*Pájuše* komentáře u knih
Obálka vypadala zajímavě a představovala jsem si i zajímavý příběh. Ten mě ale nesmírně zklamal. Začátek, který byl začátkem ničeho a pak přímo rovnýma nohama nastoupit do rozjetého vlaku. Tak mi přišlo několik kapitol. Pak už to šlo z kopce a prudce dolů.
Ze zajímavých postav udělala autorka tak akorát šašky s achich, ouvej bolístkami a dost neuvěřitelným chováním. Nevím, příběh by ani nebyl špatný, nebýt... jak to jen říct, přeslazenosti.
No nic, do další knihy z pera téhle autorky se pouštět nebudu.
S touhle knihu jsem přestřelila. Nejenže si autorka zvolila pro mě nevyhovující hlavní hrdinku, kterou jsem si kvůli její drogové závislosti měla problém oblíbit a díky tomu jsem knihu chtěla už po třetí kapitole odložit, ale také jsem se prokousávala dějem, který jsem nechápala a i když autorka všechny nové pojmy a vysvětlení proč se to a to stalo a děje právě teď, vysvětlila s několika kapitolovým zpožděním, totálně jsem se ztrácela.
*SPOILER*
Chápu, že droga jménem Nervíky bude asi na nervy, ale funkce ostatních drog je pro mě velkým otazníkem. Ačkoliv mě by to mohlo být jedno. Hlavní hrdinka evidentně ví, na co jí která droga bude dobrá...
A pak jsou tu další věci, které nehrají v prospěch hlavní hrdince. Např. je ostřílenou zaměstnankyní Církve řadu let, ale hned v první kapitole udělá školáckou chybu, která ji mohla stát život. Další věc je, že slečně závislá, si dost protiřečí. Tvrdí, že nebere drogy, když pracuje, ale neminula kapitola, kde by autorka nepopisovala, že si před prací nějakej ten prášek šňupla.
*KONEC SPOILERU*
Musím říct, že z hlavní hrdinky jsem neskákala zrovna do stropu. Byla jsem z ní tak znechucená, že jsem měla chuť knihu odložit. Vyloženě jsem se musela nutit, abych knihu dočetla.
Kniha se přesto nečetla špatně, ale přečíst ji za dva dny... to by moje nervy nevydržely.
Vlastně ani nevím, co ke knize napsat… Dost těžko můžu říct, že Meg Cabotová zabodovala i s upírskou tématikou. Nicméně knihy jako Mediátor mi v paměti utkví daleko déle a lépe než celá tahle slavná série o Dráculovi.
Kniha je jedno velké zklamání. Očekávala jsem rozhodně víc, než Ally McBealovou v bledě modrém. :-(
Hlavní hrdinka mi byla nesympatická. Dělala školácké chyby, které mi na ženu, která se v branži pohybuje už tolik let, zkrátka neseděly. Děj mi přišel nudný, nezáživný, nemohla jsem se pořádně začíst a když už jsem se začetla, nevěřila jsem jedinému slovu, které jsem četla. Fakt, že jsem ještě před půlkou knihy věděla, jak to nakonec dopadne, mě neuchvátilo a ten přeslazený konec, knihu totálně pohřbil.
Velmi zdařilá upířinka. Je sice pravda, že české autory nemusím tak nějak obecně, ale anotace vypadala slibně. Sice jsem měla problém zvyknout si na česká jména, ale šlo to líp, než jsem předpokládala. Jakmile tenhle malý zádrhel byl za mnou, ponořila jsem se do světa upírů v 21. století a musím říct, že to bylo velmi zajímavé. V knize se vyskytlo několik hluchých míst a to natolik, že jsem ji chtěla odložit, ale jakýsi vnitřní pocit mi říkal, že mám vydržet a nevzdat to. Nakonec se to vyplatilo. Příjemné čtení, někdy možná s nudným obsahem, ale poutavě zpracované. Trochu klišoidní a roztahané, ale jinak příjemné překvapení. :-)
Brzy se pustím do dalších dílů z pera téhle autorky. :-)
Jsem mile překvapená! Na to, jak dlouho jsem se mordovala s touhle knihou, po jejím přečtení bych ji zařadila mezi nejlepší z téhle série! :-)
Holly mi v jistých chvílích lezla pěkně na nervy! A co se týče rohatého Cadea... no to byl dáreček! :-) Nějakým zázrakem se k sobě hodili a vzájemně se doplňovali. Co se mi ale nelíbilo byla nedořešená situace s Cadeovým bratrem. Sice předpokládám, že na to bude mít svou knihu, ale autorce by neuškodilo alespoň vysvětlit, co, jak a proč. Takhle mi to tam přišlo jako úplně zbytečná vsuvka.
