NymphMaeve komentáře u knih
Další velmi poutavý příběh od Vlasty Javořické, neměla jsem náladu se pouštět do detektivek a tak jsem jako poslední prázdninovou knihu zvolila krátký a velmi smutný příběh. Vojtěška je vdána proti vlastní vůli za hrubiána, přitom však miluje kominíka Jarku. Jejich věrná láska však hory přenáší a i přes utrpení a veškeré nepřízně osudu se dopracovávají ke svému štěstí. Musím říct, že ačkoliv rozsahem krátká kniha, emocemi a zvraty je plná po okraj. Moc se mi líbila, nemohla jsem se odtrhnout a i když jsem tušila, jak to dopadne, stejně jsem měla velkou radost a pocit zadostiučinění. Krásná krátká oddechová kniha.
Soubor povídek od známých i méně známých českých autorek a autorek a autorů. Některé byly velmi povedené, některé tolik ne, jak už tomu u povídkových knih bývá. Já jsem si knihu docela užila jako letní čtení. Některé příběhy nemají úplně odpočinkové téma, ale i tak to bylo hezké čtení. Nemyslím si, že bych měla chuť se do kknihy někdy pustit znovu, ale to neznamená, že se mi nelíbila. Nejvíce mne asi zaujaly příběhy s názvem Křidýlka od Petry Soukupové a Můj spolužák Daniel Gabriš od Anny Bolavé. Obě autorky mám ráda a povídky jsou skutečně povedené. Celkově je toto příjemná kniha s rozličnými tématy a určitě stojí za přečtení.
Ursula Poznanski je moje srdcová autorka, dostala mne knihou Saeculum a pak i každou další. Bohužel první spolupočin autorky a Arno Strobela nedopadl úplně dobře - Cizinec mě sice docela bavil, ale nebyl to žádný úplný odvaz. Jejich styl je nádherný, čtivý a zaujímavý, zde se povedl i námět. Měla jsem chvilkama pocit, že dojde ke klišé, kdy bude Nina unesena a statečný Daniel se jí bude snažit zachránit - k tomu díkybohu nedošlo. Vývoj byl úžasný a samozřejmě jsem byla se svými tipy na viníka úplně mimo. Je to moc pěkná oddechovka, napínavá k prasknutí a velmi pěkně zpracovaná. Rozhodně doporučuji a doufám, že vyjdou i další díly ze série s vyšetřovateli Ninou a Danielem.
Na romány moc nejsem a k tomuhle jsem se dostala kvůli čtenářské výzvě - kniha, jejíž autor je novinář. Byla jsem zvědavá, zda bude zpracování, téma i příběh alespoň stejně povedený jako Poslední dopis od tvé lásky. A bohužel od začátku mi bylo jasné, že to tak nebude. Příběh chudé pracovité Jess a jejích dvou dětí - Nicka a Tanze. Oproti tomu bohatý Ed, který moc nezvládá jednat s ženami. Od začátku to bylo přeslazené a prakticky ve chvíli, kdy Jess vezla opilého Eda domů mi bylo jasné, jak to dopadne a o co půjde. Takže překvapení žádné a přesto, že autorka umí hezky vyprávět i občas podat něco, co nečekáte, je děj silně předvídatelný, opravdu moc přeslazený a charaktery se chovají místy nepochopitelně až nereálně. Kniha se mi skoro vůbec nelíbila a dočetla jsem jí rychle jen proto, abych jí měla za sebou. Další knihy autorky už vyhledávat nebudu, není to můj šálek kávy, ale jako oddechovka to může někoho potěšit.
Dvoupovídková kniha z pera Vlasty Javořické. Jsem spokojená s oběma příběhy, i když ten první se mi líbil o malinko víc, asi i proto, že je mnohem delší. Prostředí i chování lidí k sobě vzájemně mne nepřestane těšit číst. Nejsem z knihy úplně nadšená, ani na větvi, ale mám po přečtení vždy takový krásný klidný a příjemný pocit.
