*Pájuše*
komentáře u knih

Tahle kniha se mi dostala do rukou úplnou náhodou. A musím říct, že mě příjemně překvapila. Čekala jsem od toho andělíčky s harfami na obláčcích a zatím jsem našla svět vzhůru nohama, kde andělé jsou ti zlí. Některé ty pasáže mi přišly krapet ujetý - hlavně ty s její matkou - a jiný mě pěkně vyděsily - jako to, co se stalo její sestřičce. Fakt to nečtěte ve tři hodiny ráno...


Knihu jsem četla asi před rokem, ale doteď si pamatuji, že postavy mi lezly na nervy od první stránky až do konce a některé pasáže v knize mě tak akorát znechutily a odradily od dalšího čtení.


Miluji pohádky a tohle byla Kráska a zvíře v 21. století. Ale stejně si myslím, že film byl lepší ;-)


(SPOILER) Upřímně, je to už hodně dlouhá doba od toho, co jsem četla první díl. Jakože opravdu dlouhá (sedm let plus mínus). Už dávno nejsem věková kategorie. Tohle možná frčí u dětí, co jsou posedlé YA, ale za mě je to je tuctová kniha s nijak zajímavou hlavní hrdinkou, která zapadne v proudu času v zapomnění. Do knihy jsem se pustila jen kvůli čtenářské výzvě a říkám si, že této autorce už věnovat pozornost nebudu. Četla jsem od ní Temnější tvář magie a Archiv a s klidným srdcem můžu říci, že to není můj šálek kávy. Ani knihy, ani autorčino vyprávění.
Ke knize jen dodám, že je to docela dobrá psychologická zpověď, ale hlavní hrdinka nebyla napsaná tak, že byste v napětí prožívaly všechny důležité momenty s ní.


(SPOILER) Druid v akci. Mluvící vlkodav. Spousta špičkování, ale taky spousta vysvětlující omáčky. Za tu omáčku strhávám jednu hvězdu, ale účel to splnilo. Jooo, je to svižný, nikde to nevázne, nikde žádná vycpávková vata, děj plyne smysluplně ke svému konci, ale... ale několik věcí mi přijde nedotažených nebo spíš na škodu. Za prvé bakchantky - nebo jak se ty potvory jmenujou - mě přišly v knize do počtu, jen aby posunuly děj dál. Výsledek je takový, že někdo bude žalovat "papínkovi". A za druhé Leif - nechápu, proč tak strašně chce odpravit jednoho Boha. Pořád to tak nějak není vysvětleno, ale chápu, že se to nejspíš dovíme v nějakém dalším díle. Sliby se přeci mají plnit, ne?
No, teď dávám druida na chvíli k ledu, ale časem se k němu zase opět vrátím. Páč, kdo by toho chlapa nemiloval, že jo? Je takový opravdový a správňácký, na to kolik je mu let. Inteligentní paranoik s drzostí na správném místě. Jedinečný hrdina. Jo, autor v tomhle válí.