Tohle byla moje první kniha z pera této autorky. Upřímně, větší zklamání jsem zažít nemohla. Přišla mi nudná a po necelých 100 stránkách jsem ji odložila. Vůbec jsem se nemohla začíst a to, co jsem četla, jsem si nepamatovala. Někdy se mi stalo, že čtu a myšlenkami jsem úplně někde jinde, což se mi zatím stalo jen u pár knih. Možná se k ní v budoucnu ještě vrátím, ale pro teď mám Anny tak akorát dost.
Celou sérii bych zhodnotila slovy - totální výstřel do tmy!
Nebylo by to špatné, jen kdyby to nebylo tak děcky naivní, předvídatelné a místy nudné. Vůbec se sama sobě divím, že jsem se do knih pustila. Každopádně poslední díl bych zhodnotila o stupínek výš, než předcházející tři.
Jack Rozparovač... to byl přesně důvod, proč jsem si knihu koupila. A příjemně mě překvapila, na to že je to YA. :-)
Námět je úžasný a originální! "Nové" pojetí Jacka... musela jsem se smát. Přišlo mi to trošku jako paradox. :-) Autorka na stránkách knih nechala oživit nejhrůznější legendu Londýna a musím říct, že její zpracování se mi hodně líbilo. :-)
Docela jsem se i smála. Některé ty "štěky" byly šity na míru! :D Sice se vyskytly chvilky, kdy mi to přišlo místy zmatené, ale celkový dojem - palec nahoru. A ještě jedna věc mi vadí, vzhledem k tomu, že další díly nejsou vydané, štve mě, že polovina záhad zůstane neobjasněná. Hold budu muset vzít slovník - zavděk vezmu i strýčkem Googlem - a pustit se do originálu.
Nebyla to kniha, ze které bych se posadila na zadek, ale zas tak špatný to taky nebylo. Sice bych brala více přímé řeči, než těch nudných často i nesmyslných myšlenkových pochodů, ale číst se to dalo. Asi už po ní nesáhnu, ale i tak jako oddechovka super.
Nemůžu uvěřit, že jsem tuhle knížku nepřečetla už dřív. Ne že by byla tak úžasná nebo že bych se od ní nemohla odtrhnout. Ale tenhle žánr mi v současné době bodl. :-)
Taková krásná třešnička na dortu. Příběh je skvěle zpracovaný, nepřikrášlený, prostě holá pravda. Úplně si dokážu představit Ameriku v té době. Jedním slovem - nadšená :-)
S komentáři můžu jedině souhlasit - chyby, kostrbaté věty, které někdy nedávají smysl. Mě víc než spojení "vezmu si autobus" dostalo "...je to týž muž, který svýma rukama přeťal těm ženám dech..." Přeťal? To jako vážně?! Co třeba "obral ženy o dech"? Jen ještě doplním, že čtení bylo hodně zmatené. Když začínáte z pohledu jiné postavy nebo když začínáte psát z jiného soudku, měl by být řádek vynechaný. Už kvůli přehlednosti. Tady to naprosto chybělo! Díky tomu jste z příběhu nevěděli ani hlavu ani patu.
Co se týče příběhu - připomínalo mi to Dráculu. Postavami ani tak ne - i když mám pocit, že Peter má v DNA zakódovaného Erica z Pravé krve a krapet i toho Dráculu - ale spíš tou atmosférou, která z knihy dýchá jen, co se začtete. Ostatně i obálka je temná, ať už s obalem nebo bez něj. K příběhu jak dělaná. Jen taková poznámka - ten chlap na obálce je Eric z Pravé krve! :D Nicméně mohl by být lepší. Chvílemi jsem se nudila a díky nepřehlednosti se to pomalu ani nedalo číst, protože jste se v tom tak akorát zamotali a chvíli trvalo, než jste zjistili, kde se ten příběh ocitl a kdo ho vypráví.
