně poprvé, co bytostně nesnáším hlavní hrdinku. Většinou když rozečtu nějakou trilogii nebo pentalogii, tak se ji snažím dočíst a uzavřít celý příběh, tentokrát zřejmě udělám výjimku.


Po přečtení prvních 100 stran jsem si říkala, tohle nedočtu. Hlavní hrdinka Mare se na samém začátku příběhu ocitne na královském hradě a hned první den se u ní objeví skryté schopnosti, jimiž upoutá královskou rodinu, která ji vydíráním přiměje k zásnubám s jejich mladším synem. Do tohoto momentu mě kniha opravdu odrazovala. Nejvíc mi vadila chvíle, kdy král řekne, kdo byly dívčini skuteční rodiče, že je vlastně urozeného původu, ale jak na to takhle random přišel, kdo ví. Tyto nevysvětlená hluchá místa v knize mě nutila si říct stop. Nastal však zvrat. Kniha začala plynule ubýhat a příběh mě opravdu vtáhnul do děje. Zkusím dát šanci i dalšímu dílů a uvidím.


První díl byl lepší než druhý. Konečně se dostaneme k vývoji vztahu mezi Annou a Kaiem. Nebylo to špatné, ale chvílemi příběh postrádal jiskru a spád. Mám obavy, že poslední díl bude velmi dějově podobný druhému dílu a také se bude táhnout než se dočkáme nějakého zlomu.


Skvělá kniha a parádní zakončení celé série Pekelných strojů. Nejprve jsem byla v šoku že smrti Jema, pořád jsem čekala, že se přeci jenom najde nějaký lék. Na druhou stranu jsem si přála, aby Tessa byla s Willem. Nakonec to autorka naprosto brilantně vymyslela a konec byl lepší než jsem čekala. Pro mě pořád na prvním místě zůstává série Nástrojů smrti, ale i tak jsem si Pekelné stroje užila.


Tento díl mě moc nenadchnul. Přišlo mi, že se vlastně pořádně nic nedělo a když už se blížil konec knihy tak pojďme zamíchat kartami a zabijme polovinu postav (a zrovna dvě oblíbené). Bavilo mě posledních 150 stran.


Druhý díl byl stejně dobrý a čtivý jako díl první. Oddechová četba s lehkou dávkou romantiky. Kniha opět skončila s napínavě otevřeným koncem, aby čtenáře donutila sáhnout po pokračování. Doporučuji.


Já zřejmě úplně nepatřím k fanouškům Liane Moriarty, jelikož toto je druhá kniha v pořadí (četla jsem I Sedmilhářky), co jsem od ní četla a zhodnotila bych to tak, že neurazí, ale taky nenadchne. Příliš mi nevyhovuje její styl psaní, zatím nemám v úmyslu číst něco od ní něco dalšího.


Musím říct, že mě kniha příjemně překvapila a jako oddechovka to byla určitě dobrá volba. Zařadila bych ji spíše do fantasy pro mládež, ale velmi dobře se četla a určitě si přečtu i další díly ze série.


Autorka mě prostě baví a nikdy nezklame. Druhý díl série Pekelné stroje byl úžasný stejně jako díl předchozí. Doufám ve zvrat ve třetím díle mezi Tessou a Willem.


Čtvrtý díl Selekce je rozhodně slabší než díly předchozí. První tří díly mě bavily moc, protože jsme se seznámili se selekcí a s příběhem Ameriky a Maxona. Tento díl je věnovaný jejich dceři Eadlyn, která je budoucí nástupkyní na trůn. Eadlyn si prochází selekcí, stejně jako před lety její rodiče.
Tím, že jsem četla předchozí díly, tak jsem měla pocit, že čtu vlastně velmi podobný příběh, pouze s rozdílnou hlavní hrdinkou.
Knihu jsem četla v originále a pokud má někdo zájem si trochu procvičit angličtinu, tak mohu doporučit, kniha je psána velmi čtivě.


Přečetla jsem celou sérii a zhodnotila bych to asi tak že první díl byl fajn, druhý díl dobrý a ty další dva už zbytečné. Všechno se natahovalo, sice vyplouvaly na povrch pravdy z minulosti, ale příběh Tess a Hardina se vyvíjel stylem 1 krok dopředu, dva kroky dozadu a už mě to hodně nudilo a říkala jsem si tohle už jsem četla, tyhle pasáže, hádky, usmiřování, lhaní, nadávky, deprese, je to pořád stejné, pořád dokola a začala jsem se nudit. Chápu, že tam šlo o komplikovanou lásku dvou naprosto rozdílných lidí, kteří jsou jednou nahoře a jednou dole, ale bylo toho prostě už příliš. Tessa se mi s každým dílem více protivila a její rozpoložení se nacházelo ve dvou extrémech - šťastná a nebo ubrečená, litující se a na dně. Podle mě kdyby knihy byli uzavřené prvními dvěma díly a celý děj by byl svižnější, tak by z toho byl opravdu povedený román. Ale takto mi opravdu přišlo, že autorka už neměla inspiraci a příběh se snažila rozvinout do více knih, ale chyběl opravdový námět.


