niknikita komentáře u knih

Jejda, tohle jsem si vychutnala. Krásná Paříž a v ní právě tolik romantiky, co se dá snést. A to jsem opravdu hodně překročila věk dívčích románků, ale komu to vadí, když se jedná o dobrou knížku?
A tak se přiznám, že jsem si ji přečetla s odstupem pár dní ještě jednou a nenudila jsem se ani pak - spíš naopak :-)

10 17.10.2014

Tohle se opravdu nedá dočíst. Do poloviny docela zajímavý příběh se vleče a vleče...takže stačí. Ocenila bych autorčin nevšední námět, ale je mi líto - za mne jenom průměr.

9 16.10.2014

Daphne Du Maurier svůj příběh vyprávěla v mužském rodě, z pohledu mladého muže, který hledá svoje místo v životě a to určitě není snadné, ale podle mne se jí to hodně povedlo.
Hrdinou knihy ovšem je Richardův syn Dick a tady musím upozornit, že uvedený popis potřebuje opravu.
Nicméně kniha jako taková stojí určitě za přečtení a pro mne osobně je nejsilnější její první část...přátelství Dicka s jeho náhodným zachráncem Jakem.

8 02.10.2014

Není snadné napsat komentář po Ankavi a neopakovat se. To mám z toho, že moc čtu...ale opět jsem si Fieldingovou opravdu hodně užívala a vážně nevím, kam na ty nápady chodí :-)

9 27.09.2014

Musela jsem číst s krabicí papírových kapesníků po ruce a to doslova.
Tak neuvěřitelný příběh se nedá vymyslet, ten napsal sám život.

17 24.09.2014

Z pohledu potenciálního pacienta bych si přála lékaře typu autora knihy, která mi dala nahlédnout do tak složitého oboru, jakým je medicína.Ale nejsem si úplně jistá, jestli informace nemůže být někdy pro nemocného i ke škodě věci.
Každopádně nelituji, že jsem knihu dočetla do konce, protože jsem z počátku měla právě z těch informací tak trochu obavu a chtěla knihu zbaběle nedočíst.A to by byla veliká škoda.

7 22.09.2014

Tak nevím...buď jsem neměla v dětství a mládí správnou motivaci, nebo nemám patřičné ambice, ale Kate je jako z jiné planety :-O
Ale číst se to dalo, akorát ta realita ... jenomže tohle není literatura faktu, pravda :-)

8 20.09.2014

Není to nejlepší nápad začít od pátého dílu série, ale nakonec jsem pochopila o co jde a docela jsem se bavila.

8 17.09.2014

Asi čtu jinou knihu a nebo nemám trpělivost, ale trochu se ztrácím v tom množství postav a k tomu ty mordy na začátku...nevím, jestli se mi chce pokračovat.

7 11.09.2014

Z obálky a názvu by se mohlo zdát, že půjde o další slaďák, se kterými se roztrhl pytel. Naštěstí je autorka Julie Garwood a tak jsem si četbu opět dobře užívala...a taky už vím, co je Ponziho schéma :-)
Škoda těch špatných korektur a asi se moc nepovedl ani překlad.

8 04.09.2014

Já jsem místy četla se zatajeným dechem a jsem přesvědčená, že autor moc dobře ví o čem píše.Jako novinář poznal situaci v Barmě a umí dobře zacházet se slovem.Ráda se k Šamance znovu vrátím, pro mne je to strhující příběh, který nemá daleko ke skutečnosti.

10 30.08.2014

Asi Boha vidím a chápu jinak, jak tady napsal Babouš a nebo je to kniha na dlouhé zimní večery a potom snad budu k bezesporu hlubokým myšlenkám vnímavější.

5 28.08.2014

Kdo má rád Žalmanovy písničky, rád nahlédne do duše jejich autora :-)

7 27.08.2014

Jak už tady bylo napsáno - trochu slabší Feldingová, ale venku pršelo, tak jsem ji dočetla, protože paní autorka se čte dobře, jako vždycky.

7 27.08.2014

Tuhle knihu jsem dostala někdy před třiceti lety a dodnes je to víc než jenom dárek. Zasloužila by si nové vydání a kvalitnější papír, fotky i vazbu - a to bezpodmínečně.

11 26.08.2014

Zrovna zrají broskve, tak jsem si udělala trochu marmelády a moc bych si přála, aby někdo zfilmoval pokračování čokolády a samozřejmě obsadil do rolí Vianne a Rouxe Juliette Binocheovou a Johnny Deppa :-)

10 22.08.2014

Joy Fieldingová mne baví a taky udivuje svojí fantazií.Opět jsem se dva dny skvěle bavila už jenom proto, že Ztracená mi poskytla napětí, vtip a skvělé vypravěčské umění.

9 12.08.2014

Když potřebuji trochu "vypnout" a jenom tak existovat, případně přeladit do trochu bláznivých pocitů, sáhnu po této knížce.Výborně se hodí k letnímu lenošení :-)

7 11.08.2014

Nestačí přečíst si toto vyprávění jednou už proto, že je to opravdový koncert slov. A bude to znít pateticky, ale já jsem při čtení tohoto krásného díla Antonína Zhoře slyšela znít Osudovou...

11 09.08.2014

Reinhold Messner je fenomén...jako první nepoužíl na Everestu kyslík.Na jeho "Výpravě po nejzazší mez" ho doprovázel Peter Habeler a tenkrát se psal rok 1978.
Před tím se to pokusil E.F.Norton a v roce 1924 dosáhl bez kyslíku výšku 8550 metrů.
Toto jsou jenom stručná fakta z útlé knížky, plné doprovodných fotografií autora, která je stejně skromná jako on sám.

9 03.08.2014