(SPOILER) Autorku znám podle série Holubice a had a vím, že jsem přečetla jen první díl. Nějak jsem se k těm zbývajícím dvěma už nedostala. Není to ale autorčina chyba, prostě byly jen jiné tituly, které mě lákaly více.
Teď ale k této knize. Do obsahu je to pěkná cihla. Tahat ji někam v tašce nepřicházelo v úvahu, takže jsem jí četla hlavně po večerech. No jo, nevyžehlené prádlo šlo stranou, protože... bylo tam něco, co vás nutilo číst dál a dál a dál. Prostě to autorka s čtenářem umí. Úplně jsem se v tom našla - upíři, čarodějnice, nějaký ten lovec a "obyčejná" hrdinka. Nic originálního by v tomhle kvartetu nebylo, ale mě se to líbilo kvůli velmi dobře napsané postavě samotného hlavního hrdiny Michala. Tohle byla lahůdka. Bryskní humor, světácký nadhled, docela jsem se bavila slovními přestřelkami s hl. hrdinkou. Vskutku bad-guy s tisíciletým mozkem v hlavě! Je pravda, že ze začátku se mi líbil víc. Byl více bad, ke konci už to bylo prostě klišé. Ale tak nějak očekávané. Jo, mělo to své mouchy ne že ne (jako třeba, no, úplně přesně nevím, kam zařadit časově děj, protože, fakt mě překvapilo, že svítí jen svíčkami a najednou se tam objeví kulma na vlasy? Ale možná mám mezery v historii... nebo i to, že se parta s prominutím teenagerů stane hybateli na miskách vah mocenských figurek, stále si nemyslím, že mladiství je to samé, co dospělý) a taky to bylo předvídatelné - hlavního záporáka jsem zjistila prakticky v polovině knihy! Což mě tedy pěkně štvalo, ale co už. Co tedy předvídatelné nebylo byl konec! Já myslela že je to stand-alone a ono to vypadá na sérii. Už zase! Ten konec mě pěkně dožral. Já myslela, že to skončí happy-endingem, kvůli tomu, že jsem ke knize přistupovala po celou dobu jako k stand-alone knížce. Konec byl na můj vkus strašně rychlý, nepasoval mi do knihy a tedy jsem z něho spíš zklamaná, než nadšená. Uvidíme, co druhý díl.


(SPOILER) Tak nevím, co si o knize myslet. Pokud budeme brát v potaz "imaginárního kamaráda" pro děti, asi bych proti tomu nic neměla, ale pro dospělého? To mi přišlo hodně přes míru. Mělo to i zvláštní zpracování, které ne že by bylo špatně vystavěné, ale prostě za a) něco tomu chybělo, za b) nepřišlo vám to reálné a za c) hodně to pokulhávalo v samotném celku. Ani hlavní hrdinka nebyla jedna z těch, kterou byste si okamžitě zamilovali a za celou dobu čtení jsem se k ní nedokázala přiblížit. Jasně, neprošla jsem si alkoholickou matkou ani opuštěností vlastní rodiny jako dítě, ale zároveň jsem jí nedokázala litovat. Bylo mi tak nějak jedno, co se stane.
Pro mě to byl spíš depresivní, než romantický příběh. Konec byl za mě jediné možné řešení, ale zase to bylo "důstojné" zakončení a proto jsem se rozhodla dát o jednu hvězdu navíc. Kniha si jistě najde své čtenáře, já ale mezi ně patřit nebudu. Jak už tu někdo napsal: nebýt čtenářské výzvy, po této knize bych nesáhla.


S touhle knihou to byl přešlap. Totální přešlap. Splnila jsem si letošní téma čtenářské výzvy, to ano, ale vůbec mě to neoslovilo a to jsem se do Corfu zamilovala při poslední dovolené. Tady však krásy Corfu objevovat nebudete. Vše se odehrává víceméně v hotelu a nic bližšího, než pár názvů tady nenajdete.
Kniha mi přijde jako jeden velký nelogický nesmysl. Zvraty v knize byly podány tak těžkopádně, že jste jim nevěřili ani háček nad písmenkem. Nepomohli tomu ani samotní hlavní aktéři. Lacey - bože, totální puberťácký nevybouřený střevo, holka bez smyslu pro realitu, co si to i přes zasnoubení rozdá s každým, kdo projde okolo. Ellen - ta, co měla být starší a vyzrálejší mi naopak přišla jako nudný ubrečený patron, ženská bez elánu, která na dovolené zažila románek a chytla tak druhou mízu, kterou jste jí ovšem nevěřily. Samotný Jani a to jeho velké tajemství, bylo jako klišé vystřižené z telenovely, nijak zajímavě vykreslená postava to taky nebyla a ke všemu mi bylo vlastně putna, jak to mezi všemi aktéry dopadne. A konec to totálně poslal do kopru. Ne, děkuji, další díly z pera této autorky číst nebudu.


