Nikki.Jukki
komentáře u knih

Co dodat. Krásná a neuvěřitelně přesná ukázka manipulace ze strany držitelů moci. Nebojí se upravovat pravidla, jít proti nim, měnit názory, jak se to hodí a přece si to vždy dokážou odůvodnit tak, že nižší vrstvy ve své omezenosti a neochotě se do něčeho zaplétat sklapnou a drží krok. Protože dřív to bylo přece horší, i když si to už tak úplně nevybavují. Orwell byl génius, že dokázal prokouknout nástroje propagandy už v tak brzké době a navíc tak přesně. Kniha sice pravděpodobně odkazuje na stalinismus, klidně by se mohla aplikovat i na další totalitní režimy.


Kniha napěchovaná hlubšími významy a myšlenkami, nad kterými se člověk občas musel pozastavit. Ray nám hezky popsal a vystihl totalitu a diktátorství spolu s jejich nástroji a praktikami. Moc pěkná antiutopie, která je postavená na logických základech a byť je samozřejmě přehnaná, slabé náznaky můžeme vidět i v dnešní době v porovnání s dobou dřívější.
Dystopická díla mám ráda a tohle se zařadilo mezi ně. Skvělá knížka se spoustou myšlenek, ale trochu horor pro nás, milovníky knih. :)


Čtenáři se dělí na dvě skupiny. Pro někoho pouze knížka o starém rybáři, co loví obrovskou rybu. Pro jiné knížka, která ukazuje sílu a odhodlanost člověka, který i přes veškeré překážky a téměř neviditelnou šanci na úspěch bojuje nejen se vším, co mu přijde do cesty, ale i se sebou samotným. Jako někdo, kdo v životě nebyl rybařit, jsem nerozuměla veškeré rybářské terminologii, jinak bych si to asi užila víc, protože tyto popisné části jsou v knize obsaženy ve velké míře. Osobně se mi kromě významu mezi řádky líbily zejména pasáže se starcovým mladým a oddaným společníkem. Chápu ale, že se ne každému zamlouvá, i přes malý počet stran jsem ji četla poměrně dlouho.


Jako velký fanoušek HP jsem se bála několika věcí - odlišného stylu psaní od ostatních dílů, že to bude taková lepší fanfiction, jak někteří psali, a že mi to zkazí celkový dojem, který jsem doposud měla z HP od dob, kdy jsem ho četla v dětství.
Způsob psaní jakožto divadelní hra nakonec vůbec nevadil, nerušil, člověk si na něj nemusel zvykat, takže tahle obava odpadla okamžitě. Dala jsem tomu šanci, ale brzy mě to zklamalo. Začátek byl pěkný, poté už to bylo trochu přitažené za vlasy. Ze zapeklitých situací se jindy věční loseři dostávali nezvykle a až moc snadno. Opravdu to připomínalo dobrou fanfiction, ale na dobrou knížku, na knížku, která by se měla postavit do řady HP to podle mě určitě nebylo dostačující. Jako velké mínus musim říct také, že chování některých postav vůbec neodpovídá jejich charakteru a to mě mrzelo.
Nicméně, abych nebyla tolik negativní, kniha dokáže navodit atmosféru kouzelnického světa, setkáte se s místy a postavami, které vám chyběly, na chvilku vás to vrátí do dětství a určitě to upoutá vaši pozornost po celou dobu. Jen bych to asi oddělila od série jako takovou oddechovku a nebrala ji moc vážně.


Napínavý, skvěle promyšlený příběh plný překvapení, který se četl velice rychle. Do poslední chvíle čekáte, co přijde a čekat se vyplatí. Ke konci do sebe vše hezky zapadá jako skládačka, některé rozhovory získají jiný význam a i přes poměrně velké množství postav se dá v knize dobře orientovat. Vřele doporučuji. :)


Mám pocit, že tohle je jedno z těch dramat, která mají větší sílu a více vyzní na divadelních prknech než v knižním zpracování. Jde tu znát postupná gradace, kdy začátek není příliš záživný a je plný kliček ohledně dědického řízení, což vřele doporučuji číst nepřerušovaně, jinak v tom budete mít docela zmatek. Další dějství je už o něco lepší, více čtenáře upoutá a poslední je jako třešnička na dortu, která knize dodává na kvalitě. Je zde moc hezky zpracovaná úvaha o nesmrtelnosti a povaha některých lidí. Určitě bych ráda viděla divadelní zpracování už jen kvůli Emilii, jejíž charakter byl zpracován perfektně a moc mě bavil.