Postavy pro mě byly oříškem. Ta policie... nevím, jak jinak ji nazvat, než apatickou. Chápu, že oddělení vražd přichází na scénu až v době, kdy je objeveno tělo. Ale fakt, že se sem tam na něco důležitého ohledně toho těla zeptali a pak seděli jen na zadku v kanceláři... To je práce policistů??
Sabine... Tu ženskou jsem nemusela. Byla taková nemastná-neslaná. * SPOILER * Když ta stará žena nepřišla k výslechu a několikrát u ní Sabine zvonila a ona neotevřela, i přesto, že tam hrála televize, to ji fakt nenapadlo, že když tam byla po několikáté se stejným výsledek, že se něco děje?! To jí musel Peter vodit za ručičku a přímo jí říct, že ta osoba je mrtvá, aby si to sama uvědomila? Co to asi o hlavní hrdince vypovídá, že? * KONEC SPOILERU *
Styl psaní je dobrý, začtete se, ale že by vás to strhlo a museli to mermomocí přečíst během jediného dne, nehrozí. Překlad je katastrofální! Postavy jsou - až na Petera - nemastné neslané, ploché, bez jiskry. Příběh je originální, ale i tak to nestačí na tři hvězdičky.
Autorčin styl psaní mi naprosto vyhovuje. Dokáže udržet moji pozornost na dlouhou dobu, ale tahle kniha mě oproti předchozím dílům nudila. Byla jsem schopná ji odložit a čtení jsem si díky pauzám moc neužila.
Ze začátku jsem nemohla přijít na chuť ani jednomu z hlavních hrdinů. Fakt mě dostalo myšlení hlavní hrdinky! Tu ženskou jsem nesnášela, nesnáším a budu nesnášet ještě hodně dlouhou dobu! Nesmazatelně ji mám v rytou do paměti jako tu nejhloupější ženu/děcko! * SPOILER * Situace, kdy má člověk klíč ke svobodě a záměrně mu je odmítá vydat ať už z toho či onoho důvodu chápu, nicméně co přišlo potom, když si Conrad usekl ruku mě přinutilo knihu odložit. Hlavní hrdinka nepociťovala ani lítost natož vinu, když mu předala klíč k jeho svobodě a pak byla schopná ještě brečet nad tím, že se k ní choval zle, hlavně že celou tuhle eskápadu hodila na triko chudáku Conradovi s tím, že je to jeho vina! Neschopnost uznat si svou chybu se u mě hlavní hrdinka propadla až na nejnižší příčku! * KONEC SPOILERU *
Co se týče Conrada... nevím, co si o tom chlapovi myslet. Přišel mi zvláštní. Doteď nevím, jestli v tom dobrém smyslu nebo špatném. Nicméně, ke konci knihy jsem si na jejich divné povahy zvykla.
Knihu hodnotím jako průměrnou, ačkoliv mám pořádnou pifku na hlavní hrdinku, díky čemuž bych nejraději strhla ještě jednu hvězdu dolů. :-/
Jakmile jsem si přečetla anotaci a zjistila, že v tomhle příběhu budou figurovat bohové, musela jsem si to přečíst. Moje počáteční nadšení vyprchalo záhy. :-(
VÍM, že Meadová má talent. Její knihy jsou poutavé, čtivé a nemůžete se od nich odtrhnout, dokud nejste na konci a pak jste zklamaní, že už je konec. Bohužel, v tomto případě se mi na knize nelíbilo vůbec nic!
Ten svět mi přišel zmatený, místy až nedořešený. Popravdě, ani nakonci knihy jsem nebyla moudřejší. Mám víc otázek, než odpovědí. :-/ Charaktery byly příšerné. Justin mi připomínal vypatlaný fotbalisty z amerických bijáků - krásní, egoističtí floutci, kteří si o sobě myslí, že stačí zamrkat a každá ženská před nimi padne na zadek. Že jel na drogách, byla taková bonusovka, která mi vším připomonala Adriana. Nemůžu si pomoct, ale přišlo mi to, jako kdyby RM vykrádala sama sebe. :-/ Celá kniha je jedním slovem - divná. Po tomhle fiasku nemám vůbec žádnou chuť pustit se do dalšího dílu. To raději překousnu sukubu Georginu.
No... tahle kniha byla prostě jízda! :D
Miluji knihy s tématikou bohů a tady jsem si jich užila do sytosti. Nemůžu se dočkat až se mi do tlapek dostane další díl. :-)
Nebyla to žádná oddechovka, kterou byste si rádi přečetli po náročném dni. To byste si tak akorát zadělali na pořádnou depresi. A místo mého Earl Greye jsem spíš potřebovala pořádnýho frťana, protože ani kýbl čokolády by mi nespravila náladu!
