niknikita komentáře u knih
Waldemar Matuška byl, je a zůstane můj PAN ZPĚVÁK a tato kniha by si zasloužila další vydání!
Peter Nagy je výrazná osobnost, která mne v jisté době hodně ovlivnila a taky proto mám jeho knihu rozhovorů ráda.
Budu stručná. Tohle je rozkošné vyprávění a je tu nějak málo hvězdiček :-)
Poprve jsem tu to knihu četla někdy v osmnácti a tenkrát se mi líbila. Když jsem se k Věčným milencům vrátila nedávno, nebylo to už ono.
Četla jsem Cawdora už před léty a vím, že jsem byla dojatá a smutná, ale uchvátil mne tento hluboký příběh , který byl syrový až z něj běhal mráz po zádech.
A poezie Robinsona Jeffersona je překrásná, ačkoliv místy hodně drsná.
Opět jsem si - díky Joy Feldingové - pěkně užívala příběh, který /bohužel/ není daleko od reality.
Občas mám potřebu dopřát si trochu romantiky a tento příběh se čte přímo "prázdninově" - dobrá limonáda do horkých dnů :-)
Drsná výpověď o době mého dětství a dospívání.Chvílemi jsem měla pocit, že čtu svůj příběh, který ovšem nebyl tak krutý - naštěstí.
Moc dobré zápletky, nečekané rozuzlení...takovou znám Joy Fieldingovou a ani tato kniha mne nezklamala. Kdybych neměla srovnání, určitě bych dala plný počet hvězdiček :-)
Tak bestseller?
Buď musím jako čtenářka ještě hodně vyzrát, nebo mi schází trpělivost, ale na tohle jsem nedokázala obětovat čas.První tři kapitoly a stačilo.
Pokud je tento příběh od Joy Fieldingové slabší, tak se těším na ostatní její knihy :-)
Pěkně to té Cristine pálí, byla by jí věčná škoda, kdyby zůstala jeptiškou :-)
Budu si muset přečíst další knížky od Lee Harris - je dost dobrá!
Poměrně složitý sloh Patricka Whita je plný metafor a velkého množství postav.Samotný příběh se opírá o skutečné události z období objevování Austrálie, kdy většina expedic prošla doslova peklem.Musela jsem se občas tak trochu prokousávat k závěru knihy, který se povedl nejlépe - a tady jsem si konečně udělala jasno ve spletitých vztazích protagonistů.
Potvrdím naprosto přesný komentář od Melanky, takže další slova by byla skoro zbytečná.
Věra Nosková je "moje krevní skupina" a její Proměny jsou hodně povedené.
Simon Mawer je prostě "můj" autor, proto jsem přežila informace z genetiky, kdy jsem byla trochu mimo - přiznávám.
Ale téma o tom jak málo stačí, abychom se narodili jiní... to byl strhující příběh.
Tuhle knihu mi daroval jeden dobrý přítel a už proto ji mám ráda. :-)
Možná taky proto, že jsem dozrála do věku vzpomínek a pro nádhernou poezii Pagnolova jazyka nemůžu jinak, než dát nejlepší hodnocení.
Příjemná oddechovka, přečtená za dva dny a pár dost dobrých vět typu:"Jestli budeš čekat, až k tobě přijde život a vytáhne tě z postele, tak to se načekáš."
A přiznám se, že jsem se tak trochu těšila do Paříže...hmmmmmmmmmmmmmmmmmm :-)
Nebe nad Darjeelingem se čte samo.Krásný děj, ve kterém jsem se neztrácela ani pro větší množství postav, protože příběh měl řád a dobře se v něm orientovalo.Plno romantiky a poetických přirovnání, k tomu barvitě líčená krása Indie, spousta legend i její pohnutá historie - někdy zdánlivě zdlouhavé a přesto jsem se nenudila..Pro mne to byl malý literární koncert, který jsem si pořádně vychutnala.
Podivné setkání Heven a Hardyho ve sklípku mi trochu vzalo chuť, ale neměla jsem na dlouhé cestě vlakem lepší zábavu, tak jsem pokračovala v domění, že čtu "slaďák".Nakonec jsem tady našla od všeho trochu a ruku na srdce, dámy...která z nás by nechtěla mít takového Hardyho pro sebe?
Jenom kvůli tomu rozpačitému začátku ubírám jednu hvězdičku.
Opět skvělá Julie Garwood a je tady všechno, co v dobrém románu hledám...sákryš, zase mi schází hvězdičky :-)