okap komentáře u knih
Kniha má silné téma, ale popravdě nemám pocit, že by nějak výrazně vynikala mezi jinými romány s tématikou druhé světové války. Četla jsem vícero knih z tohoto období a pro mě osobně nepřinesla Hana nic nového ani z hlediska příběhu nebo psychologie postav. Příběh byl hezky napsaný a dobře se četl, ale všeobecně nadšení, které kniha vzbudila, nesdilim.
Myslím, že opravdu dobrá kniha se pozná i tak, že po jejím přečtení se mi vůbec nechce kouknout se na seriálovou verzi, i když to u jiných děl dělám obvykle. Celý příběh, postavy a jejich myšlenky jsou vylíčeny tak dokonale, že vůbec necítím potřebu to nějak "dohánět" obrazovým zpracováním, protože to se snad zpracovat ani nedá (čímž seriál nehodnotím, neviděla jsem). Chci tím jen říct, že jsem si tím uvědomila, že vyprávění v této knize je opravdu tak živé, že stačí samo o sobě. Těším se na další díly a seriálu možná nakonec taky neodolám, ale uvidíme.
Věřím, že kniha mnohým lidem pomohla. Nemyslím si ale, že je to kvůli tomu, že by tato zázračná "metoda" doopravdy fungovala. Kniha cílí na lidi v krizích, na osoby s nízkým sebevědomím a populisticky jim říká, co asi potřebují slyšet. Funguje jako placebo. Věřit (si) a myslet pozitivně pomáhá, ale stojí za to věřit něčemu, co je ve skutečnosti jen marketingový tah autorů, kteří se chtějí živit na lidských potížích? "Nauka" zavání učením náboženských sekt, protože stejně jako ony nabízí jednoduchá řešení bez práce a vlastního vkladu. Pro člověka trpícího životními nejistotami a nízkým sebehodnocením je dle mého nejdůležitější žit v realitě takové, jaká je. Ne si něco nalhávat. Chce-li se člověk začít orientovat duchovním směrem, doporučila bych spíše studium některého z klasických náboženství. Odpovědi tam obvykle nejsou tak snadné, jasné a zaručené, jsou ale mnohem pevnější.
genialni "pohadka" :) zadne naivni mazani detem medu kolem ust, je to humorne, napadite a akcni :) a zabavne nejen pro nejmladsi :)
Perfektní! Skvělé provedení například natočila Česká televize - v hlavních rolích Daniela Kolářová, Tomáš Töpfer a Jiří Ornest. Až z toho jde strach.
Prestoze dej knihy by se dal shrnout do jedne vety, je kniha napinava, svizna a vypravecsky bohata. Ze zacatka jsem sice propadala mirne skepsi, ze to bude opravdu jen nuda, jak tu nekteri pisou, nakonec me to ale chytlo a s napetim a zatajenym dechem jsem cetla az do konce. Doporucuji vsem, co se radi nechaji unaset uzasnym vypravecskym jazykem. Pribeh je jednoduchy, ale silny.
Nadherna liceni a popisy jak mist, tak dusevnich rozpolozeni. Skvela prirovnani a samozrejme dokonala zapletka a myslenka dila. Mohu jen doporucit :)
Pro mě zatím nejlepší Narnie! Noví hrdinové mi vůbec nevadili - naopak. Knížku zpestřili. A Kývoun a jeho věčný pesimismus je prostě nezapomenutelný! :)
Nádherná kniha. Ve škole byla výuka minulého století zaměřena buďto jen na suchá data, nebo na politické strategie jednotlivých prezidentů a stran. Ve filmech se režiséři zase zaměřovali na válečné momenty. Tato kniha nabízí pohled především na obodobí druhé světové války z lidského hlediska. Nedělá z lidí bohy, ale obyčejné lidské bytostí zkoušené láskou, ale i příkořími. Jistě, pár věcí bylo krajně nepravděpodobných, například obrovská náhoda, když Katalin v Brně narazila zrovna na Landauerovi, nebo jak se Marika v závěrů setkává s Ottilií. Ale sám autor říká - je to fikce - a proto mu těchto pár "vylepšení" ráda odpustím.
Ačkoli vím, že autorek knihy není žádná vietnamka, od té doby, co jsme si jí i má matka tuto knihu přečetly, díváme se na svět vietnaců trochu jinak. Když je sleduji, jak pracují ve svých bistrech, obchodech s oděvy nebo potravinami, připadají mi prostě hrozně nešťastní. A je mi jich tak trochu líto. Obsahově to mělo pointu, autor musel rozhodně spoutu věcí konzultovat se skutečnými vietnamci, nebo má přinejmenším velkou znalost reáliíí. Způsob, jakým Cempírek knihu píše, se snaží být moderní. Už jsem to viděla u několika knih, které si ani nehrály na to, že jsou napsané cizincem. Mnoho lidí v tom nachází něco zajímavého, mě čtení těhle sekaných vět - za každým třetím slovem tečka - trošku vyčerpává, ale proti gustu.. Kladně ale hodnotím myšlenku díla
Opět - v určitých chvílích mám pocit, že se děj pohybuje na hranici uvěřitelnosti. Závěr byl sice bombastický, rozhodně na mě zapůsobil, přesto tam však na můj vkus bylo až moc "náhodiček", bez kterých by to nakonec nedopadlo ani z daleka takhle. Ne že bych nebyla ráda, je mi to místy přišlo lehce přitažené za vlasy. To však nemění můj celkový pocit z celé trilogie - a to že je to po dlouhé době něco, co aspoň není trapné. Takže jsem zvědavá, čím překvapí poslední díl.
Mnoho lidí může tento typ literatury považovat za brak bez myšlenky, jen na vydělávání peněz - mě samotnou trochu zaskočilo to, že zřejmě v zájmu šetření za poslední stránkou příběhu následuje hned přebal. Ovšem autorce musíme nechat to, že spisovatelské umění skutečně ovládá - tedy aspoň tak, jak já si toto umění představuji. Protože co jiného má být smyslem tohoto povolání než zaujmout a úplně strhnout čtenáře? To se Collinsové povedlo dokonale. Jen v mém okolí už Hunger games ovládli nejednoho člověka. Hodnotíme-li zvlášť jazykové prostředky, zvlášť zápletku, charakter postav a tak dál, může se to zdát jednoduché, plytké a bez nápadu. Když to ale všechno spojíte dohromady, skutečně se to dá číst, a opravdu to baví! A to je to, co pro mě znamená umění!