NymphMaeve komentáře u knih

Další nálož od mé milované Darcy Coates. Tentokrát žádná lehounká duchařina, ale pořádně děsivý téměř apokalyptický děj. Mrtví se vracejí ve fyzické podobě a nejde jim uniknout. Je pravda, že kniha je rozsahem o dost větší než jiné knihy ze série, zde bohužel ne pro dobrou věc. Místy jsou dost nudné a opakující se pasáže, avšak když tohle překročíte, čeká vás opravdová hrůza. První kniha, po které se mi opravdu špatně usínalo a honily mne noční můry. Hlavní hrdinka mi byla docela vzdálená, ale našla jsem si jiné postavy, které mi sedly více. Musím říct, že oproti duchařině, která nemusí až tak dávat smysl, jsem tady čekala trochu více vysvětlení a osvěty, protože mi bude dlouho vrtat hlavou to, co se stalo na půdě a před soumrakem. Stejně tak jako to, co s sebou rodina Hullových tolik desetiletí nesla. Zkazilo mi to dojem z knihy, ale i tak jsem si čtení užila stejně jako strachu, který mi po dočtení zůstal. Děkuji za super zážitek a nemůžu se dočkat, až se pustím do další knihy od autorky.

4 08.07.2024

Průměrná kniha, ničím nenadchla ani nezklamala. Četla se celkem příjemně, ale napětí nečekejte. Občas jsem s hlavní hrdinkou Heather souhlasila a občas měla chuť na ní řvát, že se chová jako blbka. Každopádně knihu daruji do knihovny, autorka je docela známá, avšak není to můj šálek kávy. Jak tak koukám, nevybrala jsem si zrovna některou z lépe hodnocených knih, styl autorky mi nevadil, naopak mi přišel celkem čtivý. Obsah a zpracování už bylo horší. Příjemná letní oddechovka.

2 08.07.2024

Po dlouhé době faktografická kniha, která byla opravdu velmi čtivá. Neskutečné množství detailů z běžného života tehdejší doby mne vyloženě překvapilo a přitom to nebyla žádná náročná četba. Sama se přiznám, že jsem o Jacku Rozparovači vždy slyšela jen jako o vrahovi žen prostitutek, proto pro mne bylo překvapivým zjištěním, že to přesně tak nebylo. Sice jsem knihu nepřelouskala na posezení, ale vždy jsem se k ní ráda vracela. Číst literaturu faktu zpracovanou takhle čtivě se jen tak nevidí. Jsem ráda, že jsem rozšířila své obzory nejen ohledně života lidí na konci 19. století v Londýně, ale i té nejnižší sorty lidí, soudů a policie. O Jacku Rozparovačovi se tu skoro vůbec nic nedozvíte, jen a pouze domněnky o tom, jak své činy provedl a u některých žen je zmíněno i zranění, které jim způsobil. Je obdivuhodné, jak rozdílné jeho oběti byly, jakou měli každá úplně jinou minulost a celý život, který se jim seběhl dohromady až rukou Jacka Rozparovače.

Dlouho mi odolával příběh Meg, Jo, Beth a Amy Marschových a celé jejich rodiny a přátel. Ale dostala jsem se k němu a dala si pěkně na čas s vychutnáním příběhu. Chtěla jsem si knihu přečíst dřív, než se podívám na film s Emmou Watson, abych mohla porovnávat. Musím říct, že mi trvalo se chvilku zabrat do příběhu, ale jak se mi to povedlo, začala jsem si vyprávění užívat. Je nádherné sledovat, jak slečny vyrůstají, jak je maminka vychovává, jak prožívají odchod otce do války a vlastně nám tím poskytují celý obraz té doby. Co jedli, pili, jak se k sobě chovali, jak fungovala doprava, nákupy, prostě cokoliv. Je to nádherné a neuvěřitelně povedené dílo. Ano je malinko obsáhlejší a rozvleklejší, ale stojí za to se jím prokousat až do konce. Doufám, že z filmu budu stejně nadšená jako z knihy. Nikdo nečekejte knihu, ze které budete vzdychat a chytat se za hlavu nebo si nervózně kousat nehty. Je to klidný, příjemně plynoucí příběh, kterým se rádi necháte unášet dějem spolu se sestrami a jejich blízkými.

