NymphMaeve
komentáře u knih
Ti druzí
C. J. Tudor
Já nevím, co je pro mě u knih C. J. Tudor špatně, ale i když jsem neměla žádná očekávání, nesedlo mi to. Myslela jsem si, že Kříďák je výjimka, protože podobný žánr čtu velmi ráda, ale nedokázala jsem to nějak pobrat a užít si to. Jámu jsem vynechala, raději. Ale pak jsem v knihovně narazila na Ti druzí a řekla si, že si autorka určitě zaslouží druhou šanci. Ne, ne, ne. Neříkám, že to byl odpad, nebo že to bylo zlé, autorka píše moc pěkně a čtivě, ale ta zápletka je....zvláštní. Úvod byl docela zajímavý a čtivý, Gabe mnohokrát jedná jako úplný pomatenec, těžko říct, jak by se zachoval v takové situaci jiný otec. Líbilo se mi, jak se příběh na konci propojil a prakticky vše se vysvětlilo, žádné otevřené konce, jenže to uprostřed? Nevím úplně, jak to popsat, ale nesedlo mi to. Nevím, kde přesně byla chyba, ale asi prostě v tom, že člověk očekává (už podle toho, co vypráví Fran a Alice) nějaké velké záhadno nebo nadpřirozeno a přitom? Měla jsem stejný problém u Kříďáka, prostě asi jen tyhle knihy nejsou vyloženě pro mě. Uvažuji, že zkusím ještě Upálené, ale moc se mi do toho nechce, tak uvidím.
Nezhyne rod
Vlasta Javořická
Další krásná historická romance, tentokrát zasazená do druhé světové války. Jsem hrozně ráda, že jsem se pustila zrovna do téhle knihy v nynější době, mnoho věcí se cyklí a opakuje a nejinak je to i zde. Jsou zde na konci krásně popsané rozdílné charaktery Němců a Rusů po osvobození. Co zde ale také vystupuje více oproti jiným dějovým linkám v knihách Vlasty Javořické je popis zvláštních charakterů - zde to byl děda Mervart a jeho dcera Slávka. Téma lásky je také (hlavně v první knize) trochu upozaděné. Kniha se mi moc líbila, ale autorka umí i mnohem lepší, proto nedávám plný počet bodů. Každopádně i přesto rozhodně knihu doporučuji, je nádherná.
Kořist
Darcy Coates
Autorku miluju a stejně tak její sérii Strašidelné domy. To je moje velká srdcovka a proto jsem se na Kořist hrozně těšila. Rozjezd celkem dobrý, ale i když jsem věděla, co můžu očekávat, nenaplnilo se to asi ani z poloviny. Do děje jsem vtrhla rychle a velmi mě to zaujalo, čtivost knize upřít nejde. Jen to přeskakování z postavy na postavu a potom ještě spousta hluchých odstavců v napínavých částech, kdy moje oči vyloženě těkaly po odstavcích, abych se dozvěděla, co se tam tedy děje. Charaktery byly trochu jednodušší, než u podobného tématu čtenář asi očekává, na druhou stranu rozuzlení příběhu a jeho plné vysvětlení, které nezanechává otázky mne velmi potěšilo. Váhala jsem, jak knihu na závěr ohodnotím a nemůžu dát méně, i když by si to možná trochu zasloužilo. Jinak dávám 3,5/5, tady to nechám na 4, autorka je úžasná vypravěčka a těším se na další její knihy.
Odposlechnuto v Praze 2
kolektiv autorů
Stejně jako první díl i ten druhý je plný zábavných storek a postřehů z Prahy. Tento jsme četli společně s partnerem a dost jsme se u toho zasmáli, dokonce některé příhody nám tak utkvěly v paměti, že na ně poukazujeme i v běžné komunikaci. Je to skvělá věc na zvednutí nálady, rozptýlení i počtení ve dvou. Děkuji za takové knihy, není jich třeba tolik, ale pár se pro smutné dny vždy hodí mít ve sbírce. Doporučuji a doufám, že se můžeme těšit i na třetí díl.
