*Pájuše* komentáře u knih

Kniha mi vyrazila dech. Poutavá, čtivá, barvitá... vůbec jsem se nenudila. Mělo to spád, v každé kapitole bylo něco, co vás dojalo, vzrušilo nebo naštvalo. Skvělá knížka, kde i "jiné" civilizace dokáží být zmítání lidskými emocemi. Líbil se mi námět - neotřelý, originální, fascinující - i pohled na "mimozemšťany". :-)
Viděla jsem i film, ale ten se mi tak moc nelíbil. Tuším, že v knížce byl ten chlap na konci (myslím, že se ve jménu měl něco s Plamenem) vyobrazen jako s rezavými vlasy, ale ve filmu je měl černé(? nebo hnědé?)

5 10.11.2014

(SPOILER) Všechny knihy, které u nás od autorky zatím vyšly, jsou slow-burn romance. A autorka je právem označovaná za jejich královnu. Někdy jsou knihy opravdu slow a baví Vás, jindy je to slow spíš k smíchu. Z těch šesti knih se mi tři líbily a tři už tolik ne. Tato sedmá kniha se řadí mezi ty povedenější.
Autorka mě tady okouzlila vztahem mezi tetou a dvěma synovci, které dostala do péče po svém bratrovi. Je to krásný, úsměvný, dojemný a místy i strastiplný příběh tohoto trojtetu. Těžko uvěřit, že vlastní máma by byla schopná takovýto poklad opustit.
Jelikož jsem před touto knihou přečetla ještě jednou Kultiho - a tak trochu na něj změnila názor, k lepšímu - tahle kniha dosahuje obrovských kvalit. Co se týče Diany, troufám si tvrdit, že je vyspělostí podobná Sal a proto se mi kniha četla s takto inteligentní a uvědomělou hrdinkou velmi dobře. Mrzoutský soused byl mrzoutem velmi krátce, ale za to to byl chlap se srdcem na správném místě.
Všechno v knize má své místo a svůj čas. Občas bych chtěla knihu v ději o trochu více popohnat, ale nebylo na škodu si počkat. Zápletka je dobře vystavená a ačkoliv bych chtěla více Diany a Dallase, kniha skončila velmi rychle, já však vím, že jejich příběh mi zakořenil v srdci a velmi ráda se k němu zase vrátím.

4 09.07.2024

(SPOILER) V první řadě, knihu jsem prostě musela přečíst během dvou dnů! Prostě musela. Autor opět rozehrál vysokou ligu ve strhujícím příběhu, který každou kapitolou prostě končil tak, že jste museli přečíst další a pak další a další a najednou koukáte - kniha je u konce! Ačkoliv autor dokáže dávkovat napětí jak z kulometu, začala jsem si všímat věcí, které mi už tak po chuti nebyly.
Setkáváme se s již známými postavami - Arila dostává prostor vyspět a rozvinout svůj potenciál a Harari nezklame ani tady! - a přibývají nové, které do příběhu pěkně zapadly. Laraem, Rahir, dcera Fruny... Některé postavy však nedostaly tolik prostoru, kolik by si zasloužily. A je to škoda. Než se některé postavy stačily v příběhu zabydlet, najednou z něho zmizí a nebo hůře, skončí špatně. Kdo četl, pochopí. Proto jsem autorovi strhla půl hvězdičky. Další půl hvězdu strhávám za konec. Klidně bych tento díl považovala za ukončení série, pokud by byl děj komplexnější - kdo je ve skutečnosti Arila? Vznik nového boha? Takto mi přijde, že ukončil sérii, aby mohl začít novou s postavou Arily v závěsu. Ještě neházím flintu do žita, uvidíme, co přinese třetí díl.

