Noshelfcontrol komentáře u knih

Musím říct, že jsem čekala o trochu víc, ale zas tak špatná knížka nebyla. Nejvíc mi asi vadily dvě věci: za 1. odbytý konec a za 2. to časté naivní chování hlavní hrdinky.
Na knize se mi hodně líbila ta záhada okolo Lauřiny smrti, to jak Elena postupně objevovala všechny dílky skládanky, a tak. A určitě bych knihu neřadila mezi nejhorší.

1 21.09.2015

Moje první knížka od Darrena Shana a zároveň druhá s tématem zombie. Jsem rozhodně spokojená, protože Zom-b mě ještě víc navnadila na Madame Oktu a celou tu sérii. Ale teď ke knize - s rasismem jsem se už sice setkala, ale ne v takovém rozsahu. Záviděla jsem B, že je tak tvrdá, ale zároveň jsem ji občas za ten rasismus nenáviděla. Z toho jejího táty se mi fakt dělalo zle, ale tohle se bohužel děje i doopravdy. Zombie sice nedostaly moc prostoru, protože se to muselo nejprve rozjet, ale třeba v dalším díle dostanou větší šanci. Konec mě hodně dostal, ale určitě jsem spokojená.

1 01.05.2015

Kniha mě zaujala hlavně příběhem, nic o cestování v čase jsem zatím nečetla. Nevím jak ostatním, ale mě se rozhodně líbila. Dokonce jsem se do ní rychle začetla. Chtěla jsem prostě vědět, jak to dopadne. Mohla by klidně mít i pokračování, konec sice není otevřený, ale ta možnost tu přeci jen je.

1 05.04.2015

Křiváci mě velmi mile překvapili. Už bohužel nepatřím mezi cílovou skupinu, ale i tak si mě kniha získala a moc mě bavila. Konečně jsem se v nějaké hlavní postavě naprosto viděla (škoda jen, že mi už není tolik co Stevie :D). Taková trochu podivínka, ne úplně typická holka, kterou fascinují zločiny a záhady. Naprosto jsem se do ní vžila. Líbí se mi, jak autorka umí vykreslit povahu introvertů. Každá postava je něčím zajímavá, snad nikdo v knize není bezbarvý.

Jo, Ellingham. Škola, na kterou by chtěl chodit snad každý (samozřejmě až po Bradavicích :D). I když mě by tam asi nevzaly, jsem na tom sice stejně jako Stevie, ale postrádám její schopnost dedukce xD Celé prostředí školy schované v lesích vysoko v horách. Skvěle mi to sedlo do zrovna probíhajícího podzimu za okny. Ještě tak mít krb...

Jak už jsem řekla, snad všechny postavy si mě získaly. Možná kromě Davida :D Ten je fakt divný a fakt si mě zatím moc nezískal. Například scéna v jurtě? Zahajovací party? Tam byl ten člověk sakra divnej. Takové kluky už jsem taky potkala, člověka se snaží akorát znervóznit a vyvést z míry, ale ne tím hezkým způsobem. Takové věčné nevyřčené utahování si. Musím říct, že z toho bylo nepříjemně i mě.
Já bych spíš brala Natea, roztomilý a sarkastický :DD Co se ostatních postav týče: doktorka Quinnová (vážně? xD) chladně vystupující a asi zrovna nemusí děti nebo spíš lidi obecně. Vychovatelka a učitelka Pix, taková mama Minerva co si hraje se zuby. No a ředitel Říkejte-mi-Charles, který mi se svým dvojitým superhrdinským tričkem nejdřív připomněl Sheldona Coopera xD No a pak je tu samozřejmě Larry, k tomu ale žádnou vtipnou připomínku nemám :D

Líbila se mi velice zvláštní přirovnání autorky: Blond vlasy, dlouhé a lesklé jako hřebíky. Oslnivě bílé zuby, velké jako dveře od kuchyňské skříňky...
Možná je to jen kreativita překladu, těžko říct x)

No a na závěr moje oblíbená hláška Janelle: "Já jsem prostě ... trochu zpanikařila. A když panikařím, nosím citrony"

Moc se těším, až se k této partě co nevidět vrátím ...