Pac & Pussy
Albrecht Smuten
Čistý průměr vtipů. Přiznám se, že "Facebookové hvězdy" neznám, ale jako rozptýlení je to fajn věc. Nezaujalo, neposadilo mě to na zadek, ale ani jsem neměla chuť to hodit z okna :D
Kouzla rodu Thornů
Margaret Rogerson
Právě tato kniha na mě před nějakou dobou číhala úplně všude na internetu. Odolávala jsem, protože jsem si nebyla jistá, zda je kniha úplně pro mě. Ale po dlouhé době na mě koukla v knihovně a já neodolala. Pustila jsem se do ní prakticky ihned a okamžitě mě pohltila. Příběh Elizabeth byl jako lavina, která mě strhla do děje a já se s ní tak sblížila, až jsem měla pocit, že jsme kamarádky. Nathan a Silas pro mě byli zezačátku malinko oříšek, ale pak se ledy prolomily a já se dostala do světa magie a grimoárů s lidskými emocemi a vlastnostmi. Neskutečně se mi to líbilo, hltala jsem každou stranu a i když byly některé části malinko krkolomné, na mé pocitech při čtení to nemělo vliv. Příběh je to nádherný, krásně rozvedený, na konci vysvětlený i s malinkou nadějí, kterou jsem přesně potřebovala. Je to nádherná kniha a až ji vrátím do knihovny, určitě si ji pořídím do své vlastní sbírky.
Sukuby to rády horké
Jill Myles
První díl mne celkem bavil, byla na to nálada a zaujalo mě to. Druhý díl se mi asi netrefil do momentálního rozpoložení a už jsem se k němu vracela několikrát, ale nejsem schopná to dočíst. Bohužel dávám do nedočtených a třeba někdy v budoucnu na přijde lepší čas.
Modré z nebe
Vlasta Javořická
Po kratší pauze jsem se zase pustila do další knihy Vlasty Javořické z mé sbírky. Tentokrát jsem neměla úplně šťastnou ruku, nebo je to možná i způsobeno tím, v jakém rozpoložení se sama nacházím, ale tato kniha, i když ne nijak obsáhlá, nešla mi lehce přečíst. Bylo v ní mraky hluchých míst plných nicneříkající "omáčky". Samá květnatá slova bez důležitého významu a ani čtení mezi řádky se mi tady moc nedařilo. I přesto byla kniha nádherným vyprávěním páru od jeho začátku po stříbrnou svatbu a musím říct, že místy se mi plakat chtělo. Dojetí, radost i bolest ve mě příběh vyvolal, tak jako to umí asi jen Vlasta Javořická.
Poslední dopis od tvé lásky
Jojo Moyes
První kniha autorky, která na mě vyskočila díky Čtenářské výzvě 7 - Autor starší o přesně 22 let. Ze všech knih mne nejvíce zaujala právě tato. A nejsem si úplně jistá, zda jsem si dobře vybrala. Příběh je naprosto úžasný a strhující. Prolínající se vyprávění, minulost i přítomnost, vyšetřování, zjišťování i odhalování toho, co se opravdu stalo, to vše mě dostalo a při zpětném ohlédnutí musím opravdu smeknout. Autorce do sebe vše tak krásně zapadlo a musím říct, že nejednou jsem měla slzu na krajíčku. Co mě mate ještě víc, jsou hluchá místa a zbytečně rozvleklé všechno. Já bych si knihu neskutečně užila, kdyby měla o sto stran méně, byla by to ohromná jízda a nespíš bych se nedokázala vůbec odtrhnout. Kvůli tomu jsem knihu četla na mnohokrát a i když jsem se ráda vracela do vyprávění, nic mě nenutilo knihu neodkládat. Autorka má určitě skvělé vyprávěcí schopnosti a umí nádherně vystavět poutavý příběh, ale občas je to prostě jenom moc utahané. Pokud chcete zkusit něco z romantického soudku, co je zamotané až až a se spoustou romantických klišé, je tohle rozhodně skvělá oddechovka.
Baletky
Miřenka Čechová
Od knihy jsem očekávala úplně něco jiného. Zaprvé jsem myslela, že je to z dnešní doby, ale většina zážitků a zápisků se týká 90. let - tedy mých dětských let. Druhá věc byla styl, jakým je to psané. Nejen, že jsou to maximálně třístránkové deníkové zápisky, jsou formulované velmi divnou formou - ani v první ani ve třetí osobě, ale převážně v druhé - "ty". To samo o sobě působí velmi zvláštně a trvalo mi si na to zvyknout. Obsah zápisků a sdělení je neuvěřitelný, když se vezme v úvahu, že při příchodu "vypravěčky" na intr jí bylo jen něco přes deset let. Je to neuvěřitelné, jaký svět pohltil malé dívky, ta šikana ohledně váhy, cigarety, drogy, alkohol....proti tomu působí bolest při tréninku tance jen jako zrnko písku. Je to tvrdý a drsný svět, v malých náznacích mi to připomínalo My děti ze stanice ZOO. Knihy chytí za srdce a díky tomu, jak je psaná, není ani nijak moc obsáhlá, takže se dá zvládnout rychle a pak teprve zpětně si přehrát vše, co z děje vyplouvá na povrch. Moc dlouho jsem si ji chtěla přečíst, ale nijak mě nenadchla, ani nepohltila, i přesto jsem ráda, že se mi do ruky dostala a já měla možnost nahlédnout do světa vytváření nových baletek.