(SPOILER) Kde začít - politické machanice nejsou mojí silnou stránkou a ačkoliv to autorka měla dobře zvládnuté, co se týče vyšetřování, přišlo mi to jako jeden velký mišmaš, kdy pravá ruka nevěděla, co dělá levá a to se Irene nepodobalo. Předně, v předchozích dílech se řešilo jen pár věcí (a ne všechny se dosud dořešily). V tomto díle se řešila vražda, politický summit, spoustu zavádějících indícií, intriky, mnoho vedlejších postav - často byly jen symboly, které se autorce hodily do krámku, ale jinak s naprosto nevyužitým potenciál, viz. např. Krvavá hraběnka (zajímalo by mě, co se s ní stalo...?) - do toho stále omílané citové vazby na rodiče (tj. adopce), ale v klidu jsme stihli vyřešit vraždu, která byla doteď záhodou z řad dílů předchozích. Prostě příšerný maglajs.
Co ještě musím znehodnotit je transkripce. Předně, pokud byl celou dobu drak Kai oslovován jako Kai, nemělo by se z toho stát Kchaj! Je to jako by překladatel vymyslel novou postavu. Horko těžko se mi na to zvykalo a pořád mě to vytrhávalo ze čtení. Pokud na překladu série nemůže pracovat jeden člověk, budiž, ale bylo by fajn, aby si jiný překladatel, který vstoupí do již rozjetého vlaku, alespoň přečetl poslední díl a navázal tam, kde jiný překladatel skončil. Takhle to nepůsobí moc dobře.


(SPOILER) Kniha za mě nebyla špatná, ale něco jí chybělo. Občas jsem se ztrácela, ani ne tak v ději, jako spíš ve vysvětlování, jak co funguje. Přišlo mi to těžkopádné. Předchozí díly - byť jsem je hodnotila stejně jako tento třemi hvězdičkami - byly prostě o krapet lepší a četly se lehčeji. Navíc, v tomto díle bylo daleko více Albericha a díky tomu působila kniha komplexněji - byl už opravdu reálnou hrozbou. Na druhou stranu, nebylo vysvětleno, jestli došlo jen k odvrácení toho nejhoršího - a opravdu se tak stalo? To totiž také nebylo dle mého tak dobře vysvětleno - a on dál vesele kuje pikle nebo skončil nadobro?


(SPOILER) Erotické knihy jdou mimo mě, ale když mi kamarádka tuhle knihu doporučila se slovy, že je to jak klasická červená knihovna a kolem erotiky to jen letělo, tak jsem si řekla, že do toho půjdu.
No... Noo... Nooo... Co ke knize dodat? Nejsem z knihy unešená, jak slibovala anotace. Ta zněla fakt slibně. Mělo to obrovský potenciál, ale ten mi přijde po dočtení nevytěžen. Možná to je překladem, možná ne - za mě to vyprávění plulo po povrchu, bylo takové těžkopádné, autorka používala zvláštní slovní spojení (zvláštní v tom smyslu, že já bych si tam představovala úplně jiné z hlediska češtiny a i lépe by mi to tam sedělo) a k hlavním hrdinům jsem si úplně cestu nenašla. Kaden ze začátku působil strašně strojeně, alfou bych ho tedy nenazvala, a Ayla působí celou knihu zvláštně (nedokážu přesně popsat, co mi na ni nesedělo, ale neměla jsem z ní coby hlavní hrdinky ten správný pocit). Co se týče "erotiky", opravdu tam toho bylo pramálo. Takový jeden štěk v dárkovém balení. Nestěžuju si, ale tak nějak jsem očekávala, že když to má ten titulek erotika, že to bude fakt žhavé. No, to "žhavé" nejspíš bylo jen mezi postavami, mě to minulo účinkem. Dokonce jsem se přistihla, že se směju při zmínce "ocas". Jsou to vlci, takže... asi je to logické, no.
Druhý díl si přečtu už jen proto, abych mohla případně oba poslat do světa s klidným srdcem, že jsem tomu dala šanci. :D