15.10.2024

(SPOILER) Upřímně vůbec nevím co napsat. Tahle série mě provází už velice dlouho a to nejen proto, že jsem velice pomalý čtenář, ale i proto, že mě snadno zlákají jiné knihy. Nejsem ten typ, co by přečetl celou sérii naráz (a ke všemu jedním dechem). Trvalo mi to hodně let, až se za to stydím. Ale měla jsem v životě i velké pauzy, co se čtení týče...
Kruci protahovat to ještě jeden rok, tak mám celou dekádu :D Ano opravdu, první díl jsem četla v roce 2015 ... A tudíž jsem během čtení Vampýrské akademie doslova dospěla. A když vždycky čtu, že celý příběh VA se vlastně odehrává během 1-2 let, přijde mi to neuvěřitelné. A možná právě proto jsem moc ráda, že jsem sérii konečně dokončila. Nechápejte mě špatně, tuhle sérii a svět, který autorka stvořila, naprosto miluju. Ale už jsem prostě moc chtěla a přála si to uzavřít. Už "se to táhlo" moc dlouho.

Posledním dílem nás opět provázela naše milovaná dhampýrka Rose a druhou linku obstarala prostřednictvím "stalkingu" své kamarádky Lissy :D Musím říct, že Lissina linka mě hodně bavila, celé to vyšetřování bylo zajímavé a napínavé. Také jsem zkoušela hádat, kdo by to mohl udělat, ale tahle osoba by mě asi nenapadla. To, že se z Lissy stane královna jsem si já trubka omylem vyspoilerovala už před otevřením knihy, protože jsem si nechtěně přečetla anotaci Pokrevních pout. Boha jeho ... Ale to neznamená, že pro mě vývoj této události nebyl překvapivý. Jen bych možná čekala trochu více zkoušek :D

Co se Rosiny linky týče ... eh. Kdyby se tam furt a furt a furt dokola neřešila ta milostná stránka, ubíhalo by mi to mnohem rychleji. Opět mě nechápejte špatně, Rose a Dimitrijovi fandím téměř od začátku (zprvu jsem byla team Mason) a přála jsem si aby se jim nakonec podařilo skončit spolu. Ale v tomhle jediném ohledu jsem Rose prostě chtěla občas nafackovat. Je úplně jedno, že je vám 18 nebo 30, prostě když někoho takhle milujete, nemůžete čekat, že to z vás za pár dní vyprchá. Na to jak Rose celou sérii vystupuje jako moudrá dívka, tady ji autorka vykreslila nehorázně naivně. Ani na 18 let mi nepřipadala, spíš tak na 15. Trošku to přeháním, pardon. Ale pasáž, kde Rose mluví o svých citech k Dimitrijovi se Soňou byla prostě eh.
"Já fakt nemůžu na někoho za dva týdny zapomenout a hned milovat jiného? To nejde?" Haha, přeháním. Tohle tam samozřejmě nebylo, ale celé mi to takhle znělo :DD
A samozřejmě se mi od začátku vůbec nelíbilo, co Rose provádí s Adrianem. Chudáček jeden. Tohle si opravdu nezasloužil. Nemám tenhle typ "využívání" ráda. Je to kruté. Já vím, že se snažíte na někoho zapomenout, ale od toho vám nepomůže jen "skočit" na někoho jiného. Musíte taky zkusit být chvíli sami.
Ale až na tohle se mi Rosina linka samozřejmě líbila. Byla samé překvapení. Kupodivu mě hodně bavila část s Udržovateli (jedna z nejvtipnějších částí knihy :D), kéž by tam dostali víc prostoru. Celá ta komunita mě hrozně fascinovala.
Hledání tajemného sourozence bylo super, vůbec jsem netušila, kdo by to mohl být. Měla jsem jednu teorii šílenější než druhou. Dokonce jsem si chvíli myslela, že to prostě musí být Sydney ... kdyby nebyla člověk, tak by to zas tak nereálné nebylo xd
Ale co opravdu oceňuji byl návrat Soni Karpové. Hrozně mě to dojalo, byla jsem ráda, že ji naši hrdinové mohli (i když neplánovaně) zachránit a ona se tak mohla znovu shledat s Michailem. Tohle bylo romantické, sakra! :D

Takže ano, konec byl takový víceméně happyend, ale převážně jen pro naše dvě ústřední dvojice. Co se týče těch "vedlejších ztrát" jako je Adrian, Eddie, Sydney a Jill. Jsem strašně ráda, že právě o nich má být volné pokračování. Všechno jsou to skvělé postavy, které prostě milujete a velice si cením toho, že jim autorka dala vlastní prostor.