4 20.05.2024

(SPOILER) Půjdu proti proudu, ale tohle je kniha, která nemá snad jedinou dobrou vlastnost.
První část knihy byla useknutá. Autorka stříhala látku a pak ji k sobě lepila lepidlem. Výsledek? Několik měsíců jejich vztahů sesumírovaných do pár štěků v divadelní hře. Chybělo mi opravdu to jejich oťukávání. Začít jeden den, kdy se setkáte a najednou přeskočit o čtrnáct dnů ne-li měsíců později, mi nepřijde jako dobrý začátek knihy, potažmo prostor pro vztah hlavních hrdinů.
Druhá část knihy byla jak patetická gradace románku. Tuna sexuálních scén (které jako měly posouvat děj dál?!), tuna vulgárních slov, které se prostě do knihy nehodily (nemám problém s obhroublými výrazy, ale tady to bylo prostě tlačeno na sílu) a bez legrace(!) druhá část knihy byla nelogická. Klepala jsem si na hlavu a říkala jsem si, jestli to autorka myslí vážně.
Klišé střídá další klišé, tam, kde to má být vážné, je kniha k smíchu, místo, abyste napjatě čekali na rozuzlení celé zápletky, vám bylo hned jasné, jak to skončí. Stačilo, aby z úst slavného bodyguarda zaznělo, odkud pochází jeho otec.
První díl jsem si plánovala koupit také, ale ačkoliv jsem začala druhým dílem - dá se číst prý i samostatně - do prvního dílu, kde má být Ava a Alex, se pouštět nebudu. Postavy mi nebyly sympatické tady, pochybuji, že by byly sympatické i v jejich hlavním příběhu. Velmi ráda pošlu knihu dál.

4 14.08.2023

Tak tohle nešlo. Opravdu! Postpubertální chování hlavní hrdinky bylo natolik iritující, že jsem knihu dočetla se sebezapřením (chápejte jen proto, že je to Zapata). U této knihy tedy autorka přestřelila. A to hodně! V knize bylo docela dost humor (i když někdy tedy nemístného). Od autorky jsem zatím četla jen samé knihy, které mě chytly za srdce nebo naopak byla v nich jakási hloubka toho vztahu, tady mi to přišlo, že to za autorku napsal někdo jiný. No... škoda. Todle se tedy u mě v knihovně dlouho neohřeje.

Knihy tohoto žánru obvykle nevyhledávám. Úplně nejsou žánrem, který by mě bavil. Nicméně, o této knize musím říct... klobouk dolů. Nejvíce mě bavil pohled Tuesday, který byl směsicí sarkasmu, sebemrskačství a ostrovtipu. Nejméně pak pohled detektiva. Ono... byl pro příběh klíčový, ale na to, že byl polda dlouhou dobu, mu věci docházely s desetikapitolovým zpožděním... Blech! A postava Thuesday byla jako Sherlock Holmes, Jekyll a Hyde a James Bond v sukních v jednom... ovšem je mi trošku zatěžko věřit, že by takhle...jak to jen říci?... "propracovaný plán" na zničení mafiánského podsvětí dokázala vymslet malá holka.

4 25.07.2020

Jednomu člověku jsem nedávno tvrdila, že mít rozečtené dvě knihy a vrhat se do další nemá smysl. No, tak v tomto případě to smysl mělo a opodstatněný!
Knihu jsem odložila, protože jsem si představovala, jak to bude náročné (nejen po psychické stránce, ale také v tom, jak to bude složitě napsané). Jak jen jsem se mýlila! Po Hospodě Jamajce, kterou jsem upřednostnila před touto knihou a ze které jsem byla poněkud zklamaná, Ginny pro mě byla velkým překvapením.
Četla se neskutečně rychle, děj byl svižný a Ginny neskutečně sympatická. Dětská mysl v sobě skrývala širokou škálu pocitů a vjemů a byla tak osvěžující! Prostá, jednoduchá... Čistá. Jak jen mysl dítěte může být.
A tohle okouzlující dítě nejenže cítilo, ale snažilo se "přizpůsobit" některým lidských měřítkům, které se na ni snažili napasovat lidi v jejím okolí. To, že má dítě autismus, neznamená, že se neumí samo rozhodovat nebo že nedokáže říct svůj názor. Jen se prostě bojí, že ho ostatní nepochopí. A tady se Ginny snažila říct něco pět let lidem kolem sebe, ale nikdo ji ne že nevěřil, ale neposlouchal...
Úžasná směsice laskavosti, rozněžněných citů a uvědomění si svého vlastního "já" se snoubí ruku v ruce s pošetilostí, nedůvěrou a až fanatickým strachem z "neznámého".

