nikolthestrange komentáře u knih
Na úvod musím podotknout, že jsem pouze svátečním čtenářem krimi a detektivek, takže fakt nepoznám, kolik žánrových klišé se v ději objevilo. Pro mě je důležitější, že mě to bavilo. Co se mi líbilo? Ležérní vyprávění, v pohodě hrdina, celkem zajímavé postavy. Humor i napětí. Nějakou extra hloubku to pro mě nemělo, i délkou bych to zařadila spíše mezi oddechové čtení. Něco mezi kvalitní brakovou literaturou a osobitým moderním rukopisem. Každopádně - doufám, že autor bude pokračovat, nesnáším otevřený konce :P Jo a s Larsem jsem prožila svoje poprvé (tím chci říct, že to byla to moje první e-kniha) :D
Mám z Warhammer fantasy světa načteno opravdu hodně a tato kniha mi rozhodně připadá výjimečná (a to nejen stylem členění kapitol). Možná je to tím, že jsem na škole hrávala v dramatickém souboru a s klubem mladého diváka obrážela nejrůznější představení - "prkna, která znamenají svět" jsou dodnes mou srdcovkou. Detlef je typický génius-blázen, který je vám otravný i sympatický zároveň a dozajista svou osobností zastínil Genevieve (přestože ta, pokud dobře chápu, má být ústřední postavou série). Děj se zdál být předvídatelný, nicméně byl natolik poutavý a svižný, že mi to nevadilo. Jediná věc, která mi vyloženě iritovala, se objevila v textu, kdy došlo k zaměňování pojmů kotníky / klouby (ve smyslu na rukou), pravděpodobně se mi dostalo do ruky vydání se zastaralým překladem.
Tento grafický román sice nenaplnil má očekávání (co se kvality příběhu týče), leč mu nemohu vytknout jeho povedené ilustrace, které výborně vykreslily tamní atmosféru. Bohužel, rádoby úderné či vtipné hlášky na mě zrovna nezapůsobily, spousta z nich zněla jako klišé. Ocenila bych též více akčních scén. Řešení holčičích záležitostí (jako je móda nebo kluci) mě absolutně otrávily. Postavy jsou rozmanité a jsou mi sympatické - ačkoli nemohu si nevšimnout jednoho takového paradoxu, který se v dílech od žen pro dívky vyskytuje velmi často: Co je to tam sakra za mužský? Takhle se přece žádný v normálním životě nechová! A taky, nemáme na světě jen dva druhy chlapů (viz. arogantní blby nebo citlivé slaďouše)... :(
První dva díly jsem zhltla nahned, na další jsem si už musela počkat, vyšel totiž teprve nedávno. Odmlka mi však neuškodila - na pokračování jsem se těšila o to víc. Z knihy se dozvíme mnoho nových informací! Téměř od začátku děj přímo srší akcí a objevuje se na scéně též spousta známých i neznámých postav (ale vyznala jsem se v nich bez problémů). Bohužel, prostor pro zdokonalování hrdiny po stránce výroby byl dost osekaný, nedostalo se ani nijak zvlášť na aspekt "běžného života" - je to škoda, jelikož v tom bylo doposud hlavní kouzlo série... Nicméně, jako kompenzaci máme právě to dobrodružství na misi se spoustou interakcí s ostatními hráči. Nejvíce se mi líbil Plintův character development. Nejméně obálka (fuj) :/
Kráčet po cestě šamana je tedy opravdu složité. Sotva se jedna záhada vyřeší, na povrch se vydere spousta dalších nezodpovězených otázek. Příběh ve dvojce je mnohem komplexnější, na rozdíl od vcelku lineárního vyprávění prvního dílu. Těžko říct, co mě bavilo víc - každá kniha má své plusy i mínusy, ale ve finále obě stojí za to a nabízí pořádnou dávku akce i zábavy!
Má první zkušenost s LitRPG - a veskrze pozitivní. Hned od začátku jsem si sice "na prdel nesedla", ale jakmile hrdina vstoupil do virtuální reality, pohltilo mě to taky, jako kdybych sama spadla do kapsle :) Ačkoli je děj naprosto banální, vyprávění jako celek a prožitek z něj byl pro mě fenomenální (kdo má představivost a empatii na vysokém levelu, je na tom jistě stejně).
Ač se lišily situace a místa, schéma děje (jako u předchozího dílu) zůstávalo stále stejné. Nechat se chytit - utéct - nechat se skoro chytit - vyváznout z toho a tak dále, dokolečka to samé. To má být nějaká forma literární trýzně? :/ Vyprávění též provází nejedna nelogičnost a zkreslené představy, ba až neznalost, o fungování světa a jeho institucí. Co se mi líbilo - nové (a vskutku různorodé) vedlejší postavy. Také na mě dobře zapůsobila část příběhu doplňující střípky záhady ze začátků úvodní kapitoly, ovšem větou: „A teď drobná rekapitulace pro ty, kteří to ještě nepochopili.“ to autorka totálně zabila. To si jako myslí, že její knížky čtou retardi? K dobru jí budiž fakt, že se jedná o českou tvorbu a přes všechny nedostatky přináší přesto něco zajímavého. Knížka se dá užít, ale nesmíte nad ní moc přemýšlet.
Tohle je strukturou docela promakané dílo. Leč se ze začátku nezdá, že by Sigmar byl ústřední postavou (kvůli spoustě postav vedlejších a jejich dějových linií), musíme si uvědomit, že pro Sigmara je na prvním místě Říše a k Říši neodmyslitelně patří její lid (a bez odvahy a podpory ostatních by se Sigmar nikdy nebyl dostal tak daleko - a naopak, ani oni bez něj). Příběh zde je taková motanice, spletená z menších aktů, z úhlů pohledu různých postav (i těch záporných) a snad až na jednu jedinou dojdou rozuzlení.