Zase utvrzení, že Čapkovy knížky se mi prostě líbí, ať už je to próza či drama. Pěkná ukázka nesmyslnosti války, do které se musí zapojit i ten, který je vyloženě proti ní a tím se stává její součástí. Dále srážky mužského a ženského myšlení, které v něčem prostě shodu najít nemohou (rodina=všechno x větší zájmy ve prospěch státu a národa), a do toho mateřský cit, neopětovaný v takové míře, v jaké by si zasloužila.
Kratičká knížka, která má spoustu do sebe.


Od knihy jsem měla určitá očekávání, což byla pravděpodobně chyba, protože jim neodpovídala. Čekala jsem malinko víc vzhledem k postavení Velkého Gatsbyho v klasické světové literatuře. Za celou dobu jsem se nedokázala začíst. Autorův styl psaní mi příliš neseděl, občas mi přišlo, jako kdyby rozhovor postav ani nenavazoval. Na druhou stranu ale autor dokázal člověka přenést do období tzv. "jazzového věku" a velmi hezky poukázal na prázdnotu, naivitu a snobismus některých lidí, což můžeme vidět i v dnešní době.


Po posledním zaklapnutí knihy jsem byla plná rozporuplných pocitů a myšlenek. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní, časté odbočování mimo hlavní dějovou linii, někdy až zbytečné rozebírání detailů, ale i přesto se mi kniha líbila. Ne vždy překypovala akcí a některé části nebyly natolik zajímavé, ovšem ty ostatní to bohatě vyrovnaly. Nejvíc se mi líbilo číst o Jackovi a Emmě, poté o Jackovi a Heather. Byla to moje první kniha od Irvinga, tak nemůžu porovnávat s ostatními, ale rozhodně bych si od něj něco dalšího chtěla přečíst, protože kniha obsahovala mnoho podnětů k zamyšlení nad různými tématy a situacemi ze života.


Hezky, přehledně a srozumitelně popsán problém současných médií. Velmi otevřeně i přes svou národnost kritizuje americké fungování médií a jejich spojení s politickými činiteli i velkými ziskuchtivými korporacemi. Vhodné bylo i uvedení do kontextu představením vývoje profesionální žurnalistiky a popis vzniku a dosavadních důsledků komercializace žurnalistiky. Autor si nebere servítky a naprosto bez cenzury potvrzuje danou situaci na konkrétních, někdy znepokojivých, příkladech.

Myslím si, že spousta lidí se mnou bude souhlasit, že Rozmarné léto je naprosto jedinečná kniha. Nikdy jsem nečetla něco, co mi by alespoň vzdáleně toto dílo připomínalo a tím spíš, když se jedná o prózu. Oceňuji hlavně jazyk a formu, kdy autor využil svou nádhernou slovní zásobu a ukázal nám, jak dokáže být český jazyk bohatý a krásný. Samotný obsah a děj mě tolik nezaujal, líbí se mi spíše ta jazyková stránka. Pokud jste viděli filmovou adaptaci před knížkou, vůbec to není na škodu, ale naopak. Alespoň si neustále představujete bravurní výkon Hrušínského a doprovází vás po celou knihu. Rozhodnout se filmově zpracovat takovou knihu, to chce pořádnou dávku odvahy.


Četla jsem tuhle knížku vzhledem k vánočnímu období, ale myslím si, že i kdybych ji četla uprostřed parného léta, vyšlo by to nastejno a měla bych pocit, že je kolem mě zima, sníh a vánoční atmosféra. I ta nálada starého Londýna na člověka přímo dýchá a můžete mít pocit, že tam opravdu jste nebo jste to někdy zažili. Příběh jsem už znala z filmového zpracování, které je také povedené, ale stejně to neubralo knížce samotné a užila jsem si ji. Morální ponaučení jsou jasná, co chtěl autor říci také. Příjemná pohádka s občasnými mírně hororovými prvky.


Skvělá knížka od skvělého člověka popisující jeho životní cestu od ne zrovna veselého dětství plného bídy, chudoby a starostí až ke slávě, bohatství a další spoustě starostí. Prostřednictvím této knihy se člověk mohl dovědět kromě o Chaplinovi také o spoustě dalších známých osobností, např. W.R. Hearst, Mary Pickfordová, Douglas Fairbanks, Mack Sennett, Edna Purviance a spousty, spousty dalších, protože Chaplin věnoval nemalou část knihy právě historkám ze setkávání s různými osobnosti a to nejen z prostředí filmu. Bylo to psáno velmi čtivým způsobem a člověku po konečném zaklapnutí knihy pan Chaplin chybí, protože mu prostě přirostl k srdci. :)


Měla jsem trochu jiná očekávání. Nakonec z toho vylezlo nenuceně psané a pohodové, místy fakt vtipné čtení - některé situace či hlášky si asi budu pamatovat dlouho. Příběh jako takový ovšem až na ten sarkasmus a občasnou humornost situace tak vtipný není. Chvílemi jsem tápala v Holdenově psychice, protože sotva jsem si ji vysvětlila a odůvodnila, udělal něco, že jsem si to musela vysvětlovat znova. Čte se rychle, hezky, taková pohodovka.