7 21.03.2024

Krásný anonymní vhled do života ženy, do jejího minisvěta víceméně bez kontextu a pravidel. Povídky jsou opravdu mikro, protože některá není ani na celou stránku, o to víc donutí k zamyšlení. Podobnou literaturu úplně nevyhledávám, ale zde mi povídky a střípky života druhého pomohly pochopit můj příběh. Nejvíce určitě povídka Na ulici o manželském páru a jejich komunikaci. Přijde mi, že vůbec není myšlená jako neporozumění muže a ženy, ale přesně vypovídá o dnešní době - neschopnosti komunikace mezi lidmi, partnery, spolupracovníky a kolegy. Celá kniha působí tísnivě, melancholicky a možná i trochu depresivně, pro mrazivé zimní večery jako stvořená.

2 12.01.2024

Styl autorky mi chvilku trvalo pobrat, zvládla jsem to u série Do tmy, která mne moc bavila a líbila se mi. Vypravěč mne zaujal hlavně svým originálním a neotřelým tématem - vypravěč a červ, který žádá oběť pravé lásky. Opět zde najdeme mnoho úrovní, mnoho vrstev a mnoho možností pochopení a to dle fantazie čtenáře. Odhaluje lidské duše (nejen lidské) a to až na svou vlastní podstatu, jenže co to vlastně je? Konec, rozřešení, závěr moc nečekejte. Příběh bratrů Vítka a Jáchyma je smutný, propletený s usedlostí Běstviny, Vítek s nimi sroste ještě o velký kus více a to díky dědečkovi, za kterým tam jezdí. Jejich životem s nimi putují ještě Baruška z knihovny a její bratranec Ríša. Vyprávění se odehrává střídavě v minulosti, v dobách totality a omezenějších možností a v přítomnosti, kde jsou hlavní hrdinové dospělí a bojují s hladovým červem. Ale jak moc Vypravěč dokáže zasáhnout do jejich života, ovlivňovat ho nebo dokonce ovládat. Mysteriózní psycho-fiktivní román, který vás ale pohltí a cokoliv v životě prožíváte, donutí zastavit a zamyslet se, zda i my nemáme nějakého vlastního Vypravěče, kterého je třeba porazit.

4 21.12.2023

Už mám za sebou pana Mareše - kriminalistu a moc jsem se těšila na lékařské prostředí. Velmi příjemně mne překvapilo, s jakou lehkostí je opět rozhovor veden a přitom zcela uhlazeně a smysluplně. Předního neurochirurga Beneše jsem do té chvíle neznala a celkově neurochirurgie mi byla velmi vzdálená. Panu doktorovi se povedlo čtenáře do jeho profese nejen perfektně zasvětit, ale přidal i mnoho úžasných informací z lékařského prostředí a života lékařů. Líbí se mi posloupnost kladení otázek, takže vlastně máte pocit, že čtete jednolité vyprávění. Celé je to čtivé, poutavé a nakonec opět doplněné fotografiemi. Z mnoha stran jsem slyšela, že je doktor Beneš arogantní člověk, ale já si myslím, že to tak není. On je opravdu kapacitou v tak důležitém a věhlasném oboru a tudíž má být na co hrdý. Jeho zkušenosti ho dělají mistrem a tudíž si může dovolit své názory prezentovat jako fakta. To se odráží i v knize , kde mluví o svých operačních statistikách a "šarlatánech". V celém vyprávění nikoho nepomluvil, o nikom nemluvil vyloženě špatně, ačkoliv si myslím, že mohl. Je to vážený člověk a pokud bych někdy (nedej bože) měla problémy v této oblasti, byla bych velmi šťastná, pokud by on byl mým lékařem. Knihu jsem si užila, je čtivá, poutavá a neuvěřitelně zajímavá.