+ zajímavé postavy, jejich osudy nám nejsou lhostejné, dokážeme se jistě do spousty vcítit
+ častá změna prostředí a vypravěče umocňuje čtivost
- Sigmar by měl mít o něco více prostoru (a vlastně i sám Nagaš, jeho pohnutky by mě zajímaly tedy mnohem víc než jeho upířího poskoka)
- tato kniha byla jiná než předchozí dvě, nedokážu se na ni dívat jako na závěr trilogie, spíše jako na samostatnou legendu
Což mě přívádí k... Jestli se zde najdou nějací milovníci knih o nekromantech, nemrtvých apod. tak myslím, že by po tomhle kousku mohli klidně sáhnout i bez znalosti minulých dílů a bavilo by je to.
Nedokážu se začíst, nechytlo mě to. Není to úplně špatný děj, ale příběh má velmi pomalý rozjezd. Snad po knize sáhnu někdy v budoucnu a bude to jiné...
Nechápu, jak mohlo nakladatelství uvést na obálku, že se jedná o čtvrtý díl série Smečka! Asi aby na to nalákali fanoušky původní trilogie? Každopádně, je to spin-off, v originále nazván Nightshade Legacy. Kniha nemá "jen" otevřený konec, je to naférovku nedokončená série. Autorka už podle informací mezitím rozepsala něco jiného a není jisté, jestli někdy dopíše pokračování.
Ale teď ke kritice díla... Přečetla jsem Kořeny velmi rychle. K tomu se pojí jedno pozitivum - krátké kapitoly a skákání od jednoho děje k druhému, což mělo za následek vtáhnutí do příběhu a častá změna prostředí a postav zamezovala nudě; a jedno negativum - kniha byla neskutečně natažená, zajímalo by mě, kolik v ní bylo doopravdy čistého textu, kdyby zmizely ty poloprázdné či obrázkové stránky, hm?
Jak zde již v komentářové sekci bylo zmíněno, čtenář má problém zorientovat se v postavách (též jsem se k autorce vracela po letech). Navíc (kromě Adne a Logana) jsou snad všechny postavy černobílé. Vyloženě mi vadila Sarah a Holt.
Geniální pentalogie. Jedna z nejlepších sérií Warhammeru fantasy, možná i srovnatelně s prvními šesti díly Zabíječe. Každá kniha byla originál a držela se vytyčené laťky. Co se pětky týče, zmátla mě trochu ta retrospektivní kompozice, ale chápu její účel. Nic moc bych jinak nevytkla, jen je mi trochu smutno, že to končí a pochybuji, že se bude překládat pokračování...
Doporučuji nyní navázat komixem, známý děj je zde zakreslen v pouhých pár stránkách a pak už se věnuje novému příběhu. Spíš bych si o tom radši četla, než si listovala obrázky, ale i tak - díky Temné Matce za to málo. Ač cesta je trnitá a cena za úspěch vysoká, Malus naplní své ambice a mnohem víc než to.
Nesouhlasím, tento díl byl opět velmi silný. Sice se tam odehrávalo přehršel bojů, ale co také čekat od města popravčích. Pán vražd byl jistě potěšen a stejně i já.
Kniha měla sice pomalejší rozjezd, ale vyklubala se z toho pořádná jízda! Na své pouti příběh čtenáře zanese mimo jiné i do nové zajímavé lokace (Naggoru), Malus zde poznává nové tváře a shledává se i s pár starými známými (ne)přáteli...
Pokračování v sobě mělo slušnou dávku bojů i intrik, dobrodružství na moři knihu značně oživilo, povedlo se i pár vtípků (hlavně Hauclir u mě boduje). Tajemný konec vyvolávající spoustu nových otázek mě vyloženě láká sáhnout po dalším dílu.
Líbí se mi, jak paralelně zachycuje osudy obou bratranců. Jeden se přimotá k dobru, druhý k zlu a kolize jejich příběhů se nevyhnutelně blíží.
Osudy obyvatel Middenheimu spletené dohromady v sérii krátkých povídek. Má nejoblíbenější postava: Morrův kněz; z ostatních pak na mě nejvíce zapůsobila pasáž s Einholtem a stíny.
Překvapilo mě, že k ději komixu se kniha dostává téměř až na svém konci, nicméně dění předtím není rozhodně žádná "vata". Malus Temná čepel je perfektně propracovaný antihrdina, u kterého se budete nenávidět za to, že ho vlastně máte rádi.
Poutavé a napínavé čtení, pěkně koncipované povídky, skoro mi to až formou připomnělo Zabíječe Trollů (taková elfí verze).
Přestože jsem od knihy očekávala něco jiného (více akce a třeba i nějakou tu apokalypsu), zklamaná jsem nebyla. Zaujala mě různorodost charakterů obyvatel městečka a propojenost jejich osudů, příběhy ve mně též probudily mou empatickou stránku.
I když mi již nějakou chvíli není -náct, tahle knížka mě prostě zaujala a chtěla jsem si ji přečíst. Děj mě hned vtáhl do sebe a nepustil; postavy i prostředí - vše bylo nápadité; příběh sice částečně předvídatelný a psaný vcelku jednoduše, ale je to přeci určeno hlavně pro děti... a podle tohoto kontextu ji i hodnotím. Je moc fajn, že vyšla další kniha, ve které je hlavní hrdinkou dívka a není to žádná klišé princezna :D Pokud hledáte nějaké odpočinkové čtivo nebo jen toužíte po dobrodružství, už víte po čem sáhnout ;)