Nechala jsem se nalákat na další knihu autorky, od které jsem četla Nejchladnější dívka ve Městě chladu a rozhodně nejsem zklamaná. Tentokrát mne Holly Black vzala na výpravu do města Fairford, které leží obklopeno vílami a podobnými bytostmi. Upřímně jsem měla zpočátku problém se vymezit vůči těmto bytostem a v hlavě si upravit nějaký svůj obrázek, přeci jen to nejsou často zobrazované či znázorňované bytosti. Hazel mi celkem přirostla i když její jméno mi v paměti vyvolávalo spíš jinou pohádku :D Charaktery byly malinko plošší a ne tolik rozvinuté, jak v předchozí knize a byly celkem přímočaré, ale proto fantazy úplně nečtu. Svět víl prolnutý s naším reálným světem byl nádherně vystavený a popsaný, občas až moc dopodrobna a to odvádělo mou pozornost od hlavní dějové linky. Pár menších zvratů se tam našlo, jinak celkem předvídatelné, ale velmi milé a krásně čtivé. Rozhodně doporučuji, opravdu mi kolikrát kniha vykouzlila úsměv na rtech a není to žádná náročná četba, spíš takové fantazy oddechovka. Ale krásná, stojí za přečtení.
Kniha se mi dostala do ruky úplnou náhodou a sama od sebe bych po ní určitě nesáhla. Ale celkem mě překvapila i přesto, že mi spousta věcí vadila. Nejvíce asi to, že je v každé druhé větě závorka s vsuvkou nebo dovysvětlením. Chvíli mi trvalo na to, si zvyknout na styl spisovatelky, ale pak to šlo samo. Popisy sexuálních zkušeností ani jejich množství mne nijak nepohoršovalo a přišlo mi to zajímavé. Avšak to pozadí děje je takové mizerné. Důležité věci se odbydou pár větami, ale popisy zbytečností, sexu a nepodstatných detailů je naopak obsáhlý. Není to vyloženě můj šálek kávy a určitě se do knihy nepustím znovu, za čas však zkusím nějakou jinou knihu od Ivy Pekárkové. Každopádně neurazí nenadchne, doporučit nemohu.
Vloni jsem začala novou tradici se čtením vánočních příběhů v těchto antalogiích. Vloni padl můj výběr na Dva Štědré večery a musím říct, že navození vánoční atmosféry se velmi povedlo. Naopak tato kniha moc společného s Vánocemi neměla, i tak se mi ale moc líbila. Povídka Vánoční dárek byla nejrozsáhlejší a musím přiznat, že se mi nijak extra moc nelíbila, byla rozvleklá a moc takové zbytečné omáčky, naopak děj se ubíral rychle, ale nebyl moc rozvedený. Styl psaní povídek byl velmi podobný, takový jako starodávný, na což jsem si již zvykla a tak nějak to k těmto knihám patří. Ostatní povídky však vynahradily tu ne tolik povedenou a moc jsem si je užila. Navození vánoční atmosféry se zde však nekonalo. I tak jsem za přečtení ráda a příští rok zvolím další zimní antalogii.
Tentokrát obsáhlejší román z prostředí továrny. Rodina Vágnerova žije spokojeným životem, ale jen do určité chvíle, kdy celá rodina utrpí. Pak už to jde jen k horšímu. Vyprávění o tom, že děti rozhodně nemohou za činy svých rodičů, ale že i tak je možno nalézt cestu světla, hlavní je, když rodina drží při sobě. Moc krásný obrázek doby před první světovou válkou i po ní, o jejích ztrátách. Moc se mi kniha líbila, mám moc ráda knihy Vlasty Javořické, a tato byla skvělá, jen jí něco málo chybělo, výjimečně jsem neuronila ani slzu. Další kniha, kterou ráda doporučuji.