Na závěr chci jen říct, že mi i přesto všechno budou Lissa a Rose moc chybět. A kdo ví? Možná se jednou k VA vrátím a tentokrát mi to nebude trvat 10 let xd
Co ale vím jistě je, že se co nevidět vrhnu na Pokrevní pouta, která teď znovu vycházejí a s moc krásnými obálkami.

P.S. Mrzí mě jen, že se VA nedočkala důstojného filmového/seriálové zpracování. Film všichni strašně kritizovali, ale já osobně ho mám moc ráda. Herecké obsazení naprosto skvělé. Nechápala jsem, proč nepokračovali dál (teď samozřejmě asi chápu proč).
Ale možná že ti, kteří kritizovali film a pak viděli seriál, tak si film také zamilovali :DD Ne opravdu, chtěla jsem to zkusit, ale když seriál zrušili, jen to potvrdilo mé obavy. Proč by Lisa nemohla být snědá a mít tmavé vlasy, že? Vždyť to je teď přeci moderní, vůbec se nedržet vzhledové předlohy...
Jsem naštvaná, protože tahle série by byla skvělý materiál na seriál, ale bohužel...
Až se o to bude (snad) někdo pokoušet příště, doporučuji aby si přečetl knihy ...

18.09.2024

(SPOILER) Tenhle díl mě opravdu nechtěl pustit. Ano přiznávám, že jsem si během čtení udělala pauzu, ale to jen proto, že mě zlákala jiná kniha :D Celá část s vězením byla hrozně zajímavá, takže nechápu proč jsem knihu odložila. Ale jakmile jsem se k ní vrátila, už jsem ji neodložila. Příběh měl krásný spád, zajímavé zvraty. Prostě poutavé čtení, jak je u autorky zvykem. Musím přiznat, že jsem si zamilovala Adriana. A strašně mě mrzí, jak se k němu Rose chová. To stejné dělala i Masonovi a to jediné mi na postavě Rose opravdu vadí. Nemám ráda, když někdo někoho využívá, jen aby nebyl sám nebo aby na někoho zapomněl. Vím, že až tak hrozné to není, ale působí to tak. Sama jsem zamilovaná, takže dokážu pochopit, že se Dimitrije nechce vzdát, ale to neznamená, že to "bude zkoušet" s někým, kdo je jí bezmezně oddaný jen aby se přes něj dostala - to je pro mě využívání :/ Ale jinak mám Rose samozřejmě ráda, hlavně ten její humor. Lissa nás v tomhle díle hodně překvapila a jsem strašně zvědavá, jak se bude vyvíjet ta její rodinná linka. Závěr dílu byl samozřejmě šokující. Nemůžu se dočkat, až se vrhnu na poslední díl, i když musím přiznat, že mi tahle série bude neskutečně chybět :(
Naštěstí tu ale ještě máme spin-off, tak snad jeho kvalita bude aspoň z poloviny stejná jako u VA.

19.02.2024

(SPOILER) Tento styl psaní mi opravdu vyhovuje. Krátké kapitoly vyprávěné v ich-formě. Knížka pak neskutečně ubíhá. Doslova jsem ji hltala a byť stále nepatřím mezi zrovna rychlé čtenáře, tohle byla moje asi nejrychleji přečtená bichlička. Oheň a plamen už byl lehce dramatičtější oproti prvnímu dílu. Méně úsměvný. Už šlo takzvaně do tuhého.

Lilia se nám v tomto díle dost rozvinula. Jsem ráda, že jsme se konečně dozvěděli, co se jí přihodilo. A i když jsem to tak nějak tušila, nebylo příjemné to číst. Všichni říkají jak si právě Lilii po tomto díle hodně oblíbily. Já ji mám také ráda, ale občas mě s něčím dost štvala. Převážně s tím, jak se chová k Alexovi. Ví, že k němu nic necítí a stejně ho nechává v naději. A také, že se Rennie nedokázala tak dlouho postavit.