4 13.12.2023

Po dlouhé době thriller a od autorky mé oblíbené knihy Za zavřenými dveřmi. Po Terapii jsem si myslela, že se do další knihy nepustím, ale Vězenkyně mne hodně zaujala. Od prvních stránek jsem se začetla a příběh Amélie plynul střídavě v její minulosti (s otcem a po jeho smrti) a přítomnosti (uvězněné v temném pokoji). Bohužel už kolem první třetiny až poloviny jsem přesně věděla, co se děje a jak to bude pokračovat. A když pominu pár detailů, tak jsem se skoro trefila. Nevím jestli už mám po tom množství přečtených detektivek a thrillerů vyvinutý nějaký šestý smysl? Možná, každopádně i tak mne čtení moc bavilo a těšila jsem se jak to skončí. Trochu mi přišlo, jako kdyby si autorka vzala něco z hodnocení knih V pasti lží a Terapie, protože tady závěr naprosto famózně vysvětlen prakticky krok po kroku, co se jak dělo ze všech možných úhlů, jen to nebylo tak obsáhlé, jak by se dalo čekat. Amélií jsem prožívala její uvěznění, její život předtím i potom a upřímně mi padla do noty. Její naivita se dala čekat, po smrti otce vlastně s úplně andělsky zlými lidmi ani bohatým pozlátkem nesetkala. Naštěstí byla dost chytrá a rychle si vše domyslela a nebyla na to všechno nikdy úplně sama. Je to první kniha týkající se únosu, kde je moc pěkně popsaný Stockholmský syndrom, i když ani tady to nebylo úplně až tak opravdové. Kniha se mi líbila, jsem ráda, že autorka nemá sestupnou tendenci kvality jejích děl a proto se jim asi bránit nebudu. Je to takový lehce předvídatelný a odpočinkově napínavý příběh.

3 01.12.2023

Kniha Kaziměsti se mi docela zalíbila a když jsem v knihovně narazila na Hvězdopravce, neodolala jsem. Hned jsem se pustila do čtení a docela mne zarazilo, jak si knihy nejsou skoro vůbec podobné. Kdybych nevěděla, neřekla bych, že jsou od stejného autora. Každopádně jsem se rychle začetla a přes malinko zmatený začátek se prokousala do příběhu Mikuláše Koperníka, jeho rodiny a přátel. Už před polovinou knihy mi bylo jasné, o co tady jde a že to není klasické fantasy. Neuvěřitelné věci, které autor vymyslel, mne moc bavily - organické balóny, bojovníci dle souhvězdí, laspisová galéra, velká a malá stvoření z hvězd. Bylo moc příjemné se nechat tím světem a příběhem ukolébat. Mikulášovo nitro mne dokázalo pohltit a vývoj příběhu byl moc zajímavý, včetně jeho konce a celkově zjištění. I když to pro mne nebylo úplně překvapení, užila jsem to. Autor umí neuvěřitelně zaujmout tím, co a jak vymyslí i podá na papír. Kaziměsti se mi líbili víc, ale Hvězdopravec je v těsném závěsu. Přečteno jednou, vracet se k ní asi nebudu, ale byl to příjemný zážitek.

1 28.11.2023

Po Nesnesitelné lehkosti bytí byl tohle trochu větší oříšek, mnoho postav, mnoho vyprávění, mnoho úhlů pohledu. Milan Kundera byl mistrem v popisu a zaujmout čtenáře mu nedělá problém, zde jsem měla malinko problém v orientaci, čí pohled nám autor zrovna předkládá. Přeci jen je vyprávění zezačátku zmatečné a není jasné, kdo zrovna vypráví svůj příběh. Ludvík, který je kvůli nemístnému žertu a žárlivosti na tehdejší přítelkyni vyloučen z Komunistické strany, vyloučen ze studií a tím začíná jeho celoživotní zklamání, které nedokáže překročit. Vyprávění se odehrává v hluboké totalitě a připojují se k němu další postavy - Pavel, doktor Kostka, Helena, Vlasta, Jaroslav a tak dále. Každý si musí ten svůj život a místo na světě vybojovat. V celku je to smutné, tragikomedické, hluboké i veselé. Moc se mi toto dílo líbilo a čím dál víc mne to ke knihám Milana Kundery táhne. Mají mnoho úrovní, úhlů pohledu i vrstev, postavy se vyvíjí a ačkoliv je to z dob dávno minulých, určitá podobnost s dnešní dobou se nedá zapřít.