Jsem překvapená i zklamaná zároveň.
Kniha se četla vcelku rychle, ačkoliv jsem měla ze začátku problém s autorčiným stylem psaní. To se však velmi rychle změnilo, protože mě děj přímo pohltil. Hlavně kvůli námětu knihy. Což hodnotím jako jedno velké plus. Byla jsem ale zmatená, zda je kniha skutečně zasazená do Asie. Reinkarnaci si spojuji spíš s indickou kulturou. Ale budiž.
Moje nadšení však rychle opadlo, když se oba hrdinové dostali do Mezisvětí. Otázek začalo přibývat a odpovědi žádné. Hlavní hrdinové jsou tak trochu ploché postavy, romantická linka je jen linka s náznaky čehosi co romantiku připomíná jen z vlaku a samotný konec mi přišel strašně useknutý.
Pominu-li otevřenost konce, kniha se nečetla zle. Nečekejte však hlubokomyslné pojetí smrti jako třeba v případě N. Shustermanna. Nevěřila jsem, že to při takto závažném tématu jako je smrt, toto někdy napíši, ale kniha je nenáročná oddechovka.


Odmítám tuto knihu hvězdičkovat nebo dávat nějaké konstruktivní hodnocení. Výzvu mám splněnou a tím to pro mě hasne.

(SPOILER) Na knihu jsem se strašně těšila. Doufala jsem, že se opět vrátím do Země víl, ovšem... nadchla jsem se až moc. Přespříliš jsem očekávala, že to budou z pohledu Cardana kritické momenty z Krutého prince - kdy se např. stal "vězněm" Jude, než mu na hlavu trikem nasadila korunu; z Podlého krále - jeho pohled na to, když vyzvedl ostrov z vod a vyhnal Jude ; z Královny ničeho - kdy naopak při "výslechu" Taryn poznal, že ona není ona... a ono nichšt, nada, šlus, ende! A tím moje sympatie ke knize vzaly za své. Opravdu škoda.
Je ale pravda, že povídky byly uzpůsobeny tak, aby šly po sobě. Kdyby HB skákala od Královny ničeho ke Krutému princi asi bych v tom měla hokej. Knihu slupnete jako malinu. Překrásné ilustrace doprovází děj a jsou vskutku pastvou pro oči.


Upřímně, s Holly Black mám zásadní problém - nevím, jak přesně mám chápat její styl psaní. Je velmi naturalistický, bezohledný a trochu tu a tam dělá z dětí psychopaty/sociopaty. Nejsem si jistá, jestli je to autorčin záměr, ukázat nám, že když vyrůstáte s něčím "nelidským" vedle sebe, tak trochu se těmi "nelidmi" stanete ať chcete nebo ne nebo naopak ukazuje tu "nelidskou" světlou stránku. Těžko říct. Zatím jsem od autorky četla Nejchladnější dívka ve městě Chladu a byla jsem z ní trochu na větvi. Podivným způsobem se mi líbila, ačkoliv to by nebyla HB, aby taky několik věcí nezprznila.
Navíc, tady se mi opět potvrzuje, že s prostředím víl mám obecný problém - těžko předělat moje myšlení "zlé" víly, když jsem jako děcko viděla vílu Zvoněnku v Petru Panovi jako tu "hodnou". Byť to nebylo špatně zpracované - co naplat, potenciál knihy nevyužit, hlavní hrdinka na vyplesknutí, její bratr jako naivní děcko a princ "Temnot" coby postava o ničem - ve smyslu "dalo se to číst", nenaplňuje mě to však touhou číst knihu znovu. Taková kniha o všem a vlastně o ničem. Ztratí se ve vzpomínkách času stejně lehce, jako jehla v kupce sena. Škoda.


Hehe... Nemám sílu psát nějaké konstruktivní hodnocení, proto to shrnu v hlavních bodech:
Originalita? - No, něco by se možná našlo.
Obsah? - Stojí za starou bačkoru.
Cizí slova? - Ztrácím se (i s tím rozsáhlým slovníčkem na konci knihy!).
Hlavní hrdinové? - Vyjádřím jedním slovem - bleh!
Romantická linka? - Nucena. Ale jako vážně!
Sympatie? - Nulové.
Konec? - Nehodnotím. Tečka!
Přečteno? - Už teď toho lituji...