Krátká knížka, která dokáže vyvolat spoustu emocí ať už jako celek nebo vůči jednotlivým postavám, které ve vás vzbudí lítost, pochopení nebo odpor a znechucení. Byla velmi jednoduše napsaná, ale to k prostředí patřilo. Vyvrcholení knížky tragickým koncem bylo velmi silné a smutné. Přestože mnoho lidí považuje toto dílo za srdcovku, natolik mě neohromila, ale líbila se mi.


Od počátku knihy lze cítit, že to nebude vše tak zalité sluncem, jak se zdá, a že přijde něco temného, špatného, pro normální a civilizované lidi nepřípustného. Pointa ční v názorné ukázce toho, jak vratké jsou základy naší společnosti, kterou se tolik oháníme a kterou se tolik povyšujeme nad zvířata. To vše je zabalené do dobrodružného obalu a detailního popisu ostrova, který byl sice barvitý, ale snesla bych ho v o dost menší míře. Skvěle znázorněné různé osobnosti a povahy, konec opravdu napínavý. Zajímavé čtení.


Dosud jsem se setkávala jen s Čapkovou prózou a dramatem a vždy mě velice bavil. To se nezměnilo ani u těchto fejetonů. Krátká knížečka je psaná velice čtivým, vtipným způsobem s nadsázkou. Člověk má pocit, jako když sedí s Čapkem na kafi a ten vám vypráví o své práci, jejím fungování, průběhu a koloběhu tak, že zapomenete na čas a přejete si, aby vám vyprávěl dál. Moc hezky přiblíží provoz redakce a kompetence jejích pracovníků v tehdejší době. Vřele doporučuji.


První dobrodružná kniha, která mě bavila. Do čtení jsem šla s lehkým pocitem nedůvěry vzhledem k názorům, co jsem na autora slyšela a které byly vesměs negativní pro nudnost a neatraktivnost jeho děl. Nevím, jak jsou na tom ostatní jeho knihy, tohle byla pro mě prvotina, ale s názory mých známých se nemohu ztotožnit. Byla tam akce, napětí, milá ironie, humorné chvilky a je pravda, že spousta odborných názvů ze světa mineralogie a geologie, kde jsem se ne vždycky chytala a chápu, že to, spolu s častými dlouhými popisy prostředí, dokáže mnohé čtenáře odradit. Nebránila bych se další jeho knížce.


Malinko těžší čtení už podle očekávání. Trochu to připomíná takovou tu klasickou povinnou školní četbu, proto do toho člověk musí jít zcela dobrovolně s tím, že si ji chce užít a ne s donucením, protože v tom případě chápu, že se člověku snadno zprotiví.
Lehce manipulovatelný, sebestředný, snobský narcis Dorian a cynický Henry s kupou intelektuálních řečí se mi protivili už od začátku, Basil byl sympaťák. Myslím si, že se jedná o dobře zvládnutý psychologický román, mně se líbil, až na tu dlouhou část popisu Dorianových krámů, kamínků, látek a jejich historické souvislosti. Konec byl předvídatelný, ale patřil tam, bez něho by to nebylo ono. Jsem ráda, že to nebylo zanecháno otevřené nebo zakončeno nějakou nevysvětlenou záhadou.


Od začátku jde poznat, že pan Kopfrkingl je prostě psychopat, byť se zdá jako milionový manžel a otec, který miluje svou práci. Neustálé zmínky a narážky na cokoliv týkající se smrti mi přišly vtipné, ještě když dodal něco ve smyslu "abychom přišli na jiné myšlenky". Také opakující se výlevy ženy v klobouku a nevrlého muže s holí mi připadaly úsměvné. Film jsem viděla už dříve a nebudu porovnávat, ale byla jsem ráda, že jsem ho viděla dřív, než jsem četla knihu, protože jsem si po celou knížku představovala Hrušínského, který tuto roli vystihl perfektně. I když jsem tragický konec znala, stejně mě v knížce překvapil svou nenadálostí a přišel tak, jako by se vlastně nic nedělo.