Nemohu se nějak románů Vlasty Javořické nabažit. Náhodou jsem sáhla po dalším, který se odehrává v prostředí železnice a jsem za to ráda. Nejen, že k němu mám sama poslední dobou blízko, ale navíc je mi milé o něm i číst a vnímat jako ty rozdíly věku. Zde je ústřední motiv láska Věnceny a Sáši, kterou zdánlivě nemůže nic zničit. Osud, který Věncenu potká a pro co se sama rozhodne vrhne její život jiným směrem. Rodiny Láchova a Zahálkova však dojde i jiného spojení než drážního a i Věncena se snaží nalézt své místo a klid v duši. Příběh mne vtáhl a pohltil. Vyprávění je přímé a opět neskutečně zaujme. Děkuji za další kouzelný příběh a nějak tuším, že i další kniha, do které se pustím, bude od stejné autorky.
Příběh ze života, který chytí za srdce. Dora chce moc z domova a tak se nechá namlouvat tím prvním, o kterého zavadí, záběhlickým vechtrem Janem Slabinou. Jsou zamilovaní, skromní a pracovití, takže to vypadá na šťastný život. Ale jen do té doby, než Jana začne hlodat červ žárlivosti. To, co Dora vydržela je obdivuhodné a já bych to nezvládla. Celý jejich život a život jejich dětí je popsán krásně a i když nebyl zrovna veselý, byl to nádherný čtenářský zážitek. Z knih Vlasty Javořické se dá čerpat nejen moudrost a poučení, ale i zábava a prožitky dřívějších generací. A takhle kniha patří mezi pár jejích nejlepších.
Další nádherná povídková kniha, tentokrát o lidských osudech vedoucích na scestí. Je zde alkohol, marnotratnost, lakota, ubohost duše i další lidské neřesti. Příběhy jsou relativně krátké, ale vypoví mnoho. Styl autorky mne nepřestane bavit, je to nádhera a navíc nadčasovost vyprávění je obdivuhodná. Kniha byla krátká, ale úžasná. Děkuji za ní.
Další úžasný román Vlasty Javořické, který se mne hluboce dotknul a donutil k zamyšlení. Tentokrát je z období konce 2. světové války a období nástupu komunismu, krásně ukazuje náladu a smýšlení tehdejších lidí i následky všech změn. Rodina Karáskových a Soukupů se prolíná, střídají se období klidu a trýzně. Charaktery jsou úžasné vykreslené, vyvíjí se a dost velkou úlohu zde hraje víra. Není to kniha plná nečekaných zvratů ani napětí, ale pohladí na duši, dá poučení i zamyšlení a nedá se od ní odtrhnout. Miluju její romány a zatím jsem nenašla žádný, který by mne nebavil nebo nudil. Těším se na další.
Na knihu jsem narazila náhodou v jedné FB skupině. Doporučení znělo fantasy porno - co jiného jsem s touhle informací mohla dělat, než knihu sehnat a ze zvědavosti se do ní pustit. Když pominu to, jak je vše až moc přitažené za vlasy a neustále si připomínám, že jde o fantasy žánr. Myšlenka je velmi zajímavá, ale není to žádná hluboká literatura. Jde o silně jednoduchý, až primitivní příběh, který je proložen pár silnými milostnými scénami. Pro čtenáře s větší fantazií je to celkem pěkná oddechovka, na druhou stranu znám pár knih na podobné bázi, které udělají lepší službu. Někdy v budoucnu možná otevřu další díl a zkusím, zda je srovnatelný. Jinak hodnotím průměrem, protože ani v rámci erotické literatury to není nic extra. Ale zase některé fantasy detaily jsou hezky promyšlené a líbily se mi - andělé vs. upíři, modré oči sukuby, boj "dobra" se "zlem".
