panda30 komentáře u knih
Zvláštní kniha. Hodně záleželo i na tom, v jaké náladě jsem zrovna byla. Líbilo se mi, že mě nutila k zamyšlení. Taky bych uvítala knižní lékárnu v okolí svého bydliště.
Další z řady. Mám ráda Terryho Pratchetta a jeho příběhy. A jak je v knize duo Smrťů nebo čarodějky, tak u toho musím být taky. Zloděj času je více folozofický, ale překvapivě akční. Koho by napadlo, že se auditoři dají zlikvidovat bonbonem. Odteď si každého mlékaře pořádně prohlédnu.
Po Historičce, kterou jsem už několikrát přečetla a rohy už mám ošoupané, jsem se na Zloděje labutí hodně těšila. Ale byla jsem trochu zklamaná. Příběh je zajímavý, výlet do světa umění rozhodně stál za to, ale ty rozvláčné pasáže, kdy se Robert seznamoval s Mary a pak zase ona a Marlow, to mě trochu odrazovalo od dalšího čtení. Závěr jsem tak nějak čekala, ale jsem ráda, že jsem knížku dočetla. Teď už mám přečtenou i třetí knihu v zemi stínů a tam už je to zase ta napínavá Elizabeth jako u Historičky.
Knihu jsem dostala jako dárek od kamarádky a nevěděla o ní nic. Zaujala mne obálka a pustila jsem se do ní. Když matka tvrdí dceři, že nesmí ven, protože se by se jí báli... no, zbystřila jsem. Vycvičena příběhem Fantoma Opery jsem čekala leccos a musím se přiznat, že po odhalení důvodu skrývání jsem byla mírně zklamána. :-D říkala jsem si a to je jako všechno? To je důvod proč matka takhle vězní a týrá své dítě? Příběh je to silný, vtáhl mě dokonale. Přečetla jsem za dva večery. Dvě časové linky, každá zajímavá svým způsobem. A konec jsem sice tak trochu tušila, ale přesto mě výsledek zasáhl a dostal.
Napínavý příběh s nečakným rozuzlením. Myslím, že ani Arthur Conan Doyle by nebyl zklamán. Citová stránka Sherlocka Holmese byla milým zpestření. A opravdu jsem si při čtení představila Benedicta Cumberbatche. :-)
Velmi vtipné čtení a použití nářečí bylo super. Bavila jsem se u ní jak malé děcko. Ostatně jako u všech dosud přečtených "Pratchettovek".
Rozhodně to bylo zajímavé pojetí, ale já jsem příznivec spíš klasického pojetí příběhu Fantoma Opery. Z Erika je tu už moc velký démon a skoro nesmrtelný. Mně je bližší jako člověk. Ale nelituji, že jsem to četla. Mám trochu rozšířený obzor. :-)
Tuhle knihu jsem v sobotu dočetla. Jsem ostuda, že jsem se k ní dostala až teď, ale přece. Kniha mne zaujala na první pohled. Obálka i ilustrace jsou velmi osobité a mají duši. Stejně tak příběh. Bavila jsem se, dojímala a celkově mne příběh vtáhl. Sice nejsem zastáncem používání nespisovné češtiny, ale musím říct, že v tomto případě mi to nevadilo. Dokreslovalo to atmosféru a charaktery jednotlivých postav.
Za mne rozhodně palec nahoru.