niknikita
komentáře u knih

Pokud je tento příběh od Joy Fieldingové slabší, tak se těším na ostatní její knihy :-)


Pěkně to té Cristine pálí, byla by jí věčná škoda, kdyby zůstala jeptiškou :-)
Budu si muset přečíst další knížky od Lee Harris - je dost dobrá!


Poměrně složitý sloh Patricka Whita je plný metafor a velkého množství postav.Samotný příběh se opírá o skutečné události z období objevování Austrálie, kdy většina expedic prošla doslova peklem.Musela jsem se občas tak trochu prokousávat k závěru knihy, který se povedl nejlépe - a tady jsem si konečně udělala jasno ve spletitých vztazích protagonistů.


Potvrdím naprosto přesný komentář od Melanky, takže další slova by byla skoro zbytečná.
Věra Nosková je "moje krevní skupina" a její Proměny jsou hodně povedené.


Simon Mawer je prostě "můj" autor, proto jsem přežila informace z genetiky, kdy jsem byla trochu mimo - přiznávám.
Ale téma o tom jak málo stačí, abychom se narodili jiní... to byl strhující příběh.


Tuhle knihu mi daroval jeden dobrý přítel a už proto ji mám ráda. :-)
Možná taky proto, že jsem dozrála do věku vzpomínek a pro nádhernou poezii Pagnolova jazyka nemůžu jinak, než dát nejlepší hodnocení.


Příjemná oddechovka, přečtená za dva dny a pár dost dobrých vět typu:"Jestli budeš čekat, až k tobě přijde život a vytáhne tě z postele, tak to se načekáš."
A přiznám se, že jsem se tak trochu těšila do Paříže...hmmmmmmmmmmmmmmmmmm :-)


Nebe nad Darjeelingem se čte samo.Krásný děj, ve kterém jsem se neztrácela ani pro větší množství postav, protože příběh měl řád a dobře se v něm orientovalo.Plno romantiky a poetických přirovnání, k tomu barvitě líčená krása Indie, spousta legend i její pohnutá historie - někdy zdánlivě zdlouhavé a přesto jsem se nenudila..Pro mne to byl malý literární koncert, který jsem si pořádně vychutnala.

Podivné setkání Heven a Hardyho ve sklípku mi trochu vzalo chuť, ale neměla jsem na dlouhé cestě vlakem lepší zábavu, tak jsem pokračovala v domění, že čtu "slaďák".Nakonec jsem tady našla od všeho trochu a ruku na srdce, dámy...která z nás by nechtěla mít takového Hardyho pro sebe?
Jenom kvůli tomu rozpačitému začátku ubírám jednu hvězdičku.


Opět skvělá Julie Garwood a je tady všechno, co v dobrém románu hledám...sákryš, zase mi schází hvězdičky :-)


Pro mne je tohle "kniha knih" a moc bych si přála ještě další díly. Prostě tady mám málo hvězdiček :-)


Obdivuhodná fantazie spisovatelky.Vytváří zápletky a spojitosti mezi jednotlivými postavami tak spletitě, že jsem se místy nestačila divit, kam na to Laura Walden chodí - ale dobře. Nemusím se přece ke každé knize vracet vícekrát...


Další příběhy Chalieho Mordecaie byly až absurdní, takže se jim sotva dalo věřit.Nakonec jsem se přesto všechno taky docela pobavila, ale bylo to pro mne tak trochu na hraně.


Chvílemi smích a chvílemi smutek...stárnutí není nijak veselé.Tohle vyprávění je poměrně optimistické, ale někdy až mrazivě pravdivé.Bylo snadné se ztotožnit s pocity Marie Sharpové, navíc pokud jste žena ve stejné věkové kategorii.
Vtipná a zábavná kniha, tak ani přesně nevím, proč jsem nedala pět hvězdiček...


Obchodník s uměním Charlie se dostává do nebezpečných situací a vypráví o nich naprosto ležérně a s takovou ironií, jako by mu ani nešlo o život.Prostě jsem mu věřila, že se ze všech průšvihů nějakým zázrakem dostane živý.
A navíc je to tak vtipné, že jsem se bála přeskočit jedinou větu, abych o něco nepřišla.


Asi zůstane nedočtená, ale dám dvě hvězdy za autorovu snahu, za Florencii a za Dantova podobenství.Ale jinak - pravdu má Nel-ly: zlatý Christian Grey :-)


Ztrácela jsem se v tom internetovém světě natolik, že jsem v poslední třetině knihu odložila. Čistě ze zvědavosti jsem se po pár dnech vrátila a rychle jsem se prolistovala k závěru...pak jsem dostala poslední facku :-O


Zpočátku hodně drsné a napínavé čtení, kdy se skvěle prolínají dvě roviny a v podstatě jde o dvě knihy v jedné. Tohle musím opravdu ocenit a nebýt trochu rozvleklého konce, dala bych plný počet hvězdiček.


Všichni někdy děláme nesprávná rozhodnutí a pak záleží už jenom na štěstí...
... a s Alecem Barrem jsem prožívala jeho bouřlivý příběh se smutným koncem.
Zrovna jsem si uvědomila, že je na čase si Medojedky přečíst znovu.


Jako všechny knížky Nicholase Sparkse jsem i tuhle pěkně "ořvala".
Nevím kam na svoje náměty PAN SPISOVATEL chodí, ale dělá to skvěle.
Jenom bych si už moc přála, aby aspoň jediný příběh tohoto skvělého vypravěče skončil šťastně - ale to už by byl asi jiný autor...