4 26.03.2020

Kvůli čtenářské výzvě čtu knihy, ke kterým bych se buď hodně dlouhou dobu nedostala nebo bych o ně ani pohledem nezavadila. Těžko říct, kam se řadí Hospoda Jamajka...
Co musím vyzdvihnout na knize je snaha autorky o popis místa. Někdy na mě dýchala neutěšená samota, jindy zase veselost ve volnosti hlavní hrdinky. Autorka si také dobře hraje s jazykovou skladbou.
Co naopak musím knize vytknout jsou někdy dlouhé pasáže, které mě tak nebavily číst! Často se mi stávalo, že jsem se do nich začetla, ale v polovině stránky zjsitila, že jsem nevěděla, o čem čtu.
Pokud bych měla zhodnotit toto dílo, před klasikou našich vlastenců by obstálo stěží. Je to spíše román pro ženy, než pro širokou veřejnost.

4 15.03.2020

Konečně. KONEČNĚ dočteno! Nechci říct, že v těchto typech knih jsou vždycky samé bláboly, jenže často to k tomu sklouzává. Tady to nebylo výjimkou. Je pravda, že pár poznatků jsem si z toho odnesla, ale že by mi prozářila a změnila život, to nemůžu říct. Občas jsem měla pocit, že autor mluví o jiném vesmíru, než ve kterém se pohybuji já a proto pro mě kniha zůstává v jistém smyslu nepochopena. Škoda, no.

4 08.12.2019

Když nahlížím na příběh jako celek, je plný tajemných zákoutí a cestiček jako v samotném cirkusu stanů. To, co se odehrává za jeho bránami, je něco, co jsem tak trochu nechápala. Stále to nechápu... je to stejné jako když se snažíte, aby ručičky na hodinách šly v opačném směru. Nepřirozené, postrádá to logiku a přece vás ta možnost fascinuje.
Kniha je plná filozofie, pravd a dalších skrytých příběhů v příběhu. Všechno má v příběhu smysl, byť vy ho tam postrádáte. Kniha ukazuje dvě rozdílné tváře - přesně jako mince, která má svůj rub a líc. Jsem překvapená její hloubkou, i když občas máte pocit, že to, co čtete je jako moře vaty. Nevíte, kdy najdete její břeh. Přesto je úžasnou směsicí iracionality, fantasie a dětských snů (samotní aktéři by o tom asi uvažovali jinak). Ach, tak ráda bych viděla Strom přání, moci si tak zapálit svíčku a vědět, že to přání se splní! Zkrátka a dobře: Noční cirkus je dějištěm a Vy jejich dalšími aktéry. Tak co, neláká vás ta možnost, přidat se k rêveurs?

4 27.07.2018

O. Můj. Bože. Nemám slov! V knize se toho stalo tolik...! Otázky z minulého dílu byly zodpovězeny k mé spokojenosti - i když některé jsem předvídala správně - dokázaly mě překvapit! Děj mi tak trochu připomínal pohádku O kohoutkovi a slepičce - aby slepička zachránila život kohoutka lítala od jednoho zvířátka k druhému, aby od studánky nakonec dostala vodu. Autorka nezklamala ani na konci knihy :D. Vždy je tam nějaká perlička, taková pecka, která vás přinutí si prostě sednou na zadek. Při poslední stránce jsem jen zakřičela: "Takhle to nemůže skončit! Kde je další stránka! To neeee!" Prudce bušící srdce, napětím zvlhlé dlaně, smích i smutné chvíle zažívám jen u těchto knih. Proto jsou knihy od této spisovatelky vždy známkou kvality.
PS: Jen několik slov na závěr. Měl Váš výtisk taky tolik chyb jako ten můj?! Vrrr...