Mraky nad zemí
Vlasta Javořická
Tentokrát tři příběhy v jedné knize. První nese jméno celé knihy a je asi nejobsáhlejší. Rodina Benešova a jejich radosti a starosti, do děje zasahuje nejen láska a závist, ale i druhá světová válka. Závěr mi vyrazil dech a musím říct, že jsem to absolutně nečekala. Druhý příběh věnovaný jedné Silvestrovské noci je ze života, krátký, ale chytí za srdce. Poslední je o Majdě Plíhalové a její lásce k panu učiteli, které ale také nebylo přáno. Popis prostředí, přemýšlení lidí i společenské zvyky jsou zde krásně vidět, je to čtivé, milé a i zlé nebo smutné zprávy nám autorka podává s grácií a neskutečným citem. Krásná kniha, co ve mě zase kousek sebe zanechala.
Jak přirozeně otěhotnět
Karen Trewinnard
Velmi užitečná kniha, která početí a těhotenství ukazuje pod lampou napůl lékařského a napůl laického světla. I když kniha není úplně nejnovější, pochybuji, že by se ty nejdůležitější věci za takovou chvíli radikálně změnily. Je to skvělý pohled do toho, co můžete udělat lépe a čemu se rozhodně vyhnout. I když je tam mnoho informací, které ví skoro každý, neuškodí si je připomenout a nasát spolu s velkým množstvím nových informací. Kniha je přesně to, co jsem hledala, děkuji za ni.
Francouzský manžel
Klára Janečková
Knihy Kláry Janečkové jsou velmi odlišné. Některé jsou nudné a nesmyslné, jiné zase poutavé a zajímavé. Tato se určitě řadí do té druhé skupiny. Je od začátku velmi poutavá a čtivá, navíc střídání vyprávění života Alberta Gabriela a jeho otce tomu všemu dodalo na napětí. Téma psychického nátlaku se v knihách neobjevuje tolik jako to fyzické týrání, zničující mi přijdou obě stejně, proto by se na něj nemělo zapomínat. Nechci Alberta Gabriela popisovat jako netvora, i když jím byl, ale jen díky otci. Za rodiče nikdo nemůže, na druhou stranu mi Kamila přišla trochu jako zlatokopka a trochu jako hlupačka. Ale těžko soudit. Každopádně kniha má spád, děj i postavy se vyvíjí a celé vyprávění se mi moc líbilo. Nečekejte nic moc složitého ani psychologického, jen kratší a hezkou knihu.
Nejchladnější dívka ve Městě chladu
Holly Black
Knihy o upírech vyloženě nevyhledávám, ale tuhle mi doporučila jedna úžasná slečna v knihkupectví a ta se výběrem nikdy nemýlí. Ani tentokrát se nesekla. Kniha je od začátku čtivá a celkem jednoduchá na pochopení světa, který autorka vytvořila. Je to asi i tím, že je kniha určené spíše pro mladší čtenáře, mne však zaujala hned od začátku. Příběh Tany mne pohltil a já se do její kůže dokázala velmi snadno vcítit. Stejně tak mi do oka ihned padl Gavriel, bylo na něm něco kouzelného, ačkoliv to byl upír. Vývoj děje měl neskutečný spád a závěr mi vyrazil dech, ani trochu jsem netušila, kam se bude ubírat. Autorka vloženými kapitolami z minulosti či z pohledu jiné postavy čtenáři totálně odhaluje všechny zákoutí příběhu, aby měl možnost vše pochopit a pospojovat do kompletní dějové linky. Nebyla to kniha, ze které bych si sedla na zadek a zůstala mi v hlavě dlouhé měsíce, ale je to super čtivá kniha s nádherným příběhem plným upírů. A rozhodně to není poslední kniha, kterou od této autorky vezmu do ruky.
