Nikusha komentáře u knih
Ne nadarmo má Chris takovou fanouškovskou základnu. Dokáže každou knihu potáhnout černým sametem, vtisknout do každého písmenka napětí, atmosféru. Nečtete, spíše si promítáte obsah před sebou jako v imaginárním kině. Nechápu jak to dělá. A to, že je surová, prostě k panu Carterovi patří. Každá jeho kniha byla pro mně čtenářský zážitek a ráda si každou další koupím, přečtu a nechám.
Taková romance z bažiny. Divoženka, kterou chce každý voject. Četlo se to dobře, nic utahaného. Pro ženy na osamělé večery jak dělané.
Kdo miluje filmy HP a nečetl knihy měl by to určitě napravit. Já jsem dosud četla první dva díly a ty byly takové víceméně dětské/pohádkové, tak jsem si řekla, že se vrhnu rovnou na ten poslední, jelikož mi žádné spojitosti neutečou (po miliardě shlédnutí filmů). A kurnik asi se časem vrátím k těm ostatním, protože to knižní zpracování je mnohem víc obsáhlejší, detailnější, zábavnější, napínavější - prostě lepší! Miluju ty závěrečné díly, pro jejich temno a strhující příběh. Moc jsem si to užila a až budu zase přemlsaná všech těch thrillerů, tak se zase do nějakého dílu pustím.
Moje srdce krvácí. Kdybych to věděla, tak to nečtu, nicméně přečteno téměř za den. Dávám plný počet, protože člověk to hltá, chce mu řigat, řvát, brečet a to udělá jen dobrá kniha. Ale téma špatné špatné, big mistake Nikolo. Jo a ještě si neodpustím komentář na obálku, ta obrazová metafora mě zabíjí.
Člověk může číst skvělé objemné knihy a pak narazí na něco, co má pár stran, ale vydá za všechny knihy co doposud četl. Zaútočí na všechny smysly. Svrbí to, pálí a bolí a pak se i trochu stydí. Možná mi taky tak bylo, možná si to pamatuju. Vím to jen já. Tuhle knihu jsem četla ve čtečce, ale musím ji mít v knihovně. Protože to co člověka změní, by nemělo být zapomenuto.
Přikláním se spíše k negativním recenzím. Neustálé chození po schodech nahoru a dolů, nic moc akce. Nápad dobrý, ale zpracování nic moc. Každopádně mě to navnadilo na knihu s podobnou tématikou a mám chuť si přečíst Metro, které z vás hodně zmiňovalo. Další díly určitě ne.
Ženy jsou dokonale schopné zvládat bolest, ale ne emoce. Muži zvládájí emoce, ale ne bolest.
Chris Carter je mistrem svého řemesla. Bez debat. Začala jsem používat čtečku knih, ale jeho výtisky mám v knihovně všechny a bude tam i každý další díl který kdy vydá. Jeho styl je kulervoucí, nechápu jak to dělá. Od první stránky jsem součást děje a jestli je tam nějaká pasáž, která mi třeba nějak nesedí, řeknu si PAL TO ČERT! Já ho miluju a může se tam klidně i objevit zčista jasna zombie a bude mi to jedno. V neposlední řadě je třeba zmínit, že je to první dílo po smrti Chrisovy ženy. Četla jsem to s pokorou a lítostí. Ta pasáž v kavárně...ach....No těším se na další díla. Kéž by byl Chris v životě šťastný.
To bylo tak úžasně složité a zamotané. Já byla vlastně skoro celou dobu naštvaná, že to nechápu. Ale takovým tím krásným způsobem, že jsem musela pořád číst dál a přijít tomu na kloub. Žádná jednoduchá detektivka vrah, oběť, vyšetřovatel..., ale taky žádná slátanina, která by nedávala smysl. Jednoduše brilantní.
Barker a jeho jedinečný rukopis. Jeho kniha může mít i 3000 stran a stejně bych se do toho pustila. Možná moc omáčky, ale svíčková. S brusinkama. A se šlehačkou.
Nevím jestli jsem takové hovedo, ale mně to nějak extra nechutné nepřišlo. Prostě jen popis jatečního průmyslu, akorát z lidí. Nápad dobrý, ale kurde dalo by se z toho vymáčknout víc. Ale přečetla jsem to do konce se zaujetím. Ta deprese hlavního hrdiny byla úplně hmatatelná. Každopádně jsem od titulu čekala víc tak jako ostatní.
Pořád jsem knížku odkládala, protože jsem měla špatné zkušenosti se severskými tituly, ale tady to nebyl krok vedle. Moc se mi líbila. I když tam bylo spoustu postav, věděla jsem hned kdo je kdo, nebyl tam žádný zbytečný zmatek. Všechno do sebe zapadalo. Takovou detektivku bych si klidně zase přečetla.
Tu chorobně známou scénu ze sprchy známe snad všichni, ale kurde já vlastně ten film neviděla. Tak jsem si řekla, že si první přečtu knihu a pak na to třeba mkrnu. A už je mi jasné, proč je film takovým kultem. Je to zároveň tak jednoduché jako složité. Geniální.
Spolužačce
Nosit pětky denně domů
nemusí být zlozvykem,
zvláště přihlédnu-li k tomu,
že je nosíš pod trikem.
Film super, knížka taktéž. Knížka měla pro mně větší kouzlo. Kluci té doby byli pro mně hrdiny, frajeři a hezky se mi to čte, i když to bylo tehdá spíš k pláči.
Už léta na mně Zibura vykukoval z knihkupectví, ale nikdy jsem se do něj nepustila. Až teď. A teda paráda, to jsem vůbec nečekala. Vtipné, poutavé a o to víc zajímavé, že je to vše autentické. Vlastně mu i šíleně závidím tu odvahu a všechny zážitky. Těším se na další knihy.
Knihu jsem četla spíše tak, že jsem si vybavovala scény z filmu. Miluju herecký výkon Teda Levina a i Anthony v roli Hannibala byl bezkonkurenční. Kniha se kvalitě filmu vyrovnala, takže za mně top.
Jop, tak druhý díl mi vynahradil to co mi chybělo v prvním. Navíc se hezky rozjíždí příběhová linka mezi vyšetřovateli a to mě baví. Jen počkej, Ava toho spícího Luca rozhýbe :D
Paráda. Krásně čtivý příběh, nijak zbytečně složitý, ale přitom propracovaný. Sdílené tajemství s Ilan mě pořád udržovalo v napětí. I když bylo řečeno, že se příběh odehrává v budoucnosti, představovala jsem si prostředí spíše jako ve středověku. Až s příchodem do nížin se mi pohled změnil. Moc jsem si četbu užila a těším se na druhý díl!
Chvílemi jsem se přistihla, že jsem jakoby zapomínala, že to není fikce. Ano, je to totiž těžko představitelné...Krásně napsaný srdcervoucí příběh. Utrpení, ale zároveň víra a láska. Pro mně nejvíc emotivní (vařila se ve mně krev) bylo setkání s Mengelem. Toho bych nechtěla vidět ani jako voskovou figurínu.