4 23.12.2017

V první řadě musím říct, že jsem JN chtěla zkusit již dávno, ale nedostala jsem k tomu moc příležitostí a pak jsem zjistila, že je to vlastně pseudonym pro česky píšící autorku. Už jsem se pak do knihy moc nehrnula. České autory tak nějak obecně - vyjma klasiky - nečtu! To už musí být, abych se k nim dokopala.
Nicméně, musím říct, že číst tuto knížku byl požitek. Opravdu! Ze začátku jsem to četla pomalu - archaický jazyk, autorčin styl psaní a prostředí, ve kterém se děj odehrává, to všechno bylo pro mě hotový oříšek. Myslela jsem, že přelouskat 40 stran bude pro mě tak akorát a dám od toho ruce pryč.
A víte co? Mýlila jsem se. Byl to děsuplný, krásný, dojemný a krvelačný příběh o lásce, která skončila dřív, než se mohla rozvinout, vyspět, stát se novým Romeem a Julii.
Úžasně zpracovaná, dechberoucí kniha, která Vás nenechá na pochybách, kdo je tu vlastně Pán! Nemohla jsem odolat a zběsile hltala stránku za stránkou. Během jediného dne jsem já - osoba, co nemá ráda českou literaturu 21. století - přelouskala knihu z pera české autorky za jediný den a ještě u toho málem brečela!
Pasáže z Graen a Dakhem byly úžasné a líbili se mi ze všeho nejvíc. Čišela z nich živočišnost. Přímo jste mohly na jazyku cítit tu hořkosladkou chuť jejich počínající lásky, které nemohla mít šťastného konce. Poté, co jsem dočetla tuhle dějovou linii, už jsem se do další části pouštět nechtěla. Bylo mi líto, že tyhle dva musím opustit, zanechat je jejich nenaplněným srdcím a sama pokračovat dál, bez jejich věrných stínů v mé mysli...
Dovětek na konci knihy mi vyrazil dech. Když pro spoustu lidí je slovní spojení "mezi nebem a zemím" prakticky zaběhnutá rutina, která v nich sice vzbuzuje iracionální myšlenky, ale samy jsou na pochybách jestli "to" skutečně existuje... tak proč by nemohli existovat upíři - ti naši jsou přímo z Čelákovic ;-)

4 29.08.2016

Svět Kate Danielsové mě nikdy nepřestane bavit! Je to úžasná série nabitá humorem, akcí, romantikou, sympaťáckými postavami a spoustou mytologie. Každý si zde najde něco svého. V tomhle nemůže tyhle knihy nikdo a nic trumfnout.
Bohužel, co se týče příběhu, musím konstatovat, že tohle je díl, který má v sobě tolik děr asi jako cedník! Např. spoustu nedořešených věcí:
* SPOILER *
Mac a Leroy a jejich "pomsta" – heh, k tomu vlastně nedošlo... Julie a „vycítění“ hordy upírů pod tunami hlíny – kde je nějaké to rozuzlení?... Záhada Rolandovy moci a volání do Cechu - cipísek, jak věděl, že s ním chce Kate mluvit? To má věšteckou kouli?... Proč chtěla Rowena s Kate mluvit těsně před jejím únosem? A co se s ní pak stalo – zemřela?, žije?... Co D´Ambrey - tím to jako v minulém díle skončilo? Šmitec? Žádný "taneček" mezi ním a Kate a Curranem se konat nebude?... Julie se baví s Rolandem za Kateinými zády - kdy to jako stihla? A jak to udělala? To si našla jeho telefonní číslo ve Zlatých stránkách???... Co ta plánovaná inspekce Rolandem – k té taky nedošlo…
... a mohla bych pokračovat do nekonečna. * KONEC SPOILERU *
Tenhle díl byl prostě jiný. Předně mi strašně chybí, že už Curran není Pánem šelem. Nechci říct, že autoři udělali chybu, ale už to nemá takové grády jako předchozí díly. Ano, kniha má pořád čím překvapit, pořád má co nabídnout, ale už to zkrátka není ono. Taky jsem tu postrádala i Dereka a to špičkování mezi ním a Kate. Přece jen, se v tomto díle mihnul jen, když bylo potřeba. Nelíbilo se mi, že ho šoupli do pozadí, ačkoliv kvůli ději, který se posunul do jiné roviny, to je logické.
Docela zábavný byl Samain – nebo spíš jeho proměna. * SPOILER * Nemohla jsem uvěřit, že se proměnil v Rolanda. Musela jsem se tomu prostě smát. :D * KONEC SPOILERU * Trošku mi to přišlo jako konečná, jako by se autoři s touhle postavou loučili. I když uvidíme, třeba se mýlím.
A samozřejmě nesmí chybět... „Roland na scénu!“. Musím říct, že tahle postava je strašně nepředvídatelná. :D Je ale úžasně zpracovaná. A prostě ho žeru, ačkoliv cenu za nejlepšího otce roku by nevyhrál, ani kdyby se dal samotný ďábel na víru. Taková, pro mě trochu záhada a překvapení, je ta Nickova nenávist ke Kate. Docela by se mi šikla ta novela.
Abych to nějak zakončila – musím souhlasit s komentáři pode mnou, ten konec byl strašně useknutý. Takový moc hrr. Nicméně, ten základní duch tohoto spisovatelského dua nevymizel – opět zde byla gradace na konci knihy, ta perlička na závěr, která Vás nutí jít do nakladatelství, bušit jim na dveře, ať co nejrychleji koupí autorská práva a dají se do překladu dalšího dílu! ;-)