K hlavním hrdinům - má se k nim cenu vůbec vyjadřovat?! - oba dva bych nejraději kopla do... Jejich vztah bych popsala čtyřmi slovy - jako na horské dráze.
Ta ženská se pravděpodobně narodila bez páteře, protože nechápu, jak může tvrdit, že ho miluje a pak klidně říct, že ho využívá jen pro potřebné informace. A ta přezdívka... Cé Cé. Prvních pár stran mi trvalo, než jsem si uvědomila, že Charlotte a Cé Cé je jedna a tatáž osoba. A musím říct, že ta ženská byla stejně příjemná jako ta jistá moucha se stejným názvem. Nejspíš to budou stejné geny.
A co teprve ten chlap - má cenu ho vůbec nazývat chlapem?. Byla to loutka na provázcích, která chvilku dělala nafukovací pannu pro svého "zachránce" a chvilku pro Charlottu. Nemůžu uvěřit jeho chování... když ho někdo zradí, neměl by sakra vytasit drápy nebo být ostražitější? * SPOILER * Kdyby mi někdo zabil matku, rozhodně bych udělala cokoliv, abych se pomstila, ale tady ten blb si ještě klekne a raději zemře sám! * KONEC SPOILERU *
Tahle kniha se vyšvihla na žebříčku mých hrdinů, kterými jsem znechucena, na první místo. A proč tahle kniha vede? Protože je to poprvé, kdy jsem znechucena oběma hlavníma hrdiny!
Mám sice ve svém vlastnictví ještě druhý díl, ale setsakramentsky si rozmyslím, jestli podobnou jízdu budu absolvovat někdy v blízké době.
Tu druhou hvězdu dávám jen za poměrně zdařilou obálku. :-/
Jsem ráda, že série skončila happy-endem. Na kratičký moment jsem si myslela, že to bude tragédie epických rozměrů. Ale i tak nevím, co si o knize myslet. Mám z ní takový protichůdný pocity. Ani vysloveně špatný, ale ani dobrý. Anotace vskutku nepřehání, že se ti dva dostanou do pořádnýho maléru. Ale ani ve snu mě nenapadlo, čeho jsou lidé schopni, když dojde na druh, který popírá veškeré zákony, ktere znají. Je vidět, že všude na světě je postoj k odlišnostem stejný. Smutné.
Ach jo, za ten uspěchaný konec strhávám jednu hvězdu.
Mám ráda knihy, jejichž kostra se zakládá na skutečných událostech. Ačkoliv jsem autorčinu stylu psaní musela nejdříve přijít na chuť, nelituji času, který jsem u knihy strávila. Po přečtení knihy ve mě zůstaly jen pozitivní pocity. :-)
Upřímně, nevím, co si o knize myslet. Je to... no, trošku fantasmagorie, ale s originálním příběhem. Ty fotografie se mi líbily a krásně doplňovaly celý příběh. Na druhou stranu od doby, co přišel na ostrov a setkal se s "podivnými dětmi"... No nevím. Přišlo mi to jako pohádka pro děti s prvky, které byly určeny dospělým. Navíc ten vztah, který měl s rodiči, takový nijaký... ehm, divný - jako cizinci mluvící každý jiným jazykem.
Kniha není špatná. Autorův styl psaní je poutavý, příběh originální, ale ani zdaleka to nestačí na pět hvězdiček. Takový lepší průměr. :-)
Všichni tuhle knihu vychvalují do nebes, tak jsem chtěla vědět, co to je. Bohužel, prvně jsem viděla film a teprve teď jsem se dostala ke knize. Ačkoliv preferuji prvně knihu, pak film, nelituji toho že kniha přišla na řadu až druhá. Příběh byl napsaný poutavě, téma bylo smutné, takže jsem ke konci brečela stejně jako u filmu ani romantika nechyběla. Nicméně tohle téma nebylo můj šálek kávy.
Některé pasáže jsem nechápala - přišli mi zbytečně až moc komplikované, na šestnáctileté děti prakticky nemožné. Nevím, přišlo mi to jako kdyby dospělí uvízli v dětských tělech.
Nicméně mělo to spád, trochu předvídatelné, ale jinak žádný zázrak.