Dlouho, opravdu dlouho jsem váhala, co ke knize napsat. V této době je poezie - hlavně těch dávných autorů - prakticky zapomenuta. Přitom jsou to mnohdy větší klenoty, než samotná próza. Nicméně u této knihy jsem měla trošku problém se zvláštními slovními obraty a spojeními. Není se čemu divit, když kniha byla napsaná před tak dlouhou dobou. Ačkoliv mě kniha zaujala, byť některé příběhy se mi líbili méně než jiné, nemůžu si pomoci jistého srovnání s tím nejznámějším básníkem renesance - Shakespearem. Květný jazyk, bohaté zabarvení, skrytá perla v příběhu... Tady jsem bohužel o bohatém zabarvení pochybovala a jazyk se mi zdál přímočařejší. I tak se myslím, že čas strávený u knihy nebyl marný.


(SPOILER) Jsem překvapená, že je z hlediska násilnosti tato kniha zařazená pro děti a mládež. Přeci jen, ačkoliv je hlavní hrdince sedmnáct let, upírům v knize sedmnáct bylo před nejméně pěti sty lety a jejich chování tomu odpovídá. Krutí, násilní, troufám si tvrdit, že se řadí na druhé místo hned po upírech L. K. Hamilton.
Kniha se četla takřka sama. Měla pár hluchých míst a těžko se některým věcem věřilo. Tana je, byla a bude pro mě navždy nejzvláštnější hrdinkou. Ta zvláštnost pramení hlavně z jejího přesvědčení, že musí ochraňovat ty, co zná a zahraňovat ty, kteří se dostanou do maléru, byť se jí snaží v případě jejich přátel dostat do žíly. Její paličatost s jakou zahraňovala celý svět, je vskutku prapodivná, nicméně překladatelé si zaslouží obrovskou pochvalu. Kniha je velmi dobře zpracovaná. Na pár gramatických chyb a určité skepse vůči jistým situacím v knize, dávám jen čtyři hvězdičky.


Hodně vody uteklo, než jsem se dostala k závěrečnému dílu a tak není divu, že jsem spoustu věcí zapomněla. Nicméně ne tolik, abych si nevybavila to nejdůležitější - že kniha čtenáře udržuje v napětí od začátku do konce. Autorka sice začala s milostným trojúhelníkem, ale jakmile si hlavní hrdinka srovnala věci v hlavě, velmi rychle se to přehouplo v normální vztah, který byl emočně stabilní a propracovaný. Ovšem bylo znát, že je to dětská láska a dětští hrdinové. I tak jsem z knihy nadšená. Původně jsem Chalídovi zazlívala jeho dramatičnost, až s odstupem jsem pochopila, že ta dramatičnost do tohoto příběhu patří. Přeci jen pohádka Tisíc a jedna noc je nejkouzelnější díky právě tomu napětí, které vás ani ve tři hodiny ráno nepřinutí zamhouřit oči. Doporučuji.


Robin Hood - trošku šprýmař, dobrodruh a zloděj, který bohatým bral a chudým dával. Kdo tento příběh nezná, o hodně přichází. Ovšem toto zpracování je dost těžkopádné.
Čekala jsem, že kniha bude nabitá dobrodružstvím a plná akce. No, autorce se podařil pravý opak. První polovina knihy je nudná, vleče se a vykreslení postav je až úzkoprsé. Druhá polovina už začíná dostávat spád, objevuje se romantická linka(!) - čtenář je až překvapen, že ji tam autorka dokázala vměstnat - ale bohužel z celkové knihy nadšena nejsem. Přišlo mi tam spoustu nesrovnalostí a nelogičností. Příběh byl vystavěn na dobrých základech, ale ta omáčka kolem ty základy pěkně rozemlela - postavy jsou úzkoprsé, nedodělané, necelistvé... Nemůžu si pomoct, ale ačkoliv Na lovu byl docela zajímavý počin, při této knize autorka moc dobrou práci neodvedla. A když jsme u toho, tak ani nakladatelství. Těch chyb!!!!