A ještě několik perliček na závěr: ze slova moci aarh, které v minulých dílech bylo „Zastav se“ udělali překladatelé STOP. Jasný, význam zůstává stejný, ale když ty knihy máte přečtené dvacetkrát, ty slova se Vám vžijí do paměti a pak Vás při čtení zarazí, když je tam najednou změna. Ani si nepamatuju, že by Kate v minulých dílech používala slovo „bleh“. Že z Eduarda udělali bizonodlaka, no budiž, přece jen překlad některých slov je i pro rodilé mluvčí občas skutečným oříškem.

4 05.08.2016

Nerozumím tomu vysokému hodnocení, podle mě si to kniha vůbec nezaslouží.
Podle anotace, i když se jedná o povídky, mi přišlo, že to bude ze současnosti. Pořádná dávka fantasy, něco na způsob Anity Blakeové, Kate Danielsové nebo ostatních sérií v hlavní roli zaklínač, používající kouzla atd. Originální námět, špatné provedení.
Jsem zklamaná - převyprávění klasických pohádek, možná trošku krvavějších, v krkolomném a pro mě dost zvláštním stylu psaní, na který jsem si ani po půlce knihy nezvykla... Nevím, možná dám autorovi ještě šanci, ale v současné době ho mám tak akorát dost.

4 30.06.2016

Když jsem se do knihy začetla, měla jsem pocit, že čtu Jane od April Lindner, která měla rockového muzikanta ve svém ději zakomponovaného také. Ano, ta rocková hvězda tam byla dosti podobná, námět se ale lišil.
Do knihy se začtete, je opravdu poutavě napsaná a než se nadějete, jste na konci. Co mě ale překvapilo a vůbec jsem to nečekala (měla jsem za to, že to bude romantika), byla skutečnost, že je to na pomezí erotickýho románu - co si budeme povídat, toho sexu je v knize hodně - ale nebylo to až zas tak hrozné. Kdyby tam autorka zakomponovala nějakou skrytou místnost se všemi proprietkami, co využíval Christian v Padesát odstínů šedi, knihu bych odložila a odmítala dočíst.
Ačkoliv se kniha četla prakticky jedním dechem, je tam pár věcí, které mi opravdu vadili:
Tak za prvé - slečně je 21 let a najednou zjistí, že je vdaná. Vůbec se nepozastavuje nad tím, že je vdaná v TAK nízkém věku, co ji ale děsí je skutečnost, že je vdaná za naprosto sexy chlapa. To vážně? A skutečnost, s jakou se k tomu staví - vždyť rozvod je to nejjednodušší, co může být, že? - mě také dosti udivoval. Ne v tom příjemném slova smyslu. Když jsem knihu četla, měla jsem pocit, že čtu o nějaké třicátnici a ne o dívce, která sotva dosáhla plnoletosti. Což bylo pro mě velkým kamenem úrazu - a pokaždé když jsem narazila na slovo "můj manžel" myslela jsem, že se osypu. Ano, kdybych četla nějakou historickou romanci, bylo by mi to asi jedno, ale tohle je román ze současnosti. Možná za to může moje averze k manželství v tak nízkém věku jako k takovému. Ať tak nebo tak, zkrátka - nesedlo mi to!
Další důvod, proč jsem měla pocit, že čtu o třicátnici, byla skutečnost, že na svůj věk to měla v hlavě až moc srovnané. Tahle vyspělost mi moc k jednadvacetileté žábě neseděla.
A poslední kamen úrazu shledávám v hlavním hrdinovi. Ano, jeho výstřední chování by se mohlo přičíst na vrub faktu, že je slavný, mě ale osobně moc nepřesvědčil. Přišel mi trochu psychicky nevyrovnaný a občas dělal z komára velblouda.
Ačkoliv se mi kniha líbila, nemůžu tvrdit, že jsem z ní v jistých chvílích neskřípala zuby. Přesto si čtyři hvězdičky kniha jistě zaslouží.