Kat bohužel nedostala v tomto díle tolik prostoru, přišla mi taková lehce upozaděná. Ale zase chápu, že se hlavní zápletka točila kolem Lilie. Jen bych Kat přála nějakou větší dějovou linku. Mám ji asi nejraději.
Pat je celkem sympaťák, jen by se občas mohl chovat víc jako bratr a míň jako pitomec :D

Mary ... co k tomu říct. Šokovalo mě to. I přes to, že jsem to tak nějak tušila celou poslední čtvrtinu knihy. A moc mě to mrzí. Asi s ní až moc soucítím. Samozřejmě mi taky vadilo to její naivní chování a to šmírování. Říkala jsem si, sakra holka máš přece navíc. Ale pak vám to všechno stejně začne dávat smysl...

Co se týče vedlejších postav Rennie a Reeva ... Rennie by mi bylo opravdu líto. Kéž by se jen celou knihu nechovala k Lilii jako p**a, pak by mě ten závěr zasáhl více...
Nemám ráda, když se holka takhle ponižuje kvůli klukovi, vždyť to za to vůbec nestojí! A navíc kvůli klukovi jako Reeve, který svojí lhostejnost k ostatním lidem vůbec neskrývá. Jinak by to mohla být i celkem fajn postava ...

Reeva pořád nemám ráda, můj názor se změnil snad jen o trošičku. Nemám ráda tenhle typ kluka. Chová se jak největší frajer a drsňák a pak najednou ukáže, jak je vlastně citlivý. Fajn. Tohle ještě beru. Ale to, jak se občas choval k Lilii (a teď nemyslím, když se snažil aby žárlila), vykašle se na ní bez omluvy a pak je druhý den ještě naštvaný, že ona neskáče jak on píská? Já nevím jestli ho kdy začnu mít ráda...


No nic, jdu se vrhnout na třetí díl, i když mi bude smutno až tuto sérii dočtu, protože mě setsakra baví:D


P.S. znáte to, když píšete recenzi na knihu, třeba i půl hodiny se snažíte vyplodit něco smysluplného a ono se vám to pak smaže? Velice nepříjemné :D

11.05.2023

Tak přeci jen se trochu té chemie mezi Ciou a Tomasem objevilo :D Pořád ne tolik, kolik bych si u takto zamilovaných lidí představovala, ale rozhodně už to vypadalo míň jako láska ze školky, viz první díl :D

Ale teď ke knize. Opět lehce pomalejší rozjezd stejně jako u prvního dílu. Ale jakmile jsem se přehoupla přes polovinu cca, pak už mě kniha nechtěla pustit. A kupodivu jsem ji nečetla tak dlouho, jak jsem myslela. Vím jen, že mi začátek trval dost dlouho a posledních asi 100-150 stránek (cca :D) jsem přečetla během dvou dnů xD Upřímně, takhle rychle jsem knihu už dlouho nezhltla. Prostředí univerzity mě hrozně bavilo. Zajímavě znějící předměty, které by člověk hned chtěl studovat. Až se mi zastesklo po školních letech, ale nás naštěstí za špatné odpovědi nezabíjeli :I

Děj pro mě začal být hodně zajímavý, když začala výuka a stres tak z knihy jen sálal. Samozřejmě, že se vedení Cii bojí a chce jí toho tedy naložit co nejvíc, aby ji zlomili.
Nechápala jsem jak to Cia dělá. Ale to už jsem zmínila u prvního dílu, že je naše hrdinka tak trochu nadčlověk :D
Část se Zasvěcováním byla také hrozně zajímává, jen jsem si ji bohužel tak neužila kvůli nedostatku času na čtení.
Autorka nám zde představila spoustu nových vedlejších postav. Hezky vykreslené osobnosti každé z nich. A taktéž rozvíjení hlavních postav. Například již zmíněného vztahu Cii a Tomase. Dále jsem si celkem oblíbila Iana a Enza. A samozřejmě jsem nenáviděla Damona. A kdo taky ne, že? Závist je neskutečně mocná. A co člověk neudělá pro vlastní úspěch.
Občas mi ta Ciina geniální mysl už přišla trochu přes čáru. Skoro nikdy nepotřebovala pomoc, vždycky si poradila sama na všechno přišla sama. Nechápejte mě špatně, jsem feministka :D Ale mělo by to působit trochu reálně a hlavní hrdina nemůže být 100% neomylný. Ale to nám autorka vynahradila Ciinou důvěrou v lidi, která je občas lehce naivní.
Co kapitola, to nějaký zvrat a napětí. Samozřejmě ten závěrečný zvrat mě opravdu zasáhl. Ještě teď se vidím, jak lapám po dechu a přikrývám si ústa rukou. A věřte mi, že není snadné, aby mě kniha takto vykolejila...