7 21.11.2023

Na Je to i můj život jsem koukala už pár let. Nechtěla jsem si jí kupovat, ale čekala až na ní narazím v knihovně a díky za to, že jsem se výprodeji nenechala nalákat. Téma s obrovským potenciálem na srdcervoucí příběh, avšak je provedený tak nešikovně, že mě kniha víceméně místy nudila. Jsem už zvyklá na ledajaké zpracování textu a vyprávění, ale tady ty odstavce a strany vyprávěné v jedné kapitole z pohledu 5 různých osob v různých časových liniích života (rozděleno dle dnů v týdnu) + tolik pravopisných chyb a chyb ve skloňování, špatná osobní zájmena, prostě to bilo do očí. Ani tam nenajdete žádné velké zvraty nebo nějaký silnější záchvěv v příběhu. Postavy jsou ploché, nevyvíjejí se a to že občas odhalíte nějaké to jejich tajemství není až tak velké překvapení. Anna je tam podávaná jako hrdinka, Kate jako bojovnice, Jesse jako nenapravitelný zanedbaný kluk, Sara jako hodně špatná matka pro své zdravé děti, Brian jako otec přeskakující mezi dětmi a manželkou, právník Campbell jako bezcitný prospěchář a Julia jako ufňukaná nevyrovnaná puberťačka. Kniha se mi sice četla dobře, rychle (velké okraje a velká písmena). ale neměla jsem z příběhu potěšení, nelíbilo se mi zpracování a dočetla jsem to jen proto, abych věděla, jak to dopadne, napínavé to vlastně ani nebylo. Samotný závěr je sice velmi silný, ale tak rychlý až bleskový. Nevím jestli to byla kombinace špatného překladu, korektur a velkých čekávání, ale za mě to byl průměr. Kniha má dosti vysoké hodnocení - 90% - ale já vlastně vůbec nechápu proč. Téma je opravdu originální a kontroverzní, ale tak špatně zpracované, že nemám vůbec chuť se pouštět do dalších autorčiných knih, přestože jsem si je z knihovny už půjčila. Tak uvidíme. Znovu bych si tuto knihu už nepřečetla.

4 09.11.2023

Mám Viktorii Hanišovou moc ráda, akorát jsem si bohužel při koupi knihy nevšimla, že jde o povídkovou knihu. Navíc s dost depresivním tématem sebevražd, úzkostí a celkově smyslu života. Docela pasovala k počasí, které ty dny panovalo venku - pršelo, bylo zataženo a foukal vítr. Jinak si ale myslím, že tato sbírka nepatří k tomu nejlepšímu, co autorka napsala, přestože je stejně jako jiné její knihy velmi čtivá a úžasně napsaná. Neříkám, že se mi to nelíbilo, ale třeba právě závěr prvního příběhu je absolutně mlhavý a nejasný. Chápu, že toto téma není o nalinkování a přesných popisech, ale pro lidi, kteří podobné problémy nemají, nebo neprožili, je ten prostor moc volný. Pár příběhů mne opravdu chytlo za srdce (Vrátíš se?, Díra, Zbytečný člověk), ale spíš jsem knihou proběhla, vzala v potaz a sem tam tedy něco zanechala, moc toho ale nebylo, přestože to není úplně lehké a oddechové čtivo. Nejspíš knihu věnuji někomu, pro koho by mohla znamenat více a nebo mu něco navíc i dát.

5 06.11.2023

Ihned po dočtení Kronik prachu jsem vzala do ruky Pár stránek navíc a dozvěděla jsem se všechno, co mi ještě k příběhu chybělo. Kdo jsou rodiče Animant, její rodina, kde se vzala Elisa i příběh seznámení Rachel a Henryho. Nejvíc se mi líbila závěrečná část odehrávající se v domu Reedových a vývoj vztahů v jeho rodině. Jen je útlá kniha, která jen ukojí čtenářovu zvědavost a vlastně jen tak lehce doplňuje svět Animant, ale zároveň i pozadí tvoření knihy z pohledu autorky, stejně jako vznik názvu knihy. Jsem moc ráda, že jsem si tuto doplňkovou knihu mohla přečíst bezprostředně po dočtení Kronik prachu. Je úžasná a rozhodně doporučuji přečíst každému, komu se Kroniky prachu aspoň trochu líbily.