4 21.06.2016

Kniha je pro mě milým překvapením. Čekala jsem typickou YA knihu (podle anotace to tak vypadalo), ale to, co jsem nakonec dostala - nevycházím z údivu. Na to kolik hlavní hrdince je let, je opravdu inteligentní. Což bylo velmi osvěžující!!
Dalším plusem knihy je skutečnost, s jakou samozřejmostí se děj posunuje dál. Nejenže autorka vytvořila svět plný krutosti a bezpráví, je také svým způsobem okouzlující - hlavně díky Kelsee, která byla právě tím osvěžením, tím kontrastem celé knihy. I když svět vypadá jako kdyby se řítil do záhuby, Kelsea svou povahou, charakterovými vlastnostmi i svým vzezřením (který je tak nepodobný její vlastní matce!), působí jako svěží vánek a chytí za srdce nejednoho čtenáře. Takových lidí kdyby bylo více...
Kniha mě bavila, Kelseu jsem si opravdu oblíbila, Palcát a Kostěj pro mě jsou pořád jakousi záhadou. Nicméně postava Kostěje je velmi zajímavě zpracovaná. Je s podivem, že ač je to vedlejší postava, v knize má své významné místo. ;-) Co se týče Palcáta, choval se ke Kelsee jako otec k nezdárnému dítěti. Nicméně tahle postava je rozporuplná - jednou se chová jako podřízený, jindy zase jako by mu patřil celý svět.
* SPOILER * Ačkoliv mi pořád vrtá hlavou, kdo je Kostěj, moji zvědavost víc než jeho totožnost, láká zjištění, kdo je otcem Kelsey. Podle mě to nemůže být jen tak někdo, když podle všeho ovládá magii. Což mě přivádí k samotné Rudé královně a tomu jejímu "Temnému". Na jeden okamžik jsem si pohrávala s myšlenkou, že ten "Temný" je Kelseyin otec. Ale hned jsem to zavrhla - přišlo mi opravdu bizarní, aby jejím otcem byl upír (žádné světlo, pije krev,...)... * KONEC SPOILERU *
Ačkoliv knihu jsem si oblíbila, něco ji chybí, takový ten drobný detail, který vás okamžitě přiměje se do knihy zamilovat. Ne že by byla nudná a nezáživná. Spíš je to kniha, která vyžaduje správný čas a správnou náladu čtenáře. Nicméně - vůbec nelituji toho, že jsem si ji přečetla. :-)

4 19.06.2016

Ačkoliv chápu, proč je tahle série všeobecně oblíbená, po tomhle dílu mi zůstala v ústech nepříjemná pachuť... :-/
Kniha spadla - jak se na YA knihu dalo očekávat - do milostného trojúhelníku, který mi dost znepříjemňoval čtení. Kolísat mezi Aspenem vs Maxonem a pořád přemýšlet, který z nich je pro mě ten pravý - ačkoliv když je s jedním, na toho druhýho dokáže úplně zapomenout (?!) - pro mě bylo jako procházka peklem. Grrr! Kniha mě v pár věcech dokázala překvapit, nicméně, většina mých otázek z prvního dílu zůstala nezodpovězena a jejich další část jsou čistě jen mé spekulace - ale troufám si tvrdit, že se mi v dalším díle jenom potvrdí.
Ano, kniha pořád má své kouzlo, ale první díl mi bohatě stačil. Tuhle knihu jsem na to, jak málo stránek měla, musela číst s dostatečnými rozestupy, jinak bych knihu vzdala už po sté straně.