Na příběh jsem se těšila, poslední dobou jsou převyprávění a navázání příběhů na známé pohádky a příběhy. Tento retelling se týká Popelky a měl by znázorňovat to, co se stalo se sestrami, které Ellu trápily a oproti ní byly ošklivé. Vidíme jejich životy i budoucnost království s královnou Ellou v čele. Isabelle a Octavia mi od začátku byly sympatické, avšak asi do poloviny knihy jsem se docela nudila. Magie je tam znázorněna moc hezky, mile a jemně do života smrtelníků. Avšak vyprávění není nijak zajímavé, místy celkem nudné. Chvíli jsem dokonce váhala, zda knihu neodložím a chtěla jsem udělit 3 hvězdičky jako průměru. Nakonec se to ale zlomilo, příběh nabral obrátky a Isabellina proměna přímo bila do očí. Závod s časem začíná pro všechny. Poslední třetinu jsem si vyloženě užila a četla s nadšením, dokonce jsem přejela v metru zastávku, jak jsem byla zabraná do příběhu. Proto nakonec hodnotím 4 hvězdičkami, protože rozuzlení příběhu a jeho zakončení je mnohem lepší než to, jak končí originál pohádka Popelka. Jsem ráda, že jsem vytrvala. Znovu jí číst určitě nebudu, ale je to můj první retelling a nakonec jsem si ho užila, díkybohu.
Proč jsem zase tak dlouho váhala? Proč? Tohohle po dlouhé době lituji skutečně moc, protože tahle kniha byla neskutečně boží a přitom mi ležela doma mnoho měsíců. Představit si svět, kde mezi normálními lidmi žijí mety, tedy lidé se superschopnostmi, které ne vždy jsou úplně super. Navíc v České republice. Už jen ta představa a to, jak ten svět autor ústy Lenky popsal, to je dokonalost sama. K tomu navíc běžný život "mimika", který jako student na vysoké škole prožívá normální studentský život, avšak jen do doby, než se stane něco jiného. Musím říct, že svět, kde se vyskytují meta jedinci mi nebyl ani malinko protivný. Autor dokáže nádherně nabudit atmosféru i prožitek z toho, co právě čtete. Odhaluje jen tolik, aby napětí zůstalo, ale neprozradil pointu. Umí si krásně hrát s jazykem a to i přesto, že psal z pohledu hlavní postavy - ženy. K tomu zapojení aktuálních společenských témat týkajících se nejen žen. Jsem opravdu nadšená z vykreslení pocitů i přemýšlení hlavní hrdinky. Dojem dokonalosti jsem měla prakticky od začátku, nechtělo se mi přestávat číst (bohužel čas tomu chtěl jinak). Příběh mne dostal do úplně jiného světa tak věrohodně, že se mi nechtělo vracet, protože má dokonalou atmosféru. Autor je boží vypravěč a má úžasnou vyprávěcí schopnost. Bylo to dokonalé a těším se, až se do příběhu v budoucnu pustím znovu.
Dlouho jsem si knihu chtěla přečíst a až nedávno se mi podařilo ji sehnat. V této depresivní době nejistoty jsem se rozhodla si s její pomocí trochu zvednout náladu, ale chyba lávky. Od začátku jsem čekala rozhodně více a to nejen humoru, především toho nového a originálního. Přeci jen je to první kniha s pohřební tématikou, co není fikce, ale zážitky zasvěceného člověka. Nemůžu tvrdit, že by kniha a příběhy v ní byly špatné, jenže tomu chybělo ta špetka navíc. Za originalitu tématu a zpracování dávám o hvězdičku více než je průměr. Nejvíce mne mrzí, že spíš než o humorné zážitky ze smutečního prostředí se jedná o vyprávění o nevychovanosti a bezcharakterním chování v naprosto nevhodnou dobu. Těch pár výjimek se mi však velmi líbilolíbilo. Knihu si ve své sbírce nejspíš nenechám a vrátit se k ní nemám v plánu.