3 02.11.2023

Jak já dlouho otálela se čtením, proč sakra? Neměla jsem chuť na nic s takovým rozsahem, ale jak jsem přečetla prvních pár stránek, nemohla jsem se odtrhnout a za 3 dny jsem dočetla. Animant je mi tak moc blízká, jako kdybychom byly sestry. Od začátku jsem si jí zamilovala a upřímně i Thomase. Jejich příběh je plný dobrodružství, kniha sama o sobě nemá nudné pasáže, je to velmi čtivý příběh odehrávající se ve viktoriánské Anglii. Líbil se mi i popis oblečení, života a nejvíc určitě prostředí knihovny. Zamilovala jsem si to a nejradši bych se tam přestěhovala a chodila Animant pomáhat do práce. Vše bylo jak má, vývoj příběhu i závěr. Postavy nejsou ploché, vyvíjejí se, žijí si svůj život a jejich životy se prolínají s příběhem hlavních postav. Hned jsem se pustila i do Pár stránek navíc. Je to za letošní rok další kniha, která si našla cestu do mého srdce a těším se, až si ji po nějaké době přečtu znovu. Je to nádherný román, neskutečně povedený a pro milovníky knih prostředím srdcová záležitost.

8 31.10.2023

Práci pana Mareše sleduji již několik let a to nejen v televizi a knižních dílech, ale i na Youtube. Mám jeho vyprávění i styl podávání informací moc ráda, avšak této knihy jsem se trochu bála. Měla jsem malinko předsudky o tom, aby to bylo čtivé, zajímavé a aby mě to nenudilo. A bála jsem se zbytečně. Ihned jsem se začetla, byly tam příběhy, o kterých jsem už slyšela, něco viděla a nebo četla, ale i příběhy, které pro mne byly úplně nové. Například vědců Hudcových nebo Tersiána. Moc se mi líbí, jak se některé případy vzájemně prolínají. Styl psaní i vývoj případů se zde opravdu povedl - vždy se začíná krátkou informací o čem případ je, pak začínají rozhovory se svědky, využitá pátrání, další vývoj a informace a nakonec jakési shrnutí, vše doplněno větším množstvím fotografií. Byl to skvělý knižní zážitek, i přesto že se nejedná o žádný obrovský průlom v případech, autor vždy nastiňuje pár možných variant a nechává čtenáře se nad vším zamyslet. A teď když vím, že vyjde další díl, jakési pokračování této knihy, nebudu váhat a pustím se i do ní. Doufám, že pan Mareš opět překvapí a těším se.

4 23.10.2023

Opět nádherná kniha z pera paní spisovatelky Javořické. Mám její knihy moc ráda a když čtu něco náročnějšího, těším se, jak si u jejích knih odpočinu. Většinou se jedná o takové "jednohubky", ale tato kniha má naštěstí mnohem větší rozsah. Příběh chudé Táničky, která se učí šít v Praze, kam si ji k sobě vzala její teta, se částečně prolíná s životem mladého muže, na kterého padne rodinná odpovědnost za Romu i celou rodinu, když otec zemře. Jde o krásný obraz doby, sňatky domluvené, pro peníze i z lásky. Dá se tam najít mnoho poučení, například z Tončiny kamarádky Božky. Dnes chceme s druhým žít jen z lásky, proto nám k obrazu sňatku pro peníze nepasuje, že by žena mohla být spokojená a aspoň trochu šťastná, ale Antonie ukazuje, že to tak mohlo být a určitě ve spoustě případů opravdu bylo. Co mi tam nepasuje a docela mi zkazilo zážitek z knihy je konec. Jako opravdu inzerát a ještě tak špatně napsaný? Osudové setkání? A byla s ním nakonec opravdu šťastná? Dočkali se dětí, které jediné ji v manželství s Richardem chyběly? Mnoho otázek a žádné odpovědi, tohle se nepovedlo. I tak se mi ale kniha moc líbila a těším se na další.

1 16.10.2023

Colleen klasicky nezklamala. Pro jistotu jsem si nečetla ani anotaci a jen se těšila. Do příběhu Beyi se čtenář vžije naprosto okamžitě, však hned první stránky knihy jsou tak moc smutné. Hned jsem si jí oblíbila za její statečnost a bojovnost. Postupně se však dozvídáme jak zatím prožila svůj mladý život a nezbývá nic jiného než jí ve všem držet palce. A pak se objevuje Samson, kterého jsem si sice taky hned oblíbila, ale ta jeho tajemná aura mne malinko znepokojovala. Nejprve klasicky obří zamotání děje a pak jeho rozuzlování, které mi ale přišlo malinko odfláknuté, určitě by mohlo být trochu obsáhlejší. Ale i tak mne to opravdu pohltilo, musela jsem to prostě dočíst a dozvědět se konec. Autorka píše jednu dechberoucí knihu za druhou a já je naprosto zbožňuju. Tato mezi ně patří samozřejmě také. Některé mi změnily život, hlavně v hlavě a já se nemůžu dočkat až se mi do ruky dostane další.