4 23.05.2016

Kniha se nečte špatně, ale největším kamenem úrazu jsou charaktery postav. Tak neuvěřitelné chování jsem neviděla ani v YA knihách s teenagery! Hned v první kapitole se seznámí. Co mi na tomto vadilo, byla skutečnost, že autorka jim nedala čas, aby si mezi sebou vytvořili nějaký vztah a rovnou je šupla do vztahu kamarádského. Tohle mi přišlo tak nemožné, až jsem u knihy chtěla brečet! Často jsem byla taky zmatená - jsou na hodině a najednou se autorka v ději posune někam jinam, např. jsou na jídle. Ale už prostě to tam nenapíše, že hodina skončila a oni se šli najíst. To si musí čtenář domyslet.
Postavy působí směšně, jejich chování je horší než puberťáků - extrémní střídaní nálad v rámci jedné postavy, které prostě nechápete. Vlastně ani nevíte důvod, protože to autorka nenapíše a vy se můžete jen dohadovat, co k tomu vedlo. Kdybych tyhle lidi měla potkat v reálném světě, asi bych si na ně vzala taser a utíkala od nich, co by mi nohy stačily.
A co mě vytáčelo v knize nejvíc - Travis mi připomínal pěkně namachrovanýho blbečka, který je v boxu ten nej (přece nemůže schytat žádnou ránu, ne?!), všichni ho žerou a má totálně cool potetovaný tělo a prostě si hraje na velkýho frajera (Nezlobte se, ale u tohohle popisu jsem chtěla zvracet, protože pro mě byl totální idiot a jako přídavkem labilní!) a co se týče Abby, občas mi taky přišla jako pořádná slepice.
Co mě ale dostalo a upřímně, zírala jsem na tom v šoku s otevřenou hubou = matyka. Od kdy je tam tvrdý y? To se změnila česká gramatika?!
Autorka píše poutavě, - to byl taky jediný důvod, proč jsem knihu dočetla. Přesto jsem se nezbavila pocitu levného brakového čtení!

4 04.04.2016

Když jsem si knihu půjčovala v knihovně, měla jsem z ní smíšené pocity. Thrillery, horory a detektivky… to je mimo mou filmovou i knižní mísu. Ale chtěla jsem vyzkoušet něco nového, tak proč si nevzít horkou novinku, která se na pultech knihkupectví ještě nestačila pořádně zabydlet?
Podle anotace jsem tak nějak předpokládala, že to bude vyprávět Mia. Místo toho je to hned ze tří pohledů a Mie nepatří žádný. Tři pohledy, které se dělí na předtím a potom. To střídání postav mi ze začátku dělalo pěknou paseku a nemohla jsem se do příběhu „zakousnout“. Chvilku trvalo, než jsem si na to zvykla a pak… jsem si uvědomila, že to knize ve výsledku na kvalitě nijak neubralo. Právě naopak. Střídání postav dotvářelo právě tu dramatičnost a udržovalo vás to v neustálém napětí – v přeneseném i doslovném významu!
Nejvíc jsem si ale užívala pasáže Colina. Proto mě tak překvapil konec – epilog. Vlastně by to měl být prolog. Ten, kdo knihu četl, ví, co tím myslím. Nic netušící čtenář však bude na konci pořádně překvapen. Já byla přímo šokovaná. Můj mozek po přečtení epilogu totiž vyplodil jen: „Cože to…?!“ Ale pak jsem prozřela, pochopila, proč se vypravěčské role zhostili všichni ostatní, jen ne Mia.
* SPOILER *
Jak se na začátku knihy Mia dívala na Colina, který ji vyhrožoval pistolí, s naprostým klidem a nebyla vůbec překvapená...
* KONEC SPOILERU *
Všechno, co se v knize stane, každá maličkost, je jako puzzle, které teprve až na konci knihy zapadne přesně na své místo. Autorka to má vskutku promyšlené do těch nejmenších detailů a proto číst tuto knihu je skutečný zážitek. :-)

4 10.09.2015

Pýcha a předsudek je kniha, která mi po Anně Elliotové přišla jako balzám na duši. Annu jsem se pokoušela číst, ale po necelých 100 stránkách jsem jí vzdala. Tahle kniha mě naopak příjemně překvapila.
Lizzie - to je jméno jak pro kozu! - byla nevšední postavou, bohužel jsem jí zazlívala její předsudky. Nicméně jsem ráda, že si zachovala charakter - uznala své chyby a poopravila si špatná mínění. Její postavu bych přirovnala k počátkům emancipace žen. Nicméně pan Darcy... všichni ho považují za vrchol dokonalosti, mužnosti a kdo ví všeho, ale nechápu, co je k tomu vede. Pýcha je přece jeden ze sedmy smrtelných hříchu, takže tohle všeobecné míněné pokládám za neopodstatněné. V knize se mi jevil jako arogantní, nabubřelý a jistý si svými privilegii. Musím ale uznat, že ačkoliv se mi tak jevil v knize, ve filmu nikoliv. Tam sem nahlédla pod tu pěknou fasádu a zjistila jsem, že to špatný člověk rozhodně nebyl. Nicméně bych ho nepřirovnala k vrcholu dokonalosti. Je to člověk s chybami jako každý jiný. :-)

4 16.07.2015