niknikita komentáře u knih
Erich Maria Remarque je PAN SPISOVATEL a každé moje další slovo by mohlo znít jako klišé.
Životopisné romány čtu moc ráda a tento jsem si vychutnala o to víc, že jsem se v něm mohla setkat se spoustou mých oblíbených impresionistů. Navíc jsem nahlédla do Rodinova života a jeho umění, kterým nepřestane udivovat svět. A jako bonus jsem ocenila, že prostřednictvím tohoto jedinečného díla jsem se mohla ocitnout v Paříži minulého století - jedním slovem: KRÁSA
Pro mne tak trochu historický bulvárek, ale tím se nechci nijak dotknout autora.
Nejprve se mi zalíbila obálka natolik, že jsem si s chutí přečetla celou knížku...nesnáším, když se dostanu do role "čekanky", ale tahle hrdinka to zvládla s grácií.
Někdy mívám sama v sobě spoustu otazníků a tak si sem chodím pro odpovědi...
Viděla jsem kdysi dávno černobílý film a příběh se mi natolik líbil, že jsem začala shánět knihu. Objevila jsem ji v jednom antikvariátu, vydanou ve slovenském jazyce a dodnes patří k mým oblíbeným :-)
Nikdy nikdo neví kolik dnů má před sebou a tohle poselství je v tomto krátkém příběhu umocněné krutou ironií osudu, kdy na smrt nemocná dívka přežije svého přítele...
Dávám pět hvězdiček za trgikomičnost doby o které se tady píše a ve které jsem taky žila...
Kouzelný a přitom až krutě romantický příběh z překrásného kraje zapadlé Koločavy...
Není divu, že inspiroval k hudebnímu zpracování Petra Ulricha a nebo Miloše Štědroně...jejich melodie a texty si často zpívám pořád dokola :-)
Jedna z knih, kterou jsem dostala jako moc milý dárek a často se k ní vracím.
Je laskavá a moudrá.
Líbí se mi stručný, až skoro úsporný jazykový styl, jakým jsou povídky napsané.Většina příběhů má trochu otevřené a smutné konce, stejné jako mívá život sám...
Už ta krásná obálka a můj oblíbený Karel IV . - no a nekup to zrovna dnes, když je výhoda bez patnáctiprocentní daně :-))
Po prvních stránkách jsem byla mírně zmatená z prolínání postav a děje, ale pak se příběh posunul do kolonizované Afriky.Bylo to strhující a místy hodně kruté, takže jsem knihu přečetla skoro jedním dechem.
Autorka při psaní vycházela ze skutečných událostí a podobných tragedií je na zemi pořád hrozně moc!
Zůstal ve mně pocit smutku nad lidskou rozpínavostí, sobectvím a zlem.
Nechci srovnávat , ale navnadila mne moje první kniha od Proctor: "Pod australským sluncem".
Válka Severu proti Jihu v pozadí Půlnoční zpovědi, příběhu, který se docela vlekl a k tomu pár mrtvol, dále pak podezřelá hlavní hrdinka, která rajcuje vyšetřovatele a vyšetřovatel nedopřeje klid zase jí... na to musí mít autorka hodně bujnou fantazii a já jako čtenářka jsem prokázala nezvyklou trpělivost.
Zpočátku jsem se musela zorientovat v ději a časových posunech, ale pak se mi četlo lehce a za první polovinou jsem se musela dobrat ke konci na jeden zátah...a zůstal ve mně pocit smutku...
Mysteriózní příběh z kraje, kde měl pobývat Ježíš, plný tajemství a legend, lásky i zrady...občas jsem měla pocit, že vyprávění se moc vleče, proto nedávám plné hodnocení.
Glastonbury, kde se děj odehrává, má posvátné kouzlo a určitě nejen pro mne.
Selský baroko je zajímavá sonda do lidských osudů a přes počáteční útržkovité čtení, jsem nakonec větší půlku dočetla najednou a nedokázala přestat.A znovu, jako tolikrát, jsem objevovala pestré a někdy nečekané charaktery lidí, postavených do složitých životních situací.
Neměla bych srovnávat, ale Rybí krev je pro mne o něco výš...těším se, na další posun Jiřího Hájíčka :-)
Kdo má rád krásného a charismatického Alaina Delona a rád nahlédne do jeho života, ten si přijde na své, přestože tahle knížka není žádný literární skvost. Pro mne ale stojí za to, mít ji doma :-)
Krásný příběh a moje pocity se shodují s "Nemesis" - líp bych to sama nevyjádřila.
Dovolím si jen srovnání Vianova díla s muzikálem, který v roce 1994 uvedlo divadlo ABC ve světové premiéře v režii Petra Novotného a přestože tohle hodnocení nepatří do kategorie Databáze knih, neodpustím si chválu.Pěna dní se jejím tvůrcům moc povedla.
Mám tak trochu rozporuplné pocity a musela jsem si při čtení dělat přestávky. Naprosto shodně s mým názorem se vyjádřila ve svém komentáři "džej", tak bych se nerada opakovala.