Zvláštní, originální, ale žádný velký hit. Prostředí moci, kde sex je v hlavní roli. Autora znám, sice je toto první kniha, kterou jsem úplně dočetla, avšak znám jeho styl i témata. Jeho zvrhlost a ujetost mi nevadí, naopak je to velmi specifické a když je chuť, sedne mi to. Proto mne moc nepřekvapilo, jakým směrem se děj knihy začal vyvíjet a o co tam vlastně šlo. Nemůžu říct, že by kniha byla vyloženě špatná, ale žádná pecka to taky není. Dá se v ní mnoho věcí připodobnit k aktuálním věcem, jde o moc, rovnost žen a další aspekty. Jeho zpracování není špatné, je tam mnoho dobrých postřehů ohledně technologií a jejich vývoje. Popisy jsou skutečně barvité a pomáhají lépe pochopit pozadí příběhu. Musím ocenit i překlad v oblasti popisů sexualit, protože tolik různých pojmenování pro intimní části těla, to chce hodně fantazie. Ale ani to není vše, protože místy to bylo hrbolaté a překlad "red velvet cake" jako "dort červený samet"? To jsem viděla poprvé. Jenže celkově mě příběh neoslnil, bylo to takové nemastné neslané, postavy taky nic moc. Pro mě v celku průměr a kniha asi poputuje dál, protože číst ji znovu určitě nebudu.
Po ovacích, které jsem na knihu slyšela i četla jsem se rozhodla, že jí rozhodně nemohu minout a tak jsem si jí pořídila, i když s velkým zpožděním. A pustila se do ní. Od začátku je docela i čtivá, milá a hlavní hrdinka mi byla velmi sympatická tou svou uzavřeností a odlišností od postav z knih, které jsem v poslední době četla. Její charakter je tak originální - stydlivá teenagerka, která má svůj vlastní svět, kde je jí dobře, reálný moc nevnímá, cítí se nepochopená, ale ne opuštěná, má online přátele. Pak se objeví Wallace a k tomu jsem si časem sympatie musela najít, nebylo to tak jednoznačné. Zklamání bylo, že jsem se do asi do dvou třetin celkem nudila, nebylo tam moc akce, vývoj pomalý, místy až moc rozvleklé pocity, prostě takové nemastné neslané. Zachraňovaly to části komiksu Nestvůrné moře, úryvky z online komunikací a jiné grafické prvky. Poté však nastal zvrat v knize a já jí nemohla pustit z ruky, jen jsem musela číst dál, plakala jsem a potřebovala vědět, jak to skončí. Po tolika stránkách něčeho ne moc záživného autorka prokázala, jak neskutečně hluboce umí popsat pocity, myšlení a výbuchy emocí u Elizy a to mne samotnou svíralo, jako bych byla z části ona. Na Wallace jsem byla tak neskutečně naštvaná, že kdybych ho měla po ruce, jednu mu fláknu. Kdyby tam ta poslední třetina nebyla, dostala by ode mne kniha pouze 2 hvězdičky, takhle hodnotím 4 a jsem neskutečně ráda, že se příběh vyvinul takhle. Každopádně delší závěr nebo epilog by neuškodil, protože mi mnoho nedává smysl. Navíc větší zapojení příběhu Nestvůrného moře by také nebylo od věci, úryvky komiksu poté nemohou být čtenářem plně pochopeny.
Další nádherná kniha od Vlasty Javořické, tentokrát trochu obsáhlejší naštěstí. Krásně ukazuje obraz doby, myšlení lidí, jejich hodnoty a charaktery. Je asi jedna z nejsmutnějších, co jsem od ní zatím četla, ale o to má větší hloubku. Je tam vyprávění z pohledu jak paní Klaudy, manžela Alfonse, tak její dcery Alfy i pár dalších postav. Byla jsem do příběhu naprosto zažraná a nemohla se odtrhnout. Moc se mi to líbilo, i když místy to bylo dost depresivní a nepochopitelné. Neumím si představit, že bych se doprošovala muže, co by mi takhle ublížil. Byla to úžasná a cituplná kniha, která se skutečně dotkla mého srdce. Rozhodně doporučuji.