oldrich2 komentáře u knih

Velmi zajímavá a napínavá kniha, přečtena během několika málo dní. Zaujalo mě, čím si Amerika musela projít. Mladá poválečná inteligence (lékař a právnička) bojovali o spravedlivější život a byli úspěšní.

Zajímavý způsob cestování, asi jediná možnost, jak poznat život obyčejných lidí v odlišných oblastech federace (Moskva, Kavkaz, Volgograd, Krym, Petrohrad, Jekatěrinburg, Novosibirsk, Altaj, Krasnojarsk, Irkutsk, Jakutsk, Mirnyj, Chabarovsk, Vladivostok. Autor-mladý německý novinář bez problému navštívil místa, která dříve byla tabu. Všímá si nepravdivé propagandy médií ze strany Ruska i EU. Na závěr děkuje 99 skvělým lidem, se kterými se setkal a konstatuje, že pouze jednou narazil na pitomce (nácka). Každá kapitola (21) obsahuje velmi trefný postřeh. Oslovil mě závěrečný postřeh-Člověk by měl více cestovat, a ne pořád jenom sedět u počítače.

1 05.05.2019

Velmi dobře se čte, upoutá ihned. Příběhy mladých totálně nasazených Čechů jsou kruté, dnes nepředstavitelné. Všude hlad, zima, nemoci, popravy, ponížení, strach. Rodiče o svých zážitcích nikdy nehovořili, vážím si jich čím dál víc. Matka byla nasazena na práci v Erfurtu, otec prožil 5 let v káznici Breslau. Přežili. Celý život poctivě pracovali, chtěli pro všechny lidi lepší život.

Fundovaně napsané, bez ideologie, jen samá fakta z archívů. Každý si může udělat svůj názor na předválečné události vedoucí k Mnichovské dohodě,k II. světovové válce, studené a mediální válce. Některá fakta byla pro mě překvapující a vedla k pochopení souvislostí. Samotný život pseudo-kněžny byl strhující, ale nezáviděnihodný. Celý život, i ve stáří, musela uplatňovat silný pud zebezáchovy.

Kniha byla psána jako partyzánská kronika I.Československé partyzánské brigády Jana Žižky od založení až do posledních dnů války. Obsahuje i množství fotografií, i otřesných, seznamy zrádců-konfidentů, zastřelených, ubitých a upálených mužů, žen i dětí. Jasná fakta. Škoda jen, že záložka knihy obsahuje ideově zabarvený komentář.

Stejně jako Afghanistán přečteno jedním dechem. Dojetí a důvod k přemýšlení na dlouhou dobu. Nevím co je skutečnost a co fikce. Občasné překlepy a ne vždy brilantní vyjadřování nejsou na závadu. Kniha iniciovala i moje vzpomínky na kluka-turistu z Jerusaléma, se kterým jsem se setkala při svém povolání a který si prožil policejní a vězeňské peklo u nás v ČR. Pokud bude autor pokračovat v psaní, určitě si ráda něco přečtu, i když by to bylo méně akční. Přeji nám všem klidnější život.

19.03.2019

Poutavé čtení. Jako manželku, matku dvou synů a čtyř vnuků-kluků mě nutí i k zamyšlení. Čím jsme si prošli a kam kráčíme? Nyní čtu pokračování Kriminál/Izrael.Opět se čte samo, příběh je snad ještě silnější. Autorovi i nám všem přejí lepší život zbavený jakékoliv ideologie.

12.02.2019

Přečteno na 2 x vnukovi (3,5 roků). Velký zájem a nadšení, potřeba si povídat.

29.07.2018

Chtěla jsem se dozvědět o životních podmínkách v nacistické káznici Breslau, kde můj otec prožil 5 let života. Autor popisuje své zkušenosti od roku 1943 po návrat do vlasti po osvobození. Podrobněji popisuje i činnost odbojové skupiny Hnutí slovanské domoviny. Kniha je doplněna o seznam popravených a zemřelých za 6 let existence této káznice a dalších statistických údajů. Překvapilo mě, že odbojáři byli napříč všech profesí, vzdělání, stáří, politického a náboženského přesvědčení. Spojoval je boj proti nesvobodě. Velké množství popravených vlastenců bylo z Ostravy, z Beskyd a dalších míst Moravy. Velký dík těm, kdo se o vydání knihy zasloužili.

Roztomilá knížečka, krásný obal, kresbičky dětí, milé rýmovačky. Přesto zvláštní pocit, následuje zamyšlení, tajemno, trošku smutek a víra, že dětičky aspoň občas na hrůzy války nemyslely.