Ani mrtvá, ani živá
Ursula Poznanski
Další příběh od mé oblíbené autorky, tentokrát jde o detektivku / thriller o ženě, která není sama sebou, má za sebou zlou minulost, díky které je pro všechny mrtvá a sama vlastně neexistuje. Je požádána, aby vypomohla s řešením záhadných úmrtí a i když má veliký strach, nakonec do toho jde. Od začátku jsem byla napnutá, hltala každé slovo a snažila se hledat mezi řádky. Hlavní hrdinka mi nepřirostla úplně k srdci, ale oceňovala jsem její sebekontrolu i schopnost si poradit. Naproti tomu jiné postavy mi byly nepříjemné, hlavně Robert a Tamara. Čtivost se knize upřít nedá, avšak jiné její knihy mne dokázaly dostat mnohem víc. Co mne nejvíce naštvalo, bylo neobjasnění její minulosti, tak snad se dočkám v dalším díle. Původně jsem netušila, že je kniha prvním dílem a proto jsem na konci zůstala zírat na otevřený závěr. Ale po zjištění, že bude pokračování se mi ulevilo. Série Beatrice Kaspary je rozhodně lepší, ale i tato kniha stojí za přečtení a těším se na pokračování.
Vánoční dárek
* antologie
Vloni jsem začala novou tradici se čtením vánočních příběhů v těchto antalogiích. Vloni padl můj výběr na Dva Štědré večery a musím říct, že navození vánoční atmosféry se velmi povedlo. Naopak tato kniha moc společného s Vánocemi neměla, i tak se mi ale moc líbila. Povídka Vánoční dárek byla nejrozsáhlejší a musím přiznat, že se mi nijak extra moc nelíbila, byla rozvleklá a moc takové zbytečné omáčky, naopak děj se ubíral rychle, ale nebyl moc rozvedený. Styl psaní povídek byl velmi podobný, takový jako starodávný, na což jsem si již zvykla a tak nějak to k těmto knihám patří. Ostatní povídky však vynahradily tu ne tolik povedenou a moc jsem si je užila. Navození vánoční atmosféry se zde však nekonalo. I tak jsem za přečtení ráda a příští rok zvolím další zimní antalogii.
Hlasy v bouři
Darcy Coates
Mám moc ráda hororové knihy od Darcy Coates, její série o strašidelných domech je naprosto skvělá. Jen bohužel knihy dost krátké a tak jsem byla nadšená, že si konečně trochu počtu a musím říct, že i přesto, že to není horor v pravém slova smyslu, je to úchvatné. Hned od první kapitoly jsem byla do příběhu zažraná a nemohla se odtrhnout, však kolikrát mi hrozilo, že přejedu svou výstupní stanici v autobusu či metru. Clare mi zpočátku přišla malinko jednodušší, ale časem jsem tento pocit ztratila a přilnula k ní, stejně jako k Dorranovi. Bohužel asi od dvou třetin jsem začínala tušit, co a jak se děje a nakonec se můj odhad víceméně potvrdil. I tak jsem ale s pocitem uspokojení dočetla, jen ten závěr? Chtěla bych vědět víc, co bylo dál a jak to autorka zamýšlela, pokud vůbec. Kniha je božská, úžasná a já jsem z ní nadšená. Už se těším, až se do ní za delší dobu pustím znovu, přeci jen doufám, že bych mohla malinko zapomenout a užít si napětí znovu.
Námi to končí
Colleen Hoover
Miluju knihy Colleen Hoover, ty emoce a vztah nedokáže nikdo vystihnout lépe. Čtenář má skutečně pocit, že hlavní hrdiny zná. Příběh je úžasně čtivý a nedá se odtrhnout. Zde autorka naráží na citlivé téma domácího násilí a je z toho cítit ta osobní zainteresovanost. Lily mi byla svým způsobem dost blízká a stejně i Atlas. Autorka je dokonalou vypravěčkou a každá její kniha je zážitkem. Prostě dokonalé.
Blýskání z daleka
Vlasta Javořická
Krásný a napínavý příběh mladé lásky. Romantický úvod a popisy přemýšlení lidí, stejně jako uctivého chování, mne nepřestanou okouzlovat. Vítězka mi od začátku přišla jako rozmazlená a unuděná nedospělá dívenka. Věřila jsem, že vše dobře dopadne a těšila se na šťastný konec. Budu se opakovat, ale knihy Vlasty Javořické zbožňuju a vždy se moc těším na další a další.
Matčin osud
Vlasta Javořická
Povídková kniha, kde hlavním motivem je matka, na něž se velmi zapomíná. Moc se mi líbilo různé pojetí, jak milování matky, tak i zapomnění či bláznovství pro soužení. Opět nám autorka předkládá nejen obraz myšlení z minulých dob, ale i společnost a tehdejší hodnoty. Moc jsem si četbu příběhů užila a opět dospěla k jakémusi poučení. Knihami Vlasty Javořické se skutečně nedá nasytit a každá je naprostý originál. Děkuji za ně a i tuto doporučuji.