6 06.10.2023

Vůbec jsem nevěděla do čeho se pouštím, knihu dostal muž, ale k přečtení se zatím neměl, tak jsem po ní sáhla já. O panu Marešovi jsem už něco slyšela, ale vůbec jsem netušila, jaké jméno v oblasti kriminalistiky a vražd má. Jeho vyprávění mě úplně uchvátilo a i když vím, že pan Moravec umí klást otázky, zaujmout a má i super styl. Pan Mareš umí zase skvěle odpovídat, rozvést odpověď tak, že nenudí i když je delší a vždy doplní nějaký příklad či vtípek. Celá kniha je vlastně retrospektivní pohled do života pana Mareše od dětství, přes studium, vojnu, začátky u policie, jeho kariérní růst až k jeho odchodu. Jako člověk mne pan Mareš opravdu zaujal, člověk s tak pevnými hodnotami a zásadami se hledá hůř a hůř. Jeho vyprávění je opravdu zajímavé, místy mi běhal mráz po zádech, místy jsem se musela smát. Kniha mne překvapila, dostala a jsem moc ráda, že jsem měla díky ní možnost nahlédnout do světa zločinu, pachatelů, obětí, vyšetřovatelů i procesů, které provází zločin od jeho spáchání, až po propuštění pachatele z vězení. A hlavně jsem se ujistila v tom, jak se svět televizních kriminálek liší od opravdového 1. oddělení.

11 04.10.2023

Docela jsem se těšila na Paměti manželky autora Malého prince, ale vlastně jsem vůbec nevěděla do čeho jdu. Zezačátku jsem měla problém se zorientovat v textu a pochopit, jak je kniha napsaná. Chvíli mi trvalo si zvyknout na styl, jakým je kniha napsaná, ale vyprávění Consuelo je dost zajímavé. Je tam dost informací o životě v době mezi světovými válkami - o cestování a stylu života vyšší vrstvy. Místy je to docela zmatené a je těžké pochopit, co tím bylo myšleno. Ještě dvoření Antoina byla ta hezčí část a první roky manželství. Poté přichází fáze, kdy se jejich vztah zhorší až tak, že jdou od sebe, i když se nikdy nerozvedou. Musím říct, že způsob, jakým s ní slavný autor zacházel, mi byl silně proti srsti, místy mi z toho bylo opravdu špatně. Především v době, kdy onemocněla a pak také v prvních letech války. V dnešní době by takové chování bylo totálně nepřípustné a myslím, že i v té době bylo špatné. Bylo mi Consuelo líto, ale je pravda, že se nejspíš do smrti nějakým zvláštním způsobem milovali. Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla, i že jsem se donutila ji dočíst. Ale znovu bych do ní nešla, zase tolik důležitých informací mi to nedalo a ani jsem neměla ze čtení úplně dobrý pocit.

1 25.09.2023

(SPOILER) Miluju Darcy Coates, miluju, miluju a tady se překonala!

POZOR SPOILER!

Prvních pár kapitol bylo docela zmatených, moc jsem nechápala, co se děje, ztrácel se mi smysl a ani o Leigh se tam nedá nic moc dozvědět. Strach jsem ani moc neměla, spíš jsem jen kroutila hlavou. Velký zlom nastal v okamžiku, kdy se v příběhu objevuje Sára - nová obyvatelka domu Leigh, co se přistěhovala mnoho měsíců po zmizení Leigh. Tím ona zjišťuje, že je po smrti a Sára je medium, které ji vidí a může s ní mluvit. Společně se snaží přijít na to, co se Leigh stalo, protože ona si na to nepamatuje. I když jsem tušila, co se tam přihodilo (a nespletla se), stejně jsem knihu dočítala s napětím. Škoda, že je na konci tolik nezodpovězených otázek, ale celkově je tato kniha v sérii výjimečná a opravdu moc se mi líbila.

3 13.09.2023