Tady tu knížku jsem se rozhodla přečíst po přečtení chvály, kterou autorka dostává za skvělé knihy, které se řadí k bestsellerům. Celkový příběh nebyl sám o sobě špatný, ale neoslovil mě styl psaní autorky. Navíc po přečtení několika desítek stran jsem již tušila, kdo bude hlavním aktérem zločinu. Upřímně řečeno kniha pro mě byla zklamáním a nejsem si jistá, jestli bude chtít dát šanci dalším jejím knihám.


Prvotně jsem knihy objevila v Anglii v sekci pro děti a mládež, jelikož jsem pátrala po něčem jednodušším, co bych byla schopná přečíst v angličtině. Celá trilogie je velmi čtivá a líbí se mi, že knihy jsou určeny pro všechny věkové kategorie. Celá idea selekce mi přišla jako zajímavá. Velmi jsem si oblíbila hlavní hrdinku Ameriku a během čtení jsem měla různá dilema, chvíli jsem chtěla, aby si Amerika vybrala Aspena, poté Maxona atd. Kniha byla také plná nečekaných zvratů, což mě nutilo číst stále dál. Autorka mě velmi mile překvapila a musím říct, že jsem knihy přečetla jedním dechem. Určitě se chystám přečíst další díly. Mohu jedině doporučit.

(SPOILER) První díl jsem slupla jak malinu. Moc mě bavila první polovina knihy, kdy Ruby osvobodili z vězení a Mrazivý ji začli seznamovat s jejím darem a posláním zničit trůn. Líbilo se mi, jak vztah Ruby a Arcuse eskaloval a jejich slovní přestřelky celé knize dodávaly jiskru. Postava Ruby byla snad jednou z nejvíce sympatických postav s jakou jsem se kdy setkala a musela si získat mnoho srdcí a to díky své drzosti, výbušnosti, ale i laskavosti, vtipu a dobrému srdci. Díky ní roztálo srdce i samotného krále. Konečně jsme se dočkali knihy, kde oba hlavní hrdinové nejsou oslnivě krásní a bez jediné chybičky, za to palec nahoru.
Část, kde Ruby byla jednou z šampionek v aréně mi přišla zdlouhavá avšak závěrečná část se povedla a já se rovnou pustila do čtení druhého dílu.


(SPOILER) Ukončeno tak, že to vypadá na předposlední díl. V tomto případě doufám, že následující díl bude konečně více zajímavý. Díky tréninku se z ustrašené a věčně ukňourané Elloren stala "bojovnice" a snad tedy v posledním dílu bude více akce než věčného ocicmávání s Lukášem, které mi strašně lezli na nervy. Nemluvě o tom, jak rychle hlavní hrdinka přelétla z lásky k jednomu ke rtům druhého hrdiny. Nemůžu říct, že bych nefandila Lukasovi od samého začátku, ale nemohla jsem si pomoct a nevytvářet větší alergii na Elloren. Nevím, zda budu mít sílu na další díl, uvidím. V tomto díle to začlo být zajímavé až v době, kdy probíhal její trénink a příprava na boj, jinak opravdu nic. Celá série je psána tak nějak bez jiskry a propracovanosti, bylo to překombinované. Není to špatně vymyšlený příběh, ale jsou tam velké mezery a chybí mu celistvost. Hlavní hrdinka je podle mě jedna z mých top pěti nejméně oblíbených vůbec, tím pádem upadá i celkový dojem z celé série.


(SPOILER) Hodně mě bavila část, kdy Kestrel byla ve vězení a po útěku (vysvobození) si postupně musela oživovat své vzpomínky. Velmi povedenou postavou byl princ Rošar, který svým vtipem, slovními přestřelkami s Arinem a tygrem Arinem dodal celé knize úplně jiný rozměr. Tento díl se zkrátka téměř celý odehrál na bitevním poli a byla zde rozehrána vysoká politická hra, kdy si misky vah neustále přelévaly z jedné strany na druhou. Avšak již předem sem tušila výsledek války a tudíž mě závěr nepřekvapil. Rozhovory Arina s jeho bohem smrti mi přišly navíc, ale budiž. Kniha pro mě byla celkově už dlouhá a prostředí války a mrtvých koní a lidských těl, které jsem nacházela skoro na každé druhé stránce už na mě bylo trošku moc. Kestrel a její strategické myšlení a jakási genialita byla také přehraná. Více bych rozvedla romantickou linku, která byla dosti v pozadí.
Celkově sérii hodnotím kladně, ale myslím, že bych se k ní už nevracela.


(SPOILER) Takový trošku mix Padesáti odstínů šedi a Deníku princezny, ale vlastně proč ne. Kniha se mi četla velmi dobře avšak s každým dalším dílem jsem měla pocit, že se autorka až příliš snažila přidávat více zápletek a nečekaných zvratů. Někdy méně je více.


(SPOILER) Závěrečný díl fantasy trilogie se mi velmi dobře četl a bavil mě stejně tak jako díly předešlé. Všechny knihy od autorky jsou vždy pastvou pro mou čtenářskou duši a vždy se těším na nějakou novinku. Tomuto dílů musím strhnout hvězdičku za tu romantickou přeměnu Cardana, která mi moc neseděla a za hlavní hrdinku Jude, která mi nepřirostla k srdci. Závěrečné stránky byly zajímavě vymýšlené a líbily se mi. Celkově jsem si knihu užila.