P.S. opět mě mrzí zdejší srovnávání s HG. Podobnost tam možná trochu je, ale to je snad jedno ne? Obdivuji, že někdo dokáže napsat vůbec nějakou knihu, natož celou sérii, která se stane bestsellerem. Přijít s úplně novým, nikde nepoužitým tématem je opravdu těžké, každý se někde inspiruje a dokud to opravdu není vyloženě opsaný děj, tak bych to kopírováním nenazývala. Ale jak jsem již zmínila ... závist je mocná ...

P.P.S. No a já jdu zjistit, jak to vlastně celé dopadne :D

27.07.2022

Hrozně mě mrzí, že jsem na knihu neměla vůbec čas. Tento rok byl pro všechny náročný a můžeme jen doufat, že to brzy skončí. Každopádně mnohdy jsem neměla vůbec chuť a energii číst. O to víc mě to mrzí, protože jsem se na knihu hrozně těšila až vyjde, a pak ji takhle odbudu? Nepřijatelné! Naštěstí se mi podařilo poslední čtvrtinu zhltnout už opravdu jedním dechem. Protože když knížku čtete klidně i x měsíců (trapné já vím), tak už pomalu zapomínáte samotný příběh a vytrácí se atmosféra. A kniha jako tahle si rozhodně zaslouží pozornost a být přečtena v mnohem kratším čase :/ Rozhodně to chci někdy napravit a knihu přečíst znovu a najednou.

Ale teď už k samotnému příběhu. Myšlenka knihy mě rozhodně překvapila, nečekala jsem až takové propracování. Autorka si opravdu poradila s detaily. Využila všechny prostředky k tomu, aby vás nechala do poslední chvíle napnuté. A právě proto mám Karen M. McManus ráda, už její první kniha Jeden z nás lže mě naprosto uchvátila, tu jsem hltala stránku za stránkou. Nemohu tyto knihy srovnávat vzhledem k odlišnému prostředí a zápletce. Je možné, že Jeden z nás lže u mě lehounce převažuje, ale opravdu ne o tolik.

Postavy se mi všechny líbily, moc dobře vymyšlené charaktery, se kterými se lehce sžijete. Prostředí tajemného maloměstečka mám ráda už od éry Roztomilých malých lhářek, hlavně když se tam sem tam někdo ztratí :D
Příběh nabíral na obrátkách každou kapitolou, několik nečekaných zvratů. A upřímně, většinou si závěr domyslím hodně brzy, nebo tuším kdo je vrah už třeba v půlce knížky. Ale tady? Tahle postava mě upřímně vůbec nenapadla :o Autorka vás jen tak nenechá si poskládat dílky skládačky dohromady. Ale to je u thrillerů a zvláště detektivních nesmírně důležité.

Já jsem velice spokojená a nehorázně se těším, až si přečtu pokračování Jeden z nás lže. Takže .... Jeden z nás je na řadě .... je na řadě :D

05.12.2020

(Upozorňuji na spoilery!)
Já nemám slov, naprosto úžasná série a První je určitě nejlepší díl.
Když jste nemocní jako já, tak stačí když si vezmete knížku jako je Selekce, Elita nebo První a dokonale vás na celý den zabaví :)
Čím více jsem se blížila ke konci, tím více mi to bylo líto, protože celá tahle série se mi neskutečně dobře čte. Byla jsem ráda, že se America rozhodla koho miluje, i když to nebylo vždycky úplně růžové. A jak už tu někdo psal, posledních pár kapitol jsem doslova hltala, přiznám se ale, že jsem je spíše probrečela (a kdo by se mi divil, že?). Tenhle konec jsem samozřejmě čekala, ale to co se odehrálo těsně před ním, to jsem teda nečekala. Bylo mi hrozně líto těch co to nepřežili, hlavně to se Celestou mě dostalo, zrovna když jsem si ji tak oblíbila. :( Samozřejmě mi bylo líto i Anne, otce Americy a královny Amberly. :(
Ale jsem ráda, že pro ostatní to dopadlo dobře, a že i Aspen našel někoho jiného, s kým bude šťastný.
Skvělé ukončení série, nemůžu se dočkat další knihy :)

26.09.2015